Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Wilhelm Karl Joseph Killing
(
10. kv?tna
1847
, Burbach (
Severni Poryni-Vestfalsko
) ?
11. unora
1923
,
Munster
) byl
n?mecky
matematik
, ktery podstatn? p?isp?l k teorii
Lieovych algeber
,
Lieovych grup
, a
neeuklidovskych geometrii
.
Killing studoval na univerzit? v Munsteru a napsal svou diserta?ni praci pod vedenim
Karla Weierstrasse
a
Ernsta Kummera
v
Berlin?
v roce
1872
. V letech
1868
a? 1872 vyu?oval na gymnaziich. Stal se profesorem v semina?i vysoke ?koly Collegium Astoria v Braunsbergu (dnes Braniewo v Polsku). Nasledn? byl zvolen rektorem vysoke ?koly a p?edsedou m?stske rady. Jako profesor a spravce byl Killing v?eobecn? oblibeny a respektovany. Nakonec v roce
1892
se stal profesorem na univerzit? v Munsteru. V roce 1886 Killing i jeho man?elka vstoupili do
T?etiho ?adu sv. Franti?ka
.
V roce 1878 psal v ?asopise Crelle's journal o prostorovych formach a roku 1880 o vypo?tech v
hyperbolicke geometrii
. Kdy? referoval o Weierstrassovych p?edna?kach, zavedl hyperboloidni model, popsany ve
Weierstrassovych sou?adnicich'.
Kolem roku 1880 Killing vynalezl
Lieovy algebry
nezavisle na
Sophusu Liem
. V knihovn? Killingovy univerzity nebyl skandinavsky ?asopis, v n?m? Lie publikoval sv?j ?lanek. Lie byl pozd?ji ve vztahu ke Killingovi nep?atelsky a tvrdil, ?e v?e co je platne ji? bylo prokazano jim, a v?e co je neplatne p?idal Killing. Ve skute?nosti byla Killingova prace men? p?isn? logicka. Killing m?l vy??i cile, pokud jde o klasifikaci grup, a u?inil ?adu neov??enych dohad?, ktere se ale ukazaly byt pravdive. Proto?e Killingovy cile byly tak vysoke, byl velmi skromny pokud jde o jeho vlastni zasluhy.
Od roku 1888 do 1890 Killing v podstat? klasifikoval komplexni jednoduche Lieovy algebry s kone?nym po?tem dimenzi a jako nezbytny krok ke klasifikaci Lieovych grup vymyslel pojmy
Cartanova subalgebra
a
Cartanova matice
. Dosp?l tak k zav?ru, ?e v podstat? jedine jednoduche Lieovy algebry jsou ty, je? jsou spojeny s linearnimi, ortogonalnimi a symplektickymi grupami, krom? n?kolika ojedin?lych vyjimek.
Cartanova
diserta?ni prace z roku 1894 byla v podstat? p?esnym p?episem Killingovych objev?. Killing rovn?? zavadi pojem ko?enovy system. V roce 1887 objevil vyjime?nou Lieovu algebru
g
2
, jeho ko?enovy system klasifikace ukazal v?echny mimo?adne p?ipady, ale konkretni konstrukce p?i?ly pozd?ji.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Wilhelm Killing
na anglicke Wikipedii.
- Coleman, A. John, "The Greatest Mathematical Paper of All Time,"
The Mathematical Intelligencer,
vol. 11, no. 3, pp. 29?38.
- Hawkins, Thomas,
Emergence of the Theory of Lie Groups,
New York: Springer, 2000.
- Killing, "Die Zusammensetzung der stetigen/endlichen Transformationsgruppen",
Mathematische Annalen
, sv. 31, ?. 2, ?erven 1888, str. 252-290
