한국   대만   중국   일본 
Vysoka ?kola finan?ni a spravni ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Vysoka ?kola finan?ni a spravni

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
ikona
Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .
Vysoka ?kola finan?ni a spravni, a. s.
Hlavní budova Vysoké školy finanční a správní
Hlavni budova Vysoke ?koly finan?ni a spravni
Zkratka V?FS
Rok zalo?eni 1999
Typ ?koly soukroma
Vedeni
Rektor RSDr. Bohuslava ?enky?ova
Dal?i informace
Po?et fakult 2
Sidlo Praha
Adresa Estonska 500/3, Praha , 101 00, ?esko
Zem?pisne sou?adnice 50°4′16″ s. ?. , 14°27′11″ v. d.
http://www.vsfs.cz
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vysoka ?kola finan?ni a spravni, a. s. ( V?FS / The University of Finance and Administration ) je ?eska soukroma vysoka ?kola univerzitniho typu s ekonomickym zam??enim. Hlavni sidlo univerzity je v  Praze - Vr?ovicich , dal?i st?ediska jsou take v  Karlovych Varech a v  Most? . Sou?asnou rektorkou je RSDr. Bohuslava ?enky?ova . [1] Emeritnimi rektory jsou prof. PhDr. Vladimir ?echak , CSc. a prof. Ing. Vladimir Smejkal , CSc. ?editelem regionalniho st?ediska v  Most? je Ing. Josef ?vec a v Karlovych Varech Mgr. Lenka Chlebkova.

St?edisko V?FS v Most?
Bohuslava ?enky?ova, rektorka Vysoke ?koly finan?ni a spravni

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1999 ? Bankovni akademie a.s. a Synergo Group, a.s (pozd?ji Appian Group, a.s., nyni Czech Coal a.s. ) se staly zakladateli Vysoke ?koly finan?ni a spravni o. p. s. [2] V tem?e roce ziskava od Ministerstva ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy statni souhlas p?sobit jako soukroma vysoka ?kola. ?leny spravni rady se stali mimo jine Antonin Kola?ek (p?edseda) a Peter Kovar?ik [2]
  • 2001 ? regionalni p?sobeni se roz?i?ilo mimo Prahu zalo?enim studijnich st?edisek v Most? a Kladn?
  • 2002 ? uzav?eni smlouvy o spolupraci se City University of Seattle , USA
  • 2003 ? Kovar?ika ve spravni rad? nahradil Ji?i Paroubek , ve funkci setrval p?esn? t?i roky [2]
  • 2004 ? V?FS se zapojila do programu Erasmus , European Credit Transfer System (ECTS)
  • 2009 ? V?FS se stala prvni soukromou ekonomickou univerzitou v ?R
  • 2012 ? V?FS se stala dr?itelem certifikatu ?DS Label“ pro obdobi 2011?2014
  • 2012 ? V?FS ziskala status vyzkumne organizace a byla za?azena na seznam vyzkumnych organizaci RVVI [3]
  • 2013 ? Evropska komise ud?lila V?FS certifikat ECTS Label
  • 2016 ? V?FS zm?nila 1.9.2016 pravni formu a stala se akciovou spole?nosti
  • 2016 ? byl otev?en univerzitni kampus [4]

Fakulty [ editovat | editovat zdroj ]

Obory [ editovat | editovat zdroj ]

Bakala?ske obory (Bc.) [ editovat | editovat zdroj ]

Bezpe?nostn? pravni studia

  • Bezpe?nostn? pravni studia
Ekonomika a management
  • ?izeni podniku a podnikove finance
  • ?izeni podniku a podnikove finance & BSBA
  • Marketingova komunikace
  • Marketingova komunikace & BSBA
Economics and Management
  • Business Management and Corporate Finance
  • Marketing Communication
  • Business Management and Corporate Finance & BSBA
  • Marketing Communication & BSBA
Hospoda?ska politika a sprava

Pravni specializace

  • Kriminalisticko pravni specializace
  • Pravo v podnikani
  • Pravo ve ve?ejne sprav?
Informatika
  • Aplikovana informatika

Navazujici magisterske obory (Ing., Mgr.) [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomika a management
  • ?izeni podniku a podnikove finance
  • ?izeni podniku a podnikove finance & MBA
  • Marketingova komunikace
  • Marketingova komunikace & MBA
Economics and Management
  • Business Management and Corporate Finance
  • Marketing Communication
  • Business Management and Corporate Finance & MBA
  • Marketing Communication & MBA
Hospoda?ska politika a sprava
  • Finance a finan?ni slu?by
  • Poji??ovnictvi
  • Ve?ejna sprava
Pravni specializace
  • Kriminalisticko pravni specializace
  • Pravni aspekty podnikani
  • Pravni aspekty ve?ejne spravy
Aplikovana Informatika
  • Aplikovana informatika

Bezpe?nostn? pravni studia

  • Bezpe?nostn? pravni studia

Doktorske studijni obory (Ph.D.) [ editovat | editovat zdroj ]

Hospoda?ska politika a sprava
  • Finance

Studijni programy nabizene ve spolupraci s City University of Seattle [ editovat | editovat zdroj ]

Struktura a napl? program? jsou akreditovany americkymi institucemi NWCCU (Northwest Commission on Colleges and Universities) a IACBE (International Assembly for Collegiate Business Education) a opiraji se o u?ebni plany City University of Seattle , jeji? lekto?i tvo?i pedagogicky sbor. V ?eske republice je City University of Seattle ?lenem asociace MBA ?kol CAMBAS.

Double Degree [ editovat | editovat zdroj ]

Studium formou Joint Degree je propojenim studia na Vysoke ?kole finan?ni a spravni a studijnich program? City University of Seattle.

  • Double Degree ?B“ ? soub??ne studium akreditovaneho bakala?skeho oboru a studium BSBA
  • Double Degree ?M“ ? soub??ne studium akreditovaneho magisterskeho oboru a studium MBA

MBA [ editovat | editovat zdroj ]

  • Global Management
  • Financial Management
  • Marketing Management

Mezinarodni programy [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni spoluprace je rozvijena od roku 2002 diky spolupraci s City University of Seattle a od roku 2004 se p?idava i Program Erasmus.

Dnes ma V?FS partnery v t?chto zemich: [5]

  • Erasmus*
  • City University of Seattle Network**

Konfuci?v institut [ editovat | editovat zdroj ]

Konfuci?v institut p?i Vysoke ?kole finan?ni a spravni v roce 2019 osobn? inaugurovala ?lenka Politbyra UV KS ?iny a od roku 2014 vedouci Odd?leni prace na Jednotne front? Komunisticke strany ?iny Sun ?chun-lan. Odd?leni propagandy UV KS ?iny take podobna za?izeni na univerzitach financuje. [6] P?imou kontrolu nad zp?sobem prezentace ?iny zaru?uji p?edepsane vyukove materialy a prov??eni ?in?ti lekto?i. Cenzurovani n?kterych temat ohro?uje akademicke svobody a integritu princip?, na nich? je zalo?eno vysoko?kolske vzd?lani a lze je pova?ovat za ?Akademicky malware“. [7] P?sobenim Konfuciovych institut? v ?eske republice se podrobn? zabyva projekt Sinopsis. [8] Tuzemske pobo?ky Konfuciova institutu jsou pova?ovany za nastroj pekingske propagandy a varuje p?ed nimi Bezpe?nostni informa?ni slu?ba . Podle ?efa FBI jsou jednou z ?netradi?nich“ forem ?inskych pokus? o ?piona?. [9]

V?da a vyzkum [ editovat | editovat zdroj ]

Interni grantova agentura [ editovat | editovat zdroj ]

Podpora v?decko-vyzkumne ?innosti na V?FS je jednim z prvo?adych ukol? teto instituce, jen? ma vest a sm??ovat ke zvy?ovani kvality instituce, jejiho renome a presti?e. Za timto u?elem byla z?izena na p?elomu roku 2007 a 2008 Interni grantova agentura V?FS (dale jen IGA ), ktera inicializuje, podn?cuje v?decko-vyzkumnou ?innost a dava prostor akademickym pracovnik?m k jejich vlastnim vyzkumnym projekt?m. P?ijate projektove zam?ry jsou financovany prost?edky V?FS a ?e?itel?m jsou poskytovany optimalni podminky a zazemi pro jejich vyzkum a vyvoj. Takoveto projekty realizovane v ramci IGA se takto stavaji zakladem pro mo?ne uplatn?ni v grantovych aktivitach mimo V?FS a? ji? na urovni narodni ?i mezinarodni.

P?edkladatelem projektu a ?adatelem o poskytnuti finan?nich prost?edk? z IGA m??e byt ka?dy interni akademicky pracovnik V?FS, jen?, na zaklad? vyhla?ene vyzvy p?edlo?i projektovy navrh, resp. zam?r, ktery je postoupen posuzovaci komisi. Ve?kera pravidla podavani internich projekt? upravuje Rozhodnuti rektorky ?. 139/2013, ktere vstoupilo v platnost 15. kv?tna 2013.

Velikou vyhodou ?innosti IGA a vyzkumu realizovanem z prost?edk? IGA jsou publika?ni vystupy. B?hem ?e?eni projektu probiha soustavny monitoring, jen? je zachycen v pr?b??ne a zav?re?ne monitorovaci zprav?, ktera informuje o ve?kerych ?innostech, vysledcich a aktivitach, ktere prob?hly a ktere jsou planovany.

Spoluprace s ?SE [ editovat | editovat zdroj ]

?eska spole?nost ekonomicka ( ?SE ) je ob?anskym sdru?enim odbornych pracovnik? a p?iznivc? oboru ekonomie. Hlavnim cilem ?SE je napomahat rozvoji a popularizaci ekonomie v ?eske republice. K dosa?eni tohoto cile ?SE zejmena po?ada p?edna?ky a semina?e, organizuje sout??e mladych ekonom? a vydava publikace s ekonomickym obsahem. Jednou za dva roky po?ada vyro?ni konferenci, ktera se v ro?nim intervalu st?ida s po?adanim valneho shroma?d?ni. [10]

Individualnim ?lenem ?SE se m??e stat ?esky ob?an, pop?. osoba s trvalym nebo dlouhodobym pobytem v ?R star?i 21 let, ktera ma doporu?eni alespo? jednoho sou?asneho ?lena. Kolektivnim ?lenem ?SE se m??e stat pravnicka osoba, ktera souhlasi s cili ?SE a materialn? je podporuje. [11] V?FS se stala kolektivnim ?lenem ?SE v ?ijnu 2006. [12]

Cena prof. Vencovskeho [ editovat | editovat zdroj ]

Vysoka ?kola finan?ni a spravni po?ada sout?? pro mlade vyzkumniky do 35 let spojenou s udilenim Ceny prof. Franti?ka Vencovskeho . [13] Cenu vypisuje ka?de dva roky rektorka univerzity. Cena je dotovana finan?ni ?astkou ve vy?i 200 000 K?. Sout?? byla vyhla?ena poprve v roce 2007. Od prvniho ro?niku je vyhla?ovani sout??e spojeno s mezinarodni v?deckou konferenci.

Ro?nik 2015

Sout?? byla vyhla?ena na tema Evropska ekonomika ? navrat k r?stu nebo dlouhodoba stagnace? Vit?zkami sout??e se staly Mgr. Volha Audzei, M.A. a Ing. Hana Lipovska. Keynote speakerem konference byl Miroslav Singer , guverner ?NB .

V?decky ?asopis ACTA V?FS [ editovat | editovat zdroj ]

ACTA V?FS je v?decky recenzovany ?asopis, datum vzniku 6. 8. 2007. ?asopis je za?azen do databaze EBSCO [14] a RePEc [15] . Eviden?ni ?islo ?asopisu dle Ministerstva kultury ?R je MK ?R?E 17745 a ISSN je ISSN 1802-792X. Periodicita ?asopisu je 2-4 ?isla za rok.

?kolne [ editovat | editovat zdroj ]

?kolne ?inilo v roce 2009 za jeden semestr studia 26 a vice tisic korun. [16] Na ?kolnem vybrala ?kola v akademickem roce 2007/2008 asi 221 milion? korun. [16]

Hodnoceni a kritika [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2013 ud?lila Evropska komise V?FS ?estny certifikat ECTS Label za spravnou implementaci a u?iti kreditoveho systemu ve v?ech bakala?skych i navazujicich magisterskych studijnich programech a za spravne poskytovani informaci o studijnich programech, oborech a p?edm?tech. [17] Certifikat ECTS Label je presti?nim evropskym ocen?nim v oblasti kvality terciarniho vzd?lavani , jeho? ziskanim se V?FS za?adila k dal?im vysokym ?kolam v ?eske republice, ktere tento certifikat obdr?ely. [17] Osv?d?uje, ?e V?FS spl?uje naro?na kriteria Evropske unie a doklada p?ipravenost V?FS plnit v?echny mezinarodni zavazky vyplyvajici z Bolo?ske deklarace. [18]

V roce 2009, nedlouho po kauze plze?ske pravnicke fakulty, Hospoda?ske noviny upozornily na a? nezvykle vysoky po?et prominentnich absolvent? V?FS z ?ad pra?skych politik? z ?ad ODS i ?SSD a na nezvykle kratkou dobu jejich studia a neodpovidajici diplomove prace. Hospoda?ske noviny take uvedly sv?dectvi n?kolika nejmenovanych byvalych pedagog? teto ?koly, kte?i museli zapisovat zapo?ty i t?m student?m, ktere nikdy nevid?li a nevid?li ani jejich prace. Jiny pedagog pry uvedl, ?e V?FS je tovarna na diplomy , kde zapo?ty ud?luje studijni referentka. Jako podez?ely byl napadan i nepom?rn? nizky najem za u?ivani budovy m?stske ?asti, p?tinovy oproti b??nemu najemnemu. [19] V letech 2008 a 2009 ziskala ?kola od pra?skeho magistratu granty a byla jedinou soukromou vysokou ?kolou, ktera v t?chto letech se ?adosti o n? usp?la. [16] Ministerstvo vnitra ?R v polovin? roku 2008 uva?ovalo, ?e by se V?FS podilela na vzd?lavani desitek vrcholovych u?ednik?, jim? by ministerstvo na?idilo povinne mana?erske studium, za n?? by ziskavali titul MPA . [16] V navaznosti na to po?adala v roce 2009 Vysoka ?kola finan?ni a spravni o kontrolu Akredita?ni komisi ?R (dale AK). Jak konstatovala p?imo AK: d?vodem vyhla?eni hodnoceni byla ?adost V?FS, ktera o realizaci hodnoceni po?adala vzhledem ke spekulacim v mediich o nestandardnim pr?b?hu studia n?kterych osob na teto vysoke ?kole. [20] AK ocenila vst?icnost, poskytnuti v?ech pot?ebnych podklad? a dobre podminky k praci, ktere ji byly V?FS poskytnuty. [20] I p?es ?aste?n? kriticke hodnoceni vyzdvihla AK progres, ktery V?FS u?inila. Konstatovala take ojedin?lost p?ipadnych nestandardnich pr?b?h? studia a ocenila transparentnost zakladniho systemu studijni evidence. [20]

V listopadu 2009 Hospoda?ske noviny upozornily na to, ?e nejmen? p?t vyu?ujicich v?etn? samotne rektorky Bohuslavy ?enky?ove (zarove? majitelky Bankovni akademie a vit?zky sout??e mana?erka roku 2008) v oficialnich dokumentech zatajovaly sv?j titul RSDr. z Vysoke ?koly politicke ust?edniho vyboru KS? a nahrazuji jej titulem Dr. Rektorka toto sve studium zatajila i ve svem ?ivotopise. Prorektor a byvaly prvni rektor V?FS Vladimir ?echak ve svem profesnim ?ivotopise neuvedl sve publikace vydane Vysokou ?kolou politickou UV KS?, nap?iklad spoluautorstvi knihy ?Uloha v?dy v socialisticke spole?nosti“ z roku 1987. V?FS se k tomu vyjad?ila, ?e je soukromou zale?itosti ka?deho dr?itele titulu, zda ho uvadi v plnem ?i zkracenem zn?ni, a ?e otazka, zda n?kdo je ?i neni nositelem titulu RSDr., je pro posouzeni odborne kvalifikace irelevantni, proto ji V?FS nesleduje. [16]

Podle Milo?e Kadlece (Manipulato?i.cz) se Vysoka ?kola finan?ni a spravni zrodila ze ?pinavych pen?z pro vyd?lavani dal?ich pen?z od zajemc? o rychle a snadno dosa?itelny titul a je provazana s tim nejhor?im, co v ?eske politice existuje. Jeji profil ur?uji byvale bol?evicke a miliciona?ske kadry, prokremel?ti aktiviste, konspirato?i a p?isp?vatele dezinforma?nich web?, ezoterici, kterym byl ud?len Bludny balvan spolku Sisyfos a usv?d?eni plagiato?i. [21]

Osoby zname z V?FS, Vladimir Smejkal a Pavel Mates , zpracovaly pro Ministerstvo vnitra ?R 6. prosince 2012 b?hem jedineho dne od zadani posudek, ktery podpo?il kontroverzni Henych?v postup ministerstva vnitra ?R p?i interpretaci formulace ?chybovost v obou kontrolnich vzorcich“ tykajici se petic na podporu kandidat? v prezidentskych volbach . Vladimir Smejkal koncem roku 2012 te? ?elil podez?eni, ?e opakovan? u?elov? zpracovaval posudky s cilem posv?tit zadani ve?ejnych zakazek bez vyb?roveho ?izeni p?edem zvolenym firmam. [22]

Jako jedna ze t?i soukromych vysokych ?kol ziskala V?FS finan?ni prost?edky na podporu vyzkumu od Ministerstva ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy (M?MT), a to ve dvou oblastech. Poprve ziskala tzv. institucionalni podporu na rozvoj vyzkumne organizace, ktera dosahla pro rok 2014 vy?i 2 299 tis. K?. [23] Rozhodnuti M?MT vychazelo z toho, ?e V?FS nejen spl?uje formalni znaky vyzkumne organizace, pot?ebne pro poskytnuti podpory specifickeho V? vyzkumu, nybr? ?e take spl?uje ur?ita odborna kriteria, zejmena p?edpoklady dlouhodobeho rozvoje v oblasti vyzkumu a vyvoje. Ve druhem p?ipad? ?lo o poskytnuti u?elove podpory na tzv. specificky vysoko?kolsky vyzkum, a to na rok 2014 ve vy?i 1 307 tis. K? [24] (zhruba stejnou ?astku univerzita ziskala i v roce 2013). V p?ipad? teto podpory jde o stimulaci vyzkumu student? doktorskych a magisterskych studijnich program? (ve spolupraci se ?koliteli a dal?imi pedagogy).

Ve svem programu ?Univerzita t?etiho v?ku“ (?lenem v?d. rady V?FS je prof. Ale? Gerloch ) nabizi Soukroma Vysoka ?kola finan?ni s spravni (V?FS) ve studijnim st?edisku v Most? p?edm?t ?Tajne spole?nosti“, ktery vyu?uje mistni podnikatel Ing. Jaroslav Srkal. Jak upozornil ?idovsky tiskovy a informa?ni servis, sou?asti p?edm?tu jsou i ? Protokoly sionskych mudrc? ”. V?FS vejde do d?jin jako p?iklad ?i?eni konspira?nich teorii, prezentovanych jako vysoko?kolsky vzd?lavaci program. [25]

Znami absolventi a studenti [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Adresa? soukromych vysokych ?kol stav k 16. ?ervnu 2006. aplikace.msmt.cz [online]. [cit. 2010-04-30]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-04-16.  
  2. ↑ a b c Obchodni rejst?ik na www.justice.cz , I? 26138077
  3. ↑ Rada pro vyzkum, vyvoj a inovace / Seznam vyzkumnych organizaci
  4. ↑ Campus V?FS : V?FS [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupne online .  
  5. ↑ http://www.vsfs.cz/?id=1154
  6. ↑ SHAMBAUGH, David. China's Propaganda System: Institutions, Processes and Efficacy. S. 49?50. The China Journal [online]. 2007-01 [cit. 2020-01-16]. Ro?. 57, s. 49?50. DOI 10.1086/tcj.57.20066240 . (anglicky)  
  7. ↑ SAHLINS, Marshall. Confucius Institutes ? academic malware . [s.l.]: The University of Chicago Press, 2015. ISBN   9780984201082 . (anglicky)  
  8. ↑ Konfucius v Praze: zda? to neni koneckonc? radostne?. Sinopsis [online]. 2019-11-25 [cit. 2019-11-26]. Dostupne online .  
  9. ↑ ?EVELA, Vladimir. ?e?i nas budou milovat. V Praze vznika druha tuzemska pobo?ka ?inskeho Konfuciova institutu, p?ed kterym varuje FBI i BIS. Hospoda?ske noviny [online]. 2018-12-14 [cit. 2019-11-26]. Dostupne online .  
  10. ↑ Informace o ?SE. www.cse.cz [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-07-26.  
  11. ↑ Stanovy ?SE. www.cse.cz [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-07-26.  
  12. ↑ Kolektivni ?lenove ?SE. www.cse.cz [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-07-26.  
  13. ↑ Cena prof. Vencovskeho
  14. ↑ Databaze EBSCO
  15. ↑ Databaze RePEc
  16. ↑ a b c d e SOTONOVA, Jana; MACHALKOVA, Jana. Na pra?ske ?kole, kde se vzd?lavaji politici, p?sobi vyu?ujici s komunistickymi tituly. Hospoda?ske noviny [online]. 2009-11-04 [cit. 2019-11-26]. Dostupne online .  
  17. ↑ a b EACA ECTS and Diploma Supplement Labels. eacea.ec.europa.eu [online]. [cit. 2014-06-03]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-06-06.  
  18. ↑ Bolo?sky proces, na strankach M?MT. bologna.msmt.cz [online]. [cit. 2014-06-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-07-14.  
  19. ↑ LU?AKOVA, Zuzana. Je to tovarna na diplomy, ?ika o pra?ske vysoke ?kole jeji byvaly pedagog. Hospoda?ske noviny [online]. 2009-10-26 [cit. 2019-11-26]. Dostupne online .  
  20. ↑ a b c Hodnotici zprava Akredita?ni komise ?R. www.akreditacnikomise.cz [online]. [cit. 2014-06-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-06-02.  
  21. ↑ KADLEC, Milo?. V?FS rozhlasoveho radniho Toma?e K?ourka a v?deckeho radniho Ale?e Gerlocha. Manipulato?i.cz [online]. 2018-09-26 [cit. 2019-11-26]. Dostupne online .  
  22. ↑ KOVA?IK, Martin. Ministerstvo spravedlnosti pro?et?i ?innost znalce Smejkala. INDOC [online]. 2012-11-14 [cit. 2019-11-26]. Dostupne online .  
  23. ↑ SANTUS, Arnold. Institucionalni podpora na dlouhodoby koncep?ni rozvoj vyzkumne organizace v roce 2014 [online]. Ministerstvo ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy , 2014-01-28 [cit. 2019-11-26]. Dostupne online .  
  24. ↑ U?elova podpora na specificky vysoko?kolsky vyzkum, M?MT ?R [online]. Ministerstvo ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy [cit. 2019-11-26]. Dostupne online .  
  25. ↑ Vysoka ?kola finan?ni a spravni vyu?uje ?Tajne spole?nosti a Protokoly sionskych mudrc?“. ?idovsky tiskovy a informa?ni servis [online]. 2018-10-05 [cit. 2019-11-26]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-03-29.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

City University of Seattle Network
Severni Amerika
Evropa
Asie a Australie
Soukrome vysoke ?koly v ?esku
Aktivni
Academia Rerum Civilium ? Vysoka ?kola politickych a spole?enskych v?d , s.r.o. ? AKCENT College , s.r.o. ? AMBIS vysoka ?kola , a.s. ? Anglo-americka vysoka ?kola , z.u. ? Archip , s.r.o. ? ART & DESIGN INSTITUT , s.r.o. ? Vysoka ?kola CEVRO , z.u. ? Evropsky polytechnicky institut , s.r.o. ? Filmova akademie Miroslava Ond?i?ka v Pisku , o.p.s. ? Metropolitni univerzita Praha , o.p.s. ? Moravska vysoka ?kola Olomouc , o.p.s. ? Panevropska univerzita ? Pra?ska vysoka ?kola psychosocialnich studii , s.r.o. ? Soukroma vysoka ?kola ekonomicka Znojmo , s.r.o. ? ?KODA AUTO Vysoka ?kola o.p.s. ? Unicorn University s.r.o. ? University of New York in Prague , s.r.o. ? Univerzita Jana Amose Komenskeho Praha , s.r.o. ? Vysoka ?kola aplikovane psychologie , s.r.o. ? Vysoka ?kola ekonomie a managementu , a. s. ? Vysoka ?kola evropskych a regionalnich studii , z. u. ? Vysoka ?kola finan?ni a spravni , a.s. ? Vysoka ?kola hotelova v Praze 8 , spol. s r.o. ? Vysoka ?kola kreativni komunikace , s.r.o. ? Vysoka ?kola logistiky , o.p.s. ? Vysoka ?kola mezinarodnich a ve?ejnych vztah? Praha , o.p.s. ? Vysoka ?kola NEWTON , a.s. ? Vysoka ?kola obchodni a hotelova , s.r.o. ? Vysoka ?kola PRIGO , z. u. ? Vysoka ?kola Sting , o.p.s. ? Vysoka ?kola t?lesne vychovy a sportu Palestra , s.r.o. ? Vysoka ?kola zdravotnicka , o.p.s.
Neaktivni
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vysoka_?kola_finan?ni_a_spravni&oldid=23784819 “