Walter Raleigh
spisovatel, basnik, cestovatel
Portret z roku 1585
Narozeni	asi 1552 Devonshire , Anglie
Umrti	29. ?ijen 1618 Londyn
Poh?ben	Kostel svate Markety
Man?elka	Al?b?ta Throckmotova
Potomci	Walter, Carew
Otec	Walter Raleigh
Matka	Kate?ina Champernovnova
Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Sir Walter Raleigh (asi 1552 ? 29. ?ijna 1618 ) byl anglicky spisovatel , basnik , vojak , dvo?an a cestovatel .

Vlivnym se stal v dob? vlady Al?b?ty I. , kdy byl na zaklad? kralovskeho patentu zapojen do kolonizace Virginie v Americe . Pote, co se roku 1591 bez svoleni kralovny o?enil s jednou jeji dvorni damou, byl na ur?itou dobu uv?zn?n. Po Al?b?tin? smrti byl na zaklad? obvin?ni v u?asti ve spiknuti proti krali Jakubovi I. , ktery mu nebyl naklon?n, znovu uv?zn?n. Roku 1616 byl propu?t?n, aby se u?astnil druhe vypravy, ktera m?la objevit bajne Eldorado . Tato vyprava nebyla usp??na a Raleighovi mu?i napadli posadku ?pan?lske zakladny v San Thome . Po navratu do zem? byl na natlak ?pan?l? odsouzen a popraven.

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Neni zcela jiste, kdy se narodil. N?kte?i historikove se domnivaji, ?e to bylo roku 1552 , jini uvad?ji rok 1554 . Byl nejmlad?im synem Waltera Raleigha a jeho man?elky Kate?iny Champernovnove. Ta byla nete?i Kate?iny Ashleyove, Al?b?tiny vychovatelky, ktera mladeho Waltera uvedla ke dvoru.

Raleighova rodina byla siln? protestantska a v dob? panovani Marie I. museli jeji ?lenove ?elit nebezpe?i perzekuce. Walter?v otec se musel jednu dobu ukryvat ve v??i sveho panstvi, aby se vyhnul poprav?. V d?tstvi tak Walter ziskal silny odpor ke katolicismu .

Irsko [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1579 a? 1583 se Raleigh podilel na potla?eni Desmondova povstani. U?astnil se mimo jine oblehani Smerwicku. Po pora?ce povstani do?lo k rozd?lovani uzemi mezi Al?b?tiny p?iznivce, ktera tak cht?la omezit nebezpe?i dal?ich vzpour v Irsku . Raleigh obdr?el uzemi o rozloze 160 km², v?etn? p?imo?skych m?st Youghal a Lismore. Tim se stal jednim z nejbohat?ich vlastnik? p?dy na jihu Irska.

V obdobi kdy vlastnil irska panstvi, travil dost ?asu na hradu Killulagh. M?sto Youghal pova?oval za sv?j p?ile?itostny domov a v letech 1588 a? 1589 byl i jeho starostou. Sprava jeho irskych panstvi mu pote, co se k n?mu obratila ?t?st?na zady, p?ina?ela problemy. Roku 1602 je prodal Richardovi Boyle, ktery byl vyznamnym dvo?anem na dvo?e Jakuba I. i Karla I.

Novy sv?t [ editovat | editovat zdroj ]

Walter Raleigh p?evzal po svem zem?elem nevlastnim bratrovi Humfreyi Gilbertovi iniciativu v projektu osidleni Ameriky anglickymi kolonisty . Nakonec do?lo ke dv?ma planovanym a k jednomu p?edem neplanovanemu pokusu o osidleni Noveho sv?ta. Po pe?livem prozkoumani pob?e?i dne?ni Virginie v roce 1584 , byl jako vhodne misto k budoucimu anglickemu osidleni vybran ostrov Roanoke . Zprava o teto usp??ne pr?zkumne misi pot??ila kralovnu Al?b?tu I. natolik, ?e organizatora akce, Waltera Raleigha, povy?ila do ?lechtickeho stavu, na budouci osidlovaci vypravu p?islibila poskytnout zbran? a st?elny prach a zap?j?it jednu ze svych lodi ? Tygra , a navic se rozhodla k poct? nejvy??i ? jako?to Al?b?ta I., znama jako Panenska kralovna, prop?j?ila zemi za oceanem sve p?izvisko a ta byla tedy nazvana Virginii ( Panenskou zemi ).

• 1. pokus o osidleni ? v roce 1585 vyrazila z Anglie k ostrovu Roanoke flotila pod vedenim Richarda Grenvilla . Poda?ilo se ji nevzbudit ne?adouci pozornost nep?atelskeho ?pan?lskeho lo?stva a teho? roku dorazila zdarn? k pob?e?i Ameriky, kde ale do?lo k nehod?, p?i ktere bylo zaplaveno podpalubi lodi Tygr a zni?ena v?t?ina zasob. Navzdory teto nep?iznive situaci se osadnici rozhodli vylodit a na ostrov? Roanoke vybudovali prvni primitivni pevnost. Guvernerem se stal Ralph Lane . Grenvill se okam?it? vydal zp?t do Anglie, aby mohl osadnik?m co nejrychleji p?ivezt nove, ?ivotn? d?le?ite zasoby. Zpo?atku osadnik?m pomahali p?e?it sp?ateleni domorodci, ale postupem ?asu jejich nad?eni zna?n? ochladlo a zm?nilo se v nenavist. Jeden z nep?atelsky nalad?nych na?elnik? se dokonce n?kolikrat neusp??n? pokusil Angli?any vyhladit, ale sam byl nakonec pora?en a zabit. Roku 1586 p?istal u Roanoke zcela neplanovan? sir Francis Drake a nalezl tu zna?n? vyhladov?le a zubo?ene osadniky, kte?i ho po?adali o to, zda by je neodvezl zp?t do Anglie. Sir Francis Drake souhlasil a osadnici se nalodili v tak rychlem tempu, ?e na b?ehu zapomn?li t?i sve souputniky (jejich dal?i osud je neznamy) a n?kolik beden s d?le?itymi listinami (mapy, kresby domorodc? a krajiny), p?edm?ty a vzorky rostlin.
• 2. pokus osidleni (p?edem neplanovany) ? necely tyden po sp??nem odjezdu osadnik? z Roanoke se do Virginie vratil Richard Grenvill se zasobami. Nalezl v?ak jen opu?t?nou pevnost a tak tu vysadil patnact svych vojak?, aby pevnost chranili p?ed domorodci a patrali po zmizelych osadnicich. Sam se vydal zp?t do Anglie. Patnact vojak?, usazenych na Roanoke roku 1586 , zmizelo nakonec beze stopy.
• 3. pokus o osidleni ? p?esto?e se prvni pokus o osidleni nezda?il a zubo?eni osadnici se vratili zp?t do Anglie, nevzdal se sir Walter Raleigh svych plan? na kolonizaci a sna?il se co nejrychleji ziskat finance na dal?i vypravu. Poda?ilo se mu p?esv?d?it ?adu anglickych obchodnik? o tom, ?e Virginie je urodna zem?, plna zv??e, ktera ma navic mimo?adn? vhodne podnebi k p?stovani tabaku , jeho? kou?eni v Anglii zavedl prav? sir Raleigh. Kou?eni tabaku bylo tehdy pova?ovano za le?ive a v Anglii se tento novy zvyk velmi rychle roz?i?il. Nova koloniza?ni vyprava vyrazila z Anglie roku 1587 a vedl ji mali? prvni vypravy John White . Mezi osadniky byly poprve take ?eny, mimo jine i t?hotna dcera Johna Whitea Eleanora. P?vodn? se m?li osadnici usadit v p?iv?tiv?j?i oblasti Chesapeackeho zalivu, ale po sporech Johna Whitea s lodivodem vypravy se nakonec vylodili op?t na Roanoke. ?ast flotily se navic ztratila a osadnici se na pob?e?i ocitli bez zasob, stejn? jako se to stalo prvni vyprav? v roce 1585 . John White se rozhodl okam?it? vydat zp?t do Anglie pro dal?i zasoby. Vzhledem k anglicko-?pan?lske namo?ni valce v nasledujicich letech se mohl John White vratit na Roanoke a? roku 1590 , kdy u? po osadnicich nenalezl ?adne stopy. Zmizela i jeho dcera Eleanora, jeji man?el a vnu?ka Virginie (narozena t?sn? p?ed tim, ne? John White kolonii opustil). Je mo?ne, ?e se koloniste stali ob?ti domorodc? nebo s nimi ?aste?n? splynuli.

Raleighovy plany kolonizovat uzemi Severni Ameriky (zahrnujici sou?asnou Severni Karolinu a Virginii ) skon?ily neusp?chem, ale vytvo?ily zaklad pro dal?i kolonizaci. Tyto vypravy financoval Raleigh ze svych prost?edk? a s finan?ni podporou svych obchodnich p?atel, a tak nebyl schopen zajistit p?ijem v te vy?i, ktera byla pot?ebna pro dlouhodobe udr?eni kolonialni spravy dobytych uzemi.

Pozdni obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

V prosinci roku 1581 se Raleigh vratil z Irska do Anglie a u?astnil se ?ivota na Al?b?tin? dvo?e. Kralovna za?ala brzy sveho oblibence zahrnovat dary, pronajala mu dva statky, ud?lila mu vysadu vybirat od ka?deho vina?e v zemi poplatek za pravo prodavat vino, povolila mu vyvoz vln?neho sukna a p?ibyly i tituly: Raleigh byl jmenovan viceadmiralem zapadu, viceadmiralem Devonu , zastupcem koruny v Cornwallu a guvernerem tamnich cinovych dol?. Roku 1585 byl povy?en do ryti?skeho stavu. V letech 1585 a 1586 zastupoval Devonske hrabstvi v parlamentu . Duchaplny Raleigh se kralovn? za v?e odvd??il tim, ?e ji d?lal spole?nost a skladal pro ni ver?e.

V roce 1587 zahrnula kralovna sveho oblibence dal?i poctou a sir Walter Raleigh se stal kapitanem jeji osobni stra?e, co? bylo presti?ni postaveni, ktere ho udr?ovalo v jeji nejt?sn?j?i blizkosti. V let? roku 1587 v?ak za?al Raleigh?v postupny spole?ensky pad. Tehdy byl kralovn? p?edstaven dvacetilety okouzlujici mu? Robert Devereux, hrab? z Essexu , ktereho si kralovna okam?it? oblibila a sv??ila mu funkci nejvy??iho ?tolby , tedy funkci, ktera ho udr?ovala po boku kralovny od svitani do setm?ni. Robert Devereux byl Raleigh?v silny protivnik a sna?il se sveho rivala zni?it. Roku 1591 se Raleigh tajn? o?enil s Al?b?tinou dvorni damou Al?b?tou Throckmotovou, ktera s nim byla v te dob? t?hotna. Nasledujici rok byl tento s?atek odhalen a rozezlena kralovna Al?b?ta nechala sira Waltera Raleigha uv?znit i s jeho man?elkou v Toweru . Po p?ti tydnech se ale sir Raleigh dostal na svobodu, kdy? ho kralovna pov??ila dohledem nad rozd?lenim ko?isti z uloupene ?pan?lske lod? Madre de Dios , jeji? bohate zasoby byly v anglickem p?istavu postupn? rozkradany namo?niky a prodavany p?ekupnik?m. Sir Walter Raleigh tvrd? zakro?il a v?t?inu nakladu p?ed rozkradenim zachranil. Pod?kovani se nedo?kal. Kdy? kralovna p?ikro?ila k d?leni ko?isti, zabavila Raleigh?v podil, ?im? ho uvrhla do dluh?, a navic ho na kratky ?as poslala zp?t do v?zeni. Dal?ich p?t let z?stal Raleigh v nemilosti, ale mohl alespo? ?it na svobod?. S kralovnou se znovu usmi?ili kolem roku 1597 .

Roku 1594 se u?astnil vypravy, jejim? cilem bylo najit pov?stmi op?edene m?sto zlata . Objevil uzemi, ktere je sou?asti dne?ni vychodni Venezuely . Pote, co se vratil do Anglie, popsal svou vypravu v knize The Discovery of Guiana , ktera je pova?ovana za p?isp?vek k pov?stem o El Doradu . Roku 1596 se u?astnil p?epadeni Cadizu a nasledujici rok i vypravy na Azory .

Posledni leta ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Raleigh?v kone?ny spole?ensky pad za?al po smrti kralovny Al?b?ty I. v roce 1603 a po nastupu krale Jakuba I. na uprazdn?ny tr?n. Jakub I. po svem nastupu zru?il v?echny kralovske monopoly , ?im? Raleigh ztratil hlavni zdroj p?ijm?. Obvinil take Raleigha z toho, ?e se zaslou?il o roz?i?eni kou?eni tabaku v Anglii, co? Jakub I. pova?oval za hanebny zlozvyk, na n?m? navic vyd?lavaji p?edev?im ?pan?le, nejv?t?i dovozci tabaku. Pak zbavil Raleigha funkce kapitana kralovskych stra?i a na?idil mu okam?it? opustit Durham House , palac, ktery Raleigh ziskal od Al?b?ty I. V roce 1603 byl sir Raleigh vyslychan kv?li sve u?asti na udajnem spiknuti proti krali, obvin?n z velezrady a odsouzen k trestu smrti. V den popravy mu kral ud?lil milost, a tak byl poslan do v?zeni v Toweru a zbaven v?ech prav. V Toweru si ?il celkem pohodln?, m?l k dispozici t?i sluhy a brzy se k n?mu nast?hovala jeho ?ena i se synem Watem. Raleigh se ve v?zeni v?noval studiu a napsal prvni dil sve Historie sv?ta ( The Historie of the World ), popisujici starov?ke ?ecko a ?im . Uzav?el tu rovn?? p?atelstvi s dal?im bohatym v?zn?m, hrab?tem z Northumberlandu, ktery ne?et?il pen?zi a sna?il se sv?j v?ze?sky ud?l maximaln? zp?ijemnit. Raleigh dal snil o trvalem osidleni daleke Virginie , ale organizaci tohoto planu mezitim p?evzal sir John Popham. Sir Walter Raleigh v?ak nadale tajn? z v?zeni ovladal Virginskou radu, ktera organizovala dal?i vypravy do Virginie. Z v?zeni byl propu?t?n po t?inacti letech, v roce 1616 . Do?il se tak je?t? zalo?eni prvni trvale osidlene anglicke osady v Americe, Jamestownu , a zjistil, ?e m?l v?dy pravdu, kdy? tvrdil, ?e tabak je tim pravym a nejvynosn?j?im zbo?im Ameriky. Po svem propu?t?ni z v?zeni se p?ipojil k druhe vyprav? do Venezuely hledajici El Dorado.

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

V dob? vypravy jeho mu?i napadli ?pan?lske zakladny v San Thome na Orinoku . Po jeho navratu do Anglie ?adal ?pan?lsky velvyslanec jeho p?isne potrestani. Jeho po?adavek byl p?ijat a Raleigh byl 29. ?ijna 1618 popraven. Jeho ostatky byly pochovany v Beddingtonskem kostele.

Raleigh o nadvlad? na mo?i [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atkem 17. stoleti Raleigh prohlasil: ? whoever commands the sea, commands the trade; whosoever commands the trade of the world commands the riches of the world, and consequently the world itself. “ (?kdokoliv ovlada mo?e, ovlada obchod; kdokoliv ovlada obchod, ovlada bohatstvi sv?ta a tudi? sv?t samotny“). ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Walter Raleigh na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• CRAIG, Hardin a kolektiv. D?jiny anglicke literatury I . Praha: Statni nakladatelstvi krasne literatury a um?ni, 1963. S. 422.  
• KOVA?, Martin. Walter Raleigh. Historicky obzor, 1996, 7 (9/10), s. 204?208.
• MILTON, Giles. Ve slu?bach kralovny Al?b?ty , Nakladatelstvi Brana s.r.o. 2004, ISBN   80-7243-231-1

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Walter Raleigh na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Walter Raleigh