Vojenska policie
je sbor
vojenske policie
p?sobici v
?esku
. Je sou?asti
Ministerstva obrany ?eske republiky
a plni ukoly policejni ochrany
ozbrojenych sil
, vojenskych objekt?, vojenskeho materialu a majetku statu, s nim? hospoda?i Ministerstvo obrany. Vojenskym policistou m??e byt jen vojak z povolani. Vojenska policie byla z?izena
21. ledna
1991
je?t? jako Vojenska policie ?eskoslovenske armady. Jeji postaveni, p?sobnost a ?innost je upravena zakonem ?. 300/2013 Sb.,
o Vojenske policii
, vztahy k velitelskym organ?m a vojak?m jsou konkretizovany vnit?nimi p?edpisy Ministerstva obrany. P?i vykonu p?sobnosti v
trestnim ?izeni
Vojenska policie postupuje podle
trestniho zakoniku
a
trestniho ?adu
, p?i odhalovani p?estupk? se ?idi
p?estupkovym zakonem
. Na?elnikem Vojenske policie je od 1. b?ezna 2023 brigadni general Ing. Ji?i Ro?ek.
[1]
Vojenska policie p?sobi jen v??i vojak?m v ?inne slu?b?. V??i ostatnim osobam m??e vykonavat sve pravomoci pouze tehdy, pokud se nachazeji ve vojenskych objektech nebo v prostoru vojenskych operaci. Proti civilnim osobam m??e Vojenska policie zasahovat take v p?ipad?, kdy? pachaji
trestnou ?innost
nebo
p?estupky
spolu s vojaky nebo kdy? je jejich delikt nami?en proti vojenskym objekt?m, vojenskemu materialu nebo majetku statu, s nim? hospoda?i Ministerstvo obrany.
Vojenska policie plni zejmena tyto ukoly:
- podili se na zabezpe?ovani kazn? a po?adku v chran?nych objektech a u vojak? na ve?ejnosti,
- odhaluje trestne ?iny a zji??uje jejich
pachatele
a ?ini opat?eni k p?edchazeni trestne ?innosti, v
trestnim ?izeni
p?sobi jako
policejni organ
, je opravn?na zahajit trestni stihani,
- ?et?i p?estupky vojak?,
- patra po vojacich a po vojenskem materialu nebo po dal?ich v?cech v majetku statu, s nim? hospoda?i Ministerstvo obrany, a podili se na ochran? vojenskeho materialu a takoveho majetku,
- podili se na ochran? utajovanych informaci v ozbrojenych silach,
- dohli?i nad bezpe?nosti provozu vozidel ozbrojenych sil a nad bezpe?nosti provozu ostatnich dopravnich prost?edk? ve vojenskych objektech, ?idi provoz vozidel ozbrojenych sil na pozemnich komunikacich, vykonava dohled nad vycvikem a zdokonalovanim odborne zp?sobilosti ?idi?? vozidel ozbrojenych sil, vede evidenci vozidel ozbrojenych sil a schvaluje technickou zp?sobilost vojenskych vozidel,
- zaji??uje ochranu a doprovod ur?enych osob, ochranu vy?len?nych vojenskych dopravnich letadel pro p?epravu ustavnich ?initel? a vojenskych objekt? ur?enych pro odbaveni p?epravovanych ustavnich ?initel? a ur?enych osob.
- ve spolupraci s mezinarodnimi organy vy?et?uje
vale?ne zlo?iny
.
Vozidlo Vojenske policie
V ?ele Vojenske policie je na?elnik, ktereho jmenuje a odvolava ministr obrany po projednani v p?islu?nem vyboru
Parlamentu
. Ministrovi obrany je na?elnik p?imo pod?izen. Vnit?n? se Vojenska policie ?leni na dv? zakladni odborne slo?ky:
- kriminalni slu?bu a
- dopravni, po?adkovou a ochrannou slu?bu.
Z uzemniho hlediska ve Vojenske policii p?sobi utvary s celostatni p?sobnosti, kterymi jsou Hlavni velitelstvi Vojenske policie, a Velitelstvi ochranne slu?by Vojenske policie Praha. Dale je Vojenska policie organizovana do dvou uzemnich velitelstvi, a to v
Tabo?e
, a
Olomouci
. Velitele uzemnich velitelstvi jsou pod?izeni na?elnikovi Vojenske policie. Expozitury Vojenske policie jsou rozmist?ny u jednotlivych utvar?
Armady ?eske republiky
a vojen?ti policiste take p?sobi ve vojenskych kontingentech v zahrani?nich misich.
V letech 2002?2009 byl sou?asti Vojenske policie
Utvar specialnich operaci Vojenske policie
.
Struktura AZVP od 1. ledna 2020
Sou?asti Vojenske policie je i aktivni zaloha Vojenske policie. Od 1. ledna 2020 existuje u ka?deho velitelstvi Vojenske policie odd?leni aktivni zalohy VP. Aktivni zaloha VP je tvo?ena:
- Odd?lenim aktivni zalohy Vojenske policie u Velitelstvi VP Olomouc
- Odd?lenim aktivni zalohy Vojenske policie u Velitelstvi VP Tabor
- Odd?lenim aktivni zalohy Vojenske policie u Velitelstvi ochranne slu?by VP v Praze
P?islu?nici aktivnich zaloh VP plni ukoly policejni ochrany dle zakona ?. 300/2013 Sb. (zakon o Vojenske policii).
Pro p?ijeti do aktivnich zaloh VP je t?eba trestni bezuhonnost, zdravotni zp?sobilost, minimaln? st?edo?kolske vzd?lani s maturitou, zakladni vojensky vycvik a spln?ni vyb?roveho ?izeni, ktere se sklada z fyzickeho p?ezkou?eni a psychotestu.
Aby se p?islu?nik mohl stat plnohodnotnym zalo?nikem VP musi usp??n? absolvovat t?ilety cyklus p?ipravy na Odborne ?kole Vojenske policie ve Vy?kov?, ktery je zam??en na pravo, kriminalistiku, dopravni slu?bu, zakon o Vojenske policii a specialni t?lesnou p?ipravu. Na zav?r t?ileteho cyklu sklada p?islu?nik zkou?ky a v p?ipad? usp??neho slo?eni ziskava slu?ebni pr?kaz VP a slu?ebni ?islo.
Krom? vycviku, ktery se sklada ze st?eleb a taktiky se p?islu?nici aktivni zalohy VP u?astni spole?nych hlidek s profesionalnimi p?islu?niky VP a take pomahaji p?i policejnim zabezpe?eni vojenskych akci (nap?.
Dny NATO
,
Bahna
, Cihelna…)
Obdobi p?ed vznikem ?eskoslovenska (do roku 1918)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Historie p?edch?dc? Vojenske policie v ?eskych zemich neni jasn? zpracovana ani samotnou armadou. Je skute?nosti, ?e prvky vojenske policie se objevuji ji? v dob? Rakouska-Uherska a to formou oddil? vojenske policie (Militarpolizei) nebo polniho ?etnictva (Feldgendarmerie). Ostatn? vojenska policie existovala i v ?eskoslovenskych legiich v Rusku a tito p?islu?nici nosili zvla?tni ozna?eni na rukavovem ?titku s bikolorni ?ervenobilou paskou.
Mezivale?ne obdobi ?eskoslovenska (1918-1939)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
?eskoslovenska republika p?evzala po rozpadu Rakouska-Uherska stavajici bezpe?nostni organy. Jednou z jeho ?asti bylo i ?etnictvo jako vojensky organizovanou ?asti statniho aparatu (s p?eva?ujicim represivnim poslanim), ktera plnila po?adkove a kriminalisticke ukoly p?eva?n? v oblasti spravni a zpravodajske. ?etnictvo podlehalo vojenske justici a v p?ipad? branne pohotovosti statu bylo pova?ovano za samostatny oddil ?eskoslovenske branne moci.
?etnictvo v b??ne slu?b? nebylo nijak pod?izeno vojenskym u?ad?m. Ty musely o p?ipadnou pomoc z jeho strany ?adat. V p?ipad? vale?neho stavu p?echazela ?ast ?etnictva v souladu se zakonem o ?etnictvu k polni bezpe?nostni slu?b?, pod p?ime ?izeni vojska, k ?emu? byla ?ast ?etnictva p?ipravovana.
Po vzniku ?eskoslovenske republiky, vedle stavajiciho nestabilniho statniho policejniho aparatu, jeho? sou?asti bylo i polni ?etnictvo, vznikla ji? v listopadu 1918 nova armadni bezpe?nostni slo?ka ? vojenska policie. Oficialn? byla zalo?ena za?atkem roku 1919.
Hlavnim d?vodem vzniku vojenske policie byla snaha o konsolidaci situace, dosa?eni zakonnosti, kazn? a po?adku ve formujici se armad? nov? vznikleho statu. Na Slovensku a Podkarpatske Rusi to potom byla nestabilni bezpe?nostni situace, dana nizkou autoritou teprve nedavno ustanovenych ?s. statnich u?ad? a masivni proti?eska agitace ze strany ma?arskeho obyvatelstva, co? se promitalo do moralniho stavu tvo?icich se jednotek nove ?s. armady.
?ivotnost teto armadni slo?ky v?ak byla relativn? kratka. V ?eskych zemich, vzhledem ke stabilizaci ?etnictva a statni policie, do?lo ke zru?eni vojenske policie v roce 1919. Na Slovensku pokra?ovala jeji organizace a ?innost a? do roku 1921. Podstatny vliv na postupne ru?eni vojenske policie m?lo i personalni obsazeni, vzhledem ke skute?nosti, ?e jeji p?islu?nici nem?li zku?enosti a praxi v policejni praci. P?isp?li v?ak zejmena na Slovensku ke zvladnuti situace po odchodu ma?arskeho ?etnictva a p?i vykonu bezpe?nostni slu?by za valky ?eskoslovenska s Ma?arskem v roce 1919.
Po zru?eni vojenske policie p?evzalo vojensko-policejni praci pln? ?eskoslovenske ?etnictvo.
V ?eskoslovenske armad? v zahrani?i bylo z?izeno polni ?etnictvo, ktere plnilo ukoly v ramci policejni i dopravni slu?by. Ve Velke Britanii byly vytvo?eny oddily polniho ?etnictva, ktere se zejmena ke konci valky zapojily do boj? u Dunkerque p?i hlidani a odvad?ni zajatc?. Na vychodni front? byly utvo?eny podobne specialni oddily.
Polni ?etnictvo bylo aktivovano za mobilizace v roce 1938, kdy zejmena v za?i p?sobily tyto hlidky armady i v??i obyvatelstvu. P?i vale?nem stavu nebo mimo?adnych udalostech m?lo spolupracovat s ?etnictvem a zejmena jako jeho posila. P?edpoklad byl ten, ?e ve spole?ne hlidce s jednim ?etnikem budou za?azeni 2-3 p?islu?nici vojenskeho polniho ?etnictva.
Po osvobozeni ?eskoslovenska v roce 1945 n?jakou dobu ?etnictvo i vojenske ?etnictvo omezen? fungovalo jako v prvorepublikovych kolejich do doby p?evzeti ve?kere policejn? bezpe?nostni slu?by nov? vytvo?enou organizaci na zakladech ?etnictva ?
Sbor narodni bezpe?nosti
. Do n?j p?e?lo mnoho p?islu?nik? oddil? polniho ?etnictva. Zapojili se do boj? proti banderovc?m, zejmena na uzemi Slovenska. Sbor narodni bezpe?nosti dale plnil velkou v?t?inu ukol? v oblasti policejni a bezpe?nostni prace i v ramci armady a? na zvla?tni vojenskou
Tankovou a automobilni inspekci
(TAI), ktera dohli?ela na bezpe?nost provozu vojenskych vozidel. Tento stav z?stal a? do roku 1991, kdy byla z?izena Vojenska policie ?eskoslovenske armady.
- ↑
Vojenska policie ma noveho na?elnika. Ro?ka schvalil sn?movni vybor.
iDNES.cz
[online]. 2023-02-28.
Dostupne online
.
DOLEJ?I, Ladislav.
Vojenska policie: Czech Military Police
. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ?eske republiky - VHU Praha, 2020.
ISBN
978-80-7278-813-2
.
MACEK, Pavel; UHLI?, Lubomir.
D?jiny policie a ?etnictva. II: ?eskoslovenska republika (1918-1939)
. Praha: Police history, 1999. 230 s.
ISBN
80-902670-0-9
.