Wang Jang-ming
Rodne jmeno	Wang ?ou-?en
Jina jmena	Wang Po-an, Wen-?cheng
Narozeni	31. ?ijna 1472 [1] Ju-jao , ?e-?iang [1]
Umrti	9. ledna 1529 [1] Nan-an , ?iang-si
Zem?	?i?e Ming
Vzd?lani	?in-?’ (1499)
Rodi?e	Wang Chua
D?ti	Wang ?eng-i
P?ibuzni	Wang ?cheng-sun [2] (vnuk)
Znam jako	filozof, spisovatel a statnik
Hnuti	?kola mysli
Ovlivn?ny	Lu Siang-?an
Vliv na	?chien Te-chung , Wang ?i , Wang Ken , Cou ?ou-i , Luo Chung-sien a dal?i
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Wang Jang-ming ( ?insky   pchin-jinem   Wang Yangming , znaky   王陽明 ; 31. ?ijna 1472 , okres Ju-jao , provincie ?e-?iang ? 9. ledna 1529 , Nan-an , provincie ?iang-si ) byl statnik a mimo?adn? vlivny filozof mingske ?iny , jeden z p?ednich p?edstavitel? neokonfucianske ?koly sin-sue (? ?kola mysli “, nebo ?u?eni o srdci“), nejvyznamn?j?i konfucian mezi ?u Sim ve 12. stoleti a mysliteli 20. stoleti.

Wang Jang-ming se vlastnim jmenem jmenoval Wang ?ou-?en, Jang-ming je uctiva p?ezdivka dana mu jeho ?aky. Pochazel z rodiny nale?ejici k d?entry od po?atk? mingskeho statu. Studoval konfucianske , taoisticke a buddhisticke klasiky a vojenstvi. Roku 1499 slo?il palacove zkou?ky, nejvy??i stupe? u?ednickych zkou?ek . Pote pracoval na ministerstvu praci , ministerstvu trest? , vedl provin?ni zkou?ky v provincii ?an-tung . Roku 1505 vystoupil na podporu u?ednik? potrestanych za protesty proti dominanci kliky eunuch? a u?ednik? kolem Liou ?ina , byl uv?zn?n a po propu?t?ni vyslan do provincie Kuej-?ou jako inspektor po?tovni stanice. Po roce 1509 op?t postupoval, jeho kariera vyvrcholila obdr?enim titulu nankingskeho ministra vojenstvi , koncem ?ivota byl vrchnim velitelem cung-tu v provinciich Kuang-si a Kuang-tung .

Ve filozofii navazal na u?eni o mysli sungskeho neokonfuciance Lu Siang-?ana ; vymezoval se proti tehdej?i ortodoxii nasledujici u?eni ?u Siho. Svou filozofii postavil kolem pojmu sin (srdce/mysl). Roku 1503 za?il osviceni a uvid?l jednotu mysli a principu li , p?i?em? mysl pova?oval za z podstaty dobrou, a obsahujici princip. K rozvoji neokonfucianstvi p?isp?l zejmena ve t?ech oblastech: redefinici pojmu ke-wu , ?zkoumani v?ci“, na ?u?init umysly spravnymi“, co? plynulo z jeho zam??eni na zpytovani mysli namisto okolniho sv?ta p?i hledani podstaty v?ech v?ci; za druhe doktrinou o jednot? poznani a jednani ; za t?eti doktrinou o roz?i?eni vrozeneho poznani dobra na v?echny v?ci sv?ta.

V?hlas ziskal potla?enim n?kolika povstani (mezi jinymi povstani kni?ete z Ning roku 1519) za pou?iti jak vojenskych, tak politickych a socialnich opat?eni. Po smrti byl kritizovan a jeho u?eni bylo zakazano. Roku 1567 byl rehabilitovan, roku 1584 byla tabulka s jeho jmenem umist?na do Konfuciova chramu .

K jeho p?ednim ?ak?m pat?ili ?chien Te-chung , Wang ?i , Wang Ken , Cou ?ou-i , Luo Chung-sien a dal?i.

Jmena [ editovat | editovat zdroj ]

Wang Jang-mingovo vlastni jmeno bylo Wang ?ou-?en ( ?insky   pchin-jinem   Wang Sh?uren , znaky   王守仁 ), Jang-ming byla uctiva p?ezdivka dana mu jeho ?aky. Pou?ival te? zdvo?ilostni jmeno Po-an ( ?insky   pchin-jinem   Bo?n , znaky   伯安 ). Jeho vyjime?ne zasluhy byly uznany ud?lenim posmrtneho jmena Wen-?cheng ( ?insky   pchin-jinem   Wen cheng , znaky   文成 ).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a studium [ editovat | editovat zdroj ]

Wang Jang-ming se narodil 31. ?ijna 1472 , ^[1] pochazel z okresu Ju-jao ve vychodo?inske provincii ?e-?iang . Vzdalenym p?edkem Wangova rodu byl slavny kaligraf Wang Si-?’ (303?361). ^[1] Rodina pat?ila k d?entry od vzniku mingskeho statu, v druhe polovin? 14. stoleti jeho p?edek slou?il v administrativ? Chung-wua , prvniho mingskeho cisa?e. Dal?i generace rodu se vesm?s v?novaly spravovani rodinnych statk?, ^[3] a? Wang?v prad?d studoval na statni univerzit? v Nankingu a byl uznavanym u?encem; Wang Jang-ming?v otec Wang Chua (1446?1522) pak pro?el u?ednickymi zkou?kami s vynikajicim usp?chem, kdy? roku 1481 slo?il jejich nejvy??i stupe?, palacove zkou?ky, jako prvni v po?adi. ^[4] Pote nastoupil na akademii Chan-lin a usp??nou karieru zavr?il mistem kancle?e statni univerzity Kuo-c’-?ien v Pekingu (od roku 1502) a nasledn? mistem nam?stka ministra ob?ad? takte? v Pekingu. ^[5]

Wang Jang-ming ?il od roku 1482 s otcem a matkou v Pekingu, a od raneho mladi se pohyboval v pekingskych u?eneckych kruzich, u? jako mladik vynikl p?i skladani poezie a otcovi p?atele mu p?edvidali skv?lou karieru. ^[6] Krom? konfucianskych klasik? studoval take taoismus a buddhismus a vojenskou taktiku a strategii, ^{[7] [8]} v?noval se i lukost?elb? a jezdectvi. Navzdory svemu nepevnemu zdravi byl schopen rovnocenn? soupe?it s mongolskymi jizdnimi lu?i?tniky i ?inskymi vojaky dislokovanymi v okoli Pekingu. ^[6] Jeho nazory na otazky bezpe?nosti hranic dosahly znamosti v pekingskych vy??ich kruzich a i diky pov?domi o jeho obeznamenosti s vojenstvim dostal o dv? desetileti pozd?ji pov??eni k likvidaci neklidu v ?iang-si a okoli. ^[9] Kombinoval schopnost soust?ed?ni se s neutuchajici zv?davosti; vyprav?lo se o n?m, ?e o svatebni noci ho tak zaujala rozmluva s taoistickym kn?zem, ?e zapomn?l p?ijit dom? k novoman?elce. ^[1] V 90. letech ?il st?idav? v ?e-?iangu a Pekingu, kde se p?atelil s p?ednimi pekingskymi literaty, v?etn? d?iv?j?ich sedmi mistr? , a pokou?el se projit v u?ednickych zkou?kach . ^[10] Provin?ni zkou?ky usp??n? absolvoval roku 1492, ^[1] metropolitni a palacove zkou?ky ale slo?il a? na t?eti pokus roku 1499, kdy? neusp?l v letech 1493 a 1496. ^[10] V zav?re?nych (palacovych) zkou?kach dosahl nemaleho usp?chu, kdy? mu zku?ebni komise p?isoudila devate misto z 297 usp??nych kandidat?. ^[6]

V ni??ich u?adech [ editovat | editovat zdroj ]

U?edni karieru zahajil v Pekingu roku 1499 pov??enim postavit hrobku generala Wang Juea ( 王越 , 1425?1497), hrab?te z Wej-ning. Pote byl p?id?len na sta? na ministerstvo praci , roku 1500 se stal tajemnikem junnanskeho odboru ministerstva trest? , sou?asn? byl roku 1501 vyslan do ji?ni metropolitni oblasti (a jejiho centra Nankingu, vedlej?iho hlavniho m?sta mingske ?i?e) k dohledu nad revizi soudnich p?ipad?. ^[11] Sve u?edni povinnosti na jihu plnil s p?ikladnou sv?domitosti, nap?iklad prasata, ktera vedeni nankingskeho ministerstva trest? ?ivilo z potravin ur?enych pro v?zn?, nechal zabit a maso p?edal stra?im a v?z??m. Napravil take ?adu omyl? v soudnich kauzach. ^[12] Po spln?ni slu?ebnich ukol? si na?el ?as i na nav?t?vu buddhistickych a taoistickych kla?ter? na ho?e ?iou-chua . ^[11] Do Pekingu se vratil za?atkem leta 1502, pro nemoc ^{[pozn. 1]} se omluvil ze slu?by a do poloviny roku 1504 z?stal doma v ?e-?iangu. Obratil se ke hledani dlouhov?kosti, studiu taoismu a buddhismu; take sestoupil do jeskyn? Jang-ming na ho?e S’-ming , v ni? praktikoval dechova cvi?eni; nakonec se v?ak vratil ke studiu neokonfucianstvi. ^[13]

Roku 1504 se vratil do Pekingu na ministerstvo trest?, ale brzy byl p?elo?en na odbor pro jmenovani a povy?ovani d?stojnik? ministerstva vojenstvi , sou?asn? vedl provin?ni zkou?ky v ?an-tungu. ^[14] Roku 1505 za?al v Pekingu vyu?ovat svou filozofii, p?i tom se sbli?il s ?an ?uo-?uejem , kompilatorem na akademii Chan-lin, se kterym sdilel filozoficke postoje, zejmena distanc od t?ch vzd?lanc?, kte?i mysleli vic na karieru ne? na zvnit?n?ni konfucianske moralky. ^[15] V?dy kritizoval u?itele soust?e?ujici se na kv?tnate ?e?i a memorovani literatury; namisto toho vedl ?aky ? je?t? p?ed zahajenim vlastni vyuky klasik? ? k soust?ed?ni se na jejich vlastni motivy pro vyuku a nasledne zpytovani sv?domi a o?i?t?ni mysli. ^[1]

Roku 1506 velci sekreta?i Liou ?ien a Sie ?chien neusp?li v mocenskem st?etu s ? osmi tygry “, eunuchy blizkymi novemu cisa?i ?eng-temu (vladl 1505?1521), a byli odvolani, jako? i jejich spojenci. ^[16] Wang citil povinnost postavit se na obranu sesazenych a v prosinci 1506 podal cisa?i memorandum, v n?m? ?adal zru?eni jejich odvolani a vytvo?eni ovzdu?i d?v?ry, bez n?ho?, jak v??il, nelze usp??n? vladnout. Protest mu vynesl m?si?ni v?zn?ni a p?elo?eni na misto vedouciho po?tovni stanice ^{[pozn. 2]} Lung-?chang ( 龍場驛 ) v jihozapadni ?in?. ^[18]

Na cest? dom? a na onu po?tovni stanici ve snaze zmast agenty Liou ?ina (nejvlivn?j?iho z ?osmi tygr?“) hodil ?ast svych ?at? do ?eky ?chien-tchang a uchylil se na horu Wu-i ve Fu-?ienu . Tamni taoisti?ti mni?i ho v?ak varovali, ?e i kdy? pro sv?t zmizi, jeho rodina bude v nebezpe?i, a tak se rozhodl vyjit z ustrani a p?ijmout slu?bu. Po?tovni stanice Lung-?chang, na ni? byl p?elo?en, se nalezala tem?? 3000 km od Pekingu, v jiho?inske provincii Kuej-?ou , asi 40 km severozapadn? od provin?ni metropole Kuej-jang . ^[19] Le?ela v tropickem v kraji osidlenem ne?inskym ( miaoskym ) obyvatelstvem, jeho? jazyku nerozum?l. Dorazil na ni na ja?e 1508. U?edni povinnosti nebyly obti?ne, Wang tak m?l dost ?asu na meditace v nov? postavenem dom? a blizke jeskyni. Roku 1508 zde za?il osviceni ^[20] a pochopil, ?e cestu k poznani a moudrosti najde uvnit? sve vlastni mysli, nikoliv ve studiu vn?j?iho sv?ta. ^[21] Ziskal si d?v?ru mistnich obyvatel i pozornost u?ednik? z Kuej-jangu, na jejich? ?adost roku 1509 p?edna?el v (jedine) mistni akademii sve, ji? pln? zformovane, u?eni o jednot? poznani a jednani ( ?’-sing che-i ). ^[22] Cilem jeho p?edna?ek byla hlavn? zm?na vztahu student? ke studiu, aby nestav?li usp?ch u zkou?ek vy?e, ne? vlastni moralni zdokonalovani. ^[23]

Roku 1509 byl p?elo?en na misto okresniho spravce Lu-lingu v provincii ?iang-si , kam dorazil v b?eznu 1510. Setrval zde sedm m?sic?, ^[24] okres se sna?il spravovat nikoliv pomoci na?izeni a trest?, ale ve spolupraci a prost?ednictvim p?edstavitel? mistni samospravy, vesnickych star?ich. ^[25] V za?i 1510 byl v dal?im mocenskem zvratu Liou ?in popraven ^[26] a osudy mu?? posti?enych za jeho vlady se za?aly m?nit k lep?imu. Koncem roku 1510 Wang p?ijel do Pekingu a dozv?d?l se, ?e byl jmenovan tajemnikem se?uanskeho odboru nankingskeho ministerstva trest?; s pomoci pekingskych p?atel dosahl za?atkem roku 1511 p?elo?eni do Pekingu na misto tajemnika odboru vyznamenavani ministerstva statni spravy . P?sobil jako zkou?ejici u metropolitnich zkou?ek a v let? byl povy?en na zastupce vedouciho odboru jmenovani, na ja?e 1512 se stal vedoucim odboru hodnoceni, oboji na tem?e ministerstvu. ^[27] Po deviti m?sicich, v prosinci 1512, byl povy?en na nam?stka nankingskeho dvorskeho ministra cisa?skych staji se sidlem v ?chu-?ou severozapadn? od Nankingu. Do ?chu-?ou dorazil, po del?im pobytu doma, a? v listopadu 1513. Nasledujiciho roku byl povy?en na nankingskeho dvorskeho ministra statnich ob?ad? (agentury pod?izene ministerstvu ob?ad?), funkci p?evzal po p?ijezdu do Nankingu v kv?tnu 1514. Z?stal v n?m a? do jmenovani koordinatorem sun-fu pro oblast Nan-kan ^{[pozn. 3]} roku 1516. ^[29]

V ?iang-si a okoli [ editovat | editovat zdroj ]

Pov??eni koordinatora (a pomocnika vedouciho kontrolniho u?adu zleva ) obdr?el v ?ijnu 1516. Do funkce ho prosadil ministr vojenstvi Wang ?chiung , ktery v?d?l o jeho znalostech vojenstvi a v??il mu, a?koliv se osobn? neznali. ^[30] Ve funkci odpovidal za potla?eni banditismu na jihu ?iang-si a v p?ilehlych regionech provincii Fu-?ien, Chu-kuang a Kuang-tung . ^[31] Ukol byl zti?eny mistni komplikovanou situaci, jeliko? v regionu ?ily i ne?inske men?iny. ^[32] Po dvou letech boj? se Wangovi poda?ilo oblast uklidnit. ^[31] Projevil p?itom jak pochopeni pro mistni pom?ry a po?adavky obyvatel, tak smysl pro vojenskou taktiku a obratnost p?i pou?ivani sily i p?i psychologickem p?sobeni na nep?atele i spojence. ^[32] Za odm?nu byl povy?en na zastupce vedouciho kontrolniho u?adu zprava a jeho synovi byl p?iznan men?i d?di?ny titul. Wang ?adal o odvolani, pro nemoc a kv?li pe?i o rodi?e, ale ani nad?izeni ani ministr vojenstvi Wang ?chiung jeho ?adost nepodpo?ili. Ministr toti? pot?eboval spolehliveho ?lov?ka v ?iang-si vzhledem k o?ekavanym poti?im na severu provincie. ^[33] Usp?ch v ?iang-si zvedl Wang Jang-mingovu sebed?v?ru i reputaci, ale take vyvolal ?arlivost n?kterych pekingskych statnik?. ^[1]

Problemy v ?iang-si vyvrcholily v ?ervenci 1519, kdy vypuklo povstani kni?ete z Ning s centrem v Nan-?changu , hlavnim m?st? provincie. Ambiciozni ?len cisa?skeho rodu ?u ?chen-chao , kni?e z Ning, tou?il po ziskani moci, sna?il se ovladnout domovskou provincii ?iang-si, s pomoci p?iznivc? u dvora nabizel sveho syna bezd?tnemu cisa?i ?eng-temu jako korunniho prince. V let? 1519 peking?ti p?iznivci kni?ete z Ning u? nebyli schopni jeho nezakonnosti skryvat p?ed cisa?em a kni?e se z obavy p?ed zat?enim 10. ?ervence otev?en? vzbou?il. Wang Jang-ming na po?atku vzpoury rebel?m ??astn? unikl a jako nejvy?e postaveny p?e?iv?i u?ednik provincie organizoval odpor z ?i-anu na jihu ?iang-si, shroma??oval armadu a znejis?oval povstalce podsouvanim fale?nych zprav. Kni?e kv?li obavam vzbuzenym Wang Jang-mingovou psychologickou valkou oddaloval zahajeni pochodu na Nanking a z Nan-?changu vyrazil na sever a? 27. ?ervence. Wang Jang-ming zatim shroma?dil oddily prefekt? a okresnich spravc? z velke ?asti ?iang-si, vytahl na Nan-?chang a 14. srpna ho snadno obsadil. Navrativ?i se armadu rebel? Wang Jang-mingovo vojsko rozdrtilo ve t?idenni bitv? na jeze?e Pcho-jang severn? od Nan-?changu, kni?e v bitv? padl do zajeti.

Po potla?eni povstani Wang Jang-ming n?jakou dobu v Nan-?changu uklid?oval situaci, v let? 1520 se vratil na jih ?iang-si. V dubnu 1521 zem?el cisa? ?eng-te a novy cisa? ?ia-?ing ho povolal do Pekingu. Velky sekreta? Jang Tching-che a dal?i politici v?ak Wang Jang-minga v Pekingu necht?li (proto?e ve svych zpravach o potla?eni povstani p?ipominal pomoc ministra Wang ?chiunga, je v?ak nezmi?oval) a prost?ednictvim kontrolnich u?ednik? p?esv?d?ili panovnika, ?e tak kratce po smrti p?ede?leho cisa?e neni vhodne po?adat slavnostni akce a rozdavat vyznamenani. Wang proto dostal p?ikaz cestu do Pekingu p?eru?it, obdr?el formalni (nadpo?etny) titul nankingskeho ministra vojenstvi a svoleni k navratu dom? k rodin?, k ni? dorazil v za?i 1521. Nasledujici rok Wang?v otec zem?el ^[34] a Wang dr?el t?ilety smutek. Pobytem mimo Peking po v?t?inu 20. let se, ke svemu ?t?sti, vyhnul zata?eni do spor? o ob?ady mezi cisa?em ?ia-?ingem a ministry . ^[32] B?hem pobytu doma v letech 1521?1527 rozvinul doktrinu ? roz?i?eni vrozeneho poznani “ ( ?’ liang-?’ ). Jeho filozoficke postoje vzbudily pozornost a zajem, a ve dvacatych letech se ve Wangov? dom? shroma??ovali zajemci o studium ve zna?nych po?tech. Bylo jich tolik, ?e s vyukou Wangovi museli pomahat jeho nejbli??i ?aci. Dvakrat i vicekrat do roka organizoval shroma?d?ni a ve?ejne p?edna?ky, kterych se u?astnily stovky poslucha??, v?etn? vyznamnych u?enc? a respektovanych u?ednik?. ^[35]

V Kuang-si [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1525 ministr ob?ad? Si ?u , Wang?v student a patron, navrhoval jeho jmenovani velkym sekreta?em . Navrh se setkal s odporem stavajicich velkych sekreta??, zejmena Jang I-?chinga , a ?editele akademie Chan-lin Kueje E , jejich? vliv by s p?ichodem Wang Jang-minga do Pekingu poklesl. ^[36] Nicmen? Wangovy schopnosti byly v Pekingu uznavany a jeho p?iznivci op?tovn? ?adali jeho povolani do slu?by; v ?ervnu 1527 je podpo?il i Kuej E ^[37] a Wang obdr?el jmenovani vrchnim velitelem cung-tu v provinciich Kuang-si a Kuang-tung (a vedoucim kontrolniho u?adu zleva) s ukolem potla?eni nepokoj? rozpoutanych povstalymi na?elniky v prefekturach Tchien-?ou ( 田州 ) a S’-en ( 思恩 ). ^[38]

V Kuang-si byla bezpe?nostni situace dlouhodob? ?patna, soudobe lidove uslovi ?ikalo, ?e ?z ka?dych deseti obyvatel Kuang-si jsou t?i loajalni poddani a sedm bandit?“. V letech 1525?1526 mingska vlada zorganizovala nakladnou vojenskou kampa?, ktere m?la dostat provincii pod kontrolu. Velitele kampan? v b?eznu 1527 ohlasili dvoru vit?zstvi, nicmen? mir vydr?el jen 50 dni, na?e? povstali mistni na?elnici Lu Su a Wang ?ou v S’-enu a Tchien-?ou. ^[39] Po p?ijezdu do Kuang-si koncem roku 1527 ^[40] Wang zahajil jednani s ob?ma na?elniky a dosahl jejich podrobeni se bez boje. Pote se rozhodl pod?idit mingske vlad? i nepokojne jaoske kmeny v sousedni prefektu?e Liou-?ou , ^[41] n?ktere z nich (v oblasti zvane Osm pevnosti, Pa-?aj, na pomezi S’-en a Liou-?ou) ignorovaly mingskou administrativu u? od vzniku mingskeho statu. ^[39] Wang p?itom poslal dom? vojaky z provincie Chu-kuang, ktere dostal na boj s Luem a Wangem, a ta?eni podnikl se 70 tisici mu?? Lua a Wanga. Tim vyrazn? sni?il naklady na vojsko. ^[41] Liou?ouske Jaoy porazil a na obsazenem uzemi zavedl ?adnou civilni spravu na analogickych principech jako p?edtim v ?iang-si: organizoval mistni samospravu zalo?enou na spolupraci vesnickych star?ich, obecnich smlouvach siang-jue , obnov? mistnich ob?ad?, podpo?e ?kol a mistni domobrany. I podle nep?atel v pekingske vlad? m?l uplny usp?ch a problemy v provincii byly, p?inejmen?im na n?jakou dobu, vy?e?eny. ^{[41] [pozn. 4]}

B?hem jeho pobytu v Kuang-si se roku 1528 v Pekingu proti n?mu obratil Kuej E, ji? jako ministr statni spravy, mimo jine s obvin?nim, ?e s pomoci byvalych povstalc? chce p?ekro?it hranice a zauto?it na Vietnam . Obvin?ni odmitli Wangovi p?iznivci, chanlinsky akademik Fang Sien-fu , ministr ob?ad? Chuo Tchao a nam?stek ministra ob?ad? Chuang Wan . Zale?itost se stala jednim se st?et?, ktere se rozho?ely v pekingske vlad? po rozpadu d?ive jednotnych podporovatel? cisa?e ?ia-?inga ve sporu o ob?ady na konkurujici si skupiny. Jang I-?ching a Kuej E v teto i jinych v?cech stali proti vy?e zmin?nym Wangovym sympatizant?m. P?itom ob? strany m?ly pro Wangovy schopnosti jen slova uznani. ^[43]

Umrti, kritika a ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Wang Jang-ming se, kv?li svemu ?patnemu zdravi, po uklidn?ni regionu vydal na cestu dom?, p?esto?e nem?l svoleni cisa?e. Zem?el na cest? za?atkem roku 1529, v Nan-anu v ji?nim ?iang-si. Jeho t?lo bylo dopraveno dom? do Ju-jao. Ve m?stech, kterymi proji?d?l smute?ni pr?vod, se k uct?ni jeho pamatky shroma??ovali literati i prosti lide ve zna?nem po?tu, a? davy ucpavaly ulice. Kondolovat rodin? p?i?lo nemen? velke mno?stvi lidi. ^[44] Cisa? ?ia-?ing se v?ak k Wangovi postavil s chladem, jeho odjezd z Kuang-si vnimal jako neposlu?nost a pohrdani cisa?skou autoritou, vliv jeho my?lenek mezi vzd?lanci jako politicky nebezpe?ne hnuti. Na ja?e 1529 vydal edikt, v n?m? Wanga i jeho ideje odsoudil a zbavil ho ?estnych titul?. V prosinci 1529 pak byl Wang poh?ben v Chung-si ( 洪溪 ; dnes v obvodu Kche-?chiao prefektury ?ao-sing ), asi 50 km od centra okresu Ju-jao, za u?asti tisice ?len? rodiny, p?atel a ?ak?. ^[45]

Roku 1567 po smrti ?ia-?inga nastoupil na tr?n cisa? Lung-?ching. Jeho vlada rehabilitovala u?edniky odsouzene za minuleho re?imu, v?etn? Wang Jang-minga. Dostalo se mu oficialniho uznani jeho usp?ch? v administrativ? i p?i potla?ovani povstani a jako ?estnou poctu obdr?el posmrtne jmeno Wen-?cheng a titul markyze ze Sin-?ien ( 新建侯 ). ^[46] Roku 1584 se Wang Jang-mingovi dostalo vyjime?ne cti, kdy? byla tabulka s jeho jmenem umist?na v Konfuciov? chramu v ?chu-fu. ^[47] V celem mingskem obdobi byli takto vyznamenani pouze ?ty?i konfuciani, roku 1571 Sue Suan (1389?1464), ^[48] a roku 1584 spole?n? s Wangem take o generaci star?i Chu ?u-?en a ?chen Sien-?ang . ^[47]

Filozofie [ editovat | editovat zdroj ]

Nazory [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem studia v 90. letech se Wang Jang-ming se svym p?itelem pokusili nasledovat ?u Siho cestu hledani principu ?i podstaty v?ci prost?ednictvim zkoumani v?ci. Rozhodli se za?it s bambusy na zahrad?. Wang?v p?itel po t?idennim pozorovani bambusu onemocn?l. Wang usoudil, ?e p?itel m?l slabou konstituci a bambus pozoroval sam sedm dni od usvitu do soumraku; meditoval a sledoval bambus, sna?il se odhalit jeho podstatu, princip spole?ny v?em v?cem, ale sedmy den z vy?erpani a unavy take onemocn?l. Pote usoudil, ?e tudy cesta k moudrosti nevede. [49]

Svou filozofii postavil kolem pojmu sin ( 心 , srdce/mysl). ^[7] Roku 1503 za?il osviceni a uvid?l jednotu mysli sin a principu/podstaty li , p?i?em? mysl pova?oval za z podstaty dobrou, ^[50] a schranku principu. ^[7] Navazal na u?eni o mysli sungskeho neokonfuciance Lu Siang-?ana ; vymezoval se proti tehdej?i ortodoxii nasledujici u?eni ?u Siho . Zajem o pojem srdce/mysl sice projevovali konfucian?ti filozofove u? od po?atku mingske doby, ale u Wang Jang-minga tento trend vyvrcholil. ^[51] Oproti ?u Simu se men? soust?edil na pojem principu li , ?ivotni sily ?chi a nejvy??iho po?atku tchaj-?i , v?e vid?l jako obsa?ene v mysli. ^[1]

?u Si u?il, ?e svatosti ?i moudrosti lze dosahnout ?roz?i?enim (moralniho) poznani“ prost?ednictvim ?zkoumani v?ci“ ( ke-wu ) , studiem. ^[7] Zkoumani v?ci ?u Si definoval jako snahu o ziskani znalosti o vn?j?im sv?t?. ^[1] Pova?oval princip li , vlastni ka?de v?ci, za prvotni, p?i?em? mysl se m?la pokou?et ho najit. ^[52] Wang vid?l problem v tom, ?e ne ka?dy m?l ?as a prost?edky pro studium, co? m?l za rozporne s Menciovou virou v to, ?e ka?dy ma ?anci na dosa?eni moudrosti. Problem vy?e?il tim, ?e zd?raznil p?itomnost principu li v mysli/srdci ?lov?ka a definoval poznani p?edev?im jako poznani moralni, poznani dobra v srdci. ^[1] Tim se zam??il na vnit?ni u?eni a sebezdokonalovani, u?il, ?e ?lov?ku sta?i uv?domit si dobro sveho srdce/mysli, ^[7] a o?istit ji od nanos? sobectvi a touhy. Zm?nil vyznam terminu ke-wu , ?zkoumani v?ci“ na ?u?init umysly spravnymi“, ?napravit v?ci v mysli“, prost?ednictvim jejiho o?i?t?ni. ^{[1] [52]} Sve prave ? dobre ? ja podle Wanga poznava ?lov?k skrze meditaci a tim je o?i??uje je od sobeckych tu?eb; meditace v?ak neslou?i k uniku p?ed sv?tem. ^[1]

?	V samem po?atku se mysl v?ech lidi neli?i od mysli Sv?tce. Pouze skrze sobectvi sveho ja se izoluje, odd?luje se od v?ci slepotou touhy po v?cech, a velke se pak stava malym, to, co bylo propojeno, se uzavira. To, ?e jednotlivy ?lov?k dba pouze na svou mysl, nakonec vede k tomu, ?e i sveho vlastniho otce, syny a bratry pova?uje za nep?atele. Sv?tec ma starost [o v?echny lidi], a proto ?i?i svou lidskost, je? se ztoto??uje s Nebem-Zemi a desetitisicem v?ci, aby tak vychovaval sv?t s cilem dosahnout toho, ?e lide p?ekonaji sve sobectvi, odhodi svou zaslepenost a obnovi to, co maji spole?neho ? konstituci mysli.	“
? Wang Jang-ming: ?chuan-si-lu [ Poznamky k p?edavani moralni praxe ] II , in Wang jang-ming ?chuan-ti , s. 54. Citovano dle Cheng, s. 504. [53]

V debat? o prvotnosti poznani p?ed jednanim zastaval stanovisko o jejich jednot?. ^[7] Jednani bylo pro Wanga aktivitou souladnou s poznanym dobrem, to jest ?lov?k se mohl u?it moudrosti nejen studiem, ale prost? moralnim jednanim, ?poznani je po?atek jednani a jednani je zavr?enim poznani“. ^[1] Moralni poznani, poznani p?irozenosti, ztoto?nil s moralnim jednanim; jednani je pak prohlubovanim poznani sebe sama. ^[54]

?	U?it se, vyptavat se, p?emy?let, debatovat, jednat, to v?e jsou r?zne aspekty studia. Studovat bez jednani nelze. Vezm?te studium synovske oddanosti: d?ive ne? m??eme ?ici, ?e jsme ?studovali synovskou oddanost“, musime na sebe vzit d?inu svych rodi?? a byt jim zcela k dispozici, zkratka p?stovat synovske tao na vlastni k??i; jak by se mohlo studium synovske oddanosti omezovat na mluveni o n?m do vzduchu? Stejn? je tomu se studiem lukost?elby: je t?eba popadnout luk, zalo?it k n?mu ?ip a zami?it na ter?. (…) V ?adne dob? a na ?adnem mist? se nikdy nic nemohlo nazyvat studiem, co by u? nep?edpokladalo jednani. Za?it studovat, u? to znamena jednat.	“
? Wang Jang-ming: ?chuan-si-lu II , in Wang jang-ming ?chuan-ti , s. 92. Citovano dle Cheng, s. 512. [54]

U?il, ?e ?lov?k nepot?ebuje zkoumat v?ci a hledat v nich princip, proto?e princip je ji? obsa?en v mysli/srdci ?lov?ka, mysl v sob? ma vrozene poznani ( liang-?’ ) dobra, ktere si jen pot?ebuje uv?domit a roz?i?it na v?echny v?ci. ^[52] Vrozene poznani je p?vodni substanci mysli, ktera dava znalost k rozli?eni dobreho a ?patneho. Jeji roz?i?eni a rozvoj je stalym usilim o o?i?t?ni mysli od sobectvi; jednanim v souladu s vrozenym poznanim dobra se toto poznani prohlubuje a ?lov?k postupuje k mudrctvi. Mudrc je pak opravdova osobnost, up?imna k sob?, ?ijici s souladu se sebou i celym sv?tem. ^[1] Wang tak ?u Siovu tezi ?roz?i?eni poznani spo?iva ve zkoumani v?ci ( ke-wu )“ obraci na ?napraveni v?ci v mysli ( ke-wu ) spo?iva v roz?i?eni (vrozeneho) poznani“. ^[52]

Sve u?eni shrnul ve ?ty?ech zasadach:

1. Ani dobre, ani zle ? takova je mysl ve sve konstituci ( sin ?’ tchi );
2. Dobre a zle [vznika], kdy? se pohne umysl ( i ?’ tung );
3. Schopnost rozpoznat dobre a zle je v?ci vrozeneho moralniho poznani ( liang-?’ );
4. Konat dobre a zavrhnout zle je vysledkem napraveni v?ci v mysli ( ke-wu ). ^[55]

Wang Jang-ming byl kritizovan kv?li neshod? s ortodoxnim ?usianstvim . Kritiku vyvolalo zejmena jeho revidovane vydani Velkeho u?eni ( Ta-sue ) pod nazvem Ta-sue ku-pen pchang-?u ( Stara verze Velkeho u?eni s komenta?i ). ?u Si toti? klasicke texty poupravil s od?vodn?nim, ?e ?opravuje chyby“, ale Wang vratil ?u Siho zm?ny, ?im? posunul d?raz textu, tak?e podporoval jeho my?lenky. Druhou spornou publikaci byla ?u-c’ wan-nien ting-lun , v ni? se pokusil prokazat, ?e ?u Si koncem ?ivota reinterpretoval sve u?eni ve sm?ru, ktery zastaval Wang. Byl kritizovan za manipulaci a zkreslovani ?u Siho citat?, aby podpo?il sve teze. ^[1]

Vliv [ editovat | editovat zdroj ]

?aci a nasledovnici Wang Jang-minga tvo?ili takzvanou Wang Jang-mingovu ?kolu ( Jang-ming sue-pchaj ), te? jako Jao-?iangska ?kola ( Jao-?iang sue-pchaj , podle ?eky protekajici jeho rodi?t?m). Wang Jang-mingovu ?kolu pozd?j?i historikove filozofie ( Chuang Cung-si a dal?i) vzhledem k mno?stvi ?ak? a stoupenc? rozd?lili na jednotlive regionalni ?koly, kterymi byly p?edev?im: [56] ?e?ungska Wangova ?kola ? Su Aj , ?chien Te-chung , Wang ?i , [57] Tchaj?ouska ?kola ? Wang Ken , ?u ?u , Su Jue , Wang Pi , Chan ?chen , ?ao ?en-?i , Jen ?un , Keng Ting-siang , Keng Ting-li , Luo ?u-fang , Che Sin-jin , ?iao Chung , ?ou ?u-teng , Li ?’ , [58] ?iangjouska Wangova ?kola ? Cou ?ou-i , Ou-jang Te , Nie Pao , Luo Chung-sien , Chu ?’ , [59] Nan?ungska Wangova ?kola ? Tchang ?un-?’ , Sue Jing-?chi , [60] ?chu?ungska Wangova ?kola ? ?iang Sin , ?i Juan-cheng , Liou Kuan-?’ , [61] Severni Wangova ?kola ? Mu Kchung-chuej , [62] Kuangtungsko-fu?ienska Wangova ?kola ? Sue Kchan . [63] Wang Jang-mingovo u?eni ovlivnilo i ?i?anskou ?kolu ? Liou Cung-?ung . [56]

Wang Jang-ming je, spole?n? s Lu Siang-?anem, spoluzakladatelem a p?ednim p?edstavitelem takzvane ?koly Lu-Wang , neboli ?koly mysli, vedle ?koly ?cheng-?u , neboli ?koly principu, jednoho ze dvou zakladnich sm?r? neokonfucianskeho my?leni. ^[49] M?l mnoho ?ak? a nasledovnik?, kte?i zalo?ili ?adu filozofickych ?kol a sm?r?. Nejp?esn?ji Wangovy my?lenky interpretovala ?iangjouska ?kola , jejim? v?d?imi postavami byli Luo Chung-sien , Cou ?ou-i , Ou-jang Te a Nie Pao . Nejradikaln?j?i byla tchaj?ouska ?kola ( Wang Ken , Che Sin-jin a jini). ^[59] K dal?im p?ednim stoupenc?m Wang Jang-minga pat?ili ?chien Te-chung , Wang ?i , ^[56] Chuang Wan a Wang Jang-ming?v oblibenec Su Aj . ^[1] Prost?ednictvim ?iao Chunga na n?j navazovali ?ching?ti empirici. Wang Jang-ming?v obrat k soust?ed?ni na vlastni mysl vedl k popularizaci a roz?i?eni individualismu a? excentrismu, jini jeho ?aci se soust?edili na meditaci. Diskuze mezi ?aky a nasledovniky Wang Jang-minga se soust?edily na otazky vztahu prvotni podstaty pen-tchi a moralniho usili kung-fu , o vztahu individualni p?irozenosti sing a srdce/mysli sin s dobrem ?an a zlem e , o zp?sobech vyjevovani a uv?dom?ni si vrozene (dobre) podstaty ?lov?ka. ^[64] V t?chto diskuzich vznikly t?i zakladni sm?ry:

Prvni sm?r, ktery se ?asto otev?en? hlasil k ?chanovemu buddhismu a taoismu , byva ozna?ovan jako ?davajici p?ednost ?inu“, naturalisticky, existencialisticky, p?ipadn? za ?levicovy“. Jeho vymezeni jako ?levicoveho“ se vztahuje k rovnosta?sko-populistickemu charakteru jeho ideologie a demokratickym aspiracim ?asti jeho p?edstavitel?, kte?i m?li sklon k utopickemu reformismu (Che Sin-jin, Li ?’). Zastanci teto my?lenkove ?koly se domnivali, ?e ka?dy jedinec je u? dokonaly, p?ipraveny k okam?itemu osviceni a pot?ebuje pouze svobodn? a aktivn? vyjevit svou vrozenou dobrou p?irozenost v b??nem ?ivot?. Vrozenou duchovni podstatu ?lov?ka ztoto??ovali s nebytim wu a prazdnotou xu , ktere tvo?ily nerozlu?nou jednotu s ka?dodennim moralnim usilim. Wang ?i odvodil z v?ty o absenci dobra a zla na urovni podstaty mysli obsa?ene ve ?ty?ech zasadach Wang Jang-minga absenci dobra a zla na urovni v?ci/?in? a Luo ?u-fang a Li ?’ dosp?li k vyzdvihovani spontann? se projevujiciho, intuitivn? moudreho ?d?tskeho srdce“. Tento sm?r zalo?ili Wang ?i a Wang Ken, dal?imi p?ednimi zastanci byli ?ao ?en-?i , ?ou ?u-teng a Li ?’ , nejv?t?iho rozvoje dosahl v tchaj?ouske ?kole. ^[64]

Zastanci opa?neho sm?ru striktn? odd?lovali vrozenou dobrou p?irozenost a moralni usili a v??ili, ?e k odhaleni sve p?irozenosti se ?lov?k musi postupn? dopracovat prost?ednictvim sebezpytovani p?i meditaci, sezeni v klidu. Nepova?ovali uv?dom?ni si sve dobre p?irozenosti za jednorazovy akt, ale za na meditaci zalo?eny proces, vedouci k vnit?nimu osviceni. Tato ?kola je obvykle klasifikovana jako ?preferujici klid“, kvietisticka , ?pravicova“. Jejimi zakladateli byli Nie Pao a Luo Chung-sien, po nich nasledovali Liou Wen-min , Wan Ting-jen a Wang ?’-chuaj . ^[64]

T?eti sm?r tvo?ili zastanci ortodoxniho Wang Jang-mingova u?eni, kte?i rovn?? z?eteln? odd?lovali vrozene poznani dobra v srdci a moralni usili, ale hajili jejich soulad ve snaze vyhnout se dv?ma extrem?m sbihajicim se v individualismu: extravagantnimu sebevyjad?eni leveho k?idla a do sebe zahled?nemu absenterstvi k?idla praveho. Prosazovali tradi?ni postupy osobniho sebezdokonalovani, zejmena navrat k sob? samemu prost?ednictvim slu?by lidem. ?chien Te-chung vyvodil z Wang Jang-mingovych ?ty? zasad o p?itomnosti dobra a zla na urovni v?ci/?in?, v?d?ni a zam?r? jejich p?itomnost take na urovni podstaty srdce/mysli. U zrodu tohoto sm?ru stali Su Aj a ?chien Te-chung, a take Cou ?ou-i a Ou-jang Te. ^[64]

Wang je mnoha komentatory pova?ovan za nejv?t?iho ?inskeho filozofa od ?u Siho do 20. stoleti. ^[1] Nicmen? byl take vin?n z roz?i?eni destruktivniho individualismu. Ran? ?chingsky filozof Ku Jen-wu vid?l v jeho u?eni jednu z p?i?in rozkladu mingskeho statu. Zodpov?dnost za upadek statu mu p?i?itali i pozdn? ming?ti stoupenci hnuti Tung-lin . ^[1] V ?in? se v ?chingskem obdobi (od 17. stoleti) neokonfucianske my?leni posunulo ke kritickemu textovemu studiu, empirickemu poznani a prakti?nosti. Z t?chto pozic ?ching?ti u?enci kritizovali sungske a mingske myslitele ?koly principu i ?koly mysli za vedeni ?prazdnych ?e?i“. Wang Jang-mingovi a jeho nasledovnik?m vytykali, ?e povzbuzovali lidi, aby sve subjektivni nazory pova?ovali za hlas neomylneho moralniho smyslu, interpretovali starov?ke konfucianske klasiky pomoci koncepci inspirovanych buddhismem a ignorovali etickou hodnotu oby?ejnych fyzickych tu?eb. ^[49]

Wangovou filozofii se inspirovali kritici ?koly ?cheng-?u nejen v ?in?, ale i v okolnich zemich. V Koreji zalo?il ?kolu zalo?enou na Wangov? u?eni ?ong ?e-tu (1649?1736). ^[1] Nazory Wang Jang-mingovy, jeho? u?eni po vice ne? dv? stoleti vystupovalo proti neokonfucianskemu dogmatismu ?u Siho v Koreji, ovlivnily n?ktere korejske buditele po?atku XX. stoleti (nap?iklad Pak Ung-sik ). ^[65] V Japonsku z Wangova u?eni vychazela ?kola ojomeigaku , ktera byla jednou ze t?i hlavnich neokonfucianskych japonskych ?kol tokugavskeho obdobi . Jejimi ?elnymi reprezentanty byli Tod?u Nakae (1608?1648) a Banzan Kumazawa (1619?1691). ^[49] Koncem tokugavske ery Wangovy ideje inspirovaly reformni hnuti a reformatory obdobi Meid?i , jako byli ?oin Jo?ida a Takamori Saigo . ^[1]

Koncem ?chingske doby Wangovo my?leni ovlivnilo stoupence hnuti sto dni reforem , Kchang Jou-weje , Tchan S’-tchunga a dal?i. ^[56] Novy konfucianismus rozvijejici se v ?in? od po?atku 20. stoleti, ktery adaptuje konfucianske my?leni na podminky moderni doby, p?ejima mnohe z neokonfucianskych koncept?, zvla?t? nazor, ?e lide sdileji spole?nou podstatu tvo?enou univerzalnim principem. Mnoho stoupenc? Noveho konfucianstvi souhlasi s min?nim Mou Cung-sana (1909?1995), ?e Wang Jang-ming dosahl hlub?iho a p?esn?j?iho porozum?ni podstat? konfucianismu ne? ?u Si. ^[49]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ван Янмин na ruske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

v ?e?tin?

• SOK, ?on ?in; U?KOV, A. M.; JAN, Chin-?un , 1963. Korea. In: DYNNIK, Michail ; JOV?UK, M. T. ; MITIN, M. B. D?jiny filosofie . 1. vyd. Praha : SNPL . Svazek 5. Kapitola dvacata ?tvrta ?Filosoficke a sociologicke my?leni v Koreji a ve Vietnamu koncem XIX. a po?atkem XX. stoleti, s. 719?724.

v angli?tin?

• DONG, Ping. Historical Background of Wang Yang-ming’s Philosophy of Mind. From the Perspective of his Life Story . 1. vyd. Singapore: Springer, 2020. Dostupne online . ISBN   978-981-15-3035-7 , ISBN   978-981-15-3036-4 . (anglicky)  
• CHENG, Anne. D?jiny ?inskeho my?leni . P?eklad Helena Beguivinova; Olga Lomova, David Sehnal, Du?an Vavra. 1. vyd. Praha: DharmaGaia , 2006. xv + 695 s. ISBN   80-86685-52-7 . Kapitola Obdobi Ming (14.?16. stoleti): soust?ed?ni na mysl, s. 499?532.  
• CUA, Antonio S. The Unity of Knowledge and Action: A Study in Wang Yang-ming's Moral Psychology . Honolulu: University of Hawaii Press, 1982. Dostupne online . ISBN   0-8248-0786-3 . (anglicky)  
• CHAN, Wing-tsit. A Source Book in Chinese Philosophy . Princeton, NJ: Princeton University Press, 1963. Dostupne online . (anglicky)  
• CHING, Julia; WANG, Yangming. To Acquire Wisdom: The Way of Wang Yang-ming . 1. vyd. New York: Columbia University Press, 1976. 373 s. Dostupne online . ISBN   0231039387 . (anglicky)  
• ISRAEL, George Lawrence. On the Margins of the Grand Unity: Empire, Violence, and Ethnicity in the Virtue Ethics and Political Practice of Wang Yangming (1472-1529) . Ann Arbor, MI: ProQuest, 2009. 406 s. ISBN   054991031X , ISBN   9780549910312 . (anglicky)  
• ISRAEL, George Lawrence. Doing Good and Ridding Evil in Ming China: The Political Career of Wang Yangming . Leiden: Brill, 2014. 354 s. ISBN   9004280103 , ISBN   9789004280106 . (anglicky)  
• NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 5, Part 7 . Tchaj-pej: Caves Books, 1986. (anglicky)  
• TU, Wei-Ming. Neo-Confucian Thought in Action: Wang Yang-Ming's Youth (1472-1509) . Berkeley, CA: University of California Press, 1976. 244 s. Dostupne online . (anglicky)  
• ZHANG, Xuezhi. History of Chinese Philosophy in the Ming Dynasty . Singapore: Springer, 2021. XVI, 794 s. ISBN   978-981-15-8963-8 . Kapitola Wang Yangming’s Learning of Innate Moral Knowing, s. 113?178. (anglicky)  

v ru?tin?

• КОБЗЕВ, Артём Игоревич. Учение Ван Янмина и классическая китайская философия . Москва: Наука, 1983. 354 s. (rusky)  
• КОБЗЕВ, Артём Игоревич. Ван Янмин и даосизм. In: ВАСИЛЬЕВ, Л. С.; ПОРШНЕВА, Е. Б. Дао и даосизм в Китае . Москва: Наука, 1982. S. 80?106. (rusky)
• КОБЗЕВ, Артём Игоревич. Ван Янмин и чань-буддизм. In: МАНТАТОВ, Вячеслав Владимирович. Философские вопросы буддизма . Новосибирск: Наука, 1984. S. 89?101. (rusky)
• Китайская философия. Энциклопедический словарь . Moskva: Mysl (Мысль), 1994. ISBN   5-244-00757-2 . (rusky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Wang Jang-ming na Wikimedia Commons
• KIM, Youngmin. Wang Yangming (1472?1529) [online]. The Internet Encyclopedia of Philosophy [cit. 2020-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
• VAN NORDEN, Bryan. Wang Yangming [online]. Stanford Encyclopedia of Philosophy, 2014-7-11, rev. 2019-9-6 [cit. 2020-01-20]. Dostupne online . (anglicky)