한국   대만   중국   일본 
Vorva?ovec zobaty ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Vorva?ovec zobaty

Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jak číst taxoboxVorva?ovec zobaty
alternativní popis obrázku chybí
Ilustrace vorva?ovce zobateho
alternativní popis obrázku chybí
Porovnani velikosti s ?lov?kem
Stupe? ohro?eni podle IUCN
málo dotčený
malo dot?eny [1]
V?decka klasifikace
?i?e ?ivo?ichove (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
T?ida savci (Mammalia)
?ad sudokopytnici (Cetartiodactyla)
Infra?ad kytovci (Cetacea)
Malo?ad ozubeni (Odontoceti)
?ele? vorva?ovcoviti (Ziphiidae)
Rod Ziphius
G. Cuvier , 1823
Binomicke jmeno
Ziphius cavirostris
G. Cuvier , 1823
Areál rozšíření
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vorva?ovec zobaty ( Ziphius cavirostris ) je kytovec z ?eledi vorva?ovcovitych , jediny zastupce rodu Ziphius . Jedna se o robustniho savce dosahujiciho delky kolem 7 metr? a vahy kolem 2?3 tun. Ma kosmopolitni roz?i?eni ve v?ech oceanech v?etn? relativn? uzav?enych mo?i, jako jsou Karibske ?i Ochotske . Je to jediny zastupce vorva?ovcovitych, ktery se pravideln? vyskytuje ve St?edozemnim mo?i . V?t?ina t?la je b?idlicov? ?eda a? hn?da, po celem t?le se v?t?inou nachazi sv?tle zbarvene jizvy. H?betni ploutev je umist?na v zadni ?asti h?betu, ocasni ploutev je pom?rn? mala, stejn? jako hrudni ploutve. Z hlavy vy?niva relativn? kratky rypec (tzv. zobak), ktery dal vorva?ovcovi druhove jmeno. U samc? z dolni ?elisti vyr?staji dva zuby.

Jedna se o vyborneho potap??e. Dr?i rekord v hloubce i delce ponoru mezi v?emi savci, a to s ov??enou hodnotou 2992 metr? [2] a dobou (jineho) ponoru 3 hodiny a 42 minut. [3] Aby se vorva?ovec dokazal potopit tak hluboko a na tak dlouhou dobu, vyvinula se u n?j ?ada metabolickych i behavioralnich adaptaci. ?ivi se hlavn? hlubinnymi hlavono?ci , ?aste?n? i rybami a kory?i . Hlavni ohro?eni druhu p?edstavuje interakce se sonary st?ednich frekvenci (typy sonar? namo?nictev, ktere slou?i k hledani ponorek), ktera u vorva?ovc? zp?sobuje dekompresni nemoc a hromadna uviznuti na m?l?in? . Mezinarodni svaz ochrany p?irody (IUCN) odhaduje, ?e celkovy po?et vorva?ovc? zobatych dalece p?esahuje 100 tisic jedinc?. Jedna se o nejroz?i?en?j?iho a nej?ast?ji pozorovaneho vorva?ovce. IUCN jej pova?uje za malo dot?eny taxon .

Systematika [ editovat | editovat zdroj ]

Druh poprve popsal francouzsky p?irodov?dec Georges Cuvier v roce 1823. [4] Cuvier druh popsal na zaklad? ?aste?n? zachovale lebky vyplavene na pla?i ve st?edomo?ske francouzske obci Fos-sur-Mer v roce 1804. Vzhledem k extremn? tvrde kosti rypce (tzv. zobaku) Cuvier myln? usoudil, ?e se jedna o zkamen?linu, a druh tedy popsal jako fosilni. [5] V roce 1850 v?ak francouzsky paleontolog Paul Gervais rozpoznal, ?e tato lebka je identicka s lebkou nedavno vyplaveneho kytovce. Po p?ezkoumani nalezu tak bylo v roce 1872 zji?t?no, ?e se jedna o recentni druh. [6]

Rodovy nazev druhu pochazi z ?eckeho ziphia (v p?ekladu ?ve tvaru ?avle“) a druhove jmeno cavirostris pochazi z latiny a dalo by se p?elo?it jako ?dute rostrum“, co? souvisi s prohloubeninou na lebce. [7] K ?eskym nazv?m pat?i delfin Cuvier?v nebo vorva?ovec Cuvier?v. [8]

Vorva?ovec zobaty je jedinym zastupcem rodu Ziphius . [5]

Areal roz?i?eni a populace [ editovat | editovat zdroj ]

Jedna se o kytovce s kosmopolitnim roz?i?enim nap?i? v?emi oceany v?etn? tropickych a polarnich oblasti. Vorva?ovci zobati obyvaji i relativn? uzav?ene oblasti jako je Mexicky ?i Kalifornsky zaliv , nebo Karibske , Ochotske , Japonske a St?edozemni mo?e . [9] Ve St?edomo?i se jedna o jedineho regulern? se vyskytujiciho zastupce vorva?ovcovitych. Pravideln? se vyskytuje i v Jaderskem mo?i v?etn? chorvatskych vod. [10] St?edomo?ska populace je geneticky odli?na od ostatnich populaci. [11] [12]

Vorva?ovci zobati se nevyskytuji v m?lkych mo?ich a v extremnich zem?pisnych ?i?kach polarnich oblasti. Proto?e davaji p?ednost hlubokym vodam, u pob?e?i se vyskytuji z?idka, a z?stavaji v hlubokych oceanskych vodach (p?es 200 m) v blizkosti nebo nad kontinentalnimi svahy. [9]

Celkovou velikost populace je slo?ite ur?it hned z n?kolika d?vod?: vorva?ovci zobati maji extremn? rozsahle roz?i?eni, v oblastech s vyskytem jinych druh? vorva?ovc? byva problematicke tyto druhy od sebe odli?it, pravideln? se potapi do extremn? hlubokych vod na velmi dlouhou dobu, a kone?n? t?lesna velikost vorva?ovc? zobatych je pom?rn? mala, tak?e neni snadne je spat?it ani v dob?, kdy jsou p?i hladin?. Z mistnich s?itani se da nicmen? konstatovat, ?e vorva?ovec zobaty je nejroz?i?en?j?i zastupce vorva?ovcovitych s globalni populaci dalece p?ekra?ujici 100 tisic jedinc?. [13] Podle studie mitochondrialni DNA dochazi u populaci z jednotlivych oceanskych panvi jen k minimalnimu miseni. [12] To spole?n? s jedinci pozorovanymi na stejnych mistech pravideln? po mnoho let napovida, ?e se jedna o usedle, nemigrujici ?ivo?ichy. [5] Male socialni skupinky spolu z?stavaji ?asto cele roky (plati zejmena o skupinkach tvo?enych samci). [14] Mezi jednotlivymi populacemi existuje ?ada regionalnich rozdil? jako jsou mistn? prom?nne vzory pigmentace k??e. [5] Vzhledem k relativni po?etnosti celosv?tove populace je vorva?ovec zobaty prozatim veden jako malo dot?eny druh. [13]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Ilustrace vorva?ovce zobateho (Parker & Coward, 1890)

Druh ma dlouhe, podsadite t?lo doutnikoveho tvaru a oproti jinym druh?m vorva?ovc? je je?t? o n?co robustn?j?i. H?betni ploutev je pom?rn? mala (30?40 cm vysoka [7] ), srpovit? zahnuta dozadu a nachazi se v zadni ?asti t?la n?kde kolem 2/3 t?lesne delky. Hrudni ploutve jsou pom?rn? male a p?i stahnuti k t?lu zapadaji do m?lkych kapsovitych prohlubni. Tyto kapsy patrn? slou?i k t?snemu zatahnuti ploutvi b?hem plavani, ?im? se sni?uje odpor vody a tim i efektivita plavani. Podobne kapsy jsou znamy i u jinych vorva?ovc?. Hlava je robustni, tup? zakon?ena s pon?kud nevyraznym rypcem, tzv. zobakem (odsud ?eske druhove jmeno). Meloun byva o trochu v?t?i u samc?. Na vrcholu hlavy se nachazi m?lka prohlube?. Na krku na ka?de stran? jsou umist?ny protahle ryhy ve tvaru pismene V. Ocasni ploutev je mirn? vykrojena se za?pi?at?lymi kone?ky. H?betni a ocasni ploutve mohou byt pokryty svijono?ci . [15] [16]

Vydechova fontana druhu je rozptylena

Na konci spodni ?elisti se nachazi par dop?edu sm??ujicich konickych zub?. Tyto zuby jsou pro?ezany v?t?inou jen u dosp?lych samc? a pouze u t?ch nejv?t?ich, dominantnich star?ich samc? zuby vy?nivaji z tlamy, tak?e tvo?i men?i kly . Tyto zuby n?kdy byvaji pokryty svijono?ci. [9] Zuby samc? jsou patrn? pou?ivany v zapasech o samice, o ?em? vypovidaji jizvy na hlavach a h?betech samc?. [17] Linka tlamy p?i zav?eni sm??uje nejd?ive nahoru a pote na koncich kratce dol?, tak?e p?ipomina pismeno S. [18] Vydechova fontana je nizka, rozptylena a v?t?inou nami?ena dop?edu. [9] Voda tudy byva p?i pobytu na hladin? vyst?ikovana ka?dych 20?30 vte?in. Fontana je pom?rn? nenapadna a pozorovateli na mo?i m??e snadno uniknout. [19]

Samci i samice m??i v pr?m?ru kolem 6,1 m. Existuji sice zaznamy o jedincich p?esahujicich 7 metr?, nicmen? v?echna tato m??eni jsou zalo?ena na odhadech nebo se patrn? jednalo o ?patn? identifikovane druhy. Nejv?t?i v?rohodn? zaznamenany (tzn. fyzicky zm??eny) jedinec m?l 6,93 metru. [15] Vaha se pohybuje kolem 2,5, maximaln? 3 tun. [9]

Vorva?ovec zobaty u hladiny mo?e

V?t?ina t?la samce je b?idlicov? ?eda. Hlava je bila, a sv?tla barva pokra?uje od zadni ?asti hlavy i o n?co dale na h?bet. Zbarveni samic m??e krom? b?idlicove barvy zahrnovat i jine odstiny ?ede a? po na?ervenale hn?dou. Toto barevne rozli?eni v?ak neplati u cele populace a da se ?aste?n? aplikovat jen na dosp?le jedince, tak?e jej nelze spolehliv? pou?it pro rozeznani pohlavi v terenu. O?i jsou tmave. P?ed i za okem se nachazi dra?ka ve tvaru p?lm?sice. Mla?ata se rodi tmav? ?erna ?i modro?erna se sv?tlej?i spodinou. [15] Vedle zmin?nych podlouhlych jizev zp?sobenych jedinci teho? druhu se po t?lech vorva?ovc? zobatych nachazi sv?tle kulate jizvy, ktere se p?i?itaji na vrub mihulim a ?ralo?k?m brazilskym . [20]

Stejn? jako u ostatnich kytovc?, i u vorva?ovc? zobatych je pro ochrana?ske a vyzkumne u?ely kriticky d?le?ita identifikace pohlavi v terenu. Toho lze docilit zahlednutim genitalii, p?itomnosti viditelnych velkych zub? (samci) nebo bezprost?edni blizkosti mlad?te (u samic). Vzhledem k plache povaze druhu jsou v?ak tyto rysy na mo?i jen t??ko pozorovatelne. Ob?as se tak pro pot?eby identifikace pohlavi vyu?iva intenzita zjizveni na hlav? a na h?betu, jeliko? se p?edpoklada, ?e vysoka mira zjizveni indikuje samce, kte?i maji jizvy z boj? o samice. Zku?eni pozorovatele mohou pou?it k rozli?eni pohlavi i vzory pigmentace k??e, nicmen? toto ur?eni je pom?rn? komplikovane. [21]

Lebka vorva?ovce zobateho

Jak u? bylo ?e?eno, u? Cuvier si v?iml, ?e kost rypce je extremn? tvrda. To v?ak plati pouze pro dosp?le samce, u samic a nedosp?lych vorva?ovc? takto tvrda neni. To vedlo k hypoteze, ?e tvrda kost u samc? ma funkci p?i bojich o samice. Podle jine hypotezy tato kost pomaha s p?ijimanim ?i vydavanim zvuku. [15] [14]

Biologie [ editovat | editovat zdroj ]

Chovani [ editovat | editovat zdroj ]

Vorva?ovci zobati se vyskytuji v malych skupinkach kolem 2?7 jedinc?, ob?as se pohybuji i o samot?. Vzhledem k tomu, ?e vyhledavaji hlavn? hluboke vody, lze je zahlednout pouze z lodi na otev?enem mo?i. Jsou dost pla?i, tak?e je t??ke je sledovat zblizka. ?as travi nadechovanim p?i hladin?, nebo hledanim potravy hluboko pod vodou. Ob?as vyskakuji nad hladinu podobn? jako delfini. [17] [9] P?i plavani u hladiny v?t?inou vystrkuji jen svou hlavu a h?bet, jak vlnitymi pohyby plavou vp?ed. P?ed hlubokym ponorem se ?asto zavlni vice, ne? je obvykle, vystr?i nad hladinu v?t?i ?ast h?betu ne? oby?ejn? a uka?i i svou ocasni ploutev, na?e? zmizi na dlouhou dobu pod hladinou. [19]

Potrava [ editovat | editovat zdroj ]

Kostra vorva?ovce zobateho

Podobn? jako ostatni vorva?ovci, i vorva?ovec zobaty se krmi pomoci sukce. Jakmile nalezne ko?ist, rozev?e tlamu, roztahne hrdlo a za pomoci jazyka vytvo?i podtlak, ?im? nasaje ko?ist do tlamy. [22] Tomuto mechanismu napomahaji dra?ky po stranach krku. [23] K lokalizaci ko?isti dochazi pomoci echolokace , ?ili vyhledavani ko?isti na zaklad? vyslanych ultrazvukovych signal?. K nasm?rovani echoloka?nich ultrazvuk? dopomaha tzv. meloun , pol?ta?ovity tukovy organ umist?ny v p?edni ?asti hlavy. Vorva?ovec vysila do prostoru klikave ultrazvukove signaly v intervalu kolem 0,4?0,43 zvuk? za vte?inu; tyto signaly se pote odra?i od p?ipadne ko?isti a jejich op?tovnym p?ijimanim je vorva?ovec schopen ur?it lokaci ko?isti. Jakmile vorva?ovec zaregistruje ko?ist, rychlost klikani se zvy?uje, a t?sn? p?ed polapenim loveneho ?ivo?icha se prom?ni spi?e v bzu?eni. [24] [14]

Slo?eni potravy druhu je znamo z obsahu ?aludk? vyplavenych jedinc? nebo vorva?ovc? necht?n? zachycenych v ryba?skych sitich. [25] [26] [27] Obecn? se da ?ici, ?e hlavni slo?ku potravy druhu tvo?i hlubinni hlavono?ci , jidelni?ek je dopl?ovan rybami a ob?as i kory?i . Vorva?ovci nejsou p?ili? vybiravi a lovi velke mno?stvi druh? hlubinnych ?ivo?ich?. Z hlavono?c? se jedna hlavn? o zastupce ?eledi Cranchiidae , Gonatidae , Histioteuthidae , Octopoteuthidae , Ommastrephidae , Onychoteuthidae , Pholidoteuthidae a Mastigoteuthidae . [25]

Potap?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Vorva?ovac zobaty p?i vyskoku nad vodu

Chovani vorva?ovc? zobatych p?i potap?ni je pom?rn? dob?e znamo ze studii vyu?ivajicich satelitni sledovaci za?izeni upevn?ne na jejich h?betech. Typicke potap?ni probiha tak, ?e se vorva?ovec nejd?ive potopi do zna?ne hloubky (p?es 800 m), na?e? nasleduje v?t?i mno?stvi m?l?ich ponor?. Doba travena p?i hladin?, b?hem ktere vorva?ovci dopl?uji zasoby kysliku, je velmi kratka, typicky trva jen 2?8 minut, av?ak v nepravidelnych intervalech stravi p?i hladin? mnohem del?i dobu (30?310 minut). [28] P?i m?lkych ponorech do 200 m jsou vorva?ovci v?t?inou ti?i, a to patrn? z d?vod? vyhnuti se svym hlavnim predator?m ? kosatkam. Kosatky toti? lovi hlavn? v prvnich 200 m pod hladinou mo?e. [28] Ponory byvaji ?asov? vysoce koordinovane a probihaji v men?ich socialnich skupinach, co? sni?uje riziko predace. Male skupinky nejd?ive rychle a ti?e sestoupi do velkych hloubek, kde za?nou pou?ivat echolokaci, rozd?li se a za?nou se samostatnym shan?nim potravy. Po skon?eni lovu se za?nou potichu vyno?ovat. Zatimco k ponor?m dochazi v p?imem vertikalnim sm?ru, k vyno?ovani dochazi pod pom?rn? nizkym uhlem, diky kteremu vyno?ujici vorva?ovci urazi pom?rn? zna?nou horizontalni vzdalenost. D?vodem tohoto chovani je sni?eni rizika predace kosatkami. V p?ipad?, ?e by kosatky odposlouchavaly echolokaci vorva?ovc? pod sebou a ?ekaly by, a? se vorva?ovci za?nou vyno?ovat, v p?ipad? p?imeho horizontalniho vyno?eni by kosatky mohly dob?e odhadnout pozici vorva?ovc?. Vorva?ovci v?ak b?hem vyno?ovani urazi i stovky metr? v horizontalnim sm?ru, ?im? mnohonasobn? zv?t?uji plochu, kterou p?ipadne ?ekajici kosatky musi monitorovat, a vyznamn? tak sni?uji preda?ni riziko. Spolu se zapo?itanim ura?ene vzdalenosti b?hem shan?ni potravy se mohou vorva?ovci vyno?it i 1 km od mista potopeni. [29] [30]

Vorva?ovec zobaty je dr?itelem hned dvou rekord? v potap?ni mezi v?emi savci, a sice nejhlub?iho i nejdel?iho ponoru. V roce 2020 byl zaznamenan ponor trvajici 3 hodiny a 42 minut, [31] [3] co? je v?bec nejdel?i ponor, jaky byl kdy u savce zaznamenan. [32] [33] Tak dlouhy ponor nicmen? neni u vorva?ovc? typicky a dany rekordman patrn? dosahl svych naprostych limit?. [32] Vorva?ovec zobaty dr?i rekord i v hloubce ponoru, a to s ov??enou hodnotou 2992 metr?. Tato hloubka byla zm??ena u jedince od kalifornskeho pob?e?i. [2]

Par vorva?ovc? zobatych u Dominiky

Potap??ske schopnosti druhu dalece p?ed?i p?edpokladanou vydr? pod vodou vypo?tenou ?ist? na zaklad? aerobni kapacity vorva?ovc?. Vorva?ovc?m zobatym pomahaji v jejich extremnich potap??skych dovednostech ?etne fyziologicke a behavioralni mechanismy, ktere jim umo??uji z?stat pod vodou vyjime?n? dlouho a hluboko. [34] [35] K t?m fyziologickym pat?i extremn? nizky metabolicky vydej, schopnost ukladat velke mno?stvi kysliku, vysoka pufra?ni kapacita (mechanismus, ktery zabra?uje nahromad?ni kyseliny mle?ne v t?le; tato kyselina by jinak mohla zp?sobit nar?st pH krve, co? by jinak zp?sobilo smrt), velmi pomaly srde?ni tep , periferni vasokonstrikce vedouci ke sni?eni prokrveni k??e a ploutvi, odlo?ene traveni a zredukovani funkce jater a ledvin . [36] Dochazi take ke kolapsu hrudniho ko?e , ktery umo??uje tak?ka uplne vyprazdn?ni plic, ze kterych vorva?ovci p?ed ponorem vypou?ti a? 90 % vzduchu (to mj. pomaha i ke sni?eni vztlaku a tedy snaz?imu proniknuti do velkych hloubek). [37] K behavioralnim adaptacim na extremni ponory pat?i uzp?sobeni pohybu pod vodou tak, aby dochazelo k co nejmen?imu metabolickemu vydeji. [36] Konkretn? se jedna nap?. o energeticky efektivni kombinaci machani ploutvemi a volneho ?padu“ p?i pono?ovani. P?i jedne ze studii potap?ciho chovani bylo zji?t?no, ?e vorva?ovci zobati p?i pono?ovani nejd?ive neustale machaji ploutvemi a? do hloubek kolem 100?200 m, na?e? nechaji sve t?lo voln? padat do hlubin za ob?asneho machnuti ploutvi. P?i vyno?ovani pou?ivaji kombinaci machani a volneho vzna?eni skrze vodni sloupec, od hloubky kolem 30 m po hladinu ji? nemachaji ploutvemi v?bec. Hlavn? p?i vyno?ovani p?itom pou?ivaji ob?asne rychle a energicke machani, ktere je patrn? efektivn?j?i ne? pomale a men? silne pohyby ploutvi. [38]

Rozmno?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

?ivotni cyklus druhu je jen malo znam. [39] K vrh?m mla?at dochazi patrn? v pr?b?hu celeho roku, i kdy? ?ast?j?i je patrn? na ja?e, kdy jsou mo?e teplej?i a v oceanech je dostatek potravy. Samice vrha v?dy jen jedno mlad?, a to zhruba ka?de 2?3 roky. Mla?ata se rodi ocasem nap?ed, aby se jejich dychaci otvory posazene na p?edni stran? h?betu dostaly do styku s vodou a? jako posledni. [23] Pr?m?rna delka narozeneho mlad?te je kolem 2,7 metru, vaha se pohybuje kolem 250?300 kg. [9] V pr?m?ru samice dosahuji pohlavni dosp?losti po dosa?eni delky 5,8 metru, u samc? to je 5,5 metru. [20] To odpovida v?ku kolem 7?11 let. [23] [19] Detaily o v?ku do?iti chybi, [20] patrn? se mohou do?it a? kolem 60 let. [23] [19]

Vztah k lidem [ editovat | editovat zdroj ]

Lov a zne?i?t?ni mo?i [ editovat | editovat zdroj ]

Vyplaveny exempla? na pla?i v Newfoundlandu

K lovu vorva?ovc? zobatych v minulosti dochazelo pouze p?ile?itostn? a v malych po?tech. [13] K ob?asnemu uloveni t?chto kytovc? do?lo v minulosti p?inejmen?im u karibskych ostrov? , Indonesie , Tchaj-wanu , Peru a Chile . [39] U japonskych b?eh? bylo mezi lety 1965?1970 zdokumentovano 189 necht?n? ulovenych jedinc? (jednalo se o vedlej?i, necht?ne ulovky p?i lovu vorva?ovc? velkych ( Berardius bairdii ). [13] [19] Vorva?ovci zobati byvali v minulosti ob?asnymi necht?nymi ulovky komer?nich ryba??, nicmen? se zdokonalovanim ryba?skych technik se po?et vorva?ovc? zobatych zapletenych do siti sni?il na minimum. [13]

Jedno z novodobych ohro?eni druhu p?edstavuje zne?i?t?ni mo?i plasty . Nap?. na Filipinach mo?e vyplavilo vorva?ovce zobateho se 40 kg plastu v ?aludku, [40] v ?ecku s 15 kg [41] a v Norsku bylo nalezeno v ?aludku uhynuleho jedince 30 plastovych ta?ek, ktere zcela zablokovaly travici soustavu. [42] Vedle po?irani plastu se vorva?ovci mohou zaplest do lan a dal?iho ryba?skeho vyslou?ileho na?ini, ktere m??e t?mto kytovc?m zp?sobit poran?ni nebo smrt. [5]

Interakce se sonary [ editovat | editovat zdroj ]

Vyplaveny vorva?ovec zobaty na pla?i na Newfoundlandu

Hlavni moderni hrozbu druhu p?edstavuji lodni sonary, p?edev?im vysoce vykonne sonary namo?nictva a sonary pou?ivane pro seismologicke u?ely. Toto zvukove zne?i?t?ni opakovan? vedlo k masivnimu uviznuti vorva?ovc? zobatych na sou?i. [13] Vorva?ovci zobati jsou spolu s vorva?ovci tropickymi ( Mesoplodon densirostris ) dokonce nej?ast?j?imi vorva?ovci, u kterych dochazi k hromadnym uviznutim na sou?i v souvislosti se sonary. [5] Podle dostupnych dat sonar neovliv?uje v?echny kytovce stejn?. Ur?itou roli v mi?e vlivu sonaru na kytovce bude patrn? hrat i individualni odezva jedince. [43] Podle vysledk? pitev vorva?ovci zobati umiraji po pou?iti sonaru na nasledky dekompresni nemoci , konkretn? ucpani cev a po?kozeni vnit?nich organ? bublinkami dusiku. Dusik je p?irozen? obsa?en ve vdechovanem vzduchu, a p?i ponoru se pod tlakem dostava do krve a dale do t?la, kde se pomalu rozpou?ti, av?ak p?i prudkem vyno?eni se za?ne dusik p?em??ovat v dusikove bublinky, ktere za?nou ucpavat cevni ?e?i?t? a po?kozovat tkan?. To vede k dezorientaci, ztrat? v?domi i smrti. Sonar ve vorva?ovcich bu?to zp?sobuje zm?nu chovani, kdy se vorva?ovci ve snaze uniknout sonaru sna?i co nejrychleji vyno?it, co? nasledn? vede k poklesu tlaku a vzniku dekompresni nemoci, nebo dochazi ke vzniku dusikatych bublinek p?i pr?chodu sonarovych vln skrze t?la vorva?ovc?. [44] [43] [45]

Souvislost mezi vojenskymi sonary a hromadnymi uviznutimi na sou?i byla poprve zaznamenana v 80. letech 19. stoleti u Kanarskych ostrov? , nicmen? k prvnim hromadnym uviznutim vorva?ovc? zobatych do?lo ji? v 60. letech bezprost?edn? pote, co se za?aly pou?ivat namo?ni aktivni sonary st?ednich frekvenci (MFA, 1kHz?10kHz [46] ), jejich? ukolem je lokalizace ponorek. Byly zaznamenano desitky a? stovky hromadnych uviznuti kytovc?, z nich? v?t?ina zahrnovala vorva?ovce zobate. [47] Ve snaze ochranit kytovce p?ed uviznutim na sou?i se z na?izeni ?pan?lske vlady z roku 2004 zakazuje pou?ivani sonar? st?ednich frekvenci kolem Kanarskych ostrov?. Od te doby tam nebylo zaznamenano jedine hromadne uviznuti. V ?ad? dal?ich oblasti v?ak takovy zakaz neplati a pravideln? dochazi k uviznuti vorva?ovc? spolu s dal?imi ovlivn?nymi kytovci na m?l?in?. [13]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2 . 9. prosince 2022. Dostupne online . [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b SCHORR, Gregory S.; FALCONE, Erin A.; MORETTI, David J. First Long-Term Behavioral Records from Cuvier’s Beaked Whales (Ziphius cavirostris) Reveal Record-Breaking Dives. PLOS ONE . 26. 3. 2014, ro?. 9, ?is. 3, s. e92633. Dostupne online [cit. 2022-09-23]. ISSN 1932-6203 . DOI 10.1371/journal.pone.0092633 . PMID 24670984 . (anglicky)  
  3. ↑ a b QUICK, Nicola J.; CIOFFI, William R.; SHEARER, Jeanne M. Extreme diving in mammals: first estimates of behavioural aerobic dive limits in Cuvier's beaked whales. Journal of Experimental Biology . 2020-09-15, ro?. 223, ?is. 18. Dostupne online [cit. 2022-09-23]. ISSN 1477-9145 . DOI 10.1242/jeb.222109 .  
  4. ↑ CUVIER, Georges . Recherches sur les ossemens fossiles . 2nd. vyd. Paris: [s.n.], 1823. Dostupne online . S. 350?2, fig. 7. (francouzsky)  
  5. ↑ a b c d e f ALLEN, B. M.; BROWNELL, R. L.; MEAD, J. G. Species review of Cuvier's beaked whale, Ziphius cavirostris [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupne online .  
  6. ↑ TURNER. XXV.?On the Occurrence of Ziphius cavirostris in the Shetland Seas, and a Comparison of its Skull with that of Sowerby's Whale (Mesoplodon Sowerbyi). Earth and Environmental Science Transactions of The Royal Society of Edinburgh . 1872/ed, ro?. 26, ?is. 4, s. 759?780. Dostupne online [cit. 2022-09-24]. ISSN 2053-5945 . DOI 10.1017/S0080456800025618 . (anglicky)  
  7. ↑ a b Kiefner 2002 , s. 284.
  8. ↑ BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupne online .  
  9. ↑ a b c d e f g Jefferson, Webber a Pitman 2015 , s. 110.
  10. ↑ GOMER?I, Hrvoje; ÐURAS GOMER?I, Martina; GOMER?I, Tomislav. Biological aspects of Cuvier’s beaked whale (Ziphius cavirostris) recorded in the Croatian part of the Adriatic Sea. European Journal of Wildlife Research . 2006-08, ro?. 52, ?is. 3, s. 182?187. Dostupne online [cit. 2022-09-25]. ISSN 1612-4642 . DOI 10.1007/s10344-006-0032-8 . (anglicky)  
  11. ↑ HOLCER, D.; FORTUNA, M. C.; MACKELWORTH, C. P. Status and Conservation of Cetaceans in the Adriatic Sea [online]. United Nations Environment Programme, 2014 [cit. 2022-09-23]. Dostupne online .  
  12. ↑ a b DALEBOUT, Merel L.; ROBERTSON, Kelly M.; FRANTZIS, Alexandros. Worldwide structure of mtDNA diversity among Cuvier's beaked whales (Ziphius cavirostris): implications for threatened populations. Molecular Ecology . 2005-10, ro?. 14, ?is. 11, s. 3353?3371. Dostupne online [cit. 2022-09-25]. ISSN 0962-1083 . DOI 10.1111/j.1365-294X.2005.02676.x . (anglicky)  
  13. ↑ a b c d e f g Ziphius cavirostris [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T23211A50379111, 2020 [cit. 2022-09-24]. Dostupne online . DOI 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T23211A50379111.en . (anglicky)  
  14. ↑ a b c Berta 2015 , s. 248.
  15. ↑ a b c d Heyning & Mead 2009 , s. 294.
  16. ↑ Jefferson, Webber a Pitman 2015 , s. 109.
  17. ↑ a b Cuvier's beaked whale [online]. Whale and Dolphin Conservation [cit. 2022-09-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  18. ↑ Cuvier's beaked whale. www.crru.org.uk [online]. Cetacean Research & Rescue Unit [cit. 2022-09-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ a b c d e FISHERIES, NOAA. Cuvier's Beaked Whale | NOAA Fisheries. NOAA [online]. 2022-09-15 [cit. 2022-09-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  20. ↑ a b c Heyning & Mead 2009 , s. 295.
  21. ↑ COOMBER, Frazer; MOULINS, Aurelie; TEPSICH, Paola. Sexing free-ranging adult Cuvier’s beaked whales ( Ziphius cavirostris ) using natural marking thresholds and pigmentation patterns. Journal of Mammalogy . 2016-03-14, ro?. 97, ?is. 3, s. 879?890. Dostupne online [cit. 2022-09-24]. ISSN 0022-2372 . DOI 10.1093/jmammal/gyw033 . PMID 29692471 . (anglicky)  
  22. ↑ A Deep Dive Into an Undersea Mystery: Beaked Whales [online]. University of Vermont, US: Headwaters, 2019-05-18 [cit. 2022-09-25]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2022-09-25. (anglicky)  
  23. ↑ a b c d Cuvier's Beaked Whale [online]. Sea Wonder [cit. 2022-09-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  24. ↑ ZIMMER, Walter M. X.; JOHNSON, Mark P.; MADSEN, Peter T. Echolocation clicks of free-ranging Cuvier’s beaked whales (Ziphius cavirostris). The Journal of the Acoustical Society of America . 2005-06-01, ro?. 117, ?is. 6, s. 3919?3927. Dostupne online [cit. 2022-09-25]. ISSN 0001-4966 . DOI 10.1121/1.1910225 . (anglicky)  
  25. ↑ a b WEST, Kristi L.; WALKER, William A.; BAIRD, Robin W. Diet of Cuvier’s beaked whales Ziphius cavirostris from the North Pacific and a comparison with their diet world-wide. Marine Ecology Progress Series . 2017-07-04, ro?. 574, s. 227?242. Dostupne online [cit. 2022-09-25]. ISSN 0171-8630 . DOI 10.3354/meps12214 . (anglicky)  
  26. ↑ ADAMS, Josh; WALKER, William A.; BURTON, Erica J. Stomach Contents of a Cuvier's Beaked Whale (Ziphius cavirostris) Stranded in Monterey Bay, California. Northwestern Naturalist . 2015-03, ro?. 96, ?is. 1, s. 93?98. Dostupne online [cit. 2022-09-25]. ISSN 1051-1733 . DOI 10.1898/NWN14-10.1 . (anglicky)  
  27. ↑ SANTOS, M. B.; PIERCE, G. J.; HERMAN, J. Feeding ecology of Cuvier's beaked whale (Ziphius cavirostris): a review with new information on the diet of this species. Journal of the Marine Biological Association of the United Kingdom . 2001-08, ro?. 81, ?is. 4, s. 687?694. Dostupne online [cit. 2022-09-25]. ISSN 1469-7769 . DOI 10.1017/S0025315401004386 . (anglicky)  
  28. ↑ a b SHEARER, Jeanne M.; QUICK, Nicola J.; CIOFFI, William R. Diving behaviour of Cuvier's beaked whales (Ziphius cavirostris) off Cape Hatteras, North Carolina. Royal Society Open Science . Ro?. 6, ?is. 2, s. 181728. Dostupne online [cit. 2022-09-23]. DOI 10.1098/rsos.181728 . PMID 30891284 .  
  29. ↑ AGUILAR DE SOTO, Natacha; VISSER, Fleur; TYACK, Peter L. Fear of Killer Whales Drives Extreme Synchrony in Deep Diving Beaked Whales. Scientific Reports . 2020-02-06, ro?. 10, ?is. 1, s. 13. Dostupne online [cit. 2022-09-24]. ISSN 2045-2322 . DOI 10.1038/s41598-019-55911-3 . PMID 32029750 . (anglicky)  
  30. ↑ ALCAZAR-TREVINO, Jesus; JOHNSON, Mark; ARRANZ, Patricia. Deep-diving beaked whales dive together but forage apart. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences . 2021-01-13, ro?. 288, ?is. 1942, s. 20201905. Dostupne online [cit. 2022-09-24]. DOI 10.1098/rspb.2020.1905 . PMID 33402065 . (anglicky)  
  31. ↑ PUIU, Tibi. Beaked whale stays underwater for record-breaking 3 hours and 42 minutes [online]. 2020-09-24 [cit. 2022-09-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  32. ↑ a b Mysterious beaked whale smashes mammal diving record. BBC News . 2020-09-24. Dostupne online [cit. 2022-09-23]. (anglicky)  
  33. ↑ A beaked whale’s nearly four-hour-long dive sets a new record [online]. 2020-09-23 [cit. 2022-09-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  34. ↑ BRAUN, Camrin D.; AROSTEGUI, Martin C.; THORROLD, Simon R. The Functional and Ecological Significance of Deep Diving by Large Marine Predators. Annual Review of Marine Science . 2022-01-03, ro?. 14, ?is. 1, s. 129?159. Dostupne online [cit. 2022-09-24]. ISSN 1941-1405 . DOI 10.1146/annurev-marine-032521-103517 . (anglicky)  
  35. ↑ JOYCE, Trevor W.; DURBAN, John W.; CLARIDGE, Diane E. Physiological, morphological, and ecological tradeoffs influence vertical habitat use of deep-diving toothed-whales in the Bahamas. PLOS ONE . 11. 10. 2017, ro?. 12, ?is. 10, s. e0185113. Dostupne online [cit. 2022-09-24]. ISSN 1932-6203 . DOI 10.1371/journal.pone.0185113 . PMID 29020021 . (anglicky)  
  36. ↑ a b QUICK, Nicola J.; CIOFFI, William R.; SHEARER, Jeanne M. Extreme diving in mammals: first estimates of behavioural aerobic dive limits in Cuvier's beaked whales. Journal of Experimental Biology . 2020-09-15, ro?. 223, ?is. 18. Dostupne online [cit. 2022-09-24]. ISSN 1477-9145 . DOI 10.1242/jeb.222109 .  
  37. ↑ PALMER, Jane. Secrets of animals that dive deep into the ocean [online]. 2015-01-15 [cit. 2022-09-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  38. ↑ MARTIN LOPEZ, Lucia Martina; MILLER, Patrick J. O.; AGUILAR DE SOTO, Natacha. Gait switches in deep-diving beaked whales: biomechanical strategies for long-duration dives. Journal of Experimental Biology . 2015-05-01, ro?. 218, ?is. 9, s. 1325?1338. Dostupne online [cit. 2023-02-14]. ISSN 1477-9145 . DOI 10.1242/jeb.106013 . (anglicky)  
  39. ↑ a b Jefferson, Webber a Pitman 2015 , s. 113.
  40. ↑ Dead Philippines whale had 40kg of plastic in stomach. BBC News . 2019-03-18. Dostupne online [cit. 2022-09-24]. (anglicky)  
  41. ↑ TODOROVI?, Igor. Small whale dies in Greek waters from swallowing plastic. Balkan Green Energy News [online]. 2022-05-06 [cit. 2022-09-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  42. ↑ Plastic bags found clogging stomach of dead whale in Norway. Reuters . 2017-02-03. Dostupne online [cit. 2022-09-25]. (anglicky)  
  43. ↑ a b BERNALDO DE QUIROS, Y.; FERNANDEZ, A.; BAIRD, R. W. Advances in research on the impacts of anti-submarine sonar on beaked whales. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences . 2019-01-30, ro?. 286, ?is. 1895, s. 20182533. Dostupne online [cit. 2022-12-10]. DOI 10.1098/rspb.2018.2533 . PMID 30963955 . (anglicky)  
  44. ↑ JEPSON, P. D.; ARBELO, M.; DEAVILLE, R. Gas-bubble lesions in stranded cetaceans. Nature . 2003-10, ro?. 425, ?is. 6958, s. 575?576. Dostupne online [cit. 2022-12-11]. ISSN 1476-4687 . DOI 10.1038/425575a . (anglicky)  
  45. ↑ VILIMEK, David. Trpi kytovci kesonovou nemoci?. vesmir.cz [online]. [cit. 2022-12-11]. Dostupne online .  
  46. ↑ Mid- And Low-Frequency Sonar. www.justice.gov [online]. The United States Department of Justice, 2015-04-13 [cit. 2022-12-01]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2022-12-01. (anglicky)  
  47. ↑ BERNALDO DE QUIROS, Y.; FERNANDEZ, A.; BAIRD, R. W. Advances in research on the impacts of anti-submarine sonar on beaked whales. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences . 2019-01-30, ro?. 286, ?is. 1895, s. 20182533. Dostupne online [cit. 2022-09-25]. DOI 10.1098/rspb.2018.2533 . PMID 30963955 .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

?esky
  • AND?RA, Milo?; ?ERVENY, Jaroslav, 2000. Savci. (3), Kytovci, sireny, chobotnatci, damani, lichokopytnici, sudokopytnici, zajici, bercouni . Praha: Albatros. ISBN   80-00-00829-7 .  
  • KIEFNER, Ralf, 2002. Velryby a delfini: Kytovci celeho sv?ta . Uherske Hradi?t?: Rajzl. ISBN   8090317103 .  
  • MAZAK, Vratislav, 1988. Kytovci . Praha: Statni zem?d?lske nakladatelstvi.  
anglicky
  • BERTA, Annalisa, 2015. Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide . Chicago: The University of Chicago Press. ISBN   978-0-226-18319-0 . (anglicky)  
  • HEYNING, John E.; JAMES G., Mead, 2009. Ziphius cavirostris. In: PERRIN, William F.; WURSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M. Encyclopedia of Marine Mammals . United States of America: Elsevier. ISBN   978-0-12-373553-9 . S. 294?295. (anglicky)
  • JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification . Amsterdam: Elsevir. ISBN   978-0-12-409542-7 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vorva?ovec_zobaty&oldid=23836919 “