Vrasa je geologicky utvar , ktery vznika jako vysledek orientovaneho nap?ti na bo?ni strany k?ry. Jedna se o nej?ast?ji vlnovit? p?ehnutou ?ast zemske k?ry , p?i kterem dochazi k poru?eni p?vodn? horizontalniho ulo?eni vrstev. ?asto je pozorovana u sedimentarnich hornin , ale m??e se vyskytovat i u jinych druh? hornin. Ka?da vrasa je slo?ena ze dvou zakladnich ?asti ? antiklinaly (mista vyklenuti) a synklinaly (mista poklesnuti). Spojeny jsou rameny vrasy. Vrasy mohou dosahovat velikosti od n?kolika milimetr? a? po desitky kilometr?.

Slo?ita vrasova poho?i maji osy vras zvln?ne ve vertikalnim sm?ru, co? vede k tzv. brachyantiklinalni a brachysynklinalni stavb?. ^[1]

Geometrie vras [ editovat | editovat zdroj ]

Geometricke prvky vras [ editovat | editovat zdroj ]

Pro poznavani a dal?i klasifikaci vras je d?le?ite poznat n?ktere jejich geometricke prvky. Vrasy mohou mit r?znou velikost od n?kolika centimetr? a? do obrovskych n?kolikakilometrovych rozm?r? (megaantiklinala, megasynklinala, velevrasa). P?imo v terenu je ale nemo?ne v?dy pozorovat cele vrasy, v?t?inou je mo?ne na odkryvech sledovat jen p?i?ny profil, p?ipadn? pozorovat jen n?ktere prvky, ktere vystupuji p?es sedimenty na povrch. V p?i?nem profilu je mo?no pozorovat dv? zakladni ?asti vrasy, ktere ur?uji jeji tvar, nahoru vyklenutou A ntiklinalu a dol? prohnutou S ynklinalu . Podle stratigrafickeho vyvoje zvrasn?nych vrstev je antiklinalou ta vyklenuta vrasa, ktera ma ve svem jadru star?i vrstvy, synklinala ma ve svem jad?e zvrasn?ne naopak mlad?i vrstvy. V p?irod? b?hem vrasn?ni b??n? dochazi k mnohonasobnemu p?evrasn?ni, co? ma za nasledek uspo?adani vrstev synklinal a antiklinal do r?znych kombinovanych struktur, v nich? neni rozlo?eni vrstev na prvni pohled z?ejme. Mezi dal?i prvky pat?i:

• zamek vrasy , misto nejv?t?iho zak?iveni vrasy, na antiklinale se zamkova ?ast nazyva ?vrchol“ a na synklinale ?dno vrasy“. V p?ipad?, ?e vrasa neni p?ima (nap?iklad pokud je uklon?na na bok a podobn?), je mo?no pozorovat i ?h?eben“, ktery je hypsometricky (vy?kov?) nejvy??im bodem antiklinaly, p?ipadn? ?kyl“, co? je nejni??i bod synklinaly. Pozice zamku je d?le?ita pro dal?i klasifikaci vras.
• rameno vrasy , spojnice antiklinalniho a synklinalniho zamku vrasy. Pokud spojuje antiklinalni a synklinalni ?ast jedne vrasove vlny, nazyva se st?edni rameno vrasy. Na ramenu se te? nachazi inflexni bod nejmen?iho zak?iveni vrasy. Dv? p?ilehla ramena vrasy sviraji meziramenni uhel, na zaklad? jeho velikosti je mo?no odvodit velikost deformace, ktera doprovazela vznik vrasy. ?im je meziramenni uhel men?i, tim intenzivn?j?i sily musely p?sobit p?i stla?ovani vrasn?ne plochy. Osou meziramenniho uhlu je takzvana ?osa vrasy“.

Mezi geometricke parametry, ktere jsou d?le?ite pro ur?ovani rozm?r? vras pat?i amplituda, co? je polovina vy?ky mezi h?ebenem a kylem vrasy, vlnova delka, ktera vyjad?uje vzdalenost mezi dv?ma p?ilehlymi vrcholy vras a delka (osy) vrasy.

V trojrozm?rnem prostoru je vyznamnym znakem vrasy osova rovina, ktera prochazi spojnici os antiklinalnich (nebo synklinalnich) zamk? cele zvrasn?ne horninove sekvence. Kylova a h?ebenova osa jsou spojnicemi nejni??ich (kyl?), nebo nejvy??ich (h?eben?) bod? vrasy.

Typy vras [ editovat | editovat zdroj ]

K hlavnim typ?m vras podle polohy osove roviny meziramenniho uhlu se ?adi p?ime, ?ikme, p?evracene, le?ate, pono?ene, v?ji?ovite a jine. Podle symetrie je mo?no vy?lenit vrasy symetricke, jejich? ramena maji stejnou delku a asymetricke, jejich? ramena jsou r?zn? dlouha. Asymetrie vras je ?asto zp?sobena ?ikmym p?sobenim hlavniho nap?ti na deformovane vrstvy hornin. U asymetrickych vras v p?vodn? subhorizontaln? ulo?enych vrstvach hornin se ur?uje vergence, vyjad?ujici uklon osove roviny vrasy od vertikaly na ur?itou stranu. V n?kterych p?ipadech se s jeji pomoci da proniknout do dynamiky vrasn?ni, proto?e ve sm?ru, ve kterem jsou vrasy naklon?ny, p?edtim p?sobily v?t?i tektonicke sily.

Podle tvaru se vrasy d?li na valcovite (cylindroidalni), ktere maji stejny profil po cele sve delce a nevalcove (necylindroidalni), ktere maji osu vrasy zak?ivenou. Jde nap?iklad o brachyantiklinalni vrasy, ktere vypadaji jako domy, nebo klenby a brachysynklinaly, ktere tvo?i panevni struktury.

Podle tvaru v profilu se vy?le?uji 4 zakladni typy vras:

• paralelni , v celem t?lese vrasy je zachovana stejna sila vrstvy
• koncentricke , specificky typ paralelnich vras
• podobne , prava sila zvrasn?ne vrstvy se m?ni postupn?, na zamcich je nejv?t?i a v ramenech se zmen?uje
• angularni , typicke rovnymi rameny a ostrymi zamky

V p?ipad?, ?e male vrasy ni??iho ?adu nasedaji na velke vrasy, nazyvaji se ty men?i jako ?vrasy paraziticke“. Tyto vrasy maji zakonitou stavbu, v pravem rameni dominantni vrasy p?ipominaji periodicky se opakujici pismeno M, zatimco na levem rameni pismeno Z. V p?ipad?, ?e neni mo?no pozorovat celou vrasu, ale jen ?ast jejiho ramene, umo??uje tento fakt spravn? identifikovat i zbytek jinak nep?istupne vrasove struktury.

V oblastech s vrasov?-nasunovou tektonikou jsou b??ne vrasy nad slep? ukon?enym nasunem (tzv. ?fault propagation fold“) a angularni vrasy vyvinute nad rampami nasun? (tzv. ?fault-bend fold“). ^[2]

Vznik vras, vrasn?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Vrasa je v p?irod? nej?ast?j?im p?ipadem plasticke (duktilni) deformace v?ech druh? hornin ( magmatickych , p?em?n?nych i sedimentarnich ). Vznik vras je ovlivn?n vlastnostmi hornin, ktere se u?astni deformace. B??nou p?i?inou deformace jsou tektonicke pohyby zemske k?ry , jejich? vnit?ni energie pochazi p?eva?n? ze zemskeho pla?t? , nej?ast?ji b?hem orogeneze . Proto?e orogeneze ?asto probiha v mnoha ?asov? odd?lenych fazich a nez?idka maji sily, ktere ji vyvolavaji, r?zny sm?r, ?asto dochazi k interferenci a vzniku komplikovanych vrasovych system?.

Uplatn?ni jednotlivych mechanism? vrasn?ni zavisi na ?ad? faktor?, zejmena v?ak na mocnosti, kontrastu pevnosti a viskozity vrasn?nych vrstev. ?im je vrasn?na vrstva siln?j?i, tim byva vlnova delka vyslednych vras. V p?ipad?, ?e vrasn?ne vrstvy nemaji stejnou silu, dochazi k disharmonickemu vrasn?ni. P?i extremn? velkem kontrastu pevnosti a viskozity dochazi k vzniku vras se specifickou strukturou tzv. mulion? . P?i vysokem kontrastu pevnosti dochazi k st?i?nemu vrasn?ni, p?i slab?im viskoznim kontrastu se tvo?i hlavn? ohybove vrasy.

Jine druhy vras [ editovat | editovat zdroj ]

Specifickymi p?ipady vras jsou takzvane glacitektonicke vrasy, ktere vznikaji p?ed ?elem postupujiciho ledovce v jeho plastickem podlo?i. Ty v?ak nevznikaji tektonickymi silami a proto i p?es svoji podobnost nejsou za klasicke vrasy pova?ovany. Vrasam podobne jsou i jine struktury, ?asto sedimentarniho charakteru, jako jsou ?e?iny nebo expulzni struktury vznikajici po uniku vody z horizontu do nadlo?i. Vrasove struktury vznikaji i p?i hydrataci , ne dehydrataci n?kterych evaporit? , nebo p?i podelnem uniku vody ze sedimentu, kdy m??e smr??ovanim dehydratovane vrstvy vzniknout takzvane konvolutni zvrstveni , p?ipominajici nepravidelne vrasy.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Vrasa na slovenske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Reichwalder, P. a Jablonsky, J., 2003: V?eobecna geologia 2. Bratislava, Univerzita Komenskeho ISBN   80-223-1664-4 s. 407?424
• Marko, F., Jacko, S., 1999: ?trukturna geologia I (V?eobecna a systematicka). Vydavate?stvo Harlequin ISBN   80-88896-36-3 , Ko?ice, s. 122?139

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Zlom
• Vrasovy p?esmyk

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu vrasa na Wikimedia Commons
• Fotografie vras