?erepovec Череповец
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	59°8′ s. ?. , 37°55′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	130 m n. m.
?asove pasmo	UTC+3 [1]
Stat	Rusko Rusko
Federalni okruh	Severozapadni
Oblast	Vologdska
Vologdska oblast na map? Ruska
?erepovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	120,9 km²
Po?et obyvatel	317 970 (2018) [2]
Hustota zalidn?ni	2 630 obyv./km²
Sprava
Starosta	Vadim Germanov
Vznik	1777
Oficialni web	www .cherinfo .ru
Telefonni p?edvolba	(+7)8202
PS?	162600?162627
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?erepovec ( rusky Черепове?ц ) je m?sto v Rusku , nejv?t?i m?sto Vologdske oblasti a administrativni centrum ?erepoveckeho rajonu . Podle s?itani lidu z roku 2010 zde ?ilo 312 310 obyvatel, v dal?ich letech se odhaduje mirny nar?st. M?sto se nachazi na usti ?eky ?eksny do Rybinske p?ehrady .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod jmena neni zcela jisty, ale existuji dv? varianty, kdy prvni se sklada ze dvou slov, lebka ( rusky череп , ?erep ) a voda ( finsky vesi ), kdy slovo lebka , m?l byt nazev pro kopec na kterem se m?sto nachazi. ^[3] Druha varianta po?ita, ?e vepsove vytvo?ily nazev, kdy ?erepovec ma v p?ekladu znamenat Vepsovska ryba?ska vesnice . ^[4]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historie m?sta zasahuje a? do st?edni doby kamenne kdy se dochovaly r?zne p?edm?ty, pazourky a keramika a? z 3. tisicileti p?. n. l. ^[5] Od desateho stoleti zde le?ely ryba?ske osady, nejd?ive obydlene vepsany , ale pozd?ji i slovany . Osady se hlavn? soust?edily na lov zv??e a zem?d?lstvi.

Prvni zminka o osad? ?erepovec pochazi z roku 1362, zalo?enim ?erepoveckeho kla?tera vzk?i?eni , zalo?en ?aky svateho Sergeje Radon??skeho . Kla?ter vzk?i?eni, stejn? jako ostatni ruske kla?tery te doby, plnil roli nejen nabo?enskeho, ale i hospoda?skeho centra, vlastnil ryba?stvi a ryby se vyva?ely do Moskvy .

V roce 1764 byl kla?ter dekretem Kate?iny II. zru?en a jeho majetek byl p?eveden do statni pokladny.

V roce 1777 byl vynosem Kate?iny II. ?erepovec povy?en na m?sto a stalo se take o t?i roky pozd?ji krajskym m?stem v Novgorodske gubernerii .

Na konci 18. stoleti, rozhodl Pavel I. o zru?eni nadbyte?neho m?sta ?erepovec. Nejprve se stalo m?stysem a pozd?ji se m?l m?stys celkov? zni?it. V roce 1797 odjel obchodnik Jefim Krasilnikov do Moskvy projednat zachovani osady. Pavel I. pote sepsal dekret, kdy ?erepovec mohl z?stat osadou. O p?t let pozd?ji se ?erepovec znovu na dekret Pavla I. m?stem.

V 19. stoleti se m?sto rozvinulo hlavn? diky Mariinske vodni cest? , m?sto bylo jedina velka osada v okruhu 400 kilometr? a diky tomu zde vznikl p?istav. ^[5]

Na za?atku 20. stoleti zde bylo postaveno mnoho ?kol a univerzit. Ka?dy ?esty ob?an v te dob? byl studentem. V roce 1904 byla dokon?ena ?elezni?ni stanice ktera propojila m?sto s Petrohradem . Na za?atku 20. stoleti se vyvoj m?sta rapidn? zrychloval, kdy po?et obyvatel v roce 1915 dosahl milniku 10 tisic. ^[5]

V 30. letech 20. stoleti se rozhodlo o postaveni Rybinske p?ehrady a postaveni hutniho zavodu ?erepovci, v okoli se nenachazela lo?iska, tak byla ruda dova?ena z poloostrova Kola . V roce 1941 byla pln?na Rybinska p?ehrada , ta zaplavila i podstatny kus p?istavu v ?erepovci, p?istav byl rekonstruovan a p?elo?en vice k m?stu. ^[5]

Za druhe sv?tove valky byly zde nemocnice, zavody pro vyrobu st?eliv a zajatecke tabory. ^[6]

Po valce v roce 1952 byla zde postavena vysoka pec a o t?i roky pozd?ji se zde za?alo vyrab?t surove ?elezo a ocel , tahle udalost se pova?uje za zalo?eni ?erepoveckeho hutniho zavodu, dnes zavodu Severstal. D?ive byla zdej?i vysoka pec nejv?t?i na sv?t?. ^[7]

V 60. letech 20. stoleti bylo zalo?eno vice podnik? hlavn? chemicke podniky a roz?i?ovani hutniho podniku.

V 70. letech byl otev?en Ok?abrsky most p?es ?eku ?eksna a v 80. letech dosahlo m?sto milniku 300 tisic obyvatel.

Vyznamne stavby [ editovat | editovat zdroj ]

• ?erepovecky kla?ter vzk?i?eni
• Galske panstvi

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1953 zde p?sobi hokejove kluby Severstal ?erepovec , ktery je u?astnik KHL a Almaz ?erepovec , u?astnik MHL . Oba dva celky hraji sve domaci zapasy ve viceu?elove hale Ledovyj dvorec .

FK ?eksna ?erepovec byl fotbalovy klub, ktery v roce 2012 zanikl, ale v roce 2014 se vratil zp?t pod nazvem FK ?erepovec.

Dale se ve m?st? hraje basketbal a volejbal.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

?erepovec se nachazi mezi Petrohradem a Moskvou , mezi kteryma od m?sta vede silni?ni, ?elezni?ni, vodni i letecka doprava.

?erepovec ma ?elezni?ni stanici otev?enou v roce 1904, ktera le?i na trati Petrohrad ? Vologda . ?elezni?ni stanice se rozli?uje na ?erepovec I., ktera je osobni stanici a ?erepovec II., ktera je nakladni stanici.

Ve m?st? funguje tramvajova a autobusova m?stska doprava, 18 km severn? se nachazi leti?t? .

P?es ?eku ?eksnu propojuje m?sto Ok?abrsky most , je to prvni lanovy most v Rusku. ^[8]

Osobnosti m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Rodaci [ editovat | editovat zdroj ]

• Nikolaj Vasiljevi? V?re??agin (1839?1907), rusky pr?myslnik, ktery se zaslou?il o vyvoj modernich mlekarenskych provoz? v Rusku ^[9]
• Vasilij Vasiljevi? V?re??agin (1842?1904), rusky vale?ny mali? ^[10]
• Anna D?midovova (1878?1918), dvorni dama a slu?ebna carske rodiny, spolu s nimi zavra?d?na bol?eviky ^[11]
• Valentina Borisenkova (1920?1993), sov?tska ?achistka ^[12]
• Sergej Foki?ev (* 1963), sov?tsky rychlobrusla? , olympijsky vit?z na trati 500 metr? ze ZOH 1984 ^[13]
• Alexej Morda?ov (* 1965), rusky podnikatel, miliarda?, v?t?inovy vlastnik ocelarenskeho gigantu Severstal ^[14]
• Vadim ?ipa?ov (* 1987), rusky ledni hokejista ^[15]

Obyvatele

• Valerij ?kalov (1904?1938), sov?tsky zku?ebni pilot ^[16]
• Josif Brodskij (1940?1996), sov?tsky basnik, esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987 ^[17]
• Nikolaj Noskov (* 1956), rusky hudebni skladatel, zp?vak a byvaly ?len hardrockove skupiny Gorky Park ^[18]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Aiud , Rumunsko
• Balakovo , Rusko
• Gorna Orjahovica , Bulharsko
• Liaoyuan , ?ina
• Maladze?na , B?lorusko
• Montclair , USA
• Raahe , Finsko

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?erepovec na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.