한국   대만   중국   일본 
Zoboro?coviti ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Zoboro?coviti

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jak číst taxoboxZoboro?coviti
alternativní popis obrázku chybí
V?decka klasifikace
?i?e ?ivo?ichove (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
T?ida ptaci (Aves)
Podt?ida letci (Neognathae)
?ad zoboro?ci (Bucerotiformes)
?ele? zoboro?coviti (Bucerotidae)
Rafinesque , 1815
Areál rozšíření
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Zoboro?coviti (Bucerotidae) je ?ele? ptak? z ?adu zoboro?c? , pro jeji? zastupce je typicky dlouhy, mohutny, ?asto pest?e zbarveny zobak , na jeho? horni ?elisti byva v?t?inou umist?na p?ilbice r?znych tvar? a barev. Zoboro?coviti obyvaji tropickou a subtropickou Afriku , Asii a Melanesii . Zastupci ?eledi jsou monogamni , tvo?i pary na cely ?ivot. Hnizdi v p?irozenych dutinach strom? nebo na utesech. ?ivi se plody nebo drobnymi ?ivo?ichy.

Systematika [ editovat | editovat zdroj ]

?ele? Bucerotidae vyty?il v roce 1815 francouzsky polyhistor Constantine Samuel Rafinesque . [1] [2]

Seznam rod? [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2023 se rozeznavalo 15 rod? a 60 druh?. Z rod? se jednalo o nasledujici taxony: [3]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Par zoboro?c? p?ilbovych
Zoboro?ec indicky

Zoboro?ci jsou zna?n? r?znorodi ptaci velikosti i zbarvenim. Nejmen?im zastupcem ?eledi je zoboro?ec Hartlaub?v , jeho? hmotnost je p?ibli?n? 100 g a delka asi 30 cm. Nejv?t?i je se svymi 6 kg vahy a delkou t?la 1,2 m zoboro?ec kafersky . [4] Samci jsou v?dy v?t?i ne? samice, av?ak v jake mi?e, to ji? zavisi na jednotlivych druzich.

Nejvyrazn?j?im rysem zoboro?c? je zobak, s jeho? ovladanim pomahaji i b?hem evoluce srostle prvni dva pate?ni obratle, Atlas (obratel) a axis , a silne kr?ni svaly. Zobak pomaha v soubojich, p?i stav?ni hnizd, chytani ko?isti nebo p?i ?ist?ni pe?i . [5]

Zobak je velky a zajimav? stav?ny, ?asto opat?eny r?znymi vyr?stky. Je lehky, vypln?ny vzduchovymi kom?rkami. [6] Vyr?stek zobaku zoboro?ce ?titnateho a zoboro?ce p?ilboveho ) je plny.

Zoboro?ci maji binokularni vid?ni , av?ak zobak jim ve vid?ni ?aste?n? brani. [7] Ptaci vidi ?pi?ku vlastniho zobaku. [ zdroj?? ] O?i jsou chran?ny ?asami, ktere slou?i proti osln?ni sluncem.

Dute kosti jsou vyleh?ene a vzduch m??e byt i pod k??i. Zoboro?ci dob?e plachti, ale p?i letu jsou t??kopadni. Na zemi se pohybuji kratkymi poskoky. [6] Maji silne nohy, ktere jim umo??uji bu? vytrvalou ch?zi, nebo obratne poskakovani mezi v?tvemi. Mnozi se pohybuji p?edev?im po zemi (pozemni typ).

Ekologie [ editovat | editovat zdroj ]

Samec zoboro?ce rudokrkeho

Zoboro?ci jsou p?eva?n? v?e?ravi ptaci. ?ivi se ovocem, bezobratlymi ?ivo?ichy ( m?kky?i , hmyzem a jeho larvami , krou?kovci ) a malymi obratlovci . Jsou ptaky s denni aktivitou a ?iji v parech nebo malych rodinnych skupinkach. V?t?i hejna tvo?i mimo obdobi hnizd?ni. Zoboro?ce lze rozd?lit podle zp?sobu ?ivota na druhy ?ijici v otev?ene krajin? a na druhy lesni. Lesni druhy se ?ivi p?eva?n? ovocem a jinymi plody, zatimco zoboro?ci ?ijici na otev?enych planich jsou p?edev?im maso?ravi. [4] Lesni druhy rozna?eji s trusem semena rostlin, ?im? napomahaji p?irozene obnov? pralesa.

Zoboro?ci tvo?i monogamni pary. Samice kladou jedno a? osm bilych vajec , p?i?em? p?ibli?n? plati negativni korelace, tedy ?im men?i druh, tim vice vajec.

V?t?ina druh? sna?i vejce v dutinach pralesnich strom?. Samice v?t?iny druh? v tuto dobu p?epe?uje, a proto nem??e letat. Same?ci n?kterych druh? zazdi sami?ku v dutin? stromu a? na maly otvor, kterym ji pe?liv? krmi. Mla?ata jsou krmiva. Samice z?stava v dutin? a? do vyletnuti mla?at. Pak samec zobakem p?i?ku rozboura a v?ichni odletnou. Jine druhy ponechavaji zazd?na pouze mla?ata. [6]

N?ktere africke druhy zoboro?c? udr?uji vztah s mangustou ji?ni . Spole?n? se krmi a p?i nebezpe?i se navzajem varuji. [8] Take n?ktere druhy opic vyhledavaji potravu spole?n? se zoboro?ci a dokonce ?isti zoboro?ce od vn?j?ich parazit?, ktere jim vybiraji z pe?i. Je to z?ejm? obdoba vzajemne pe?e o srst, ktera slou?i k upevn?ni socialnich vztah? uvnit? spole?enstvi. [9]

Zoboro?ci a lide [ editovat | editovat zdroj ]

Zoboro?ci poutaji pozornost ?lov?ka kv?li napadnemu vzhledu. Velky zoboro?ec havrani ( Bucorvus abyssinicus ) je totemovym ptakem n?kterych kmen? v ?adu a severni Nigerii . Tamni lovci si upev?uji na hlavu ?elenku s vycpanou hlavou zoboro?ce a napodobuji jeho pohyby, aby oklamali antilopy a dal?i lovnou zv??, kterou pak st?ili otravenymi ?ipy.

Zoboro?ec b?lolici

Podle Dajak? z Kalimantanu je dvojzoboro?ec nosoro??i ( Buceros rhinoceros ) posvatny ptak, spojeny s bojem a sv?tem zem?elych. Jeho k?ik p?ed zapo?etim vale?ne vypravy byl chapan jako v??tecke znameni. Sousedni Punanove pokladaji zoboro?ce p?ilboveho ( Rhyticeros cassidix ) za stra?ce p?echodu mezi sv?tem ?ivych a mrtvych.

?ada druh? zoboro?c? je ohro?ena vyhynutim p?edev?im kv?li ztrat? p?irozeneho prost?edi ni?eneho ?lov?kem.

Krom? toho n?ktere druhy zboro?c? ohro?uje ?lov?k lovem. V ?in? a Japonsku se v minulosti zhotovovaly ozdoby z ?pta?i slonoviny“, co? je vypl? vyr?stku na zobaku zoboro?ce p?ilboveho ( Rhyticeros cassidix ), zranitelneho druhu . Na rozdil od vzhledov? podobnych, ale dutych utvar? na zobaku dvojzoboro?c? a dal?ich druh? je utvar na zobaku zoboro?ce p?ilboveho plny a strukturou podobny slonovin? . Od slonoviny se li?i intenzivnim oran?ovym zbarvenim. ?lov?k ho za cenu ?ivota nebo zmrza?eni zoboro?ce dosud vyu?iva podobn? jako slonovinu k tradi?ni ?inske ?ezb?. Kv?li vyr?stku na zobaku lovi take kriticky ohro?eneho zoboro?ce ?titnateho ( Rhinoplax vigil ). Udava se, ?e vyr?stek je na ?ernem trhu t?ikrat dra??i ne? slonovina. [10]

Maso zoboro?c? se obvykle nekonzumuje, pe?i misty slou?i jako ozdoba.

Chov v zoo [ editovat | editovat zdroj ]

Ptaci z ?eledi zoboro?coviti jsou v zoo a obdobnych za?izenich Evropy chovani ji? p?es 250 let. Prvni zname zaznamy zmi?uji dvojzoboro?ce nosoro??iho v Menagerii van Blauwe Jana v nizozemskem Amsterdamu , a to ji? kolem roku 1700. Ve t?icatych letech 18. stoleti je pak zaznamenan zoboro?ec havrani ve vide?ske Menagerii Belvedere. Prvni zoboro?ec v zoo moderniho slova smyslu se objevil v londynske zoo 31. b?ezna 1863. Jednalo se o zoboro?ce b?loliciho a v pr?b?hu nasledujicich 15 let se do tamni zoo dostalo dal?ich 15 druh? zoboro?c?. Prvni zoboro?ec ? konkretn? zoboro?ec havrani ? v n?mecke zoo byl identifikovan v roce 1868. A?koli se tedy jedna o dlouhodob? chovanou skupinu ptak?, na odchovy si musel sv?t zoo po?kat dlouho. Teprve v roce 1926 se povedl prvni usp??ny odchov toka rudozobeho , a to hned ve dvou n?meckych zoo zarove? ? zoo ve Frankfurtu nad Mohanem a Zoo Berlin . Mezi pozemnimi typy zoboro?c? si prvenstvi zajistila zoo ve ?vycarske Basileji v roce 1954, kdy? se tam narodilo mlad? zoboro?ce havraniho . Prvni usp??ny odchov dal?iho pozemniho druhu ? zoboro?ce kaferskeho ? se poda?il a? v roce 1994 v Zoo Praha . [11]

Chov v ?eskych a slovenskych zoo [ editovat | editovat zdroj ]

Ke konci roku 2017 bylo v 15 ?eskych a ?ty?ech slovenskych zoo zalo?enych p?ed rokem 1989 a sdru?enych v Unii ?eskych a slovenskych zoologickych zahrad (UCSZOO) chovano 25 druh? zoboro?covitych ptak?. Nejv?t?i kolekce se nachazi v Zoo Zlin , kde chovaji 11 druh?, nasledovana zoo v Praze a Liberci , v nich? m?li v tu dobu po sedmi druzich. [12] Ke konci roku 2018 bylo v Zoo Praha chovano ?est druh?. [13] Na Slovensku jsou zoboro?ci chovani v Zoo Bojnice (?est druh?) a Zoo Ko?ice (?ty?i druhy).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Hornbill na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ RAFINESQUE, Constantine Samuel. Analyse de la nature ou, Tableau de l'univers et des corps organises . Palermo: Self-published, 1815. Dostupne online . S. 66. (francouzsky)  
  2. ↑ BOCK, Walter J. History and Nomenclature of Avian Family-Group Names . New York: American Museum of Natural History, 1994. Dostupne online . S. 146, 252. (anglicky) Bulletin of the American Museum of Natural History.  
  3. ↑ Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ a b HOYO, Josep del; ELLIOTT, Andrew; SARGATAL, Jordi. Handbook of the Birds of the World: Mousebirds to hornbills . Barcelona: Buteo Books 589 s. Dostupne online . ISBN   9788487334306 . (francouzsky)  
  5. ↑ KINNAIRD, Margaret F.; HADIPRAKARSA, Yok-Yok; THIENSONGRUSAMEE, Preeda. Aerial jousting by Helmeted Hornbills Rhinoplax vigil: observations from Indonesia and Thailand. Ibis . 2003-07-01, ro?. 145, ?is. 3, s. 506?508. Dostupne online [cit. 2016-05-18]. ISSN 1474-919X . DOI 10.1046/j.1474-919X.2003.00188.x . (anglicky)  
  6. ↑ a b c KO?INEK, Milan. Zoboro?coviti. BioLib.cz [online]. ⓒ1999?2022 [cit. 2022-04-26]. Dostupne online .  
  7. ↑ MARTIN, Graham R.; COETZEE, Hendri C. Visual fields in hornbills: precision-grasping and sunshades. Ibis . 2004-01-01, ro?. 146, ?is. 1, s. 18?26. Dostupne online [cit. 2016-05-18]. ISSN 1474-919X . DOI 10.1111/j.1474-919X.2004.00211.x . (anglicky)  
  8. ↑ ANNE, O.; RASA, E. Dwarf mongoose and hornbill mutualism in the Taru desert, Kenya. Behavioral Ecology and Sociobiology . 1983-06-01, ro?. 12, ?is. 3, s. 181?190. Dostupne online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0340-5443 . DOI 10.1007/BF00290770 . (anglicky)  
  9. ↑ GAIETTI, Mauro; MCCONKEY, Kim. Black Hornbill Abthracoceros malayanus following Gibbons in cnetral Borneo. Ibis . 1998-10-01, ro?. 140, ?is. 4, s. 686?687. Dostupne online [cit. 2016-05-18]. ISSN 1474-919X . DOI 10.1111/j.1474-919X.1998.tb04716.x . (anglicky)  
  10. ↑ Hazel. 海關截獲比象牙還珍貴的「怪異走私貨」，當大家知道這些竟是「?們」的頭時心都碎了…. boMb01 [online]. ⓒ2016 [cit. 2016-09-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-09-09.  
  11. ↑ VAIDL, Antonin. Ptaci s p?ilbou. Trojsky konik . 2017, ?is. 3, s. 10?15.  
  12. ↑ Ro?enka Unie ?eskych a slovenskych zoologickych zahrad 2017
  13. ↑ Ro?enka Unie ?eskych a slovenskych zoologickych zahrad 2018

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zoboro?coviti&oldid=23427476 “