Baron
Jean-Nicolas Corvisart des Marets
(
15. unora
1755
Dricourt
,
Departement Ardennes
?
18. za?i
1821
Courbevoie
(
Hauts-de-Seine
)) byl francouzsky
leka?
, spoluzakladatel
vy?et?eni poklepem
a osobni leka?
Napoleona Bonaparta
.
Jeho otec ? pravnik, pracujici ve sn?movn?, si p?al, aby studoval prava, ale po osudovem setkani se slavnym leka?em
Antoinem Petitem
se syn rozhodl pro studium mediciny. Otec jej za to p?estal podporovat na studiich, a tak si syn vyd?laval na studium jako pomocna sila v
Hotel-Dieu
v Pa?i?i. Otec vida syn?v
entuziasmus
mu posleze studium mediciny povolil. Jean?Nicolas studoval v Pa?i?i u nejznam?j?ich leka?? te doby. Jeho u?iteli byli mj.
Pierre-Joseph Desault
,
Vicq d’Azyr
,
Antoine Petit
,
Desbois de Rochefort
. Dne 14. listopadu
1782
zakon?il studium promoci s titulem docteur-regent. Jeliko? odmitl nosit paruku, nesm?l nastoupit do p?edniho za?izeni
Hospital des Paroisses
a p?ijal misto v nemocnici pro chude v
Saint-Sulpice
. V roce
1788
pak p?e?el jako nastupce Desbois de Rocheforta na misto p?ednosty v
Hospice de la Charitte
, kde provedl rozsahle reformy a zavedl p?isny re?im. B?hem
francouzske revoluce
byla vyuka mediciny p?eru?ena (
1792
), a to vedlo ke zvy?eni po?tu
?arlatan?
. Po konci
hr?zovlady
roku
1794
byla op?t vyuka mediciny zavedena a roku
1795
bylo otev?eno nove vyukove centrum
Ecole de Sante
v
Pa?i?i
a on sam zde p?evzal vyuku
interni mediciny
. V kratkem ?ase se ?kola stala nejlep?i v Evrop?.
Jeho hlavnim zajmem byla
kardiologie
, kde up?esnil diagnostiku a zavedl
auskultaci
srdce. P?i vyuce kladl d?raz na podrobne a systematicke vy?et?eni
pacienta
. Je pokladan za spoluzakladatele leka?skeho poklepu (perkuse), dodnes jednoho ze zakladnich fyzikalnich vy?et?eni pacienta. Od prvnich let 19. stoleti byl
Napoleonem
a Josephinou Bonapartovymi ?asto konsultovan a doporu?ovan a od roku 1804 se stal osobnim leka?em cisa?e Napoleona, ktery byl jeho klidnou povahou a rychlymi p?esnymi diagnozami fascinovan. Je znam Napoleon?v citat
?nev??im medicin?, ale v??im Corvisartovi“
. Jmenoval Corvisarta ryti?em
?estne legie
(
1804
) a
baronem
cisa?stvi (
1808
).
Corvisart doprovazel Napoleona i Josephinu na cestach Evropou (
1805
Italie
,
1809
Rakousko
). Roku
1811
se stal ?lenem
Akademie v?d
a roku
1820
?lenem
Leka?ske akademie
. Neuroticke Josephin?, vy?adujici stale v?t?i mno?stvi pilulek, podaval s usp?chem
placebo
. Asistoval te? u porodu druhe Napoleonovy ?eny
Marie Luisy
a zdanliv? mrtveho
Napoleonova syna
p?ivedl k ?ivotu n?kolika kapkami ko?aku.
Jeho nejv?t?im dilem je
Essai sur les maladies et les lesions organiques du cœur et des gros vaisseaux
(Pojednani o nemocech a organickych po?kozenich srdce a velkych cev), ktere vydal roku
1806
. Roku
1808
p?elo?il z
latiny
do
francouz?tiny
Inventum novum
od
Leopolda Auengrubera
o perkusi a roz?i?il poklep do celeho sv?ta.
Zem?el 18. za?i 1821 v Courbevoie u Pa?i?e po opakovanych atakach
iktu
. O vztahu Napoleona ke svemu osobnimu leka?i sv?d?i vyrok, ktery pronesl Napoleon na
Svate Helen?
?C’est un honnette et habile homme“
(?je to ?estny a schopny ?lov?k“).