Whisky je alkoholicky napoj destilovany z obilnin , zrajici v d?ev?nych sudech (v?t?inou dubovych). Podle znalc? nechutnaji ?adne dv? zna?ky whisky stejn?. P?eva?n? v Americe se ale whisky p?ipravuje destilaci z kuku?ice. Neni pravda, ?e michane whisky jsou pod?adn?j?i. N?ktere z nejd?le?it?j?ich whisky na sv?t? jsou sm?si.

Druhy whisky [ editovat | editovat zdroj ]

Na sv?t? existuje n?kolik zakladnich druh? whisky. Zatimco ve Skotsku , Walesu a Kanad? se pou?iva ozna?eni whisky , v Irsku a Spojenych statech je to whiskey .

• Skotska whisky , nej?ast?ji dvakrat destilovana z je?menneho sladu, su?eneho v?t?inou kou?em z ra?eliny.
• Irska whiskey , t?ikrat destilovana a minimaln? t?i roky skladovana v dubovych sudech.
• Americka whiskey je nej?ast?ji destilovana z kuku?ice .
  • Bourbon je americka whisky pochazejici ze statu Kentucky , ktera obsahuje nejmen? 51 % kuku?ice (nap?. Jim Beam ). Ke zrani se uklada do vyhradn? novych dubovych sud?, ktere jsou p?ed pou?itim zevnit? po?ahovany, co? Bourbonu dava charakteristickou kou?ov?-d?evitou chu?.
  • Whisky z jinych americkych stat? se v?t?inou neozna?uje jako bourbon, i kdy? podle americkych potravina?skych norem bourbonem je, nejznam?j?i je Tennessee whiskey (nap?. Jack Daniel’s ).
  • Rye whisky, americka ?itna whisky, obsahujici min. 51 % ?ita
• Kanadska whisky , v?t?inou jemn?j?i a z vice druh? obilovin, obsahuje obvykle ?ito , by? v malem mno?stvi, vyjimkou je whisky Alberta Premium, ktera je tem?? stoprocentni ?itnou.

U whisky je dale rozeznavano sta?i, p?esn?ji ?e?eno doba zrani ve d?ev?nych sudech (v lahvich toti? ji? whisky nezraje). Skotske whisky maji ze zakona danou minimalni dobu zrani 3 roky.

Dal?i d?le?itou rozli?ovaci vlastnosti je to, zda se jedna o jednodruhovou (single malt) nebo sm?snou whisky (blend). Jednodruhove whisky jsou oce?ovany znalci pro svou originalni chu?, zavislou na konkretni palirn? i roku vyroby. Sm?sne jsou oblibeny spot?ebiteli, proto?e diky kontrolovanemu namichani maji v?dy zaru?enu stabilni kvalitu a chu?.

Vyroba [ editovat | editovat zdroj ]

P?i vyrob? Irske whisky single malt se obili nama?i v pramenite vod?, ktera ma sv?j vliv na charakteristiku destilatu (tony ra?eliny, tony v?esu). Zvlhly je?men se nechava tradi?nim zp?sobem nakli?it na tzv. malting floor ( humna ), i kdy? dnes u? mnoho vyrobc? pou?iva mechanizovane linky na sladovani. B?hem kli?eni se ?krob v zrnu m?ni na cukr, a vznika tak syrovy material na kva?eni. Po vykli?eni se obili vysu?i, co? take ovliv?uje chu? napoje. Vysu?ene obili nebo slad se pak pomele a zalije horkou vodou. Tato obilna tekutina se p?e?erpa do nadr?e, kde se do ni p?idaji kvasinky a kvasny proces m??e za?it. Vykva?ena tekutina, nazyvana take mash, je zakladem pro destilaci single malt whisky.
Skotska single malt se destiluje v obrovske m?d?ne nadob?, ve ktere se mash oh?iva a m?ni na destilat, ktery se p?ed ulo?enim do dubovych sud? na minimaln? t?i roky p?edestiluje je?t? alespo? jednou. Dubove sudy na dozravani jsou v?t?inou pou?ity po dozralem bourbonu, nebo sherry, v posledni dob? i po jinych druzich vina, co? do whisky p?ina?i sladkost a charakteristickou chu?.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev whiskey pochazi z irske gael?tiny uisge/uisce beatha ( [??k?? b?ah?] IPA ), co? znamena ?voda ?ivota“. Tento fakt znamena, ?e se pou?ivala udajn? pro sve le?ive u?inky. Tvar whisky (plural whiskies ) je pou?ivan pro destilaty ze Skotska , Walesu , Kanady a Japonska , zatimco p?vodni tvar whiskey je pou?ivan v Irsku a USA .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historie whisky se datuje do konce prvniho tisicileti, do oblasti mezi ?ekami Eufrat a Tigris. D?vod je prosty. Prav? zde byl toti? objeven proces destilace. Destilovane alkoholicke napoje v?ak p?vodn? slou?ily vyhradn? k leka?skym u?el?m. Do Evropy se proces destilace dostal spole?n? s k?i?ovymi vypravami, stejn? jako cela ?ada ko?eni a dal?ich, do te doby v Evrop? neznamych plodin. ^[1]

Zminky o paleni whisky ve Skotsku, sahaji do p?elomu 12. a 13. stoleti. To, zdali se v?ak za?alo palit d?ive ve Skotsku nebo Irsku, se asi nikdy nedozvime. Stejn? jako to, ktera palirna je ze v?ech nejstar?i. D?vodem je fakt, ?e ?ada paliren p?vodn? produkovala whisky nelegaln?. Nej?ast?ji se v?ak setkate s nazorem, ?e tou nejstar?i a stale fungujici palirnou whisky je Isle of Jura. Nejv?t?iho rozmachu ?erneho paleni na ostrovech lide dosahli v polovin? 17. stoleti. Zap?i?inil to skotsky parlament, ktery na whisky uvalil vysoke dan?. Nelegalni palirny vznikaly po cele Britanii. Nejvice v?ak v odlehlych kon?inach, jako nap?iklad oblast Highlands, ktera je doposud jednou z nejvyznamn?j?ich oblasti co do po?tu producent? whisky. Zm?na p?i?la a? roku 1823 s novym zakonem, ktery m?nil da?ove p?edpisy a zvy?oval pokuty za nelegalni paleni. Diky tomu za?aly vznikat nove , ji? licencovane palirny jako houby po de?ti. Tou upln? prvni v oblasti Speyside byla dodnes existujici The Glenlivet ^[1] , jinak prvni licencovanou palirnou byla dnes ji? zanikla Littlemill v roce 1772.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu whisky na Wikimedia Commons
• Tema Whisky ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo whisky ve Wikislovniku
• Whiskipedia ? The Whisky Encyclopedia
• Whisky klub Archivovano 6. 8. 2007 na Wayback Machine .
• ?esky whisky klub ≪50of5≫
• Pr?vodce sv?tem whisky
• Single Malt Whisky Club ? ?eska republika
• Originalni whisky club v Praze
• Whiskyonline.cz ? web o whisky (?esky)
• ?lanky o whisky (?esky)
• Blog o whisky (?esky)
• ?eske whisky forum