Kla?ter Saint-Germain-des-Pres
je byvale
benediktinske
opatstvi
v
Pa?i?i
a zarove? poh?ebi?t?
merovejskych kral?
Neustrie
. Rozkladalo se v dne?nim
6. obvodu
ve
?tvrti Saint-Germain-des-Pres
. Kla?ter zalo?il v polovin? 6. stoleti kral
Childebert I.
Kla?ter byl uzav?en v roce
1792
za
Velke francouzske revoluce
. Od roku 1803 jeho kla?terni
kostel Saint-Germain-des-Pres
slou?i jako
farni kostel
. Spolu s dochovanym opatskym palacem je od roku 1953 chran?n jako
historicka pamatka
.
Je?t? p?ed samotnym zalo?enim kla?tera na tomto mist? stal v
?imske dob?
chram zasv?ceny pravd?podobn? bohyni
Isis
. Toto kultovni misto t??ilo z vyvy?ene polohy (dnes ji? nez?etelne, nebo? prostor byl ?aste?n? zarovnan), ?im? bylo chran?no p?ed ka?doro?nimi zaplavami a navic se nachazelo u cesty vedouci na zapad podel
Seiny
(p?ibli?n? v prostoru dne?niho
Boulevardu Saint-Germain
), v dostate?ne vzdalenosti od ?eky mimo mok?ady zname do 10. stoleti pod nazvem
Clos de Laas
. Tato cesta posleze klesala k ?ece dne?ni ulici
Rue Saint Andre des Arts
.
Childebert I. p?i sv?ceni baziliky (558)
V roce 542 Childebert I.uskute?nil vojenskou vypravu proti
vizigotskemu krali
Amalarichovi
, ktery utiskoval svou man?elku Klotildu, Childebertovu sestru. Amalarich byl
arian
, zatimco Klotilda k?es?anka. P?i te p?ile?itosti Childebert uko?istil v
Zaragoze
tuniku
svateho Vincenta
a zlaty k?i? z
Toleda
. K jejich ulo?eni nechal v roce 543 postavil baziliku
Saint-Vincent-Sainte-Croix
. Ji take v roce 553 daroval pozemky zvane
Clos de Laas
. Baziliku vysv?til v roce 558
biskup
sv. Germain
, byvaly mnich z opatstvi Saint-Symphorien v
Autunu
, odkud sem pozval mnichy, aby zalo?ili kla?ter.
V listin? ze 6. prosince 558 Childebert I. oznamuje:
za?al jsem stav?t kostel...
, co? umo??uje datovat zalo?eni samotneho kla?tera k roku 557. Merovejsky kral zde byl poh?ben 23. prosince 558 mezi 2. a 3. ji?ni pili? a nasledn? i n?kolik dal?ich ?len? kralovske rodiny:
Chilperich I.
(584),
Fredegunda
(598),
Chlothar II.
(628],
Childerich II.
(673) a jeho man?elka
Bilichilda
(679). Samotny biskup Germain byl poh?ben v p?ilehle kapli Saint-Symphorien.
Od 6. stoleti se kla?ter Saint-Germain rozvijel vedle kostela Saint-Vincent-Sainte-Croix. Od 7. stoleti byl nazev Saint-Germain ztoto??ovan te? pro kostel.
V roce 756 za p?itomnosti
Pipina Kratkeho
a jeho syna, pozd?j?iho
Karla Velikeho
, bylo t?lo sv. Germaina p?eneseno z kaple Saint-Symphorien do samotneho kostela za hlavni olta?. Kostel byl nyni nazyvan Saint-Germain-des-Pres.
Mni?i p?i?li z Autunu se ?idili reguli sv. Bazila. Karel Veliky nechal v opatstvi zavest regule
sv. Benedikta
. Kla?ter se roz?i?oval a bohatl diky pozemkovym dar?m, ov?em v 9. stoleti podlehl n?kolikrat najezdu
Norman?
? v letech 845 a 856 se vyplen?ni vyhnul diky vysokemu vykupnemu, ale roku 861 byl zni?en po?arem. V roce 869 byl obnoven, ale v letech 885?886 b?hem oblehani Pa?i?e op?t vyrabovan a vypalen.
Ostatky
sv. Germaina, n?kolikrat p?emis?ovany kv?li ochran? do bezpe?i
m?stskych hradeb
, byly na sve misto definitivn? navraceny v roce 888.
Zvonice z 11. stoleti
Kolem roku 1000 nechal opat Morard p?estav?t kostel i v??. V roce 1024 kla?ter p?ijal
clunyjskou reformu
.
Ve 12. stoleti byl
chor
kla?terniho kostela zbo?en a nahrazen
gotickou
stavbou s
chorovym ochozem
a v?ncem kapli. Novy kostel byl vysv?cen 21. dubna 1163 za p?itomnosti pape?e
Alexandra III.
Pohled do lodi kostela
V letech 1227?1273 byly v [gotickem slohu postaveny dal?i stavby jako
k?i?ova chodba
,
refekta?
,
dormita?
,
kapitulni si?
a kaple Panny Marie (1245?1255) p?ipisovana architektovi
Pierrovi de Montreuil
, ktery zde byl poh?ben.
Ve 13. stoleti probihal rovn?? dlouhy spor mezi kla?terem a
Pa?i?skou univerzitou
o pozemky zvane
Pre-aux-Clercs
, ktery byl ukon?en a? v roce 1278.
Ve 14. stoleti byl kla?ter opevn?n. V roce [368
francouzsky kral
Karel V.
vybudoval nove hradby na
pravem b?ehu
a na?idil kla?teru, aby sve hradby opat?il p?ikopem napajenym vodou ze Seiny. Vodu p?ivad?l vodni kanal ?iroky 27 m nazyvany
Petite Seine
(Mala Seina) v prostoru dne?ni ulice
Rue Bonaparte
.
Kdy? v roce 1561 ve m?st? vypukla
morova rana
, ukryl se kral
Karel IX.
a jeho matka
Kate?ina Medicejska
v kla?te?e.
V roce 1586 nechal opat a
kardinal
Karel Bourbonsky postavil opatsky palac z cihel a kamene (dnes domy v
Rue de l'Abbaye
).
B?hem oblehani Pa?i?e v roce 1590 si
Jind?ich IV.
vybral kla?ter jako pozorovatelnu na m?sto. Zdej?i opat byl jednim z duchovnich, kte?i pozd?ji pomahali p?i
konverzi
budouciho krale.
Kla?ter v roce
1687
Od roku 1631 bylo opatstvi jednim z hlavnich duchovnich center
Francouzskeho kralovstvi
. Tehdy
Kongregace svateho Maura
(sjednocujici v?echny benediktinske kla?tery ve Francii) stanovila kla?ter Saint-Germain-des-Pres za sve mate?ske opatstvi. Maurini sehrali vyznamnou roli v tzv.
diplomatickych valkach
, p?edev?im
Jean Mabillon
, ktery polo?il zaklady kriticke interpretace
historickych pramen?
. Diky tomu se zdej?i
knihovna
stala bohata na
stare tisky
i rukopisy.
V 18. stoleti se mnohe budovy nachazely v nevyhovujicim stavu. Opravami byl pov??en architekt Jacques Hardouin-Mansart de Sagonne (1711?1778), vnuk
Julese Hardouin-Mansarta
. Zam??il se na uvedeni do p?vodniho stavu budov a p?estavbu interier? opatskeho palace. Dal?i radikalni p?estavbou pro?el palac v 70. letech 20. stoleti.
Po smrti opata hrab?te z Clermontu v roce 1771
Ludvik XV.
rozhodl nejmenovat noveho opata a ekonomickou spravu kla?tera p?evzal kralovsky u?ad. Teprve v roce 1774, kdy nastoupil na tr?n
Ludvik XVI.
, byl jmenovan Charles-Antoine de La Roche-Aymar, ktery se stal poslednim opatem v Saint-Germain-des-Pres. Po jeho smrti v roce 1777 toti? opatstvi op?t spravoval kralovsky u?ad a tato situace trvala a? do
Velke francouzske revoluce
.
Nabo?enska komunita byla pote rozpu?t?na, kla?ter byl 13. unora 1792 uzav?en a budovy byly prodany jako narodni majetek za sumu 8120
liber
, ?im? za?ala zkaza kla?tera. Zna?nou ?ast sbirky rukopis? z kla?terni knihovny zakoupil (a tim zachranil) rusky diplomat Piotr Dubrovskij (1754?1816). V?t?ina merovejskych nahrobk? byla zni?ena, stejn? jako
baldachyn
z roku 1704 nad hlavnim olta?em a pozlaceny
relikvia?
sv. Germaina z roku 1408.
Kaple Saint-Symphorien
V kla?ternim kostele existovala v letech 1794?1802 tovarna na
ledek
a kla?terni budovy armada p?em?nila na sklad st?elneho prachu a na vyrobnu kanon?. Dne 19. srpna 1794 do?lo k explozi uskladn?neho prachu a budovy opatstvi byly zni?eny v?etn? kabinetu kuriozit a zbyvajici kla?terni knihovny. Na jejich mist? dnes prochazi
Boulevard Saint-Germain
.
Kapli Panny Marie bylo pro nabo?enske u?ely povoleno u?ivat dekretem z 31. kv?tna 1795. V roce 1802]byla kaple zbo?ena a v roce 1803 byl kla?terni kostel vracen cirkvi.
P?i stavb? dne?ni ulice
Rue de l'Abbaye
v roce 1802 byla zbo?ena k?i?ova chodba a roku 1804 byla na mist? kla?terni zahrady vybudovana ulice
Rue Bonaparte
. Z celeho rozsahleho arealu kla?tera se tak dochoval jen opatsky palac v
Rue l'Abbaye
a kla?terni kostel s
romanskou
v??i a lodi (11.?12. stoleti), ktery pat?i k nejstar?im dochovanym cirkevnim stavbam v Pa?i?i. Tyto zbyvajici stavby jsou chran?ny od roku 1953 jako
historicka pamatka
.
V roce 1824 architekt Etienne-Hippolyte Godde restauroval hlavni olta? a v roce 1827
mramorovou
kazatelnu
a nasledujiciho roku mali? Francois-Joseph Heim vymaloval novou kapli Panny Marie.
Hippolyte Flandrin
je autorem obraz? v choru a v hlavni
lodi
a je navrhl
vitra?e
zhotovene v letech 1856?1861. Architekt Victor Baltard se podilel na obnov? socha?ske vyzdoby
hlavic
sloup? v hlavni lodi a restaurovani zvonice v letech
1848
?
1853
.
Zachovane originaly socha?skeho um?ni z kla?tera se dnes nachazi rovn?? v
Louvru
,
Narodnim muzeu st?edov?ku
a v
bazilice Saint-Denis
.
Nakres p?vodniho portalu
V?? byla obnovena kolem roku 1000. Po p?em?n? kla?tera na vyrobnu ledku zde uskladn?ny ledek siln? naru?il zaklady. V?? byla renovovana v polovin? 19. stoleti a zachranne prace v letech 1975?1978 umo?nily datovat ?tvrte podla?i v??e do 2. poloviny 11. stoleti.
Romansky
portal
datovany do poloviny 12. stoleti byl poni?en v letech 1607?1608]p?idanim vstupni branky na zapadni stran? v??e. Jeho ozdobne sloupy v podob? soch byly zni?eny roku 1793, nebo? se v??ilo, ?e zobrazuji francouzske krale, nicmen?
p?eklad
s vyobrazenim
Posledni ve?e?e Pan?
je stale patrny. Kostel ma dale romanskou lo? p?ipisovanou opatovi Ingonovi († 1025), chor a chorovy ochoz. Kaple Saint-Symphorien vpravo od vchodu byla postavena ve stejne dob? jako p?vodni v?? v merovejske dob? a po jeji obnov? ji vysv?til
Franti?ek Salesky
28. dubna 1619.
Varhany pochazeji z roku 1973.
Opatsky palac
Opatsky palac se dnes nachazi v ulici
Rue de l'Abbaye
?. 3-5. V 70. letech byl restaurovan a nyni zde sidli pedagogicka fakulta
Katolickeho institutu
a dal?i vzd?lavaci katolicka za?izeni.
Interier palace byl p?estav?n na moderni u?ely (poslucharny, kancela?e), tak?e z p?vodniho u?elu mnoho nez?stalo. Poprve jej nechal p?estav?t kardinal Guillaume-Egon de Furstenberg po schvaleni velkou radou 21. srpna 1698, pote hrab? z Clermontu v letech 1737?1741 architektem Jacquesem Hardouin-Mansartem de Sagonne. Ve 20. stoleti palac p?estav?l architekt Roland Simounnet. Dne?ni nam?sti
Place de Furstenberg
a ulice
Rue Cardinale
odpovidaji byvalemu ?estnemu nadvo?i. V byvalych
konirnach
je dnes umist?no
Musee Delacroix
.
Nahrobek Jana Kazimira Vasy
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Abbaye de Saint-Germain-des-Pres
na francouzske Wikipedii.