Kralovsky palac Caserta
, (
italsky
Palazzo Reale
, nazyvan te?
Reggia
) v
italske
Casert?
, cca 40 kilometr? severn? od
Neapole
, je
barokni
zamek, ktery byl postaven jako rezidence
Bourbon?
za ?as? jejich vlady nad
Kralovstvim neapolskym a sicilskym
. Je to jeden z nejrozsahlej?ich zamk?
Evropy
.
V d?sledku
vide?skeho miru
z roku
1735
se syn ?pan?lskeho krale
Karel III. ?pan?lsky
stal vladcem
Sicilie
a
Neapole
. Jako Karel VI. byl prvnim kralem po 230 letech, jen? si za sve sidlo zvolil misto na uzemi jim ziskane ?i?e a odtud take vladl, nikoli z dalek sve rodne zem?. Za jeho vlady se za?alo rozvijet um?ni, i kdy? m?sto mu nep?ipadalo dostate?n? reprezentativni. Stejn? jako mnoha kni?ata
absolutismu
si p?al jako sve sidlo vybudovat cele planovane m?sto, ktere by bylo podobn? jako
Versailles
politickym, hospoda?skym a kulturnim st?ediskem. Pozemek pro nove palacove m?sto byl nalezen na sever od Neapole pobli? Caserty (dnes Caserta Vecchia)
[1]
. Rodina Ceatani di Sermoneta tam v
provincii Caserta
vlastnila rozsahle pozemky, ktere v?ak byla nucena kv?li svemu vysokemu zadlu?eni prodat. Jako kupec se na?el Karel VI., jen? v roce
1750
p?evzal uzemi do vlastnictvi a od roku
1751
zahajil vystavbu rezidence. P?i p?ile?itosti polo?eni zakladniho kamene dne
20. ledna
1752
m?ly dva
regimenty
a n?kolik jezdeckych
eskadron
vytvo?it sestavu ve tvaru
p?dorysu
noveho palace.
Stavitel, Karel VI., kral Sicilie a Neapole
Stavba za?ala roku 1752 a prace trvaly tem?? sto let
[1]
. Jako hlavni architekt byl povolan
Luigi Vanvitelli
, ?ak
Filippa Juvarry
. Ten tavbu ?idil a? do roku 1773
[1]
. Pro stavbu palace hledal Karel VI. inspiraci ve
versailleskem zamku
, ale take v
Palacio Real v La Granja
ve sve ?pan?lske vlasti. Versaillesky palac tehdy slou?il jako jasny vzor
zamk?
pro celou Evropu a jeho vliv znovu nalezame v mohutnych, stejnom?rn? strukturovanych fasadach zamku Caserta, zatimco zablesky z La Granja ? p?edev?im v zahradach ? m?ly panovnikovi p?ipominat vlast. Vanvitelli navrhl obrovskou stavbu na pravouhlem p?dorysu s rozm?ry 247 x 184 metr?, v n?m? se k?i?ov? protinala dv? vnit?ni k?idla, a tim palac ziskal ?ty?i velke dvory. Uvnit? zamku bylo dostatek prostoru pro vice ne? 1200 mistnosti a pr??eli byla osazena 1970 okny. P?ed pr??elim sm?rem do m?sta bylo vytvo?eno ovalne nam?sti, je? m?lo byt ohrani?eno ni??imi postrannimi stavbami. Tato k?idla v?ak byla kv?li p?ili?ne nakladnosti dostav?na pouze do poloviny, po stran? zamku. Ze stejnych d?vod? byly provedeny n?ktere ustupky oproti p?vodnim plan?m, jako nap?. naro?ni
rizality
se zd?razn?nymi v??ovitymi nastavbami a
kupole
nad k?i?ovou st?edovou budovou. ?asti palace otev?ene sm?rem do m?sta a do zahrad byly zvyrazn?ny
portaly
ve tvaru
vit?zneho oblouku
. Vn?j?i pr??eli jsou v p?izemi opat?ena pasovou
rustikou
, zatimco ob? vy??i patra jsou na n?kolika mistech opticky spojena kolosalnim ?adem kompozitnich polosloup?
[1]
. Hrube stavebni prace skon?ily tem?? po 20 letech po polo?eni zakladniho kamene, ov?em uplneho dokon?eni zamku bylo dosa?eno tem?? za dal?ich sto let.
Karel VI. nav?t?voval sv?j ohromny objekt jen z?idka, ale p?ed zapo?etim stavebnich praci ziskal v roce
1759
?pan?lskou korunu a stal se kralem. Jeliko? podle smlouvy nesm?l spravovat ob? kralovstvi v
personalni unii
, vratil se zp?t do vlasti a p?enechal rozestav?ny palac svemu synovi
Ferdinandu IV.
P?es dolni
vestibul
lze vstoupit na velke schodi?t?, jedno z nejv?t?ich baroknich schodi?? v?bec. Ohromna mistnost vede nahoru do horniho vestibulu a palacove kaple, za ni? se nachazi ?ada n?kolika paradnich p?ijimacich mistnosti. Zde je vystaveno mnoho dodnes dochovanych kus? nabytku je?t? z dob vystavby. Knihovna sestava ze t?i mistnosti, je? byly z?izeny na ?adost Ferdinandovy man?elky
Marie Karoliny Habsbursko-Lotrinske
, kde se nachazi n?co p?es 10 000 svazk?. V interierech je dnes umist?no mimo jine muzeum
Museo de’ll Vanvitelliano
? v n?m? m??eme obdivovat d?jiny zamku ? nebo
pinakoteka
s vyznamnou sbirkou bourbonskych portret?. Take dvorni
divadlo
se zachovalo do dne?nich dn?.
Palac byl kulisou mnoha rozli?nych filmovych produkci. V interierech zamku byly nato?eny n?ktere ?asti filmu
Star Wars: Epizoda I ? Skryta hrozba
, ale take romanticky snimek pro teenagery
Cinderella '87
.
Sou?asn? s palacem za?ala i realizace projektu obrovskeho
zameckeho parku
. Na rozdil od
versailleske p?edlohy
si kral Karel p?al zahradu, ktera by mu p?ipominala jeho rodne ?pan?lsko, a tak byl do parku velkoplo?n? za?len?n casertsky horsky svah, tak jak jej v men?im m??itku znal ze zamku La Granja. Barokni park byl koncipovan jako
horsky park
a
pr?zor
do dalky t?i kilometr? vedl od zameckych zahrad a? na svah. St?ed osy byl vyzdoben velikymi vodnimi plochami s
kaskadami
, jejich? vrcholem je velika ka?na bohyn?
Diany
. Travnate plochy p?ed zamkem byly p?vodn? zamy?leny jako
broderieparterre
, nicmen? z barokniho uzp?sobeni zbyl dnes pouze nedokon?eny zam?r. Vzdalen?j?i sektory parku byly za kralovny Marie Karoliny roz?i?eny o
anglicky park
, ktery je dodnes vyzdoben exotickymi a vzacnymi rostlinami.
-
Detail vodotrysku
-
Pohled na zamek z dalky
- ↑
a
b
c
d
ADAMEC, Jaromir. Caserta - italske Versailles.
Zem? sv?ta
. 1.6.2023, ro?. 22, ?is. 6, s. 34?37.
Dostupne online
.