Zem?pisna ?i?ka
je jedna ze
zem?pisnych sou?adnic
, ur?uje polohu na povrchu
Zem?
sm?rem k severu nebo jihu od
rovniku
. Jde o
uhel
, ktery svira rovina
rovniku
s
normalou
referen?ni plochy
v p?islu?nem bod? na povrchu Zem?
[1]
. Mista se stejnou zem?pisnou ?i?kou propojuji
rovnob??ky
. Nulta rovnob??ka se nazyva rovnik.
Zem?pisna ?i?ka byva zam??ovana s
geocentrickou ?i?kou
, ktera udava uhel mezi rovinou rovniku a p?imkou, prochazejici st?edem Zem? a p?islu?nym bodem na povrchu Zem?. Na kouli tyto pojmy splyvaji, ale na elipsoidu a obecn? na
geoidu
se r?zni.
[2]
Zem?pisna ?i?ka se zna?i
?eckym
pismenem
φ
a m??i se ve
stupnich
. Body le?ici na sever od rovniku tj. na
severni polokouli
maji severni zem?pisnou ?i?ku (zkratka
s. ?.
, v anglicke literatu?e
N
) Body na jih od rovniku tj. na
ji?ni polokouli
maji ji?ni zem?pisnou ?i?ku (zkratka
j. ?.
nebo
S
).
Body na rovniku maji zem?pisnou ?i?ku nulovou. K?ivky se stejnou zem?pisnou ?i?kou se nazyvaji
rovnob??ky
.
Zem?pisna ?i?ka je tedy
uhel
v rozsahu od 0° na
rovniku
do 90° na
polech
(90° S nebo 90° J).
Pokud je udan pouze uhel bez ozna?eni polu, pak kladne hodnoty zna?i
severni polokouli
, zaporne hodnoty
polokouli ji?ni
.
Zem?pisnou ?i?ku lze specifikovat i s v?t?i p?esnosti (na uhlove minuty, vte?iny nebo jejich zlomky). Kombinace zem?pisne ?i?ky a
zem?pisne delky
ur?uje p?esne misto na zemskem povrchu.
Jedna minuta zem?pisne ?i?ky je dlouha asi 1,85 km a poslou?ila pro definici
namo?ni mile
.
Pr?m?rne
teploty
na Zemi do velke miry zavisi prav? na zem?pisne ?i?ce.
Krom? rovniku existuji je?t? ?ty?i vyznamne rovnob??ky:
Tyto rovnob??ky souviseji se
sklonem rota?ni osy
. Odd?luji na zemskem povrchu tropicky pas (na ktere aspo? dvakrat do roka dopadaji slune?ni paprsky kolmo) od pas? s mirnym podnebim (kde neni slunce nikdy v
zenitu
, ale nedochazi k
polarnim nocim
) a ty od
polarnich kruh?
(kde dochazi k polarnim nocim, kdy Slunce aspo? jednou v roce p?es den nevstane nad a naopak p?es noc neklesne pod
horizont
).