William Gilbert
(
24. kv?tna
1544
,
Colchester
?
30. listopadu
1603
,
Londyn
), byl
anglicky
leka?
a
v?dec
. Je pova?ovan za otce v?dy o
elekt?in?
a
magnetismu
. Nazvy jako ?elekt?ina“, ?
elektricka sila
“ a ?elektricka p?ita?livost“ pochazeji prav? od n?ho.
Jeho otec byl soudce. Vystudoval leka?stvi na Saint John College v
Cambridge
a v
Oxfordu
. V roce 1569 zahajil leka?skou praxi. V roce 1600 se stal prezidentem Royal College of Physicians. Byl osobnim leka?em kralovny
Al?b?ty I.
a jejiho naslednika
Jakuba I.
(1566 - 1625), syna
Marie Stuartovny
, je? byla sest?enici kralovny Al?b?ty. K fyzice ho p?ivedly a? ?etne cesty po Evrop?.
[1]
Byl celo?ivotnim
starym mladencem
. Zem?el na
mor
.
Roku 1600 publikoval prvni a zarove? take nejvyznamn?j?i knihu postihujici fenomen elekt?iny a magnetismu ?
De Magnete, Magneticisque Corporibus et de Magno Magnete Tellure
(
O magnetu, magnetickych t?lesech a velkem magnetu zemskem
). V ?esti dilech popsal ?est stovek pokus? s magnety a elekt?inou, a to tak p?esn?, ?e jsou i dnes snadno replikovatelne. Zelektrizoval mnohe latky, nap?iklad jantar. Nasledn? usoudil, ?e p?ita?liva sila magnetu a takto zelektrizovaneho
jantaru
nema stejnou fyzikalni povahu, co? ov?em nebylo zcela spravne.
[2]
Objevil ale, ?e elektricky naboj i magnetickou p?ita?livost t?les lze zru?it vystavenim ohni. Zavedl pojem
magneticke indukce
. Revolu?ni byly zejmena jeho zav?ry o magnetismu planety. Definoval
magneticke poly Zem?
a spo?ital, ?e le?i nedaleko
zem?pisnych pol?
? a proto take funguje
kompas
. Do te doby stale vladla p?edstava, ?e n?kde u
severniho polu
se ty?i obrovske magneticke hory, k nim? vlastn? st?elka kompasu ukazuje.
[3]
Ne? u?inil tento p?evratny objev ohledn? magnetickych pol? Zem? testoval p?i namo?nickych plavbach i hypotezy, ktere dnes zn?ji trochu usm?vn?, nap?. jestli blizkost ?esneku vychyli st?elku kompasu.
[4]
Sestrojil prvni
elektroskop
(Gilbertovo versorium).
Jeho bratr vydal po Williamov? smrti, roku 1651, nedokon?ene, ale zava?ne dilo
De Mundo Nostro Sublunari Philosophia Nova
, kde se zabyva astronomii a haji
Kopernik?v
heliocentrismus
a take Kopernik?v nazor, ?e Zem? se ota?i kolem sve osy.
[5]
P?ita?live sily mezi planetami ov?em vysv?tloval striktn? magnetismem (ostatn? je?t? i
Galileo
tak ?inil).
Gilbert (zna?ka
Gb
) je dnes ji? nepou?ivana jednotka
magnetickeho
?i magnetomotorickeho nap?ti (1 Gb = 0,795775 A).
- ↑
a
b
Leo van de Pas:
Genealogics.org
. 2003.
- ↑
BURE?, Ji?i. William Gilbert - elekt?ina a magnetismus | ?ivotopis.
www.converter.cz
[online]. [cit. 2018-06-09].
Dostupne online
.
- ↑
William Gilbert | Eduportal Techmania.
edu.techmania.cz
[online]. [cit. 2018-06-09].
Dostupne online
.
- ↑
HAMAL?IKOVA, K. Elektricky proud v d?jinach lidstva: Kdo objevil elekt?inu a pro? se ji lide bali?.
Elektrina.cz
[online]. [cit. 2019-09-24].
Dostupne online
.
- ↑
William Gilbert | Biography & Facts.
Encyclopedia Britannica
.
Dostupne online
[cit. 2018-06-09]. (anglicky)