한국   대만   중국   일본 
Vostok (kosmicka lo?) ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Vostok (kosmicka lo?)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kosmicka lo? Vostok
Kosmická loď Vostok
Kosmicka lo? Vostok
Zakladni udaje
Vyrobce OKB-1
Zem? p?vodu Sov?tsky svaz Sovětský svaz Sov?tsky svaz
Provozovatel Sov?tsky kosmicky program
Pou?iti ov??eni mo?nosti pilotovaneho letu
Technicke specifikace
Typ kosmicka lo? k p?eprav? posadky
Nosna raketa Vostok-K
?ivotnost 10 dni
Startovni hmotnost 4730 kg
Kapacita posadky 1 kosmonaut
Delka 4,40 m
Pr?m?r 2,43 m
Objem 2,8 m³ (obyvatelny)
Motory 1× brzdny motor TDU-1 ( AK20F / TG-02 )
Oblast p?sobeni LEO
Vyrobni specifikace
Stav vy?azena
Vypu?t?no 11+
Prvni start 15. kv?tna 1960
Sputnik 4
Posledni start 19. ?ervna 1963
Vostok 6
Souvisejici za?izeni
Derivaty Voschod (kosmicka lo?)

Vostok byla sov?tska kosmicka lo? na jeji? palub? let?l do vesmiru 12. dubna 1961 prvni kosmonaut Jurij Gagarin .

Kosmicka lo? byla sou?asti programu Vostok , v jeho? ramci prob?hlo v letech 1961?1963 ?est pilotovanych kosmickych let?. Dal?i dva lety pote prob?hly v letech 1964 a 1965 , tehdy let?la upravena verze Vostoku, kosmicka lo? Voschod . Ve druhe polovin? 60. let byla lo? Vostok nahrazena lod?mi typu Sojuz , ktera se v r?znych modifikacich vyu?iva i v roce 2020 .

Vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoj kosmicke lodi Vostok za?al koncem padesatych let 20. stoleti. V te dob? za?al vyvoj platformy pro opticke snimkovani zem? v ramci ?piona?niho programu Zenit . Proto?e se Zenit po n?kolikadenni misi navracel s naexponovanymi snimky na zemi, podobn? jako u potencionaln? pilotovane mise, do?lo konstrukter?m, ?e toto dvoji ur?eni lod? je rozhodujici pro zisk podpory vedeni komunisticke strany Sov?tskeho svazu k vyvoji lodi Vostok.

Na vyvoji lodi se podilelo p?es 7000 in?enyr? a technik?, 123 organizaci a 36 zavod?. Zakladni konstrukce lod? Vostok z?stala pou?ivana vice ne? 40 let a postupn? byla upravovana pro mnoho dru?ic, od vy?e zmin?nych Zenit? ?ad 2, 4, 6, 8, p?es pilotovany Vostok a Voschod , v?decke Resurs a Foton a? k biologickym experimentalnim satelit?m Bion . Do za?atku 21. stoleti maji pilotovane i bezpilotni lodi na bazi teto platformy absolvovano p?es 800 kosmickych let?. Jedna se tak bezkonkuren?n? o nej?ast?ji pou?ivane vesmirne navratove t?leso.

Popis lodi [ editovat | editovat zdroj ]

Model kosmicke lodi Vostok se t?etim stupn?m

Delka lodi byla 4,4 m, maximalni pr?m?r 2,43 m. Hmotnost ?inila 4730 kg, nicmen? u jednotlivych let? se mirn? odli?ovala. Lo? se skladala z navratoveho modulu sferickeho tvaru o pr?m?ru 2,3 metru a hmotnosti 2,46 tuny a dale ku?eloviteho servisniho modulu o hmotnosti 2,27 tuny, delce 2,25 metru a ?i?ce 2,43 metru. Vzhledem k re?imu utajovani, p?vodn? nebyly zve?ejn?ny podrobn?j?i informace o lodi. Nebyl znam ani jeji vzhled, ten byl ve?ejnosti p?edstaven a? v roce 1965 kdy byla na vystav? v Moskv? p?edstavena lo? spole?n? s poslednim stupn?m nosne rakety se kterym byla dlouha 7,5 m.

Navratovy modul [ editovat | editovat zdroj ]

V navratove ?asti bylo misto pro kosmonauta oble?eneho po celou dobu letu do ochranneho skafandru SK-1 a usazeneho v katapultovacim k?esle . Dale se zde nachazely p?istroje pro udr?ovani ?ivotnich podminek, komunikaci atd. V bo?nich schrankach byl ulo?en padakovy system. Vstup do kabiny byl uzav?en poklopem o pr?m?ru 120 cm. Druhy p?istup stejnych rozm?r? byl v kabin? na schrance s padaky. Posledni vstup byl vyu?ivan pro servisni p?istup k uvnit? umist?nym za?izenim. Sou?asti kabiny byla rovn?? 2 kruhova okenka z ?aruvzdorneho skla, 1. na prave stran? a 2. v pr?lezu nad hlavou kosmonauta. Zvn?j?ku byly osazeny slune?nimi clonami, ktere mohl kosmonaut dle pot?eby uzavirat. Nosna konstrukce kabiny byla vyrobena z hliniko-ho??ikove slitiny. Z vnit?niho objemu modulu, ktery byl 5,2 m 3 , bylo obyvatelnych 2,8 m 3 , po instalaci katapultovaciho k?esla a usazeni kosmonauta se objem dale sni?il a? na 1,6 m 3

P?i navratu se kosmonaut z modulu ve vy?ce asi 7 km katapultoval a p?istaval na padaku. Samostatn? p?istaval navratovy modul, d?vodem bylo, ?e dopadova rychlost modulu byla p?ili? vysoka (a? 10 m/s) a kosmonautovi p?itomnem v navratovem modulu by hrozilo va?ne zran?ni.

Katapultovaci sedadlo slou?ilo rovn?? jako unikovy prost?edek pro p?ipad selhani nosne rakety. To bylo v teto rane fazi kosmickeho programu pom?rn? b??nym jevem. P?i havarii do 40 sekund po startu by se kosmonaut jednodu?e samostatn? katapultoval a p?istal na padaku v blizkosti kosmodromu. P?i havarii do 150 sekund po startu by o katapulta?i rozhodovaly pozemni jednotky. P?i selhani rakety v pozd?j?i fazi letu by do?lo ke kompletnimu odpojeni kosmicke lod?.

Hlavni ovladaci panel lodi s dominujicim p?ehledovym globem
Lo? Vostok

V kabin? byla udr?ovana atmosfera s tlakem a slo?enim stejnym jako na povrchu zem?. Teplota byla udr?ovana v rozmezi 13 - 26 °C, vlhkost v rozmezi 51-57 %. O regeneraci vzduchu se staral system na bazi Superoxidu Draselneho ( KO 2 ), ktery pohlcoval dychanim vyprodukovany Oxid uhli?ity ( CO 2 ) a zarove? chemickou reakci uvol?oval kyslik ( O 2 ) pro dychani . Ventilace skrze kosmonaut?v skafandr byla zaji??ovana ventilatory s pr?to?nym mno?stvim 50 l/min. V p?ipad? naru?eni hermeti?nosti kabiny byla na palub? zasoba stla?eneho vzduchu pro zaji?t?ni 4 hodin podpory ?ivota.

Povrch modulu musel p?i svem navratu do zemske atmosfery odolat extremnim podminkam, jeho teplota mohla dosahnout a? 3500 °C. Proto byl cely jeho povrch pokryt masivnim tepelnym ?titem na bazi fenolo-formaldehydovych prysky?ic podobnych bakelitu . Tlou??ka ?titu se pohybovala od 3 cm a? po 14 cm v nejexponovan?j?ich mistech. Povrch tepelneho ?titu byl scelen tenkou vrstvou fenolove prysky?ice s p?idavkem azbestu a nakonec pokryt 5-uhelnikovymi segmenty z tenke hliniko-ho??ikove folie pro zvy?eni odrazivosti tepelneho za?eni. Kulovy tvar modulu byl zvolen zejmena proto, ?e diky vhodnemu vnit?nimu rozlo?eni hmotnosti a tedy polohy t??i?t?, nebylo nutne zaji??ovat aktivni stabilizaci kabiny v zav?re?ne fazi letu. Ta se podobn? jako badmintonovy ko?ik stabilizovala nejt???i a zarove? tepeln? nejodoln?j?i ?asti nap?ed. Na vn?j?i stran? kabiny se rovn?? nachazely anteny pro komunikaci se zemi.

Vzhledem k tomu, ?e lo? byla vyvinuta jako pln? automaticka a nep?edpokladala se pot?eba aktivni pilota?e, bylo p?istrojove vybaveni pom?rn? jednoduche. Lo? postradala plnohodnotnou gyroskopickou platformu nebo jakekoliv b??ne letecke orienta?ni p?istroje . Pro zji?t?ni orientace v prostoru slou?ily jen jednoduche detektory slunce systemu Grif a snima?e uhlove rychlosti (za?izeni systemu DUS-L2).

Pro zakladni informace o letu a mo?nost zakladniho ovladani byl kosmonaut vybaven dv?ma jednoduchymi p?istrojovymi panely. Pokro?ilej?i a kriticke funkce ovladani byly blokovany 3mistnym ?iselnym kodem , ktery by byl v kritickych situacich na pokyn ?idiciho letu odvysilan kosmonautovi ze Zem? radiem.

Bo?ni ovladaci konzole a centralni informa?ni panel, vpravo joystick pro ovladani orientace lodi

Na hlavnim indika?nim panelu o rozm?rech 40 x 38 cm, umist?nem uprost?ed kabiny, byly indikatory chybovych stav? a fazi letu, m??idla pracovnich naplni a parametr? atmosfery. Dominoval zde kombinovany p?istroj IMS s miniaturnim globusem , ktery zobrazoval pr?m?t lodi na zemsky povrch, p?ipadn? mohl zobrazit p?edpokladane misto p?istani. Vybavu dopl?ovaly palubni hodiny.

Na bo?nim panelu o rozm?rech 47 x 33 cm po leve kosmonautov? ruce bylo ovladani komunikace, hlavniho motoru, teploty, ventilatoru a osv?tleni. Pro zm?nu orientace lodi v prostoru m?l kosmonaut k dispozici po prave ruce jednoduchy joystick .

Uprost?ed, pod hlavnim panelem byl umist?n pr?zor palubniho optickeho naviga?niho systemu VZOR o pr?m?ru 25 cm, ktery slou?il jako opticka pom?cka pro zorientovani lodi v prostoru p?ed zahajenim brzdneho manevru.

Sou?asti kabiny bylo rovn?? komunika?ni vybaveni pro spojeni se zemi a kratkovlnny rozhlasovy p?ijima? 3B-17 pro poslech pozemniho rozhlasoveho vysilani. Kosmonaut byl za letu sniman televizni kamerou systemu Topaz-10 umist?nou pobli? hlavniho panelu, druha kamera ho pak snimala z boku. Vybavu rovn?? dopl?oval palubni zaznamovy magnetofon .

K zaji?t?ni hygieny byl na palub? jednoduchy zachod pracujici na principu podtlakoveho odsavani, p?edch?dce systemu dodnes pou?ivaneho na kosmickych lodich Sojuz . Strava byla zaji??ovana prakticky vyhradn? formou tub s do ka?e zpracovanou stravou. Denni vy?ivova davka byla kalkulovana v rozmezi 2500 a? 2700 kcal .

Servisni modul [ editovat | editovat zdroj ]

V servisnim modulu se nachazel hlavni motor TDU-1 v?etn? pohonnych latek pro zaji?t?ni navratu na zemi, termoregula?ni system a baterie. Ob? dv? ?asti lodi byly po dobu letu spojeny prost?ednictvim 4 pasovych spoj?. K odd?leni dochazelo a? t?sn? p?ed p?istanim, kdy ji? servisni modul ukon?il svoji ?innost. V ?asti mezi navratovym a servisnim modulem byly na vn?j?ku lodi upevn?ny tlakove lahve se stla?enym vzduchem pro system zabezpe?eni ?ivota a dale 12 lahvi s tlakovym dusikem pro system orientace lodi. Trysky orienta?niho systemu se nachazely na povrchu modulu.

Celkem lo? Vostok obsahovala p?es 6000 tranzistor?, 56 elektromotor? a cca 800 rele a spina??.


Varianty lodi [ editovat | editovat zdroj ]

V ramci vyvoje lod? bylo navr?eno n?kolik model? Vostoku vedoucim a? ke kosmicke lodi.

Vostok 1K [ editovat | editovat zdroj ]

Prototyp kosmicke lod?. Zajimavosti bylo osazeni malych solarnich panel? od kterych bylo u dal?ich model? upu?t?no.

Vostok 2K [ editovat | editovat zdroj ]

Lo? ur?ena k bezpilotnimu fotografovani a pr?zkumu. Pozd?ji p?ejmenovana na ?piona?ni satelit Zenit.

Vostok 3KA [ editovat | editovat zdroj ]

Tato verze byla pou?ita pro lety s lidskou posadkou. Prvni start bez posadky prob?hl v b?eznu 1961 z kosmodromu Bajkonur , let s prvnim kosmonautem Jurijem Gagarinem potom v dubnu 1961. Posledni let Vostok 6 s prvni ?enou ve vesmiru Valentinou T?re?kovovou prob?hl v ?ervnu 1963.

Oficialn? bylo ve vesmiru 11 lodi teto verze, z toho 6 s posadkou a 5 v ramci bezpilotnich ov??ovacich test?.

Specifikace lodi Vostok 3KA [ editovat | editovat zdroj ]

  • Celkova hmotnost lodi Vostok: 4730 kg
  • Celkova Delka: 4,4 m
  • Pr?m?r (max.): 2,43 m
  • Vydr?: zasoby pro 10denni let

Navratovy modul (Vostok SA - Spuskayemay apparat, rovn?? nazyvany "Sharik"):

  • Osadka: 1
  • Pr?m?r sfericke kabiny: 2,3 m
  • Obyvatelny prostor: 2,8 m 3
  • Hmotnost celkova: 2,460 kg
  • Hmotnost tepelneho ?titu: 837 kg
  • Hmotnost padakoveho systemu: 151 kg
  • Hmotnost katapultovaciho k?esla a zasob: 336 kg
  • Hlavni padak vyst?elovan ve vy?i 2,5 km
  • Kosmonaut katapultovan ve vy?i 7 km
  • P?eti?eni p?i balistickem navratu: a? 9 g (88 m/s²)

P?istrojovy modul (Vostok PA - Priborniy otsek ):

  • Delka: 2,25 m
  • Pr?m?r: 2,43 m
  • Hmotnost: 2270 kg
  • Orienta?ni system RCS:
    • Po?et trysek: 16 trysek po 5 N (8 + 8 pro automaticky resp. manualni re?im. V?dy 2 pro bo?eni a klopeni, 4 pro rotaci)
    • Pracovni tlak: 4 atm
    • Pracovni medium: 20 kg plynneho Dusiku (N 2 )ulo?eny v 12 tlakovych nadobach (5 + 5 + 2 pro primarni, sekundarni a rezervni okruh)
  • Hlavni pohon typu TDU-1 (motor typ S5.4):
    • Hmotnost systemu v?. paliva: 397 kg
    • Tah: 1 x 15,83 kN + 4 vyvody spalin pro vektorovani tahu
    • System dodavky paliva: turbo?erpadly s otev?enym cyklem
    • Pracovni latky: RFNA/amine
    • Mno?stvi paliva: 275 kg
    • Specificky impuls Isp: 266 s (2,61 kN·s/kg)
    • Pracovni tlak: 5,6 MPa
    • Sm??ovaci pom?r: 3,07
    • Doba chodu: typicky za?eh trval 45 sekund
    • Manevrovaci schopnost - delta v: 155 m/s
  • Elektricky system: Baterie
  • Pr?m?rna spot?eba: 0,20 kW
  • Celkova kapacita baterii: 24,0 kW·h

Pr?b?h letu [ editovat | editovat zdroj ]

Start [ editovat | editovat zdroj ]

Lo? Voskok byla vyna?ena stejnojmennou nosnou raketou, ktera vznikla dopln?nim 3. stupn? k p?vodn? vojenske raket? R-7 .

Jeden problem, ktery nebyl nikdy vy?e?en byla potencialni havarie do 20 sekundy po startu, kdy by v p?ipad? katapulta?e kosmonauta nebyl dostatek ?asu k rozvinuti padaku. Kolem startovni rampy z ni? startovaly lod? Vostok byly umist?ny sit?, ktere by teoreticky mohly zachytit pad kosmonauta. Nicmen? ve skute?nosti by z?ejm? do?lo k padu kosmonauta p?ili? blizko explodujici rakety. Havarie v uvodni fazi letu take mohla vest k tomu, ?e by se kosmonaut dostal v lodi do pozice z ni? by se nemohl bezpe?n? katapultovat. Bylo tedy pom?rn? pravd?podobne, ?e by havarie v prvnich 20 sekundach letu skon?ila smrti kosmonauta, co? d?lalo velke starosti konstrukterovi Sergeji Koroljovovi .

Orbitalni let [ editovat | editovat zdroj ]

Po odd?leni od nosne rakety a po dobu letu nebyla lo? aktivn? stabilizovana, nicmen? se pomalu voln? ota?ela v prostoru.

Navrat a p?istani [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed p?istavacim manevrem bylo pot?eba provest zorientovani lodi v prostoru tak, aby brzdici motor zajistil sni?eni orbitalni rychlosti a umo?nil tak nasledne p?istani. K zaji?t?ni teto orientace slou?il system trysek na plynny dusik. Stabilizaci mohla lo? provest v automatickem re?imu s vyu?itim infra?ervenych senzor? slunce systemu Grif, nebo manualn? kosmonaut s vyu?itim opticke naviga?ni pom?cky VZOR. Brzdny manevr typicky trval 45 s a sni?oval orbitalni rychlost lodi o cca 155 m/s. Zhruba 10 s po doho?eni brzdneho motoru dochazelo k pyrotechnickemu odd?leni obou hlavnich sekci lodi.

Spravnost funkce navratoveho systemu byla zcela zasadni pro navrat lodi a p?e?iti pilota. Byla proto volena pom?rn? nizka ob??na draha lodi tak, aby v p?ipad? selhani navratoveho systemu kosmicka lo? samovoln? vstoupila do atmosfery nejpozd?ji po 10 dnech let. Kosmonaut m?l dostatek vody, kysliku a dal?ich zasob na palub? aby do teto doby p?e?il. Navratovy modul Vostoku zaji??oval po odd?leni od motorove sekce svoji orientaci ?ist? pasivn?, jen diky vhodnemu umist?ni sveho t??i?t?.

Uhel vstupu lodi do atmosfery se pohyboval okolo 2°. Vlastni brzd?ni o atmosferu za?alo zhruba ve vy?i 100 km a p?eti?eni pr?b??n? nar?stalo a? k maximalni hodnot? 9 G. Dalkova p?esnost p?istani se m?la pohybovat v rozsahu +175 km resp. -100 km oproti planovanemu bodu.

Ve vy?ce 7 km p?i rychlosti padu cca 210 m/s byl pomoci pyrotechniky odst?elen hlavni poklop kabiny a po dvousekundove prodlev? byla provedena katapulta? kosmonauta. Ten nejprve klesal v k?esle na stabiliza?nim padaku o plo?e 2 m² a ve vy?i 4,5 km se od k?esla odd?lil a otev?el sv?j hlavni padak o plo?e 82,5 m². Bylo mo?no pou?it i zalo?niho padaku o plo?e 56 m².

Navratovy modul p?istal nepilotovany na svem vlastnim padaku o plo?e 574 m², ktery se rozeviral ve vy?i okolo 2,8 km. Hlavni padak pro sve rozvinuti rovn?? vyu?ival vyta?neho pada?ku ktery byl vypou?t?n ve vy?i 4,5 km.

Pro p?ipad p?istani do neznameho ?i nebezpe?neho terenu byl kosmonaut vybaven 43 kg va?ici soupravou NAZ pro nouzove situace obsahujici mimo jine nafukovaci ?lun, pistoli ra?e 9 mm a vysila?ku.

Lety kosmickych lodi Vostok [ editovat | editovat zdroj ]

Do vesmiru bylo usp??n? vypu?t?no ?est pilotovanych lodi Vostok. T?m p?edchazelo 5 usp??nych testovacich let? nepilotovanych lodi, ty formaln? pat?ili do programu Sputnik . Na palub? n?kterych nepilotovanych lodi se nachazeli pokusni psi a biologicke vzorky.

Nepilotovane lety [ editovat | editovat zdroj ]

Ozna?eni letu Datum startu Datum p?istani Po?et ob?h? Delka letu Poznamka
Sputnik 4 (Korabl-Sputnik 1) 15. kv?tna 1960 , 00:00:05 UTC 5. za?i 1962 2 roky a 113 dni Prototyp nosne rakety Vostok, ktera byla pozd?ji pou?ita pro vyneseni prvniho kosmonauta.
Sputnik 5 (Korabl-Sputnik 2) 19. srpna 1960 , 08:44:06 UTC 20. srpna 1960 11:02:00 UT 1 den, 2 hodiny a 18 minut Na palub? dva psi a zarove? prvni ?ivi tvorove, kte?i se navratili z vesmiru: Strelka a B?lka. Navrat do atmosfery 20/21. 5. Druhy prototyp lodi Vostok
Sputnik 6 (Korabl-Sputnik 3) 1. prosince 1960 , 07:30:04 UTC 2. prosince 1960 09:12:00 UT 1 den, 1 hodina a 42 minut Neusp??ny testovaci let lodi Vostok. Na palub? dva psi P?elka a Mu?ka.
Sputnik 9 (Korabl-Sputnik 4) 9. b?ezna 1961 , 06:29:00 UTC 9. b?ezna 1961 08:09:54 UT 1 1 hodina, 41 minut Testovaci let lodi Vostok. Na palub? byl pes ?ernu?ka.
Sputnik 10 (Korabl-Sputnik 5) 25. b?ezna 1961 , 05:54:00 UTC 25. b?ezna 1961 07:40:48 UT 1 1 hodina, 46 minut Posledni test kosmicke lodi Vostok s figurinou kosmonauta 18 dni p?ed startem Jurije Gagarina.

Pilotovane lety [ editovat | editovat zdroj ]

Ozna?eni letu Datum startu Posadka Po?et ob?h? Delka letu Poznamka
Vostok 1 12. duben 1961 Jurij Alexejevi? Gagarin 1 1 h 48 m Prvni pilotovany vesmirny let
Vostok 2 6. srpen 1961 German Stepanovi? Titov 17 25 h 11 m
Vostok 3 11. srpen 1962 Andrijan Nikolajev 64 94 h 10 m Sou?asny let spole?n? s lodi Vostok 4
Vostok 4 12. srpen 1962 Pavel Romanovi? Popovi? 48 70 h 44 m Sou?asny let spole?n? s lodi Vostok 3
Vostok 5 14. ?erven 1963 Valerij Fiodorovi? Bykovskij 81 118 h 57 m Najdel?i let jedineho ?loveka do vesmiru. Sou?asny let spole?n? s lodi Vostok 6, kolem ktereho prolet?l v nejmen?i vzdalenosti 5 km..
Vostok 6 16. ?erven 1963 Valentina Tere?kovova ? Nikolajevova 48 70 h 41 m Prvni ?ena ve vesmiru. Sou?asny let spole?n? s lodi Vostok 5

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vostok_(kosmicka_lo?)&oldid=23693641 “