Zdravotni posti?eni

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Zdravotni posti?eni je ur?ita odchylka ve zdravotnim stavu ?lov?ka, ktera jej omezuje v ur?ite ?innosti (pohyb, kvalita ?ivota, uplatn?ni ve spole?nosti). Slovem handicap se v ?esku ozna?uje jak samotne zdravotni znevyhodn?ni, tak i omezeni nebo nemo?nost pracovat (sni?ena pracovni schopnost).

Definice a regulace [ editovat | editovat zdroj ]

Pro zdravotni znevyhodn?ni (hendikep) se v ?e?tin? v?t?inou u?iva slovniho spojeni zdravotni posti?eni , pro jedince pak ozna?eni osoba se zdravotnim posti?enim nebo zdravotn? posti?eny . Definovani pojmu posti?eni pro?lo od roku 1980 zna?nym vyvojem. Zajem se postupn? p?esunul ze zkoumani samotneho omezeni a neschopnosti osob s posti?enim na jejich inkluzi , mo?nosti konat aktivity a u?astnit se ?ivota ve spole?nosti (i s pot?ebnou pomoci a podporou). [1]

Z pedagogickeho hlediska lze za osoby s posti?enim pova?ovat ?v?echny d?ti , mlade lidi a dosp?le , kte?i jsou v u?eni , socialnim chovani , v komunikaci a ?e?i nebo v psychomotorickych schopnostech tak omezeni, ?e jejich spoluu?ast na ?ivot? ve spole?nosti je podstatn? zti?ena.“ Tito jedinci tak pot?ebuji specialn?pedagogickou podporu . [2]

Organizace spojenych narod? [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Umluva OSN o pravech osob se zdravotnim posti?enim .

Dne 13. prosince 2006 p?ijala Organizace spojenych narod? Umluvu o pravech osob se zdravotnim posti?enim . Tato umluva nespojuje zdravotni posti?eni pouze se zdravotni diagnozou. Za osoby se zdravotnim posti?enim pova?uje "osoby majici dlouhodobe fyzicke, du?evni, mentalni nebo smyslove posti?eni, ktere v interakci s r?znymi p?eka?kami m??e branit jejich plnemu a u?innemu zapojeni do spole?nosti na rovnopravnem zaklad? s ostatnimi." [3]

Sv?tova zdravotnicka organizace (WHO) [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1980 Sv?tova zdravotnicka organizace (WHO - World Health Organization) vymezila termin posti?eni v Mezinarodni klasifikaci vad, posti?eni a handicap? (ICIDH - International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps). V teto klasifikaci jsou u?ity t?i terminy: po?kozeni (impairment), omezeni (disability) a posti?eni (handicap). Po?adi a odd?leni t?chto termin? poukazuje na jejich vzajemnou navaznost i jednotlivou specifi?nost. [4] Po?kozenim se mini samotne poru?eni organicke, mentalni ?i psychicke slo?ky nebo funkce ?lov?ka. Z po?kozeni vyplyva ur?ite omezeni nebo neschopnost konat ?innost ?i vice ?innosti v rozsahu nebo zp?sobem, ktery je pro ?lov?ka bez tohoto omezeni jinak b??ny. Tento individualni nedostatek m??e omezovat ?i znemo??ovat pln?ni (socialni) role nebo roli, ktere by byly pro konkretniho jedince jinak normalni. Vznikle znevyhodn?ni ji? dosahuje spole?enskych a socialnich rozm?r? a jedna se tak o posti?eni (handicap). [5]

Sv?tova zdravotnicka organizace v roce 1997 zm?nila pojmy u?ivane od roku 1980 (po?kozeni - impairment, omezeni - disability, posti?eni - handicap) a v Mezinarodni klasifikaci posti?eni tak uvedla jejich nove zn?ni od roku 1998: po?kozeni (impairment), aktivita (aktivity) a participace (participation). Uprava termin? vychazi z noveho pohledu na osoby s posti?enim, kdy se stale vice zohled?uje u?ast t?chto lidi na ?ivot? ve spole?nosti. V souvislosti s nar?stajici integraci osob s posti?enim do spole?nosti p?ispiva novy p?istup ke klasifikaci posti?eni k samostatn?j?imu zp?sobu jejich ?ivota. [6]

V roce 2001 vydala Sv?tova zdravotnicka organizace Mezinarodni klasifikaci funk?nosti, posti?eni a zdravi (International Classification of Functioning, Disability and Health), ktera se ozna?uje zkratkou ICF a nahradila p?vodni verzi klasifikace posti?eni ICIDH. Vzhledem k navaznosti ICF na p?vodni verzi se n?kdy pou?iva zkratka ICIDH-2. [7] Novy p?istup podle klasifikace ICF se u osob s posti?enim zam??uje namisto jejich vad a poruch na stav funkci a t?lesnych struktur, do pop?edi u? neklade jejich omezeni a posti?eni, ale mo?nosti a schopnosti konat aktivity a st?edem pozornosti se ji? nestava pouze vlastni handicap t?chto osob, ale mo?nost jejich spoluu?asti (participace) na spole?enskem ?ivot?. [8] Tato klasifikace take nov? uvedla i dimenzi prost?edi (environment). [9]

Evropska unie [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Listina zakladnich prav Evropske unie .

Prava zdravotn? posti?enych uznava i Listina zakladnich prav EU . V ?lanku 26 jim p?iznava ?pravo na opat?eni, jejich? cilem je zajistit jejich nezavislost, socialni a profesni za?len?ni a jejich u?ast na ?ivot? spole?nosti“. Evropska unie si je v?doma pot?eby v?novat otazkam tykajicim se zdravotn? posti?enych zvla?tni pozornost, aby tito ob?ane, jich? je dnes v EU asi 15 %, mohli bez omezeni vyu?ivat sva nezadatelna ob?anska prava. [10]

?eske pravo [ editovat | editovat zdroj ]

Definice pojmu posti?eni ?i zdravotniho posti?eni neni jednotna a v r?znych resortech se li?i. [11]

Pro u?ely zakona ?. 108/2006 Sb., o socialnich slu?bach se zdravotnim posti?enim rozumi ?t?lesne, mentalni, du?evni, smyslove nebo kombinovane posti?eni, jeho? dopady ?ini nebo mohou ?init osobu zavislou na pomoci jine osoby“. [12]

Zakon o zam?stnanosti ?. 435/2004 Sb. vymezuje osoby se zdravotnim posti?enim takto: Jedna se o fyzicke osoby , ktere jsou organem socialniho zabezpe?eni uznany jako invalidni ve t?etim stupni (tj. osoby s t???im zdravotnim posti?enim) nebo v prvnim ?i druhem stupni. Mezi osoby se zdravotnim posti?enim se navic ?adi i fyzicke osoby, ktere byly organem socialniho zabezpe?eni posouzeny, ?e ji? nejsou invalidni, a to po dobu 12 m?sic? ode dne tohoto posouzeni. Zam?stnavatel?m zam?stnavajicim vice ne? 25 zam?stnanc? v pracovnim pom?ru je podle § 81 odst. 1 zakona o zam?stnanosti ulo?ena povinnost zam?stnavat 4% osob se zdravotnim posti?enim. [13] Dal?i podrobnosti, v?etn? mo?nosti nahradniho pln?ni, uvadi ?lanky Chran?ny trh prace , Chran?ne pracovni misto a dal?i.

Pr?kaz osoby se zdravotnim posti?enim (ozna?eny symbolem ?TP“, ?ZTP“ nebo ?ZTP/P“) definuje zakon ?. 329/2011 Sb. [14] [15]

V oblasti zdravotniho poji?t?ni se v ?R pojem posti?eni definuje jako stav zava?neho a trvaleho sni?eni funk?ni schopnosti vznikleho v d?sledku urazu , nemoci ?i vrozene vady. [9]

Druhy zdravotniho posti?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Podle druhu posti?eni lze zdravotn? posti?ene d?lit do n?kolika skupin:

P?i?iny zdravotniho posti?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Nej?ast?j?imi p?i?inami zdravotnich posti?eni jsou

  • D?di?nost
  • Nehoda
  • Uraz
  • Nemoc
  • P?i?iny vznikle v prenatalnim obdobi (zp?sobene leky, drogami, alkoholem)
  • P?i?iny zp?sobene komplikovanym porodem
  • P?i?iny zp?sobene kombinovanym posti?enim [16]
  • P?i?iny zp?sobene u?ivanim omamnych a psychotropnich latek

Podpora pro osoby se zdravotnim posti?enim [ editovat | editovat zdroj ]

Existuje mnoho slu?eb a program? , ktere podporuji osoby se zdravotnim posti?enim a pomahaji jim ?it plnohodnotny a nezavisly ?ivot. Mezi n? pat?i:

  • Socialni slu?by : Poskytuji pomoc s b??nymi dennimi ?innostmi, jako je osobni hygiena, va?eni a uklid.
  • Asisten?ni slu?by : Pomahaji osobam se zdravotnim posti?enim s mobilitou a komunikaci.
  • Specialni vzd?lavani : Poskytuje vzd?lavani uzp?sobene individualnim pot?ebam osob se zdravotnim posti?enim.
  • Rehabilita?ni programy : Pomahaji osobam se zdravotnim posti?enim znovu ziskat funk?ni schopnosti a zlep?it kvalitu ?ivota.
  • Statni socialni podpora : Poskytuje finan?ni podporu osobam se zdravotnim posti?enim, aby mohly pokryt naklady na pe?i a pom?cky.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ PIPEKOVA, J. et al. Kapitoly ze specialni pedagogiky. 3., p?eprac. a roz?i?ene vydani. Brno : Paido, 2010. ISBN   978-80-7315-198-0 ., str. 113; OPAT?ILOVA, D.; PROCHAZKOVA, L. P?edprofesni a profesni p?iprava jedinc? se zdravotnim posti?enim. Vydani 1. Brno : Masarykova univerzita, 2011. ISBN   978-80-210-5536-0 ., str. 105
  2. ↑ PIPEKOVA, J. et al. Kapitoly ze specialni pedagogiky. 3., p?eprac. a roz?i?ene vydani. Brno : Paido, 2010. ISBN   978-80-7315-198-0 ., str. 111
  3. ↑ ?lanek 1 Umluvy o pravech osob se zdravotnim posti?enim
  4. ↑ PIPEKOVA, J. et al. Kapitoly ze specialni pedagogiky. 3., p?eprac. a roz?i?ene vydani. Brno : Paido, 2010. ISBN   978-80-7315-198-0 ., str. 113
  5. ↑ SLOWIK, J. Specialni pedagogika. Vydani 1. Praha : Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN   978-80-247-1733-3 ., str. 26 - 27; PIPEKOVA, J. et al. Kapitoly ze specialni pedagogiky. 3., p?eprac. a roz?i?ene vydani. Brno : Paido, 2010. ISBN   978-80-7315-198-0 ., str. 113 - 114
  6. ↑ PIPEKOVA, J. et al. Kapitoly ze specialni pedagogiky. 3., p?eprac. a roz?i?ene vydani. Brno : Paido, 2010. ISBN   978-80-7315-198-0 ., str. 113 - 114; SLOWIK, J. Specialni pedagogika. Vydani 1. Praha : Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN   978-80-247-1733-3 ., str. 28
  7. ↑ OPAT?ILOVA, D.; PROCHAZKOVA, L. P?edprofesni a profesni p?iprava jedinc? se zdravotnim posti?enim. Vydani 1. Brno : Masarykova univerzita, 2011. ISBN   978-80-210-5536-0 ., str. 104; MATOU?EK, O. Slovnik socialni prace. 2., p?epracovane vydani. Praha : Portal, 2008. ISBN   978-80-7367-368-0 ., str. 101
  8. ↑ SLOWIK, J. Specialni pedagogika. Vydani 1. Praha : Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN   978-80-247-1733-3 ., str. 28; PIPEKOVA, J. et al. Kapitoly ze specialni pedagogiky. 3., p?eprac. a roz?i?ene vydani. Brno : Paido, 2010. ISBN   978-80-7315-198-0 ., str. 114
  9. ↑ a b OPAT?ILOVA, D.; PROCHAZKOVA, L. P?edprofesni a profesni p?iprava jedinc? se zdravotnim posti?enim. Vydani 1. Brno : Masarykova univerzita, 2011. ISBN   978-80-210-5536-0 ., str. 104
  10. ↑ Portal EU o ve?ejnem zdravi
  11. ↑ OPAT?ILOVA, D.;PROCHAZKOVA, L. P?edprofesni a profesni p?iprava jedinc? se zdravotnim posti?enim. Vydani 1. Brno : Masarykova univerzita, 2011. ISBN   978-80-210-5536-0 ., str. 103
  12. ↑ § 3 zakona ?. 108/2006 Sb., o socialnich slu?bach ze 14. b?ezna 2006. sluzbyprevence.mpsv.cz [online]. [cit. 2008-12-31]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-02-03.  
  13. ↑ MPSV: Pln?ni povinneho podilu zam?stnavani osob se zdravotnim posti?enim (dale jen ?OZP“) s vysv?tlujicimi p?iklady
  14. ↑ § 34 zakona ?. 329/2011 Sb.
  15. ↑ MPSV: P?iznani pr?kazu OZP
  16. ↑ MACHALA, Jakub. Domovy pro osoby se zdravotnim posti?enim [online]. [cit. 2021-11-08]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdravotni_posti?eni&oldid=23848076 “