한국   대만   중국   일본 
Zapas ?ecko-?imsky ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Zapas ?ecko-?imsky

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

?ecko-?imsky styl nebo p?esn?ji klasicky styl nebo archaicky francouzsky styl je sportovni zapasnicky styl , ve kterem oba zapasnici vyu?ivaji svalovou silu a zapasnicke techniky k vit?zstvi nad protivnikem. Oproti volnemu stylu se nesmi uto?it na spodni ?ast t?la soupe?e. Jeho amaterska pravidla byla vytvo?ena ve Francii pro prvni olympijske hry v roce 1896 . V ?esku ma velmi dlouhou tradici a da se pova?ovat, po zaniku tradi?niho zapasu, za narodni zapasnicky styl ?ech?. Nejv?t?imi osobnostmi ?eske ?ecko-?imske ?koly jsou legendarni Gustav Fri?tensky , olympijsky vit?z Vit?zslav Macha a Antonin Petrak , ?elezny mu? z Krkono?skych hor.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historie ?ecko-?imskeho stylu se po?ala ve Francii. Pro pot?eby napoleonske armady se vojaci trenovali v opra?enych st?edov?kych zapasnickych stylech. Ze zp?sobu boje za pas vznikl v polovin? 19. stoleti styl zvany francouzsky. Ten se postupn? ?i?il po Evrop? v ramci pouti a karneval? a salonnich slavnosti. Velkou popularitu ziskal p?edev?im v N?mecku , ale i v  Rusku . Nazory na to, kdy a p?edev?im pro? se mu za?alo ?ikat ?ecko-?imsky styl, se r?zni. Souvislost to m?lo s dobou ?tvrteho ?tvrtleti 19. stoleti. Tehdy byla velice popularni doba antickeho ?ecka a ?ima. Popularita nap?iklad vyustila v obnovu olympijskych her. Zm?na nazvu z francouzskeho na ?ecko-?imsky styl tak byla ?ist? u?elova - komer?ni. Lide se snaz nalakali do ochoz? na zapas ukazujici zp?sob boje v antice ne? oby?ejny moderni styl. Fakta a d?kazy o mystifikaci se objevily zahy. Historikove se sna?ili zm?nit nazev na men? zavad?jici, ale ?adny novy nazev se neujal. V n?kterych ?eskych publikacich se proto m??eme setkat s ozna?enim ?ecko-?imskeho stylu jako klasicky styl.

Popularita ?ecko-?imskeho stylu byla dana jak nazvem tak show, ktery duel dvou silnych mu?? poskytoval. ?ada duel? byla zinscenovana pro pobaveni publika. Povoleno bylo prakticky cokoliv. Z dne?niho pohledu se da p?edolympijsky ?ecko-?imsky zapas p?irovnat k profesionalnimu wrestlingu . Se za?azenim na olympijske hry v roce 1896 se v?ak za?al ubirat sportovnim sm?rem do podoby, jak jej zname dnes.

Konkretni pravidla ziskal ?ecko-?imsky styl a? se vznikem mezinarodni zapasnicke federace v roce 1921 . Do te doby byla nap?iklad delka souboje neomezena. Duely v ?ecko-?imskem stylu byly vyhla?ene svoji delkou (a? 10 h). Jsou zname p?ipady z olympijskych her, kdy vit?z p?edchoziho duelu nemohl nastoupit k dal?imu kv?li totalnimu vy?erpani.

Po?et kategorii, ve kterych se zapasilo, rok od roku stoupal. Maxima dosahl v 70. letech, kdy se zapasilo v 10 vahovych kategoriich. Tento stav trval a? do konce 90. let, kdy se o sva zapasnicka prava za?aly hlasit ?eny. V roce 2004 ?eny poprve startovaly na olympijskych hrach ve volnem stylu za cenu sni?eni po?tu kategorii u mu??.

Kriticke obdobi pro?ival ?ecko-?imsky a volny styl po olympijskych hrach v Londyn? v roce 2012 . V unoru 2013 byl dan navrh MOV na vy?azeni zapasu z olympijskych her od roku 2020 . Ze zapasnickych styl? by na olympijskych hrach z?stalo pouze judo. [1] Verdikt vy?azeni zapasu zp?sobil ?ok. Za?alo se spekulovat o d?vodech vy?azeni. D?vodem navrhu na vy?azeni nebyl sport jako takovy, ale laxni p?istup vedeni mezinarodniho zapasnickeho svazu FILA (dnes UWW ). FILA problem vy?azeni nep?edpokladala a nepodnikla preventivni kroky, na rozdil od sport?, ktere ka?de ?ty?i roky bojuji o setrvani v olympijskem programu - moderni p?tiboj , taekwondo , ?erm , badminton apod. [2] Teorii bylo vice - jedna se zaobirala p?ili? ?astymi zm?nami pravidel (tahani kouli), druha spontanni reakci ?vedskeho zapasnika Abra'amjana , ktery odmitl bronzovou olympijskou medaili. President FILA Raphael Martinetti rezignoval zahy po verdiktu MOV. Za?atkem za?i 2013 se na zasedani MOV rozhodovalo o novem olympijskem sportu. Zapas (?ecko-?imsky styl) s p?ehledem uhajil statut olympijskeho sportu v konkurenci baseballu / softballu a squashe . [3]

Popularita [ editovat | editovat zdroj ]

Popularita ?ecko-?imskeho stylu je diskutabilni. ?eny o tento styl zajem nejevi a jeho popularita v Evrop? stale upada. Za hlavni centrum ?ecko-?imskeho zapasu se tak da pova?ovat Rusko a postsov?tske zem?. Ve Spojenych statech ?ecko-?imsky styl nikdy nenabyl popularity stylu volneho a Ameri?ane se mu v?nuji v omezene mi?e jen z d?vodu olympijskych her.

Centrem ?ecko-?imskeho zapasu byla v?dy Evropa a evropska ?ast Ruska. Ve Francii a N?mecku je v?ak vytla?ovan stale popularn?j?im judem. V budoucnu hrozi, ?e pokud by se m?la opakovat situace vy?azeni zapasu z olympijskych her, kv?li sni?eni po?tu sportovc?, tak by UWW ob?tovala prav? ?ecko-?imsky styl pro zachovani alespo? volneho stylu.

?esko [ editovat | editovat zdroj ]

V ?esku existuje dlouha tradice ?ecko-?imskeho stylu. Trene?i jsou dostate?n? erudovani a schopni vychovat zapasnika konkurenceschopneho se sv?tovou ?pi?kou. Volny styl byl oficialn? p?ijat do tehdej?iho ?eskoslovenskeho svazu t??ke atletiky v roce 1929. Volny styl se uchytil zejmena na Slovensku.

Zp?sob boje [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim cilem zapasnika v ?ecko-?imskem stylu je poslat soupe?e na lopatky (touch), tak aby se dotkl ob?ma lopatkami sou?asn? ?in?nky, kde soupe?e musi udr?et po dobu n?kolika vte?in (dokud ?in?nkovy rozhod?i neuzna lopatky). V ?ecko-?imskem stylu se nesmi uto?it na nohy soupe?e. Soupe? se tak nej?ast?ji posila na zem p?es bok nebo zveda za pas a hazi na zem. Zapas ?idi jeden rozhod?i na ?in?nce pi??alkou a na prstech ruky ukazuje po?et bod? za provedeni techniky bodovemu rozhod?imu. T?eti rozhod?i potvrzuje rozhodnuti o bodovani.

Na internetu je k dispozici mno?stvi publikaci, ktere zapasnicke techniky popisuji dopodrobna. Na strankach mezinarodni federace UWW je k dispozici cela ?kala u?ebnic ve formatu pdf. Problemem publikaci a u?ebnic je v?ak jejich rychle starnuti.

S rozvojem internetu je dobrym zdrojem YouTube a podobne servery. V televizi se se zapasem ji? prakticky nesetkame. Na internetu se daji dohledat videa, kde usp??ni zapasnici dopodrobna popisuji sve oblibene techniky. Nejd?le?it?j?im zdrojem jsou v?ak jednotlive zapasy z turnaj?, ktere jsou voln? k dispozici na strankach mezinarodni federace. Z videi se daji odkoukat moderni trendy ?.-?. stylu.

Pravidla UWW [ editovat | editovat zdroj ]

  • Zapasi se na ?in?nce o rozm?rech 12 × 12 m, na ni? je vyzna?en kruh o pr?m?ru 9 m. Vnit?ni ?ast ?in?nky se nazyva pasmo aktivity a ma pr?m?r 7 m. Zbyla ?ast o ?i?ce 1 m se nazyva pasmo pasivity .
  • Dres musi byt p?ilehavy a mit v oblasti nohavi?ek a zad pruhy barvy modre nebo ?ervene o p?edepsane ?i?ce. Je povoleno nosit lehke nakolenky. Obuv zapasnika nesmi mit podpatek ani kovove h?ebiky v podra?ce. Obuv s tkani?kami neni povolena. Pokud ma obuv tkani?ky, musi byt p?elepeny lepici paskou, aby se nemohly b?hem duelu rozvazat.
  • Zapasnik se musi p?ed zapasem ut?it od potu a nesmi mit t?lo nat?ene mastnymi nebo pronikavymi emulzemi. Dale musi mit ost?ihane nehty a nemit p?ili? dlouhe vlasy ani vousy
  • UWW rozli?uje 4 v?kove kategorie, pro n?? po?ada kontinentalni a sv?tova mistrovstvi - ?aky (U15), kadety (U17), juniory (U21) a dosp?le. Specialni kategorii jsou zapasnici do 23 let a veterani (zapasi v n?kolika divizich od 35 do 60 let v?ku)
  • Vahove kategorie se li?i nejen v ramci v?kovych kategorii, ale jsou jine u volneho a jine u ?ecko-?imskeho stylu.
  • Zapasnik nesmi pou?it b?hem duelu zakazane uto?ne techniky, v opa?nem p?ipad? m??e byti vylou?en z celeho turnaje
  • Soubor pravidel
  • Pr?b?h turnaje :
    • 1. va?eni ? probiha den turnaje
    • 2. losovani-probiha den p?ed turnajem
    • 3. pr?b?h turnaje a zapasu ? rok od roku se m?ni, je pot?eba sledovat aktualni pravidla sv?tove federace FILA. D?ive pora?eni semifinaliste bojovali o bronzovou medaili mezi sebou. Dnes pora?eni semifinaliste bojuji s vit?zi oprav o dv? bronzove medaile.
  • Druhy vit?zstvi :
    • lopatkove vit?zstvi
    • vit?zstvi technickou p?evahou (body)
      • u ?ecko-?imskeho stylu je to 8 bod? p?evaha
      • u volneho stylu p?evahou 10 bod?
    • diskvalifikace
      • t?i napomenuti
      • hrube chovani
    • pro zran?ni
    • vzdanim nebo nenastoupenim
    • v p?ipad? rovnosti bod? je vit?z ur?en:
      • vy??i hodnota bodu za provedenou akci
      • men?i po?et napomenuti
      • ten kdo ziskal posledni bod
      • prodlou?eni utkani

?ecko-?imsky styl vs. volny styl [ editovat | editovat zdroj ]

Na prvni pohled oba styly p?sobi stejn?. Zapasnik v ?ecko-?imskem stylu ma proti volnostyla?i omezen?j?i zasobu technik ? nem??e uto?it na soupe?ovy nohy. Obecn? je brano, ?e ?ecko-?imskemu stylu se v?nuji silov?j?i typy. Volnemu stylu naopak pohybliv?j?i, podsadit?j?i. Nemusi to byt v?ak pravidlem.

?ecko-?imsky styl vs. judo [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ecko-?imskem stylu lze nalezt n?kolik spole?nych prvk? s judem . Jde p?edev?im o techniky bok?. Technika v judu znama jako o-goshi se v ?ecko-?imskem stylu objevuje pom?rn? ?asto. Jde o silovou techniku, p?i ktere se zapojuji p?edev?im b?i?ni svaly.


?eskoslovenska a ?eska stopa v zapasu na LOH (?ecko-?imsky styl) [ editovat | editovat zdroj ]

Po?adi Olympionik Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile St?ibro Bronzová olympijská medaile Bronz Celkem Zlatá olympijská medaileStříbrná olympijská medaileBronzová olympijská medaile
1. Vit?zslav Macha LOH 1972 LOH 1976 0 2
2. Jind?ich Maudr 0 LOH 1928 0 1
3. Josef Urban 0 LOH 1932 0 1
4. Jozef Herda 0 LOH 1936 0 1
5. Josef R??i?ka 0 LOH 1952 0 1
6. Ji?i Kormanik 0 LOH 1964 0 1
7. Mikula? Athanasov 0 0 LOH 1952 1
8. Bohumil Kubat 0 0 LOH 1960 1
9. Miroslav Zeman 0 0 LOH 1968 1
10. Petr Kment 0 0 LOH 1968 1
11. Marek ?vec 0 0 LOH 2008 1
Celkem 1 6 5 12

?eskoslovenska a ?eska stopa v zapasu na MS (?ecko-?imsky styl) [ editovat | editovat zdroj ]

Po?adi Olympionik Zlato St?ibro Bronz Celkem
1. Vit?zslav Macha MS 1974 , MS 1977 0 2
2. Ji?i ?vec 0 MS 1963 MS 1961 2
3. Petr Kment 0 MS 1973 MS 1965 , MS 1966
MS 1967 , MS 1971 		5
4. Josef Krysta 0 MS 1981 0 1
5. Jaroslav Zeman 0 MS 1991 0 1
6. Marek ?vec 0 MS 1998 , MS 2006 MS 2007 3
7. Ji?i Kormanik 0 0 MS 1965 1
8. Miroslav Janota 0 0 MS 1973 1
9. Jind?ich Dur?ak 0 0 MS 1986 1
10. Du?an Masar 0 0 MS 1990 1
11. Petr ?vehla 0 0 MS 2005 1
Celkem 2 6 11 19

?eskoslovenska a ?eska stopa v zapasu na ME (?ecko-?imsky styl) [ editovat | editovat zdroj ]

Po?adi Olympionik Zlato St?ibro Bronz Celkem
1. Alexander Szabo ME 1927 0 ME 1926 2
2. Petr Kment ME 1968 0 ME 1966 , ME 1967 3
3. Vit?zslav Macha ME 1977 ME 1973 , ME 1974 ME 1972 , ME 1975 5
4. Petr ?vehla ME 2001 0 ME 2004 2
5. Josef Urban 0 ME 1926 ME 1927 , ME 1929 3
6. Antonin Ni? 0 ME 1935 ME 1929 , ME 1937 3
7. Karel Zvona? 0 ME 1937 0 1
8. Ji?i ?vec 0 ME 1968 ME 1967 2
9. Josef Krysta 0 ME 1982 ME 1976 , ME 1979 3
10. Jaroslav Zeman 0 ME 1988 ME 1989 , ME 1990 3
11. Pavel Frinta 0 ME 1991 0 1
12. David Vala 0 ME 2007 0 1
13. Franti?ek Hala 0 0 ME 1927 1
14. Eugen Fleischmann 0 0 ME 1929 1
15. Jind?ich Maudr 0 0 ME 1931 1
16. Franti?ek Mra?ek 0 0 ME 1934 1
17. Josef Klapuch 0 0 ME 1937 1
18. Franti?ek Kotrbaty 0 0 ME 1947 1
19. Ji?i Kormanik 0 0 ME 1968 1
20. Ivan Ka?par 0 0 ME 1970 1
21. Miroslav Janota 0 0 ME 1972 1
22. Du?an Masar 0 0 ME 1985 1
23. Marek ?vec 0 0 ME 2004 , ME 2009 2
Celkem 4 10 27 41

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ http://oh.idnes.cz/olympijske-hry-2020-zapas-na-olympiade-muze-skoncit-fvl-/sport_oh.aspx?c=A130212_120432_sport_oh_ten
  2. ↑ http://www.hurriyetdailynews.com/wrestlings-removal-from-olympic-program-shocks-turkey.aspx?pageID=238&nID=40987&NewsCatID=371
  3. ↑ http://oh.idnes.cz/zapas-je-znovu-olympijskym-sportem-db7-/sport_oh.aspx?c=A130908_175023_sport_oh_rou

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Mistrovstvi Evropy v zapasu
Mu?i volny styl
Mu?i ?ecko-?imsky
?eny volny styl
Medailiste ? mu?i Zapas ?ecko-?imsky
Medailiste ? mu?i Zapas ve volnem stylu
Medailistky ? ?eny Zapas ve volnem stylu
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zapas_?ecko-?imsky&oldid=23215235 “