Zdena Tominova
, p?vodnim p?ijmenim
Holubova
, (
7. unora
1941
Praha
[1]
?
24. kv?tna
2020
Praha
) byla ?eska spisovatelka a p?edstavitelka
disentu
v
?SSR
, druha ?ena, ktera se stala mluv?i
Charty 77
.
Zdena Tominova studovala
filozofii
a
sociologii
na
Filozoficke fakult? v Praze
, studium zakon?ila v roce 1968. Jako studentka publikovala r?zne povidky a
eseje
. Navazujiciho doktorskeho studia musela kv?li nastoupiv?i
normalizaci
zanechat. Podle
Lidovych novin
studovala take
herectvi
. Pote pracovala v Pra?ske informa?ni slu?b? jako
tlumo?nice
z ru?tiny, angli?tiny, n?m?iny a francouz?tiny, ovladala p?itom i tlumo?eni mezi t?mito cizimi jazyky.
[2]
Za?atkem 60. let p?ipravovala spolu s
Prokopem Voskovcem
v hole?ovickem divadelku
Radar
hru
Alfreda Jarryho
Otec Ubu, k premie?e v?ak nedo?lo. Po seznameni se surrealistickym basnikem
Zby?kem Havli?kem
se v?novala i psani poesie. Jeji kniha basni
Cesta za mo?e a jine basn?
v?ak vy?la a? v roce 2018.
V roce 1976 podepsal jeji man?el, doktor anticke filozofie
Julius Tomin
, Chartu 77. Zdena Tominova byla v te dob? hospitalizovana po autonehod?, Chartu tak podepsala a? o rok pozd?ji. V navaznosti na to dostala vypov?? z prace.
[3]
Svych jazykovych dovednosti vyu?ivala k ?i?eni informaci o Chart? do zahrani?i, p?ekladala jeji prohla?eni a udr?ovala kontakt se zahrani?nimi novina?i.
[2]
S osobnostmi kolem Charty 77 se nadale sbli?ila skrz ka?dotydenni bytove semina?e s britskymi lektory, ktere jeji man?el po?adal u nich doma. Tyto semina?e byly pe?liv? kontrolovany a pravideln? ru?eny Statni bezpe?nosti.
Jednim ze t?i mluv?i Charty 77 se stala v naro?nem ?ase v unoru 1979 jako druha ?ena po
Mart? Kubi?ove
. Brzy po jejim p?evzeti funkce zahajil komunisticky re?im proces s
Vyborem na obranu nespravedliv? stihanych
(VONS), jeji spolumluv?i Ji?i Dienstbier a Vaclav Benda byli zat?eni a
Statni bezpe?nost
se ji sna?ila uml?et, byla nep?etr?it? sledovana, p?esto si po?inala sm?le ? napsala nap?iklad protest proti zat?eni ?len? VONSu, ktery osobn? doru?ila na
UV KS?
. V noci 5. ?ervna 1979, kdy? se vracela dom?, byla ve dve?ich sveho domu p?epadena neznamym mu?em, ktery ji ude?il do hlavy a zp?sobil ji ot?es mozku, s nim? musela byt o?et?ena v nemocnici; od dal?iho biti ji patrn? ochranil jen p?ichod soused?. Sv?j ro?ni mandat mluv?i p?esto dokon?ila a p?edala
Rudolfu Batt?kovi
.
[2]
V roce 1980, kdy? zjistila, ?e StB za?ala krom? ji samotne sledovat i jejiho nezletileho syna, se s man?elem rozhodla vyu?it jeho nabidku na p?sobeni v
Oxfordu
a
emigrovala
s celou rodinou do
Velke Britanie
.
[4]
Podle dohody s ?eskoslovenskymi u?ady m?lo jit o do?asny pracovni pobyt, po ?esti m?sicich v?ak byli s man?eli zbaveni
ob?anstvi
?SSR
,
[4]
?im? byl navrat vylou?en.
V Britanii pracovala pro
BBC
, napsala dva usp??ne romany; na pozici redaktorky nebyla nejprve p?ijata, proto?e nespl?ovala podminku apoliticke osoby, usp?la a? na druhy pokus v polovin? osmdesatych let.
[2]
Po celou dobu exilu aktivn? podporovala p?atele v disentu v
?SSR
a spolupracovala s
Amnesty International
. Jeji ?ivotni osud byl zfilmovan pro po?ad
Nep?atele statu
.
[5]
Nazev dokumentu odkazoval na
ozna?eni
, ktere ji dal ?eskoslovensky stat po emigraci.
V Britanii z?stala i po roce 1989. Syn
Luka? Tomin
se po
sametove revoluci
vratil zp?t do Prahy,
[6]
v roce 1995 spachal sebevra?du. Syn
Marek Tomin
je p?ekladatel a ?ije trvale v Praze, kde ma rodinu. Politi?ka
Michaela Marksova
je jeji nete?.
Na ja?e 2019 se Zdena Tominova po zdravotnich problemech p?est?hovala za synem Markem do Prahy. Zem?ela 24. kv?tna 2020 ve v?ku 79 let v
Ust?edni vojenske nemocnici
v Praze.
[7]
- Cesta za mo?e a jine basn?
, Sdru?eni Analogonu, 2018
Seznam d?l
v
Soubornem katalogu ?R
, jejich? autorem nebo tematem je
Zdena Tominova