Zanik ?eskoslovenska

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
D?jiny ?eska

Znak Česka
  • Slovanske osidleni a politicke utvary do 9. stoleti
  • ?esky stat ve st?edov?ku

?eskoslovensko zaniklo po 74 letech a 64 dnech od sveho zalo?eni uplynutim 31. prosince 1992 , kdy zanikla ?eska a Slovenska Federativni Republika . [1] ?eska republika a Slovenska republika se tak 1. ledna 1993 staly [2] jejimi nastupnickymi staty a samostatnymi subjekty mezinarodniho prava .

?eskoslovensko ji? b?hem sve historie jednou p?estalo de facto [3] existovat a to od 14.?15. b?ezna 1939 okupaci ?ech, Moravy a Slezska nacistickym N?meckem, nasledn? vyhla?enim samostatneho Slovenskeho statu; a to a? do konce 2. sv?tove valky. Podkarpatskou Rus v te dob? obsadilo z velke ?asti Ma?arsko. Po skon?eni druhe sv?tove valky byl ?eskoslovensky stat obnoven s plnou pravni kontinuitou [4] na prvni republiku , ov?em ji? bez Podkarpatske Rusi , ktera byla dohodou vlady ?SR a SSSR, odstoupena 29.6.1945 Sov?tskemu svazu .

Zanik druhe republiky a n?mecka okupace (1939) [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tato ?ast ?lanku pot?ebuje upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .
Konkretni problemy: p?epsat
Podrobn?j?i informace naleznete v ?lancich N?mecka okupace ?ech, Moravy a Slezska a Vznik prvni Slovenske republiky .

14. b?ezna 1939 vyhlasil Snem Slovenskej krajiny samostatny slovensky stat, ?im? se druha republika rozpadla.

15. b?ezna 1939 byly ?eske zem? obsazeny vojsky Nacistickeho N?mecka

16. b?ezna 1939 bylo obsazene uzemi p?ipojeno k N?mecku a byl vyhla?en Protektorat ?echy a Morava . [5]

Zanik ?eske a Slovenske Federativni republiky (1992 / 1993) [ editovat | editovat zdroj ]

Politicky vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Slovensko si po druhe sv?tove valce a po zru?eni zemskeho z?izeni asymetricky podr?elo jistou miru autonomie. Po celou dobu zde jako zakonodarny sbor p?sobila Slovenska narodni rada , do roku 1960 i jeji vykonny organ Sbor pov??enc? .

Prvni fazi rozd?leni ?eskoslovenska byla federalizace ?eskoslovenska od 1. ledna 1969 , kdy se dosud unitarni ?eskoslovenska socialisticka republika p?em?nila ve federaci dvou podle ustavniho zakona suverennich narodnich stat?, ?eske socialisticke republiky a Slovenske socialisticke republiky . Federalizace byla vyust?nim politickych tendenci, ktere se na Slovensku p?i politickem uvoln?ni za?atkem roku 1968 vystup?ovaly.

Narodnostni spory se v ?eskoslovensku znovu vyhrotily v roce 1990 nap?iklad ve form? tzv. Poml?kove valky o nazev federace. Vaclav Klaus p?i?ita vyhroceni narodnostnich vztah? te? lidem z okoli Vaclava Havla , kte?i se podle Klause po roce 1989 zasadili o vyznamnou redukci zbrojniho pr?myslu na Slovensku. [6] O redukci zbrojniho pr?myslu v?ak bylo rozhodnuto ji? davno p?edtim, proto?e o tanky nebyl zajem a odb?ratele za dodane tanky neplatili. [7]

V roce 1990, po vice ne? 21 letech formalni existence federace, kdy oba narodni staty nem?ly ani sve vlastni statni symboly, p?ijala Slovenska narodni rada ustavnim zakonem ?. 50/1990 Sb. (u?innost od 1. b?ezna 1990) a ?eska narodni rada ustavni zakon ?. 67/1990 Sb. (u?innost ode dne vyhla?eni 13. b?ezna 1990), ktere zavedly statni symboly Slovenske republiky a ?eske republiky.

V roce 1990 vytvo?ila slovenska vlada Ministerstvo mezinarodnich vztah? Slovenske republiky . Po volbach roku 1992 byl v jeho ?ele Milan K?a?ko . V roce 1992 ?eska vlada z?idila Ministerstvo mezinarodnich vztah? ?eske republiky , ministrem byl Josef Zieleniec . Podle Vladimira Me?iara m?la v roce 1992 ?eska vlada take p?ipraveny plan jednostranneho vystoupeni z federace, o kterem na Slovensku nikdo nev?d?l. [8]

Nap?ti vzbuzovala i asymetrie mnoha instituci ? nap?iklad v ?esku p?sobila ?eskoslovenska televize , ale na Slovensku vznikla Slovenska televizia , soub??n? vznikaly na Slovensku tendence ke z?izeni slovenske policie, slovenske armady i slovenske narodni banky. Parlamentnimu projednavani zakon? d?lal va?ny problem zakaz majorizace .

?esky premier Petr Pithart v te dob? zminil vizi dvojdomku , de facto konfederace . Jeho Ob?anske hnuti nasledn? propadlo ve volbach. Vaclav Klaus pozd?ji p?i?ital vinu za rozd?leni jak vst?icnosti Petra Pitharta v??i slovenskym po?adavk?m, ktera udajn? vedla k vy?azeni federalnich organ? ze hry, tak udajne zasluze prezidenta Vaclava Havla o do?asne sesazeni Vladimira Me?iara z funkce slovenskeho premiera. [6]

Jan ?arnogursky z KDH cht?l vyhla?eni samostatnosti Slovenska odlo?it a? na dobu vstupu ?SFR do EU , ?aby m?l ka?dy narod svou vlastni hv?zdi?ku“. [9] Tim zp?sobil propad sve politicke strany a op?tovne vit?zstvi HZDS a Vladimira Me?iara ve volbach.

Rozd?leni ?eskoslovenska podporovaly v?echny vyznamne slovenske politicke strany a ?pi?kovi politici. [ zdroj? ] Ve svem volebnim programu pro volby v roce 1992 jej ale m?la jen Slovenska narodna strana . [10] Demokraticka strana , ktera byla pro zachovani spole?neho statu, u voleb neusp?la.

V ?R usp?la ve volbach ODS s heslem ?spole?ny stat nebo rozd?leni“ a na Slovensku zna?n? odli?na HZDS s po?adavkem ?konfederace nebo rozd?leni“. Uplne rozd?leni federace bylo tedy pr?nikem program? vit?znych stran obou narodnich stat?, t?eba?e jejich mandat rozd?lit federaci byl pozd?ji mnohokrat zpochyb?ovan.

A?koliv ji? 18. ?ervence 1991 byl federalnim shroma?d?nim p?ijat ustavni zakon o referendu ?. 327/1991 Sb., nebylo po?adani referenda o rozd?leni federace podle tohoto zakona nikdy va?n? navr?eno ? z?ejm? i proto, ?e by jeho p?ipadny zamitavy vysledek situaci pravd?podobn? nevy?e?il. Ustavni zakon sice p?ikazoval, aby o navrhu na vystoupeni jedne z republik z federace bylo rozhodnuto referendem, [11] av?ak rozd?leni ?eskoslovenska bylo zkonstruovano jako zanik federace, nikoliv jako vystoupeni jedne z republik. [12] P?esto je neprovedeni referenda k teto otazce n?kterymi politology (nap?. Petr Pithart nebo Ji?i Pehe ) vnimano jako ignorace a opomenuti tehdy platne ustavy. [10] [13] [14]

17. ?ervence 1992 p?ijala a vyhlasila Slovenska narodni rada dokument Deklarace Slovenske narodni rady o svrchovanosti Slovenske republiky , ktery vyslovuje po?adavek samostatnosti Slovenska.

20. ?ervence 1992 odstoupil ze sve funkce prezident ?SFR Vaclav Havel . Po zbylou dobu sve existence byla federace bez prezidenta.

Rozd?leni republiky je spojeno s jednanimi, ktera vedl p?edseda ?eske vlady Vaclav Klaus a p?edseda slovenske vlady Vladimir Me?iar . Ti se setkali ji? 8. ?ervna 1992 [15] [16] v brn?nske vile Tugendhat , kde se dohodli na rozd?leni federace, a v pisemne podob? tuto dohodu podepsali p?i dal?i sch?zce tamte? dne 26. srpna 1992. [17] K urychleni rozd?leni republiky p?isp?la neslu?itelnost vit?znych politickych stran v obou statech ? ODS a HZDS .

13. listopadu 1992 p?ijalo Federalni shroma?d?ni ustavni zakon ?. 541/1992 Sb., o d?leni majetku ?eske a Slovenske Federativni Republiky mezi ?eskou republiku a Slovenskou republiku a jeho p?echodu na ?eskou republiku a Slovenskou republiku. Dne 25. listopadu 1992 p?ijalo Federalni shroma?d?ni ustavni zakon ?. 542/1992 Sb. o zaniku ?SFR k 31. prosinci 1992 .

15. prosince 1992 p?ijala ?eska narodni rada ustavni zakon ?. 4/1993 Sb., o opat?enich souvisejicich se zanikem ?eske a Slovenske Federativni Republiky, ktery stanovoval p?evzeti pravniho ?adu a kompetenci ?SFR ?eskou republikou. Teho? dne p?ijala ?NR usneseni ?. 5/1993 Sb., ve kterem vyjad?ila p?edpoklad, ?e ?adny vyklad stavajicich pravnich norem nep?ipou?ti zpochybn?ni kontinuity zakonodarne moci, jeji? nositelkou je ve smyslu ustavniho zakona ?. 4/1993 Sb. ?eska narodni rada. 22. prosince 1992 p?ijala ?NR je?t? ustavni zakon ?. 29/1993 Sb., o dal?ich opat?enich souvisejicich se zanikem ?SFR, ktery ?e?il otazku soudc?, vy?et?ovatel?, prokurator? a n?kterych soudnich pracovnik?.

16. prosince 1992 schvalila ?eska narodni rada novou Ustavu ?eske republiky (p?edtim v ramci federace ?eska republika vlastni ustavu nem?la).

Te? Slovenska narodni rada p?ijala je?t? p?ed zanikem federace ustavu Slovenske republiky.

Funkci Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky p?evzala dosavadni ?eska narodni rada . Te? Slovenska narodni rada pokra?ovala ve svem mandatu i po zaniku federace jako slovensky parlament.

Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecka sn?movna Vaclava Havla prvnim prezidentem ?eske republiky .

?eska republika stejn? jako Slovensko se na mezinarodni scen? z?eteln? etablovaly jako nastupnicke staty ?eskoslovenska. Nasledn? tyto osamostatn?ne staty podepisovaly desitky dodatkovych dohod, ktere potvrzovaly platnost d?iv?j?ich dvoustrannych smluv uzav?enych federaci s jinymi staty. Roku 1996 podepsaly ?eska republika a Slovenska republika protokol, ktery vymezoval rozd?leni povinnosti vyplyvajicich z mnohostrannych smluv uzav?enych byvalym ?eskoslovenskem. ?e?tin? p?iznava slovensky jazykovy zakon z roku 1995 postaveni jazyka spl?ujiciho po?adavek zakladni srozumitelnosti z hlediska statniho jazyka a umo??uje ji v mnoha p?ipadech pou?ivat rovnocenn? ke sloven?tin?; v ?eske republice zase po?iva obdobneho postaveni sloven?tina .

P?i p?ile?itosti 20. vyro?i ustaveni novych republik se ?esky i slovensky prezident rozhodli vyhlasit k 2. lednu 2013 ve svych zemich dil?i amnestii . [18] [19]

Rozd?leni statniho majetku, zavazk? a kompetenci [ editovat | editovat zdroj ]

Nemovity statni majetek byl rozd?len podle mista, kde se nachazel, nebo podle sidla pravnicke osoby, ktera vlastnicka prava vykonavala.

Principem d?leni moviteho a zahrani?niho majetku byl pom?r po?tu obyvatel, tedy 2:1.

Dne 29. prosince 1992 federalni ministr zahrani?i Morav?ik podepsal s ob?ma narodnimi ministry zahrani?nich v?ci (K?a?kem a Zielencem) dohodu o rozd?leni majetku federalniho ministerstva zahrani?i. Vice ne? 700 z necelych 800 zam?stnanc? federalniho ministerstva p?e?lo do ?eskeho nastupnickeho ministerstva. P?i d?leni zahrani?nich zastupitelstvi bylo vyu?ito skute?nosti, ?e v mnoha zemich m?lo ?eskoslovenske zastoupeni vice budov. Jen v n?kterych p?ipadech si nastupnicke staty musely hledat nove budovy ? ?eska republika v Ottaw? , ?im? a Soulu .

?eskoslovenske statni drahy byly rozd?leny na ?eske drahy a ?eleznice Slovenske republiky . Vozovy park byl d?len v pom?ru 2:1.

Ustavni zakon ?SFR ?. 624/1992 Sb., o zaniku funkce soudc? a o skon?eni pracovnich a slu?ebnich pom?r? v souvislosti se zanikem ?eske a Slovenske Federativni Republiky, ze dne 17. prosince 1992 se vypo?adal s n?kterymi pracovniky a funkciona?i organ? federace. Teho? dne, 17. prosince 1992, p?ijalo Federalni shroma?d?ni usneseni ?. US72/1992 o ustavnosti procesu zaniku ?eske a Slovenske Federativni Republiky a vzniku nastupnickych stat?.

Revize statni hranice [ editovat | editovat zdroj ]

P?i zaniku ?eskoslovenska byla podle Generelni smlouvy (Smlouva mezi ?R a SR o generelnim vymezeni spole?nych statnich hranic, podepsana 29. ?ijna 1992 v Praze, ?. 229/1993 Sb. ?R) ustanovena Spole?na ?esko-slovenska rozhrani?ovaci komise (?SRK).

Rozpadem federace vznikly v n?kterych pohrani?nich oblastech obyvatel?m problemy, proto?e p?edchozi hranice narodnich republik nebyly vyty?ene s ohledem na dostupnost sidel z p?islu?ne strany hranice.

Osada U Sabot? (pro jeji? ozna?eni se pote za?al pou?ivat historicky nazev ?ance) byla kv?li pot?ebam jejich obyvatel z moravske obce Javornik od 25. ?ervence 1997 p?i?len?na ke slovenske obci Vrbovce .

Osada Sidonia (nov? Sidonie ) byla ze slovenske obce Horne Srnie od 25. ?ervence 1997 p?i?len?na k moravskemu m?stu Brumov-Bylnice vym?nou za osadu U Sabot? .

Rekrea?ni oblast Kasarna (Kasar?a) o rozloze asi 35 hektar? byla a je sou?asti slovenske obce Makov , a?koliv ji u?ivali p?edev?im ?e?i. ?eska vlada se v letech 1994?2001 sna?ila tuto oblast ziskat vym?nou za jinou. [20] [21] Do?lo zde ke komplikacim, kdy? majitel?m nemovitosti bylo bran?no v u?ivani dosavadni p?ijezdove komunikace z ?eske strany. Pozemky, na nich? stoji nemovitosti ?eskych sportovnich klub? a chata??, prodala obec Makov dv?ma slovenskym podnikatel?m, ani? je p?edtim nabidla vlastnik?m nemovitosti na nich postavenych. V kv?tnu 2001 se premie?i obou zemi od ?e?eni distancovali.

Smlouva mezi ?R a SR o spole?nych statnich hranicich byla podepsana v ?idlochovicich 4. ledna 1996 s platnosti od 25. ?ervence 1997. [22] Vysledek smlouvy byl schvalen jako Ustavni zakon o zm?nach statnich hranic se Slovenskou republikou , 74/1997 Sb. [23]

Uzav?ena byla i cela ?ada dal?ich dvoustrannych smluv. [24]

Ob?anstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Po rozd?leni ?eskoslovenska byla komplikaci nutnost ur?it ob?anstvi dosavadnich ?eskoslovenskych ob?an?. Statni ob?anstvi nov? samostatnych stat? se slo?it? ur?ovalo nejen z okam?iteho mista trvaleho pobytu , ale te? z mista narozeni nebo ob?anstvi rodi?? atd. P?i nejbli??ich volbach nasledujicich po rozd?leni ?eskoslovenska musel mit ka?dy voli? v ob?anskem pr?kaze potvrzene ob?anstvi p?islu?ne republiky. P?itom se existence ?eskeho ob?anstvi posuzovala podle zakona ?. 39/1969 Sb., o nabyvani a pozbyvani statniho ob?anstvi ?eske republiky. Fyzicka osoba, ktera byla k 31. prosinci 1992 statnim ob?anem ?eske a Slovenske Federativni Republiky, ale nem?la ani statni ob?anstvi ?eske republiky ani statni ob?anstvi Slovenske republiky, si mohla zvolit statni ob?anstvi ?eske republiky prohla?enim podle zakona ?. 40/1993 Sb., o nabyvani a pozbyvani statniho ob?anstvi ?eske republiky.

N?kte?i statni ob?ane Slovenske republiky mohli nabyt statni ob?anstvi ?eske republiky zjednodu?enym zp?sobem, tj. prohla?enim podle ustanoveni § 18a (osoba od doby rozd?leni federace trvale ?ijici v ?esku, a nezletile dit? takove osoby), § 18b (osoba, ktera slovenskeho ob?anstvi nabyla ud?lenim) nebo § 18c (osoby ze smi?enych rodin, ktere v dob? rozd?leni federace byly nezletile) zakona ?. 40/1993 Sb., o nabyvani a pozbyvani statniho ob?anstvi ?eske republiky, p?i?em? slovenske statni ob?anstvi jim m??e z?stat zachovano.

Ohlasy [ editovat | editovat zdroj ]

Postoje ?eskych obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2002 provedlo Centrum pro vyzkum ve?ejneho min?ni vyzkum o postojich obyvatel ?eske republiky star?ich 15 let k rozd?leni ?eskoslovenska.

V dob? rozd?lovani republiky bylo (podle zp?tneho sebehodnoceni) pro rozd?leni 22 % obyvatel (6 % spi?e a 16 % rozhodn?), proti rozd?leni 60 % (32 % spi?e a 28 % rozhodn?) a 18 % nev?d?lo nebo zaujalo neutralni postoj. Proti rozd?leni byli ?ast?ji star?i lide a voli?i levicovych stran, nazor pro rozd?leni byl ?ast?j?i mezi odborniky, podnikateli a voli?i ODS. [25]

V roce 2002 pova?ovalo tehdej?i rozd?leni za spravne 43 % (30 % spi?e a 13 % rozhodn?) a za ?patne 46 % (28 % spi?e a 18 % rozhodn?), 11 % nev?d?lo. V?kove a politicke korelace byly podobne. Pouze asi 1 % respondent? zm?nilo sv?j nazor na rozd?leni k hor?imu (z pozitivniho postoje k negativnimu), Naproti tomu 15 % respondent? pat?i do skupiny, ktera p?vodn? byla proti rozd?leni, av?ak po deseti letech ji? s rozd?lenim souhlasila. [25]

Podle pr?zkumu agentury STEM z roku 2012 rozd?leni jako spravny krok hodnotilo 37 procent ?ech?, jako ?patny 36 procent a 27 procent lidi nev?d?lo. U lidi do 29 let a pak mezi 30 a 44 lety vyrazn? p?eva?ovalo kladne hodnoceni vzniku dvou samostatnych stat?. Ve v?kove skupin? mezi 45 a? 59 lety u? mirn? p?eva?oval negativni nazor a u lidi star?ich 60 let bylo min?ni o rozpadu federace v?t?inov? negativni. Podle pr?zkumu p?eva?ovalo u lidi se zakladnim vzd?lanim p?esv?d?eni, ?e rozpad ?eskoslovenska byl ?patnym krokem a s postupn? zvy?ujicim se vzd?lanim p?ibyvalo kladne hodnoceni. Jako dobry krok hodnotilo roz?t?peni federace 51 procent stoupenc? ODS , 52 procent voli?? TOP 09 , 35 procent p?iznivc? ?SSD a 24 procent stoupenc? KS?M . [26]

V roce 1918 byla hlavnim motivem vzniku spole?neho statu ?ech? a Slovak? a ideje ?echoslovakismu snaha ziskat p?evahu nad n?meckym a ma?arskym obyvatelstvem. Po vysidleni N?mc? z ?eskoslovenska v roce 1945 byl tento p?vodni motiv oslaben, ale p?esto se ?e?i se spole?nym statem po celou dobu jeho trvani identifikovali podstatn? vice ne? Slovaci.

V srpnu 2012 spustilo sdru?eni Edukace@Internet ve spolupraci s Centrem jazykoveho vzd?lavani Masarykovy univerzity ?eskou verzi bezplatneho internetoveho kurzu sloven?tiny Slovake.eu . Auto?i to od?vodnili tim, ?e mladi ?e?i u? maji poti?e Slovak?m rozum?t. [27] [28] [29] Pr?zkum provedeny v ?esku a na Slovensku na konci roku 2012 ukazal, ?e porozum?ni sloven?tin? v ?eske republice vyrazn? zavisi na v?ku respondenta. Jazyku druheho naroda podle vysledk? bez problem? rozumi 73 % Slovak? a 55 % ?ech?, ve v?kove skupin? 18?30 let v?ak u? sloven?tin? rozumi pouze ?tvrtina dotazanych ?ech?. [30]

Postoje slovenskych obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

Na Slovensku byla snaha se osamostatnit politicky trvale vyznamnym motivem. To se projevilo jak vyhla?enim samostatneho statu v roce 1939, tak federalizaci ?eskoslovenska v roce 1969 a vyraznym usp?chem politickych stran po?adujicich osamostatn?ni p?ed rokem 1993. Men?i podporu nebo ?adnou m?lo rozd?leni ?eskoslovenska u slovenskych Ma?ar? , Rusin? , u ?ech? ?ijicich na Slovensku a u Slovak? ?ijicich v ?esku nebo ve smi?enych rodinach.

Pr?zkum Martina a Zory Butorovych z b?ezna 1993 zjistil, ?e proti rozd?leni ?eskoslovenska bylo asi 50 % Slovak? a asi 30 % obyvatel Slovenska podporovalo rozd?leni. [31] V ?ijnu 2017 hodnotilo rozd?leni ?eskoslovenska kladn? 40 % Slovak? a ke vzniku samostatnych stat? se stav?lo pozitivn? 51 % Slovak?. [32]

Postoje ?eskych a slovenskych politik? [ editovat | editovat zdroj ]

V prosinci 2017, necelych 25 let od rozpadu, oba hlavni akte?i rozpadu, Vaclav Klaus a Vladimir Me?iar , prohlasili, ?e rozd?leni ?eskoslovenska bylo spravnym, dokonce nezbytnym ?e?enim. Podle Me?iara proto, ?e po volbach v roce 1992 p?estaly federalni organy fungovat, podle Klause proto, ?e postoje ?ech? a Slovak? ohledn? dal?iho uspo?adani statu byly p?ili? odli?ne. Zvolene ?e?eni problemu podle Klause p?ede?lo p?ipadnemu chaosu obdobnemu stavu v rozpadajici se Jugoslavii a po rozpadu Sov?tskeho svazu . Podle Me?iara rozpad statu zlep?il vzajemne vztahy mezi ?echy a Slovaky. [33]

Podle tehdej?iho premiera ?R , Petra Pitharta , m?lo byt k otazce rozpadu federace vyhla?eno referendum. [13] Plan rozd?lit stat toti? m?la ve svem p?edvolebnim programu jedna jedina strana. Navrh na rozd?leni statu byl tedy podle n?j ?nesmyslny“ a ?je otazka, jestli se v?bec o [n?m] m?lo jednat“ . Zanik statu pova?oval za svou osobni prohru. V rozhovoru k 25. vyro?i rozpadu spole?neho statu v?ak ji? na?el v existenci dvou odd?lenych statu i pozitiva: do?lo nap?. ke zlep?eni vztah? mezi ?echy a Slovaky. [34]

Zahrani?ni ohlasy [ editovat | editovat zdroj ]

Rozd?leni ?eskoslovenska, v anglickych mediich zname jako ?Sametovy rozvod“ (“Velvet Divorce”), byvalo separatisty v mnoha zemich uvad?no jako pozitivni p?iklad pokojneho rozd?leni statu. Zmi?ovano byva nap?iklad v Belgii , kde existuje nap?ti mezi vlamskou ?asti ( Flandry ) a valonskou (Valonsko), nebo v Kanad? ( Quebec ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ ?l. 1 odst. 1 ustavniho zakona o zaniku ?eske a Slovenske Federativni Republiky
  2. ↑ ?l. 1 odst. 2 ustavniho zakona o zaniku ?eske a Slovenske Federativni Republiky
  3. ↑ De jure ?eskoslovenska republika nep?estala v obdobi let 1939 a? 1945 existovat a byla pouze vojensky okupovana .
  4. ↑ ?l. 1 odst. 1 a 2 ustavniho dekretu prezidenta republiky o obnoveni pravniho po?adku (30/1945 Sb.)
  5. ↑ vynos o z?izeni Protektoratu ?echy a Morava
  6. ↑ a b Vaclav Klaus : 10 let od rozd?leni ?eskoslovenska , 2. 1. 2003, esej, MF Dnes 30. 12. 2002
  7. ↑ Slovensky mytus padl: Vaclav Havel tamni zbrojovku nezru?il. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas [cit. 2021-09-10]. Dostupne online .  
  8. ↑ ?e?i byli lepe p?ipraveni, vzpomina Me?iar na jednani o d?leni federace
  9. ↑ MACH, Ji?i. Kli?ovy u?astnik politickeho d?ni p?ed 30 lety Petr Ku?era: Boj o spole?ny stat byl p?edem ztraceny. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-12-10 [cit. 2022-12-10]. Dostupne online .  
  10. ↑ a b BURE?, Jan a dal?i. ?eska demokracie po roce 1989 : institucionalni zaklady ?eskeho politickeho systemu . Praha: [s.n.] 526 s. ISBN   978-80-247-4283-0 , ISBN   80-247-4283-7 . OCLC 844945398 S. 145.  
  11. ↑ P?edpis ?. 327/1991 Sb. ? Ustavni zakon o referendu
  12. ↑ Zanik ?S a ustavni kontinuity. vsvsmv.wz.cz [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-01-22.  
  13. ↑ a b POKORNY, Jan. Rozd?leni ?eskoslovenska? M?lo se vyhlasit referendum, mini Pithart. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 26.8.2017 [cit. 11.12.2017]. Dostupne online .  
  14. ↑ PEHE, Ji?i. Hledani ?eskeho p?ib?hu : uvahy nad minulosti, sou?asnosti a p?edev?im budoucnosti na?i spole?nosti: Neucta k ustav? . Praha: [s.n.], 2021. ISBN   978-80-907922-5-8 , ISBN   80-907922-5-1 . OCLC 1267679224 S. 37.  
  15. ↑ BEROUNSKY, JI?I. Patnact let ?eske republiky . 1. vyd. Praha: Radioservis 391 s. ISBN   978-80-87530-21-4 , ISBN   80-87530-21-7 . OCLC 840114061 S. 17.  
  16. ↑ Sbohem, ?eskoslovensko. Uplynulo ?tvrtstoleti od rozpadu ?eske a Slovenske federativni republiky. Radio?urnal [online]. 2017-11-20 [cit. 2021-01-18]. Dostupne online .  
  17. ↑ ?SFR p?ed patnacti lety: od poml?ky k rozpadu
  18. ↑ Klaus vyhlasil amnestii a vyzval k navratu ke starym dobrym hodnotam
  19. ↑ http://www.aktuality.sk/clanok/220435/prezident-ivan-gasparovic-sa-rozhodol-udelit-amnestie/ Prezident Ivan Ga?parovi? sa rozhodol udeli? amnestiu
  20. ↑ Usneseni vlady ?eske republiky ze dne 9. unora 1994 ?. 71, k navrhu dal?iho postupu p?i ?e?eni zm?n ?eskoslovenskych statnich hranic (Vlada pov??uje p?edsedu vlady, aby jednal podle mo?nosti s p?edsedou vlady Slovenske republiky o jedinem nevyjasn?nem useku spole?nych statnich hranic v rekrea?ni oblasti Kasarna s cilem vym?ny teto oblasti za jinou. Vlada uklada ministru vnitra p?ipravit Smlouvu mezi ?eskou republikou a Slovenskou republikou o spole?nych statnich hranicich a informovat vladu o vysledcich prace Spole?ne ?esko-slovenske rozhrani?ovaci komise v roce 1994.
  21. ↑ Stanislav Gross navrhuje ?e?it spor o pozemky v Kasarnach posunutim ?esko-slovenske hranice. Archivovano 5. 1. 2008 na Wayback Machine . ?esky rozhlas, Vilem Faltynek, zpravy 30. 4. 2001 (resume Grossovych vyrok? z ned?lniho diskusniho po?adu televize Nova)
  22. ↑ viz sd?leni MZV ?. 246/1997 Sb. a sd?leni MZV ?. 316/1999 Sb.
  23. ↑ Ustavni zakon ?. 74/1997 Sb., o zm?nach statnich hranic se Slovenskou republikou, Sbirka zakon?, ?astka 25/1997 [ nedostupny zdroj ] , rozeslana 11. dubna 1997.
  24. ↑ Vysledky analyzy provad?ni Dohody mezi vladou ?eske republiky a vladou Slovenske republiky o zru?eni vizove povinnosti z hlediska vnit?ni bezpe?nosti statu a analyzy provad?ni Smlouvy mezi ?eskou republikou a Slovenskou republikou o uprav? re?imu a o spolupraci na spole?nych statnich hranicich Archivovano 27. 6. 2007 na Wayback Machine ., Ministerstvo vnitra ?R, 2001
  25. ↑ a b GLASOVA, Alice. Ob?ane k rozd?leni ?eskoslovenska p?ed 10 let [online]. Centrum pro vyzkum ve?ejneho min?ni, Sociologicky ustav AV ?R, 27.12.2002 [cit. 2017-10-02]. Dostupne online .  
  26. ↑ Rozd?leni ?eskoslovenska: Pro i proti stejny po?et lidi. ?T24 [online]. [cit. 2014-09-09]. Dostupne online .  
  27. ↑ ?TK: Na internetu se objevil internetovy kurz sloven?tiny pro ?echy
  28. ↑ ?eska televize: Prvni internetovy kurz sloven?tiny pro ?echy je na sv?t?
  29. ↑ ?esi sa po slovensky mo?u u?i? aj na webe
  30. ↑ Sloven?ine rozumie bez problemov len ?tvrtina mladych ?echov
  31. ↑ Rozpad ?SFR: V?t?ina lidi si ho nep?ala. www.em.muni.cz [online]. Masarykova univerzita, 2. prosince 2012. Dostupne online .  
  32. ↑ Rozd?leni ?eskoslovenska schvaluji dv? p?tiny ?ech? a Slovak?. Mladi na to ?asto nemaji nazor. Aktualn?.cz [online]. Economia , 5. prosince 2017. Dostupne online .  
  33. ↑ Klaus a Me?iar vzpominali na rozd?leni ?eskoslovenska. 'Mame se rad?ji ne? d?iv'. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 11.12.2017 [cit. 11.12.2017]. Dostupne online .  
  34. ↑ SVOBODOVA, Tereza. Pithart: Rozpad ?eskoslovenska jsem pova?oval za osobni prohru. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 25.8.2017 [cit. 11.12.2017]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • RYCHLIK, Jan . ?e?i a Slovaci ve 20. stoleti : spoluprace a konflikty 1914?1992 . Praha: Vy?ehrad, 2012. 688 s. ISBN   978-80-7429-133-3 .  
  • Eric Stein: ?esko ? Slovensko . Praha, Academia, 2000. Anglicky vydal The University of Michigan Press, USA, 1997.
  • LUKA?, Roman. Rozd?leni ?eskoslovenska: Dvacet let pote . Praha: Mlada fronta, 2013. ISBN   978-80-204-2864-6 .  
  • BURE?, Jan; CHARVAT, Jakub; JUST, Petr, ?TEFEK Martin. ?eska demokracie po roce 1989 . [s.l.]: GRADA, 2012. 528 s. ISBN   978-80-247-4283-0 . Kapitola Rozd?leni ?eskoslovenska, s. 141?146.  
  • Ustava a ustavni ?ad ?eske republiky , 2 dily, nakl. Linde Praha, str. 7?26

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrázek Tomuto ?lanku chybi obrazky. Vite-li o n?jakych svobodn? ?i?itelnych , nevahejte je na?ist a  p?idat do ?lanku . Pro rychlej?i p?idani obrazku m??ete p?idat ?adost i  sem .
WikiProjekt Fotografovani
Ustavni vyvoj v ?esku (od roku 1918)
Ustavni dokumenty
Ustavn?-politicke udalosti
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zanik_?eskoslovenska&oldid=23878148 “