Ovladnuti ohn? bylo zlomovym bodem v technologickem vyvoji lidstva . Ohe? poskytl zdroj tepla, ochranu p?ed dravci, zp?sob, jak vytvo?it pokro?ilej?i lovecke nastroje a novy zp?sob upravy jidla. Tento kulturni pokrok umo?nil geograficke roz?i?eni lidskeho druhu, zm?ny v chovani a patrn? i cit?ni a my?leni. Vytva?eni ohn? umo?nilo prodlou?it dobu ?ady ?innosti do temnych a chladn?j?ich ?asti ve?era. Uhran?ivost ohn? take stala asi na po?atku prvnich ritual? , a tedy duchovniho ?ivota ?lov?ka.

Nej?asn?j?i odhady kontroly nad ohn?m u rodu Homo se pohybuji od 1,7 do 2 milion? let p?ed sou?asnosti. ^[1] Mikroskopicke stopy d?ev?neho popela jsou v sidli?tich Homo erectus prokazany p?ed p?ibli?n? jednim milionem let. ^[2] Znamky va?eni mohou byt a? 780 000 let stare. ^[3] Vypalovane ?epele byly nalezeny pobli? fosilii ranych, ne zcela modernich Homo sapiens v Maroku , jejich sta?i se odhaduje na 300 000 let. ^[4] Ohe? za?al byt pravideln? a systematicky pou?ivan lidmi anatomicky modernimi za u?elem vyroby nastroj? p?ibli?n? p?ed 164 000 lety v ji?ni Africe . ^[5]

P?edpoklada se, ?e ovladnuti ohn? byl postupny proces, ktery po?inal pokusy ohe? ziskat p?i lesnich po?arech nebo po?arech savany . Podle n?kterych badatel? byli hominide k po?ar?m intuitivn? p?itahovani ? tzv. teorie pyrofilniho primata. ^[6] (S tim souvisi i n?ktere studie prokazujici, ?e ?impanzi na ohe? reaguji mnohem klidn?ji ne? jine zvi?eci druhy a zarove? chovanim, ktere p?ipomina ritual). ^[7] Dal?i fazi patrn? bylo poznani mo?nych u?ink? ohn? na potravu (spaleni t?l zvi?at), p?i prohledavani spalene krajiny - toto prohledavani je prokazano i u zapadnich ?impanz? ( Pan troglodytes verus ) a ko?kodan? obecnych ( Cercopithecus aethiops ). ^[8] Dale se p?edpoklada pokus ziskanym ohn?m zapalovat (a? u? z d?vod? experimentalnich nebo k zisku potravy), dale ohe? uchovat - udr?ovat ohni?t?, a kone?n? ohe? vytva?et za pomoci t?ecich za?izeni (vrtani tvrdeho d?eva do m?kkeho). ^[9]

Zisk ohn? je rovn?? velkym tematem antropologie a psychologie , ?va?eni“ jako?to kli?ovemu ritualu (p?evod z p?irodniho do kulturniho) se ve svych pracich hojn? v?noval zejmena Claude Levi-Strauss ^[10] , pozoruhodny esej "zisku ohn?" v?noval i Sigmund Freud . ^[11]

Freud o zisku ohn? [ editovat | editovat zdroj ]

Freud v eseji O ziskani ohn? tvrdi, ?e schopnost ohe? ziskat a udr?et byla podmin?na v prav?ku psychologickym vyvojem spo?ivajicim ve schopnosti z?ici se ?slasti uhasit ohe? paprskem mo?i“. V tomto smyslu vyklada i znamy staro?ecky mytus o Prometheovi , p?i?em? si v?ima podivneho detailu, ?e Prometheus m?l boh?m ukrast ohe? tak, ?e ho odnesl v dute holi, kterou Freud vyklada jako symbol penisu. Oloupeni a podvedeni bohove jsou pak symbolem nev?domi (Ono), co? byl podle Freuda p?vodni vyznam boh? v mytech p?ed tim, ne? se mohli stat reprezentanty Nadja (tedy vy??ich ideal?, sv?domi, ?adu apod.). Freud sv?j vyklad opira i o n?ktera opat?eni primitivnich narod? - nap?iklad zakaz mo?it na popel a d?tske my?leni, ktere mo?eni spojuje s plozenim (podobn? jako ?ada starych myt?). Podle Freuda se tak v mnoha mytech, kde se sva?i princip vody a ohn? ve skute?nosti sva?i sexualni a nesexualni funkce penisu (mo?eni). ^[11]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]