Al?b?ta Bathoryova

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
(p?esm?rovano z ?achticka pani )
Al?b?ta Bathoryova
Jina jmena ?achticka pani
Narozeni 7. srpna 1560
Nyirbator
Umrti 21. srpna 1614 (ve v?ku 54 let)
?achticky hrad
Bydli?t? ?achticky hrad
Povolani aristokratka
Cho? Franti?ek Nadasdy
D?ti Pavel Nadasdy z Nadasdu a Fogarasfoldu [1]
Kate?ina Nadasdyova z Nadasdu a Fogarasfoldu [1]
Rodi?e Ji?i Bathory Bathory z Ecsedu a Anna Bathoryova
Rod Bathoryove
P?ibuzni ?t?pan Bathory (sourozenec)
Franti?ek II. Nadasdy [1] (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Al?b?ta Bathoryova
Erb se t?emi dra?imi zuby

Al?b?ta Nada?dyova (rozena Bathoryova , v ma?ar?tin? Bathory Erzsebet ; asi 7. srpna 1560 , Nyirbator ? 21. srpna 1614 , ?achtice ) byla uherska hrab?nka z rodu Bathory? z E?edu . Jeji odsouzeni za seriove vra?dy v roce 1611 vedlo pozd?ji k vytvo?eni legendy o ?krvave hrab?nce“, ktera se od 19. stoleti stala p?edlohou pro ?etna literarni, divadelni a filmova zpracovani Al?b?tina ?ivotniho p?ib?hu. Dnes je nazyvana jako ?achticka pani , p?i?em? toto ozna?eni vychazi z b??neho historickeho vyjad?eni jejiho vlastnickeho vztahu k ?achtickemu panstvi a jako takove p?vodn? nem?lo negativni konotace.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Bathoryove vlastnili rozsahle majetky zejmena v Sedmihradsku . Jejich prap?edek Vid v e?edskem mo?ale zabil podle legendy draka, proto m?li v erbu t?i dra?i zuby. Ve 14. stoleti se jejich rod rozd?lil na dv? v?tve: e?edskou a somlyoskou.

Al?b?ta Bathoryova pochazela z jednoho z nejvlivn?j?ich a nejbohat?ich ?lechtickych rod? one doby. Jejimi rodi?i byli Ji?i Bathory ( ma?arsky Bathory Gyorgy ) z e?edske linie rodu Bathory a Anna Bathoryova , dcera ?t?pana VIII. Bathoryho , ze ?omlyovske linie (man?elstvi s Ji?im bylo jeji t?eti). Bratrem Anny, a tudi? Al?b?tinym strycem, byl ?t?pan Bathory , polsky kral a velkokni?e litevsky.

V?t?inu Bathory? z obou v?tvi (e?edske i somlyovske) charakterizovaly vyst?edni povahove vlastnosti. Vicero z nich m?lo sklony k samolibosti, py?e, tyranstvi, smyslnosti i k sexualni zvracenosti. V?t?ina take trp?la epilepsii a dnou. Doprovodnym znakem degenerace rodu byly prav? uvedene povahove vlastnosti, rod zanedlouho pote zcela vym?el. Somlyovska linie vym?ela v roce 1635 a e?edska po me?i v roce 1605, kdy zem?el ?t?pan Bathory, Al?b?tin bratr.

Man?el Franti?ek Nadasdy (6. ?ijna 1555, ?arvar ? 4. ledna 1604 tamte?) byl tak jako Al?b?ta take z magnatskeho rodu. Byl hlavnim ?upanem v ?upach Va?, Fogara? a ?opro? , byl magistrem kralovskych koniren, panovnikovym radcem a od roku 1578 hlavnim kapitanem uherskych vojsk. Vynikal velkou t?lesnou silou a m?l prudkou povahu. Po?inal si odva?n? v n?kolika bitvach proti Turk?m b?hem dlouhe turecke valky , mezi nimi byl znam jako ??erny bej“. Dne 3. ledna, den p?ed svoji smrti, napsal p?iteli Ji?imu Turzovi dopis, ve kterem mu sv??il do ochrany a p?izn? svoji rodinu.

Nadasdy a Bathoryova uzav?eli man?elstvi ve Vranov? nad Top?ou 8. kv?tna 1575. Narodilo se jim p?t d?ti: Anna, Kate?ina, Ur?ula, Ond?ej a Pavel. Ur?ula a Ond?ej zem?eli u? jako d?ti. V roce 1604 se Anna provdala za Mikula?e (VI.) Zrinskeho . Dne 13. ?ervna 1604 byli zasnoubeni v Keresturu, p?i svatebni hostin? byl p?itomen i palatin Ji?i Turzo , ktery byl s Mikula?em (VI.) Zrinskym v p?ibuzenskem vztahu, proto?e Turzova matka Kate?ina Zrinska byla sestrou Ji?iho (VI.) Zrinskeho, ktery byl Mikula?ovym otcem.

Uherske kralovstvi bylo v letech 1590?1605 zasa?eno patnactiletou valkou cisa?e Rudolfa II. proti Turk?m, b?hem ktere v Nitranske stolici na zapadnim Slovensku ?Turci ?ast obyvatelstva povra?dili, ?ast odvlekli do otroctvi, ?ast zem?ela hlady“, a pro Al?b?tu Bathoryovou tak bylo snadn?j?i zakryt sve zlo?iny. [2]

Bathoryova a jeji ?ty?i pomocnici byli obvin?ni z mu?eni a zabiti velkeho mno?stvi mladych ?en (20 a? 2000 ob?ti, zdroje se v po?tu ob?ti rozchazeji). V roce 1610 byla dana do samovazby, kde z?stala a? do sve smrti o ?ty?i roky pozd?ji.

Al?b?tin p?ibuzensky vztah k polskemu krali ?t?panu Bathorymu ji zachranil p?ed popravou, neunikli ji v?ak jeji (udajni) pomocnici.

K jejimu ?ivotu se va?i r?zne legendy v?etn? jejich udajnych koupeli (?i piti) krve slu?ek, ktere napomohly ke vzniku po?etnych upirskych myt? (?i konkretn?ji sexualn?-sadisticko-upirskych legend a baji).

Soud [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni informativni vy?et?ovani za?alo v b?eznu 1610. Dne 29. prosince 1610 ji palatin Ji?i Turzo p?istihl p?i ?inu v ?achticich . Sve man?elce pozd?ji napsal: ?Kdy? na?i lide a slu?ebnictvo ve?li do domu, na?li tam mrtvou divku, druha vy?erpana mu?enim a surov? zbita, u? zem?ela. Krom? toho tam sed?la dal?i zmlacena ?ena a dal?i, svazane, ktere si ta prokleta osoba schovavala pro jinou p?ile?itost.“ [2] Dne 2. ledna 1611 byl zapo?at soudni proces v Byt?anskem hradu s pomocniky Al?b?ty Bathoryove. Kv?li palatinovi Ji?imu Turzovi p?ed soudem chyb?l hlavni vinik: Al?b?ta Bathoryova. Soudcovsky sbor tohoto bizarniho trestniho p?ipadu odsoudil pomocniky k trestu smrti. V rozsudku bylo o Al?b?t? Bathoryove p?ipominano jen tolik, ?e ji nechali ve vazb? na ?achtickem hradu , kde z?stala a? do sve smrti v roce 1614 . Pochovana je v Kostele sv. Ladislava [3] a nikdy se p?ed soud nedostala.

Jejimi pomocniky byli Jan Ujvari (Ficko, resp. Ficzko) , Helena Jo (resp. Ilona Io) a Kate?ina Benecka . Dne 7. ledna 1611 byl v Byt?i vynesen rozsudek. V tenty? den byla Helena Jo za?iva upalena , Jan Ujvari byl pro mlady v?k s?at a t?lo bylo spaleno. Kate?inu Beneckou soud pro nedostatek d?kaz? osvobodil. Le?itelka Majorova z Myjavy, ktera pomahala Bathoryove p?i r?znych chorobach, byla obvin?na z ?arod?jnictvi a za?iva upalena 24. ledna 1611. D?kazy a p?iznani byly ziskany s pou?itim utrpneho prava .

U soudu sv?d?ilo velke mno?stvi osob. Nap?iklad evangelicky kazatel Ponicky, ktery Bathoryovou p?imo u soudu obvinil z kanibalismu . ?adny d?kaz v?ak nep?edlo?il. Mnozi historici v?ak pova?uji proces za vykonstruovany a s politickym pozadim. Uher?ti ?lechtici se toti? cht?li zmocnit pozemk? Al?b?ty Bathoryove, a tak ji obvinili z ohavnych ?in?.

Podobnym p?ipadem v ?echach byl soud se ?lechti?nou Kate?inou z Komarova , odsouzenou v roce 1534 k do?ivotnimu v?zeni za vra?dy poddanych.

Jine verze p?ib?hu [ editovat | editovat zdroj ]

Stejn? tak, jako se o p?ib?hu vyno?ila ?ada myt? a spekulaci, n?kte?i badatele se pokou?eli o rehabilitaci Al?b?ty Bathoryove s tim, ?e byla ob?ti spiknuti. Tyto alternativni pohledy jsou nap?. shrnuty v bakala?ske praci. [4] Verzi, ktera Bathoryovou ospravedl?uje, p?edvadi i film Juraje Jakubiska Bathory .

Filmy o Al?b?t? Bathoryove [ editovat | editovat zdroj ]

P?ib?h Al?b?ty Bathoryove se pokou?elo zfilmovat n?kolik vyznamnych ?eskoslovenskych i zahrani?nich re?iser?. V 70. letech 20. stoleti vzniklo hned n?kolik film?. S vyjimkou erotickeho povidkoveho filmu Contes Immoraux , animovane Krvave pani a komedie Rado?inskeho naivneho divadla ?lo v?dy o horory o upirech a vlkodlacich .

K tematu se filma?i znova vratili v poslednich letech, kdy? se o zfilmovani pokou?elo nezavisle na sob? hned n?kolik producent?. Kanadsky horor Eternal z roku 2004 , jeho? d?j za?ina v obci Vi??ove u Noveho Mesta nad Vahom , jako jediny ze v?ech zahrani?nich film? pou?il slovenske realie. Francouzka Julie Delpy nato?ila r. 2009 historicky film Hrab?nka podle vlastniho scena?e. ?esky re?iser Zden?k Tro?ka vlastni prava na Ni?nanskeho roman ?achticka pani . V roce 2006 dokon?il ma?arsky re?iser Jeno Hodi sv?j upirsky horor Metamorphosis v hlavni roli s Christopherem Lambertem . Hrad Al?b?ty Bathoryove v n?m umistili do transylvanskych Karpat . Juraj Jakubisko dokon?il v ?ervnu roku 2006 historicke drama podle vlastniho scena?e Bathory . Premiera byla v roce 2008.

  • 1970 Necropolis (Franco Brocani) - horor
  • 1970 Countess Dracula (Grofka Dracula) (Peter Sasdy) (s Ingrid Pittovou) - horor
  • 1971 Les levres rouges (?ervene pery) (Harry Kummel) - horor
  • 1973 Ceremonia sangrienta (Krvava ceremonia) (Jorge Grau) - horor
  • 1974 Contes immoraux (Nemoralne pribehy) (Walerian Borowczyk) (s Palomou Picasso ) - eroticky
  • 1975 Al?beta Hrozna alebo Krw story ( Stanislav ?tepka ) - TV - divadelni hra
  • 1980 Krvava pani ( Viktor Kubal ) - animovany film ( IMDB )
  • 1980 El retorno del hombre-lobo (Navrat vlkodlaka) (Jacinto Molina) - horor
  • 1988 The Mysterious Death of Nina Chereau (Dennis Berry) - horor
  • 1990 Jungfrau am Abgrund (Carl Andersen) - horor
  • 1999 Bloodbath (Dan Speaker, Kim Turney) - horor
  • 2000 Bathory (Brian Topping)
  • 2004 Tomb of the Werewolf ( Hrob vlkodlaka ) (Fred Olen Ray) - horor
  • 2004 Eternal (Wilhelm Liebenberg, Federico Sanchez) - horor
  • 2005 Night Fangs (Ricardo Islas) - horor
  • 2006 Demon's Claw (Lloyd A. Simandl) - horor
  • 2006 Stay Alive (William Brent Bell) - horor
  • 2006 Metamorphosis (Jeno Hodi) (s Christopherem Lambertem ) - horor
  • 2007 Blood Scarab (Donald F. Glut) - horor
  • 2008 Bathory ( Juraj Jakubisko ) - historicke drama ( IMDB )
  • 2009 The Countess ( ?achticka pani ) (Julie Delpy) - historicke drama
  • 2013 Fright Nights 2 (Eduardo Rodriguez) - horor

Knihy o Al?b?t? Bathoryove [ editovat | editovat zdroj ]

Opery o Al?b?t? Bathoryove [ editovat | editovat zdroj ]

Skladby o Al?b?t? Bathoryove [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tato ?ast ?lanku pot?ebuje upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .
Konkretni problemy: Na rozdil od film? nejsou skladby snadno dohledatelne; je t?eba uvest referenci ?i bli??i udaje (skladatel, ?anr); te? nejednotna forma a ?asove po?adi
  • 1982 Venom - Countess Bathory
  • 1989 Tormentor - Elisabeth Bathory
  • 2008 Moj Bo?e
  • Katarina Knechtova ( Katarina Knechtova , PEHA ) ? titulni pise? k filmu Bathory Karliene - Blood Countess, 2008
  • 2009 Beauty Through Order
  • 2009 Slayer - World Painted Blood
  • 2010 Ghost - Elizabeth
  • 2013 Al?b?ta - ?achticka pani
  • 2021 PANOPTIKO - Bathory

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Al?beta Batoriova na slovenske Wikipedii.

  1. ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org . 2003.
  2. ↑ a b Pov?sti o krvave ?achticke pani nelhaly. Novinky.cz [online]. Borgis, 1. b?ezna 2010. Dostupne online .  
  3. ↑ CEMETERY ? Virtualne cintoriny
  4. ↑ NOSKOVA, Al?b?ta. Al?b?ta Bathory ? mytus a realita . Plze?, 2018 [cit. 2022-04-27]. Bakala?ska prace. Zapado?eska univerzita. Vedouci prace Roman Kodet. s. 37?44. Dostupne online.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kdo byl kdo v na?ich d?jinach do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) . 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN   80-85983-94-X . S. 30.  
  • LENGYELOVA, Tunde; VARKONYI, Gabor. Bathory : ?ivot a smr? . Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2009. 304 s. ISBN   978-80-7360-844-6 .  
  • STRAKA, Jaroslav. ?achticky hrad a Al?beta Bathoryova . Bratislava: Maren?in PT, 2018. 236 s. ISBN   978-80-569-0296-7 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Al?b?ta_Bathoryova&oldid=23768469 “