Vnimani
(te?
percepce
) zachycuje to, co v dany okam?ik p?sobi na
smysly
, informuje o vn?j?im sv?t? (
barva
,
chu?
) i vnit?nim (
bolest
, zadychani). Vnimani je subjektivnim odrazem objektivni reality v na?em
v?domi
prost?ednictvim
receptor?
. Umo??uje zakladni orientaci v
prost?edi
, respektive v aktualni situaci. Vysledky vnimani jsou
po?itky
a
vjemy
.
Vybirani podstatnych informaci ze
?umu
ve?kerych vjem? je zakladni funkci vzestupnych nervovych drah. Pokud je fale?na informace nalezana i v nahodnych datech, mluvime o
apofenii
.
Po?itek
je nejjednodu??im elementem na?eho vnimani a je zakladnim materialem pro slo?it?j?i procesy:
pam??
,
my?leni
. Jedna se o vysledny prvek jednoho analyzatoru (smyslu) ? nap?. receptor +
nerv
+ mozek. Tvo?i obraz jednoho znaku vnimaneho p?edm?tu (nap?. modra barva). Vysledkem v?t?iho mno?stvi po?itk? je
vjem
. P?i zpracovani po?itk? do v?t?ich celk? se uplat?uje i my?leni, tak?e vysledny vjem je vic ne? suma jednotlivych ?asti.
Opticka iluze
vyu?ivajici zakona dopln?ni dobreho tvaru. Na?e vnimani ma tendenci vnimat obrazek jako dva trojuhelniky, p?i?em? barvu trojuhelniku sm??ujiciho dol? vnimame kv?li v?t?imu rozli?eni jako sv?tlej?i ne? barvu pozadi.
Zakonitostmi vnimani se zabyval zvla?t?
gestaltismus
neboli tvarova psychologie. Prav? gestaltiste byli zastanci toho, ?e celek je vic ne? jen souhrn ?asti. Mezi celkem a ?astmi existuje specificky vztah. Celek vytva?i tzv. Gestalt (tvar), jeho? uspo?adani podleha ur?itym pravidl?m -
Gestalt zakon?m
.
Nejd?le?it?j?im Gestalt zakonem je tzv.
zakon pregnantnosti
, podle ktereho Gestalt sm??uje v?dy k co nejjednodu??imu uspo?adani prvk? do jednozna?n? definovatelneho celku.
Z tohoto zakona jsou odvozeny i ty ostatni, nap?. zakon dopln?ni dobreho tvaru, zakon uzav?enosti, zakon blizkosti (?asti lokalizovane blizko sebe maji tendenci se ve vjemu spojovat a vytva?et celek), zakon figury a pozadi (rozd?leni vjemoveho pole na dominantni obrazec = figuru a pozadi).
Vnimani je tedy v zajmu zjednodu?eni a snadn?j?i orientace ?lov?ka zkresleno, toho vyu?ivaji tzv.
opticke klamy
.
V d?tstvi je dominantni vnimani sluchem, ale v dosp?losti zrakem.
[1]
Mezi hlavni p?i?inu
iluzi
pat?i aktualni emocionalni vylad?ni pozorovatele. Nap?iklad v parku ve?er ?lov?k v ka?dem stinu ?vidi“ pli?ici se postavu.
Halucinace
(pokud nejsou d?sledkem psychoaktivnich latek) vznikaji jako obranny mechanismus proti tomu, co ?lov?ka vnit?n? rozklada. Je to toti? projekce n??eho z nitra do vn?j?iho okoli. Pro osoby posti?ene halucinaci je toti? to, co je psychicky stravuje, u? snesiteln?j?i ve vn?j?i realit?.
Zkreslene vnimani nebo zm?n?ne vnimani je zp?sobeno zm?n?nym chemickofyzikalnim procesem v mozku. Takovy proces m??e zp?sobovat ?patny t?lesny metabolismus nebo p?ijimani chemikalii, ktere p?imo zp?sobuji zm?n?ne vnimani. P?ikladem takovych metabolit? jsou nap?iklad
gliadinomorfin
nebo
kazomorfin,
ktere jsou za?azeny mezi opiaty. N?ktere v potrav? ?asto se vyskytujici proteiny jako
lepky, kaseiny
nebo ve vaji?kach ?i ?penatu obsa?ene
bilkoviny
mohou byt za?ivacim procesem p?em?n?ny na tzv.
opioidni peptidy
. Takove peptidy na t?lo p?sobi podobn? jako morfin. U osob, ktere nejsou schopny opioidni peptidy dale za?ivanim prom?nit, se mohou vyvinout p?iznaky fyzicke nebo du?evni choroby. Dal?im zdrojem neobvykleho vnimani mohou byt nap?iklad drogy, rtu? a jine chemikalie, ovliv?ujici mozkovou ?innost, ale i parazitarni a bakterialni infekce postihujici mozek. Neobvykle vnimani se m??e projevovat nap?iklad jako
derealizace, depersonalizace, bludy
?i
halucinace
. Mezi chemicke latky, ktere zp?sobuji abnormalni vnimani, zp?sobene chemickou zm?nou v?domi, pat?i nap?.
toluen, rtu?, LSD, marihuana,
ale i r?zne potraviny, z nich? ?patny metabolismus doka?e vyrobit v?domi ovliv?ujici chemikalie.