한국   대만   중국   일본 
Vojt?ch ?ihovsky ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Vojt?ch ?ihovsky

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Vojt?ch Adalbert ?ihovsky
Zakladni informace
Jinak zvany V. ?. Dubsky
Narozeni 21. dubna 1871
Dub nad Moravou
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 15. za?i 1950 (ve v?ku 79 let)
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
?anry klasicka hudba a duchovni hudba
Povolani hudebni skladatel , sbormistr, varhanik a vydavatel
Nastroje varhany
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vojt?ch Adalbert ?ihovsky (pseudonym V. ?. Dubsky ) ( 21. dubna 1871 Dub nad Moravou - 15. za?i 1950 Praha ) byl ?esky hudebnik a hudebni skladatel. Proslul zejmena v oblasti chramove hudby.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Dubu nad Moravou (okres Olomouc ) v hudebni rodin?. Jeho otec i d?de?ek byli u?itele a ?editele k?ru v mistnim poutnim chramu O?i??ovani Panny Marie. Po studiich na n?meckem realnem gymnaziu ve ?ternberku a v Olomouci ode?el do Prahy na C. a k. ?eskou vysokou ?kolu technickou. Technicka studia v?ak nebyla pro hudebn? nadaneho studenta p?ili? p?ita?liva a proto p?e?el na Varhanickou ?kolu , ze ktere ode?el v roce 1889 (t?sn? p?ed jejim slou?enim s Konzervato?i ). Z t?chto let se take datuji jeho prvni skladby. Dale studoval na operni a p?vecke ?kole Jana Ludevita Lukese a v ustavu Arno?ta ?erneho na Kralovskych Vinohradech .

Po studiich v Praze p?sobil ve svem rodi?ti jako u?itelsky pomocnik. V roce 1902 se stal ?editelem k?ru v chramu Nanebevzeti Panny Marie v Chrudimi . Krom? toho vyu?oval v u?itelskem ustavu i soukrom? a stal organizatorem hudebniho ?ivota m?sta jako v?estranny hudebnik a sbormistr.

V roce 1914 ziskal misto ?editele k?ru v chramu sv. Ludmily v Praze-Vinohradech . Stejn? jako v Chrudimi i v Praze se v?noval mnoha dal?im hudebnim aktivitam. Mimo jine byl sbormistrem Arcibiskupskeho semina?e a u?astnil se ?innosti Obecne jednoty cyrilske v Praze. Byl take varhanikem v kostele Panny Marie Kralovny miru v Praze Lhotce. Pro tento kostel slo?il pise?: Kralovno miru . Slo?il take pise?: O Srdce Pan?, archo na?i spasy .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

T??i?t? jeho dila spo?iva v chramovych skladbach, ktere jsou dodnes uvad?ny. B?hem sveho ?ivota zkomponoval 27 m?i na latinsky text, z nich? nejznam?j?i jsou nap?.:

  • Missa Loretta, op.3,
  • Missa Jubilaei Silemnis, op. 33,
  • Missa Pastoralis, op. 48.
  • Missa Sanctae Ludmilae, op. 68,
  • Missa B. Mariae de Lourdes, op. 92.

Dale 10 ?eskych m?i, 5 requiem , n?kolik Te Deum , cca 50 graduale a stejny po?et ofertorii, pangelingua (80 latinskych a 40 ?eskych), litanie, poh?ebni zp?vy, koledy a dal?i p?ile?itostnou hudbu pro cirkevni u?ely. Z rozm?rn?j?ich d?l je znama Velkopate?ni kantata , op.68.

Mimo chramovou hudbu komponoval zejmena pro klavir a sborove skladby. Velmi popularni byly jeho sbirky instruktivnich skladeb pro klavir, varhany, housle a male komorni soubory.

Nap?iklad:

  • D?tskym srde?k?m (Lidove pisn? a ?ikadla pro klavir v snadnem slohu)
  • Pod vano?nim stromkem (P?t snadnych transkripci na Vano?ni pisn? pro klavir na 2 ruce)

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]