Zakladni podstatou zaji??ovaciho p?evodu prava je zlep?eni pravniho postaveni v??itele tak, ?e dlu?nik (p?ipadn? t?eti osoba) na v??itele do?asn? p?evede sve pravo (nap?iklad pravo vlastnicke) za u?elem zaji?t?ni v??itelovy pohledavky . P?evod je v tomto p?ipadech do?asny ? podmin?ny.

Zaji??ovaci p?evod prava, jako jeden ze zp?sob? zaji?t?ni v??itele , umo??uje v??iteli sni?it riziko spojene s poskytnutim pln?ni na zaklad? zavazkoveho vztahu s  dlu?niky a zarove? klade d?raz na v?domi dlu?nika, ?e jeho dluh je zaji?t?n. Jedna se o pravni institut, ktery si praxe vytvo?ila p?ekonanim omezeni zastavniho prava a ktery v??itel?m v porovnani s ostatnimi zaji??ovacimi instrumenty poskytuje vy??i stupe? pravni jistoty, ?e dlu?nik ?adn? a v?as splni sv?j dluh, v opa?nem p?ipad? pak p?edstavuje mo?nost snaz?iho uspokojeni. ^[1]  

Zm?ny pojeti zaji??ovaciho p?evodu prav [ editovat | editovat zdroj ]

Zakon ?. 89/2012 Sb., ob?ansky zakonik (dale take jen ? novy ob?ansky zakonik “ nebo "NOZ") ^[2] p?inesl zm?ny pravni upravy zaji??ovacich p?evod? prava. Pravni uprava obsa?ena v novem ob?anskem zakoniku nabyla u?innosti dne 1. ledna 2014. 

P?esto?e byl institut zaji??ovaciho p?evodu prava velmi stru?n? upraven ustanovenim § 553 stareho ob?anskeho zakoniku , ^[3] ziskal v prost?edi tr?ni ekonomiky sve nezastupitelne misto. Nov?, tedy za u?innosti noveho ob?anskeho zakoniku, je tomuto institutu v?novana komplexn?j?i pravni uprava, ktera je obsa?ena v  § 2040 a? § 2044 , p?i?em? jeho ?ir?i zakotveni se dale promita rovn?? do dal?ich pravnich p?edpis?. Uprava tak reaguje na n?ktere problemy, ktere p?ed jeji u?innosti v praxi vznikaly.

Pravni uprava obsa?ena v novem ob?anskem zakoniku nevy?aduje zvla?tni formu pro smlouvu o zaji??ovacim p?evodu prava, pokud to nepo?aduji pravidla pro p?evod konkretni v?ci. K zasadni zm?n? oproti staremu ob?anskemu zakoniku tak dochazi p?edev?im u p?evodu pohledavek. Ty podle noveho ob?anskeho zakoniku nevy?aduji pisemnou formu smlouvy o p?evodu prava. Rizika, ktera jsou s timto neformalnim p?evodem spojena, se neomezuji pouze na v?ci nehmotne. Hmotny movity majetek podle noveho ob?anskeho zakoniku nevy?aduje k zaji?t?ni p?evodu jejich p?edani. V??iteli lze nicmen? pisemnou formu smlouvy o zaji??ovacim p?evodu prava doporu?it. ^[4]

Registrace zaji??ovaciho p?evodu prava  [ editovat | editovat zdroj ]

Zaji??ovaci p?evod prava se provadi formou smlouvy mezi v??itelem na jedne stran? a dlu?nikem na stran? druhe. Smlouvou se pravo skute?n? p?evadi. Nej?ast?ji se jedna o pravo vlastnicke, ale je mo?ne p?evest i pravo u?ivat, nebo dokonce i v?ci nehmotne, jako nap?iklad pohledavky. Toto pravo se p?evadi u?elov? a do?asn?. Nejedna se tedy o "b??ny" p?evod prava. § 2041 NOZ up?es?uje, ?e pokud se p?evod vlastnictvi zapisuje do ve?ejneho seznamu ( nemovitosti ), p?ipi?e se skute?nost, ?e se jedna jen o zaji??ovaci p?evod prava. V??itel v?ak nema pravo nabyty majetek prodavat ?i darovat ani zati?it v?cnymi b?emeny . ^[5]

Zanik zaji??ovaciho p?evodu [ editovat | editovat zdroj ]

Novy ob?ansky zakonik obsahuje i dispozitivni upravu vzajemneho vypo?adani stran v okam?iku, kdy pominou d?vody pro trvani zaji??ovaciho p?evodu prava.

Po spln?ni zaji??ovaciho dluhu je v??itel povinen umo?nit vykon prava osob?, ktera zaji?t?ni poskytovala. A tim ji vydat v?e, co z p?evedeneho prava ziskal nebo co k n?mu p?ibylo. Krom? naklad?, ktere vynalo?il v souvislosti s vykonem zaji??ovaciho p?evodu prava.  

Pokud by v?ak dluh nebyl v?as spln?n, dluh se stava nepodmin?nym. Co? znamena, ?e dlu?nik bude povinen p?edat v??iteli v?e, co je nutne k plnemu vykonu p?evedeneho prava. Aby s timto procesem nedochazelo k obohacovani v??itele, obsahuje ob?ansky zakonik pojistku, ktera uklada povinnost vyplatit poskytovateli jistoty ?astku odpovidajici rozdilu mezi cenou obvyklou a sou?tem vy?e dluhu a naklad? spojenych s vykonem zaji??ovaciho p?evodu. ^[6]

Fiduciarni p?evod prava [ editovat | editovat zdroj ]

P?i fiduciarnim p?evodu prava nedochazi automaticky k obnoveni prava dlu?nika v p?ipad?, ?e splnil ?adn? sv?j dluh , ale je zapot?ebi, aby v??itel, na ktereho je vlastnicke pravo p?evedeno, p?evedl toto pravo zp?t konkretnim jednanim. P?evod prava je tedy sjednan bez rozvazovaci podminky. Dlu?nika je nutne upozornit, ?e pokud bude s timto zp?sobem zaji?t?ni souhlasit, m??e p?ijit svym nepln?nim o majetek a v??itel mu dokonce v ur?item p?ipad? nebude povinen uhradit ani rozdil mezi cenou majetku a skute?nym dluhem. ^[7]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Hulmak, Milan a kol. Ob?ansky zakonik V : zavazkove pravo, obecna ?ast (§1721-2054): komenta? . Praha : C.H.Beck, 2014. ISBN   978-80-7400-535-0 .

Pra?ak, Zbyn?k. Ob?ansky zakonik II. . ?esky T??in : Poradce, s.r.o., 2012. ISBN   978-80-7365-338-5 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Ob?ansky zakonik
• Dlu?nik
• V??itel