Blanka Kastilska
zvana
Bila kralovna
(
?pan?lsky
Blanca de Castilla
,
francouzsky
Blanche de Castille
,
4. b?ezna
1188
Palencia
?
27. listopadu
1252
Melun
) byla
francouzska kralovna
, man?elka
Ludvika VIII.
Po jeho smrti byla
regentkou
nezletilemu synovi
Ludvikovi IX.
, pro n?ho? uhajila kralovstvi p?ed vzpurnou ?lechtou. Byla ?t?drou donatorkou, zakladatelkou kla?ter?, objednatelkou vitra?i a ?etnych rukopis?. Na v?t?in? um?leckych d?l spjatych s jeji osobou jsou vyobrazeny zlate kastilske hrady na ?ervenem pozadi.
[1]
Blanka byla t?eti dcerou
Alfonse VIII.
,
kastilskeho krale
, a
Eleonory
, dcery
anglickeho krale
Jind?icha II.
a
Eleonory Akvitanske
. Na zaklad? smlouvy mezi krali
Filipem Augustem
a
Janem
byla za pomoci sve osmdesatilete babi?ky Eleonory Akvitanske, s velkou slavou a za u?asti obou kral? provdana dne 22. kv?tna 1200 za prince
Ludvika
. Francouzi ji kv?li tmavym vlas?m nazyvali
Kastilka
[2]
a spolu s ni p?i?la na francouzsky dv?r kultura
trubadur?
. Na dvo?e mladeho paru byli vitani nejen trubadu?i, ale take duchovni a tak krom? milostnych pisni se na kralovskem dvo?e ?asto konaly i plamenne filosoficke disputace.
[3]
Sve vlada?ske schopnosti poprve prokazala v roce 1216, kdy? si Ludvik cht?l po Janov? smrti p?isvojit anglickou korunu a p?i invazi do Anglie narazil na jednotny odpor.
Filip II. August
odmitl syna podporovat, a tak Blanka sama organizovala podp?rne flotily do Anglie, i kdy? bez kone?neho usp?chu.
Ludvik zem?el po t?iletem panovani
[4]
na
uplavici
ji? v listopadu 1226 p?i navratu z ji?ni Francie, kde byl na pape?ovo nalehani potirat p?ivr?ence
katarskeho
hnuti a prosazovat p?isne severofrancouzske
lenni pravo
. Blanka se stala diky man?elov? zav?ti regentkou a opatrovnici svych d?ti. Naslednikovi Ludvikovi IX. bylo teprve 12 let. Sve finance sv??ovala do opatrovnictvi templa??m, kte?i ji pravideln? p?edkladali vyu?tovani
[5]
a roku 1236 je take pov??ila financovanim vystavby kla?terni fundace v Maubuissonu.
[6]
Po kralov? smrti se v?echna
Kapetovci
ziskana uzemi zdala byt ztracena, co? kralovstvi p?ivedlo do kriticke situace. Blanka v?ak dokazala potla?it jak povstani baron? (1226), tak i anglicky utok (1230). ?lechta byla bu? zastra?ena, nebo ziskana na stranu
Bile kralovny
. Kralovnini nep?atele mluvili o jejim milostnem pom?ru s pape?skym vyslancem
Romanem Frangipanem
a
Theobaldem
, hrab?tem ze Champagne,
[7]
ktery ji skladal milostne ver?e.
[8]
Za podpory pape?skeho legata se ji poda?ilo v kralovstvi udr?et stabilitu a take odrazit utoky anglickeho krale
Jind?icha III.
I po p?evzeti vlady Ludvikem byl patrny Blan?in vliv, proto?e svemu synovi vyhledala vhodnou nev?stu. Roku 1234 se po ziskani pape?skeho dispenzu o?enil s
Marketou
, dcerou
provensalskeho hrab?te
Ramona Berenguera V.
a
Beatrix Savojske
. Blanka Kastilska byla prohla?ena kralovnou matkou. Cely nev?stin doprovod ? savoj?ti stry?ci, ch?va, dvorni damy, byli ihned po s?atku poslani zp?t dom?.
?
|
Kralovna Blanka zachazela s kralovnou Marketou tak nevlidn?, ?e, pokud to bylo jen trochu mo?ne, znemo??ovala svemu synovi pobyvat ve spole?nosti jeho ?eny...
|
“
|
?
Jean de Joinville
[9]
|
Po Ludvikov? odchodu na
k?i?ovou vypravu
, od ni? ho odrazovala, znovu zastavala pozici regentky kralovstvi a sveho syna podporovala v?emi dosa?itelnymi prost?edky a vojskem. Po urazu ji do?ly sily a v listopadu roku 1252 zem?ela.
T?lo kralovny vdovy bylo poh?beno v kla?te?e
Maubuisson
[10]
u
Pontoise
a srdce v
kla?te?e Notre-Dame
v
Dammarie-les-Lys
u
Melunu
, ktere sama zalo?ila.
- ↑
KOVA?, Peter
.
Katedrala v Reme?i: Chram pro korunovace francouzskych kral?
. Praha: Ars Auro prior, 2018. 720 s.
ISBN
978-80-904298-5-7
. S. 678. Dale jen
Katedrala v Reme?i
.
- ↑
LE GOFF, Jacques
.
Svaty Ludvik
. Praha: Argo, 2012. 724 s.
ISBN
978-80-257-0685-5
. S. 476. Dale jen
Svaty Ludvik
.
- ↑
Katedrala v Reme?i
, str. 650
- ↑
www.mittelalter-genealogie.de.
www.mittelalter-genealogie.de
[online]. [cit. 15-07-2009].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 12-11-2007.
- ↑
BARBER, Malcolm
.
Novi ryti?i : d?jiny templa?skeho ?adu
. Praha: Argo, 2006. 433 s.
ISBN
80-7203-764-1
. S. 295. Dale jen
Novi ryti?i
.
- ↑
Novi ryti?i
, str. 300
- ↑
Svaty Ludvik, str. 476
- ↑
http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu
.
epistolae.ccnmtl.columbia.edu
[online]. [cit. 2009-07-15].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2008-12-01.
- ↑
BRIDGE, Antony.
K?i?ove vypravy
. Praha: Academia, 2000.
ISBN
80-200-0819-5
. S. 198.
- ↑
www.fmg.ac
- Jean de Joinville: La vie de Saint Louis
- Elie Berger: Histoire de Blanche de Castille, reine de France, in Bibliotheque des ecoles francaises d’Athenes et de Rome, Band LXX, Paris 1895
- Louis-Sebastien Le Nain de Tillemont: Vie de Saint Louis, hg. von J. de Gaulle fur die Societe de l’histoire de France (6 Bande, 1847?1851);
- Paulin Paris: Nouvelles recherches sur les mteurs de la reine Blanche et de Thibaud, in: Cabinet historique, 1858.
- Regine Pernoud: Herrscherin in bewegter Zeit. Blanca von Kastilien, Konigin von Frankreich, Neuausgabe 1995
- Philippe Delorme:
Blanche de Castille
, Histoire des Reines de France, Ed. Pygmalion, 2002.
- LE GOFF, Jacques
.
Svaty Ludvik
. Praha: Argo, 2012. 724 s.
ISBN
978-80-257-0685-5
.