Josef Bohuslav Foerster
, narozen jako
Josef Caspar Franz Forster
(
30. prosince
1859
Praha
[1]
?
29. kv?tna
1951
Novy Vestec
u Stare Boleslavi) byl ?esky hudebni skladatel, pedagog, spisovatel a hudebni kritik.
J. B. Foerster pochazi z kantorskeho rodu s dlouhou hudebni tradici. Otec,
Josef Forster
(1833 ? 1907), byl vyznamnou osobnosti pra?skeho hudebniho ?ivota. Proslul zejmena jako ?editel k?ru
u sv. Vojt?cha
, kde usiloval o reformu chramove hudby v duchu
cecilianskeho hnuti
. Roku 1887 byl povolan na kapelnicke misto u
sv. Vita
. Pedagogicky p?sobil na u?itelskem ustavu a na
Pra?ske konzervato?i
. Jako skladatel na sebe upozornil p?edev?im skladbami cirkevnimi a varhannimi. D?kazem v?eobecn? uznavane hudebni autority Josefa Foerstera je jeho zvoleni ?lenem Akademie v?d. Matka J. B. Foerstera, Marie, roz. Hladikova (1838 ?1878), byla rovn?? hudebn? vzd?lana stejn? jako v?ichni jeho sourozenci (Marie, Anna, Viktor a Bo?ena). Mlad?i bratr
Viktor Foerster
byl mali?em a mozaika?em.
Josef Bohuslav byl vychovavan v harmonickem rodinnem prost?edi prodchnutem um?nim a intelektem. Otec, a?koliv si z praktickych d?vod? nep?al, aby se jeho d?ti v?novaly hudb? ?z povolani“, si velmi zakladal na jejich hudebnim vzd?lani. Devitileteho J. Bohuslava poslal do klavirniho ustavu Celestyna Mullera, po t?ech letech byl p?evzat do domaciho vyu?ovani.
Osenicky
d?d Foerster ho u?il na
violoncello
,
Josef Cainer
na
varhany
. Mezi lety
1871
?
1875
vystudoval J. Bohuslav
gymnazium ve Spalene ulici
a od roku 1875 pokra?oval ve studiu na vy??i realce pra?ske, kde byly polo?eny zaklady jeho v?estranne vzd?lanosti, zajmu o literaturu a mali?stvi. Odtud take prameni jeho obdiv k tvorb?
Josefa Vaclava Sladka
, ktery trval po cely ?ivot.
P?ed ukon?enim st?edni ?koly J. B. Foerstera hluboce zasahla smrt jeho milovane matky. Tato smutna udalost se pravd?podobn? vyrazn? promitla do zakladni nalady a charakteru Foersterovy rane tvorby. Po maturit? (
1878
) za?ina na p?ani otce studovat chemii na n?mecke technicke ?kole, jeho osobnost v?ak stale intenzivn?ji tihne k hudb?. V ?ijnu roku
1879
se Foerster definitivn? rozhodl pro hudebni drahu a je?t? tenty? rok vstupuje na
pra?skou varhanickou ?kolu
. Zde je ?akem
Adolfa Pr?chy
,
Franti?ka Bla?ka
a ?editele ?koly
Franti?ka Zde?ka Skuherskeho
. Po t?ech letech absolvuje s velmi pozitivnim hodnocenim ?editele ?koly.
Zahy po skon?eni studii byl Foerster p?ijat jako varhanik u sv. Vojt?cha (1882?88) a k teto ?innosti pak zastaval i misto u?itele zp?vu na m?stskem malostranskem a smichovskem realnem gymnaziu (1885?86). V letech 1889?92 p?sobil jako ?editel k?ru v
chramu Panny Marie Sn??ne
. Mezi lety 1884 a 1892 na sebe upozornil jako hudebni referent
Narodnich list?
svou snahou o propagaci Smetanova dila a bojem proti
verismu
a
operet?
v Narodnim divadle. Pe?liv? sledoval d?ni na prvni ?eske operni scen? a jeho pozornosti nemohl uniknout mimo?adny talent mlade sopranistky
Berty Lautererove
. Tato diva vzbudila v?eobecny zajem hudebnich kritik?, Foerstera v?ak zaujala celou svou bytosti. Dne 1. za?i 1888 spolu uzav?eli s?atek v pra?skem
kostele svateho Vojt?cha
.
[2]
.
Svou prvni skladbu zkomponoval Foerster u? roku 1878, a to pise? pro svou matku. Jeho tvorba od roku 1878 do 1893 zahrnuje snad v?echny hudebni ?anry. Jsou zastoupeny pom?rn? vyrovnan?, jen ?ist? instrumentalni hudba mirn? p?eva?uje. Z instrumentalni hudby jmenujme nap?.
I.
a
II. smy?covy kvartet
(1888, 1893),
I. klavirni trio
(1883),
I.
a
II. symfonie
(1888, 1893). Z vokaln? instrumentalnich d?l si pozornost zaslou?i p?edev?im jeho
Stabat Mater
(1892) a opera
Debora
(1891). Dale se v?noval sborovym, pis?ovym a cirkevnim kompozicim.
Rok 1893 zahajuje dal?i etapu ?ivota i tvorby J. B. Foerstera. Jeho cho? uzav?ela smlouvu s
M?stskym divadlem v Hamburku
a od 1. za?i 1893 se stala jeho stalou ?lenkou. J. B. Foerster ji v listopadu toho roku nasledoval a v?noval se zde skladatelske, pedagogicke a ?urnalisticke ?innosti. Jako referent se uplatnil v Hamburger Freie Presse a pozd?ji te? v Hamburger Nachrichten. Posledni t?i roky sveho hamburskeho pobytu vyu?oval klavir na konzervato?i. V Hamburku se setkal s
Gustavem Mahlerem
, v te dob? hlavnim dirigentem tam?j?iho M?stskeho divadla. Oba um?lce od te doby pojilo silne p?atelske pouto a porozum?ni.
Co se tyka jeho ?innosti kompozi?ni, da se konstatovat, ?e v tomto obdobi vyrazn? ubylo ?ist? instrumentalnich skladeb a p?edni misto zaujal pis?ovy ?anr. Mezi vrcholne pis?ove cykly hamburskeho obdobi pat?i nap?.
Pisn? jarni a podzimni
(1896?98) nebo
Laska
(1899?1900). Mistrovska dila v?ak vznikaji i v ?anru orchestralnim, komornim, jevi?tnim nebo sborovem:
III. symfonie
(1894), orchestralni suita
Cyrano de Bergerac
(1903),
II. klavirni trio
(1894), opera
Eva
(1897),
Dev?t mu?skych sbor?
(1894?97). Cirkevnim kompozicim se J. B. Foerster v Hamburku nev?noval, skladby tohoto typu z p?edchoziho obdobi jsou spojeny s jeho ?innosti na k?ru sv. Vojt?cha a
chramu Panny Marie Sn??ne
.
Po desetileti stravenem v Hamburku se J. B. Foerster nevratil do ?ech, jak by byl si ze srdce p?al. O jeho dal?im osudu op?t rozhodlo anga?ma jeho ?eny Berty ve
Vide?ske dvorni ope?e
. Za?ala zde p?sobit ji? od sezony 1901/1902, J. B. Foerster v?ak byl v Hamburku vazan povinnostmi, a tak se do Vidn? p?est?hoval a? roku 1903. Obdobn? jako v Hamburku se zde v?noval pedagogicke ?innosti jako profesor na
Universitat fur Musik und darstellende Kunst Wien
, ?urnalistice jako referent listu
Die Zeit
a samoz?ejm? kompozici.
5. ?ijna roku 1905 se Josefu Bohuslavovi a
Bert? Foersterovym
narodil syn Alfred.
D?le?itym meznikem vide?ske ery byly oslavy jeho 50. narozenin. P?i teto p?ile?itosti byla vydana kniha
Zde?ka Nejedleho
(Praha 1910) zachycujici jako prvni dosavadni ?ivot a tvorbu J. B. Foerstera, vy?lo mno?stvi jeho skladeb tiskem jak v Praze, tak ve Vidni, byly po?adany koncerty v?novane vyhradn? jeho tvorb?.
Oskar Nedbal
, ktery p?sobil mezi lety 1906 a 1918 ve vide?skem symfonickeho
Tonkunstler orchestru
, m?l rovn?? nemaly podil na propagaci Foersterova dila. V?echny tyto aktivity vedly ke zvy?eni popularity a v?eobecneho pov?domi o J. B. Foersterovi. Roku 1912 byl zvolen starostou P?vecke ?upy vide?ske a rok pote jmenovan ?estnym ?lenem spolku Lumir. Ve Vidni Foerster spolupracoval s tam?j?i ?eskou men?inou a po?adal p?edna?ky o hudb?. Vide?ske obdobi, zvla?t? jeho prvni polovina, je pova?ovana za Foersterovo vrcholne tv?r?i obdobi.
Mezi nejlep?i skladby tohoto obdobi pat?i nap?.
IV. symfonie, "Velika noc"
(1905), symfonicke basn?
Legenda o ?t?sti
(1909) a
Jaro a touha
(1912),
III. smy?covy kvartet
(1907),
I. houslovy koncert
(1911) nebo klavirni cyklus
Erotovy masky
(1912). Z jeho vokaln?-instrumentalnich skladeb je nutno zminit opery
Jessika
(1904) a
Nep?emo?eni
(1917), vrcholne pis?ove cykly
Milostne pisn?
(1914),
?iste jitro
(1914?1918),
Pohadka o dlouhe touze
(1910) nebo
Pisn? na slova Karla Hynka Machy
(1909). Z mno?stvi jeho vide?skych sborovych kompozic je asi nejznam?j?i cyklus
Mrtvym brat?im
(1918).
Po vzniku samostatneho ?eskoslovenskeho statu se Foersterovi vratili do Prahy (1918). A?koliv byl Foerster ji? va?eny a uznavany skladatel, nep?ijala ho Praha zcela jednomysln?. Byl nap?. zpochyb?ovan narodni charakter jeho hudby a z jeho hudebniho dila byla znama p?edev?im sborova tvorba. Na druhe stran? se zde v?ak za?ala formovat skupina nad?enc?, kte?i se velmi zasadili o propagaci dila J. B. Foerstera, mezi n? pat?il mj.
Otakar Jeremia?
nebo
Otakar Ostr?il
. Za u?elem propagace dila J. B. Foerstera vznikla v roce 1919 i
Foersterova spole?nost
, jeji? poslani spo?ivalo p?edev?im v otazce nakladatelske. P?i p?ile?itosti oslav sedmdesatych narozenin J. B. Foerstera pak tato spole?nost zorganizovala cyklus p?ti koncert? sestavenych z Foersterovych men? hranych kompozic r?znych ?anr? a vydala tiskem mno?stvi Foersterovych skladeb. K oslavam se p?ipojil take O. Ostr?il, toho ?asu dirigent a ?ef
opery Narodniho divadla
, jen? uspo?adal na prvni ?eske scen? cyklus Foersterovych oper.
Vedle komponovani se J. B. Foerster i v Praze v?noval pedagogicke ?innosti: V roce 1919 byl povolan do funkce profesora na
Pra?ske konzervato?i
. Na ja?e roku 1921 zem?el syn Alfred v ?estnacti letech na hore?nate onemocn?ni. Mezi lety 1922?1931 vyu?oval na mistrovske ?kole teto konzervato?e. T?ikrat byl zvolen jejim rektorem v letech 1922?23, 1928?29, 1929?1930. Krom? konzervato?e p?edna?el na
Filosoficke fakult?
UK
v Praze (1920?36), ?estny doktorat Univerzity Karlovy obdr?el u? 27. listopadu 1919. Vrchol jeho spole?enske kariery nastal v kv?tnu roku 1931, kdy byl zvolen prezidentem ?eske akademie v?d a um?ni. Po?atkem dubna 1936 zem?ela Foersterova prvni man?elka
Berta
a v prosinci teho? roku se znovu o?enil. Jeho druho man?elkou se stala Olga Dostalova-Hilkenova.
[3]
Ve funkci prezidenta AV setrval a? do b?ezna 1939. Dne 23. listopadu 1945 mu byl jako prvnimu hudebnikovi ud?len titul
narodniho um?lce
.
Ve v?ku osmdesati let se Foerster uchylil do sveho soukromi a v?noval se vyhradn? komponovani. V tomto poslednim tv?r?im obdobi se J. B. Foerster soust?edil zejmena na sborovou tvorbu (cca 100 sborovych skladeb). D?vodem byla nesmirna oblibenost Foerstera mezi zp?vackymi spolky, ktere si u Foerstera skladby objednavaly. Skladatele samoz?ejm? tato nezvykla p?ize? velmi t??ila a rad sbor?m v?dy vyhov?l, m?lo to v?ak i svou stinnou stranku: Foerster vstoupil do pov?domi ve?ejnosti jako skladatel sbor? a na skladby ostatnich ?anr? se pon?kud zapomn?lo. Tento stav se a? do dne?ni doby nezm?nil a bude t?eba vynalo?it mnoho usili k renesanci celeho um?leckeho odkazu J. B. Foerstera.
Josef Bohuslav Foerster zem?el v
Novem Vestci
u
Stare Boleslavi
dne 29. kv?tna 1951 ve v?ku 92 let. Byl pochovan na pra?skych
Ol?anskych h?bitovech
do rodinne hrobky Foersterovych (hrob ?. 70, odd. 2, ?ast 009).
[4]
Charakteristika Foersterovy hudebni ?e?i
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Foersterova hudebni ?e? roste jednak z tvorby ?eskych ?klasik?“
Bed?icha Smetany
,
Antonina Dvo?aka
a
Zde?ka Fibicha
a dale z tvorby
Petra Ilji?e ?ajkovskeho
,
Edvarda Hagerupa Griega
a
Roberta Schumanna
. A?koliv se Foerster genera?n? ?adi mezi
?eskou hudebni modernu
, jeho tvorba se da ozna?it spi?e za ?tradi?ni“. Na rozdil od
Leo?e Jana?ka
nebo
Vit?zslava Novaka
se u Foerstera neobjevily ?adne vyrazne inovace. Foerster?v charakteristicky hudebni styl vykrystalizoval ji? na po?atku jeho hamburskeho obdobi a krom? harmonicke slo?ky z?stal po cely jeho dlouhy tv?r?i ?ivot tem?? nem?nny.
Foerster byl svym bytostnym zalo?enim lyrik, jeho hudba se vyzna?uje intimni subjektivitou. Vyraznym prvkem jeho tvorby je hluboka meditace a duchovni rozm?r. Promita se v ni rovn?? uzky vztah k varhanni kompozici a vokalni polyfonii, jeho? ko?eny lze spat?ovat v obdobi Foersterova d?tstvi (otec ? varhanik) a v obdobi studia u Zde?ka Skuherskeho na varhanni ?kole. Nemalo p?isp?l ke svebytnosti Foersterova skladatelskemu stylu jeho zajem o literaturu, zvla?t? poezii. ?iroka paleta nam?t? a text? z ?eske i sv?tove literatury objevujici se v jeho kompozicich poukazuje na neoby?ejny rozhled. Zvla?tni pozornost v?noval Foerster p?edev?im J. V. Sladkovi, jeho? ver?e tolikrat zhudebnil ve svych pisnich a sborech. Byl take prvnim evropskym skladatelem, ktery zhudebnil basn?
bengalskeho
Rabindranatha Thakura
.
[5]
Foerster p?edstavuje intelektualni, myslitelsky typ skladatele tihnouci k
metafyzice
a nabo?enskym temat?m. Je snadne pochopit, pro? byla jeho tvorba po roce 1948 nepohodlna a jeho rozsahly a r?znorody skladatelsky odkaz pro ve?ejnost omezen na vybranou sborovou tvorbu.
- P?t pisni ve slohu narodnim pro baryton
, op. 2, 1882
- Pisn? jarni a podzimni
, op. 11, 1886-88
- Petrkli?e
, op. 12, 1988
- T?i pisn?
, op. 27, 1895
- ?ty?i pisn?
, op. 22, 1895
- Polni kv?ty
, op. 26, 1896
- Zpivajici noc
, op. 127, 1897-98
- Laska
, op. 46, 1899-1900
- Za?ive dni
, op. 69, 1900-02
- Pisn? na slova K. H. Machy
, op. 85, 1910
- Pohadka o dlouhe touze
, op. 101, 1910
- Milostne pisn?
, op. 96, 1914
- ?iste jitro
, op. 107, 1914-18
- Kvetouci magnolie
, op. 132, 1924
- ?est zp?v?
, op. 142, 1932-40
- ?est pisni na basn? Pu?kinovy
, op. 161, 1937
- T?i zp?vy s orchestrem
, op. 181, 1938
- T?i notturna pro hlas violoncello a klavir
, op.163, 1939
- ?est pisni na slova ?eskych basnik?
, op. 165a, 1941-42
- Posledni pisn? F.X.Svobody
, op. 180, 1943
- Rozmarnych pisnich s pr?vodem klaviru
, op. 184, 1945-46
- U bran ?t?sti
, op. 186, 1946
- Pisn? ?ervnovych dn?
, op. 189, 1948
- T?i dvojzp?vy
, op. 82 , 1885
- Hymnus and?l?
, op. 13, 1889
- ?eska pise?
, op. 30b , 1890
- Dev?t mu?skych sbor?
, op. 37a (47), 1894-97
- Skon
, op. 77b, 1898
- Modlitba na mo?i
, op. 71, 1901
- ?est mu?skych sbor?
, op. 63, 1901-1907
- Jarni noc
, op. 77b, 1909
- Most vzdech?
, op. 87 II, 1911
- ?ty?i bohaty?i
, op. 117, 1913
- Mrtvym brat?im
, op. 108, 1918
- Co podzim dal
, op. 110, 1919-20
- Dev?t mu?skych sbor?
, op. 102, 1910-21
- Vzh?ru, spa?i!
, op. 112, 1920-21
- Zp?vy ve?era
, op. 114a, 1920-23
- Obla?ny ptak
, op. 134, 1927-28
- Sborove pisn?
, op. 145, 1930-31
- Mati?ce
, op. 164, 1932
- Sluncem a stinem
, op. 118, 1934
- Maj
, op. 159, 1936
- T?i sbory pro ?enske hlasy a klavir
, op. 178, 1939
- Dvanact sbor? pro mu?ske hlasy na basn? J. V. Sladka
, op. 171, 1925-44
- Pise? bratra Slunce
, op. 173, 1944
- Kantata 1945
, op. 187, 1944-45
- Amarus
, op. 30a, 1897
- Faustulus
, op. 31, 1890-95
- Norska ballada
, op. 40b, 1905
- Romance ?t?drove?erni
, op. 155a, 1934
- Cikanske d?cko
, op. 162b, 1940
- Debora
, op. 41, 1890-91
- Eva
, op. 50, 1895-97
- Jessika
, op. 60 (68), 1902-04; roku1906 nov? p?ikomponovano 3. jednani
- Nep?emo?eni
, op. 100, 1917; prvni skica ji? z roku1906
- Srdce
, op. 122, 1921-22
- Bloud
, op. 158, 1935-36
- Princezna Pampeli?ka
, 1897
- ?ipkova R??enka
, op. 64, 1901
- Trilogie o Simsonovi
, op. 62, 1906
- Ve?er T?ikralovy
, op. 116e, 1922
- Julius Caesar
, op. 116f, 1927
- Allegro a Scherzo
, op. 5, 1885
- Miniatury
, op. 17, 1885
- Jarni nalady
, op. 4, 1887
- Listy z meho deniku
, op. 18b, 1890
- Sn?ni
, op. 47, 1898
- R??e vzpominek
, op. 49, 1902
- Hudba ve?era
, op. 79, 1904
- A jablon? kvetly
, op. 52, 1905
- Tane?ni skici
, op. 48, 1906
- Imprese
, op. 73, 1907-09
- Skladby pro meho syna?ka
, op. 72, 1908-09
- Erotovy masky
, op. 98, 1912
- Osenicka suita
, op. 129, 1926
- ?rty uhlem
, op. 136, 1927
- Pochod Mlade narodni jednoty
, bez op. ?., 1939
- Den
, op. 153b, 1939
- I. Smy?covy kvartet E dur
, op. 15, 1888
- Houslova sonata h moll pro housle a klavir
, op. 10, 1889
- II. Smy?covy kvartet D dur
, op. 39, 1893; zav?r z roku 1922
- II. Klavirni trio B dur
, op. 38, 1894
- Sonata pro violoncello a klavir ?. 1
, op. 45, 1898
- III. Smy?covy kvartet C dur
, op. 61, 1907; p?epracovano 1913
- Dechovy kvintet
, op. 95, 1909
- III. Klavirni trio a moll
, op. 105, 1919-21
- Fantazie pro housle a klavir
, op. 128, 1925
- Sonata pro violoncello a klavir ?. 2
, op. 130, 1926
- Komorni hudba pro klavir a smy?covy kvartet
, op. 138, 1928
- Dv? impromptu pro housle a klavir
, op. 154, 1934
- Zbiro?ska suita pro violu a klavir
, op. 167, 1940
- Sonata quasi una fantasia pro housle a klavir
, op. 177, 1943
- Mala suita pro dvoje housle
, op. 183a, 1944
- IV. Smy?covy kvartet F dur
, op. 182, 1944
- Slovanska fantazie
, bez op. ?. , 1884
- V horach
, op. 7 , 1884
- I. Symfonie d moll
, op. 9, 1887-88
- Suita c moll
, bez op. ?., 1891
- II. Symfonie F dur
, op. 29 , 1892-93
- III. Symfonie D dur (??ivot“)
, op. 36, 1894-95
- Tragicka ouvertura
, op. 58, 1895
- Me mladi
, op. 44, 1900
- Cyrano de Bergera
, op. 55 , 1903
- Ve?er v Belmontu
, op. 59, 1903
- IV. Symfonie c moll (?Velika noc“)
, op. 54, 1905
- Slavnostni p?edehra
, op. 70, 1907
- Suita ze Shakespeareho
, op. 76 , 1908-9
- Legenda o ?t?sti
, op. 83, 1909
- I. houslovy koncert c moll
, op. 88, 1910
- Jaro
, op. 84, 1911
- Jaro a touha
, op. 93, 1912
- II. houslovy koncert d moll
, op. 104, 1918/1926
- Ji?inska suita
, op. 124, 1923
- V. Symfonie d moll
, op. 141, 1924-29
- Koncert pro violoncello a orchestr
, op. 143, 1930
- Stabat Mater
, op. 56, 1891-92
[6]
- P?t mu?skych sbor? na cirkevni texty
, op. 94, 1913-16
- ?eska pise? me?ni
, op. 119, 1919
- Glagolska m?e
, op. 123, 1923
- Duchovni pisn?
, op. 125, 1923-24
- Missa in honorem s. Francisci Assisiensis
, op. 131, 1925-26
- Te Deum
, op. 146, 1931
- Pisn? k sv. patron?m ?eskym
, op. 68, 1932
- Hymnus k Pann? Marii
, op. 157, 1936
- Missa in honorem Sanctissimae Trinitatis
, op. 170, 1940
- Smute?ni pisn?
, op. 168, 1941
- Missa in honorem S. Adalberti
, op. 188, 1947
- Missa in honorem Beatae Mariae Virginis
, op. 185, 1948
- St?l ?ivota
, Praha 1920 (ed. J. Kv?t)
- Zapisnik hudebnik?v
, Praha 1929
- Poutnik
, Praha 1929
- Poutnikovy cesty
, Praha 1932
- Poutnik v Hamburku
, Praha 1938
- Co ?ivot dal
, Praha 1942
- Poutnik v cizin?, Praha 1947
- libreta oper Eva, Nep?emo?eni, Srdce, Bloud
- kritiky a ?lanky do novin (nap?. Narodni listy, Hamburger Nachrichten, Die Zeit)
- TOME?, Josef
, a kol.
?esky biograficky slovnik XX. stoleti I. A-J
. Praha ; Litomy?l: Paseka, 1999. 634 s.
ISBN
80-7185-245-7
.
- J. Barto?-P. Pra?ak-J. Plavec:
J. B. Foerster. Jeho ?ivotni pou? a tvorba 1859?1949
, Praha 1949
- Antonin D?banek a kol.:
Poutnik se vraci. Josef Bohuslav Foerster ? ?ivot a dilo
, Praha 2006,
ISBN
80-86277-53-4
(obsahuje soupis v?ech Foersterovych skladeb a rovn?? soupis v?ech existujicich nahravek)
- SEIFERT, Augustin.
Skladatel Dr. h. c. J.B. Foerster a spisovatel prof. J. ?t. Kubin ?estnymi ?leny krajanskeho spolku Ji?in v Praze
. Praha: Politika, 1944. 15 s.