한국   대만   중국   일본 
Vladimir I. ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Vladimir I.

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Vladimir I. Veliky
velkokni?e kyjevsky
Doba vlady 980 ? 1015
Uplne jmeno Vladimir Svjatoslavi?
Tituly velkokni?e kyjevsky
kni?e kyjevsky
kni?e novgorodsky
Narozeni 958 ?
pobli? Pskova
Umrti 15. ?ervence 1015 (v?k 57 let)
Berestove
Poh?ben Desatkovy chram
P?edch?dce Jaropolk I.
Nastupce Svjatopolk I.
Man?elky Rogn?da Polocka
Anna Porfyrogenneta
dal?i man?elky neznameho jmena
Potomci Izjaslav Polocky , Jaroslav I. Moudry , Mstislav ?ernigovsky , Dobron?ga Kyjevska , Agata Kyjevska, Predslava Kyjevska, Premislava Kyjevska, Vsevolod Voly?sky, Vy?eslav Novgorodsky , Stanislav Smolensky, Gleb Muromsky , Boris Rostovsky , Sudislav , Svjatoslav Drevljnasky, Pozvizd Vladimirovi?, Mstislava Kyjevska a Svatopluk Vladimirovi?
Dynastie Rurikovci
Otec Svjatoslav I.
Matka Malu?e
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Svaty
Vladimir
Portrét
Portret
velkokni?e
Svatek 15. ?ervence
Rodi?e Svjatoslav I. Igorevi? [1] [2] [3] a Malu?a [1] [3]
Misto poh?beni Desatkovy chram
Statni ob?anstvi Kyjevska Rus
Vyznani slovanske nabo?enstvi a k?es?anstvi
Uctivan cirkvemi pravoslavna cirkev ,
?imskokatolicka cirkev a cirkev v jejim spole?enstvi,
anglikanska cirkev ,
luterani
Atributy koruna, k?i?
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Svaty Vladimir I. Svjatoslavi? , take zvany Vladimir I. Veliky ?i Vladimir Svaty ( staroslov?nsky Володим?ръ Св?тославичь , Volodim?r Svjatoslavi? ; 958 ? 960 ? ? 15. ?ervence 1015 , Berestovo u Kyjeva ), byl jednim z nejvyznamn?j?ich vladc? st?edov?keho statu znameho jako Kyjevska Rus . Vladu ziskal z pozice novgorodskeho kni?ete, kdy dobyl Kyjev na svem bratru Jaropolkovi. V ?ele ruskeho statu stal od roku 980 do 1015 . Z jeho panovnickych ?in? je nejznam?j?i christianizace Rusi, diky ni? byl pozd?ji, pravd?podobn? v polovin? 13. stoleti, prohla?en za sv?tce . Pravoslavna cirkev slavi jeho svatek 15. ?ervence .

Nastup na tr?n [ editovat | editovat zdroj ]

Vladimir?v obraz

Vladimir byl nejmlad?im synem kni?ete Svjatoslava I. z rodu Rurikovc? , nenarodil se v?ak v man?elskem lo?i. Jeho matkou byla Malu?e, slu?ebnice (kli?nice) nebo spole?nice kn??ny Olgy Malu?e [4] [5] , ne?lo v?ak patrn? o ?enu nizkeho p?vodu. Maly Vladimir vyr?stal vedle svych star?ich bratr? Jaropolka a Olega na babi??in? dvo?e, kde ?ila i jeho matka.

Roku 969 se kni?e Svjatoslav rozhodl ?it trvale na Balkan? , proto sv??il spravu v te dob? ji? zna?n? rozlehle ruske ?i?e svym syn?m. Nejstar?imu Jaropolkovi p?edal vladu v Kyjev? , Olegovi u Drevljan? a Vladimirovi ve vzdalenem Novgorod? , o n?j? nem?li jeho brat?i zajem.

Po Svjatoslavov? smrti v roce 972 vypukly mezi Jaropolkem a Olegem neshody, jejich? d?vodem byly z?ejm? ?evnivost a neshody mezi jejich dru?iniky. Vysledkem bylo Olegovo zabiti roku 977 . Pote se Jaropolk ujal vlady take v drevljanske zemi. Mladi?ky a zatim jen malo zku?eny Vladimir se obaval, ?e jeho star?i bratr ma v umyslu ho odstranit a ujmout se vlady na cele Rusi, proto rad?ji opustil Novgorod a vydal se do ?vedska pro pomoc. Jaropolk pote dosadil do Novgorodu sveho mistodr?iciho.

Stejn? jako Jaropolk, tou?il take Vladimir stat se jedinym vladcem kyjevske ?i?e. Roku 980 se vratil na Rus v doprovodu najateho varja?skeho vojska a bez problem? se zmocnil Novgorodu. Pote dobyl Polock , kde vladl varja?sky kni?e Ragnvald I. , zabil ho a donutil jeho dceru Rogn?du , aby se za n?j provdala. Zmocnit se Kyjeva nebylo t??ke, nebo? Jaropolk m?sto na radu zradneho dru?inika opustil. Byl v?ak ochoten vyjednavat. Odebral se proto do Vladimirova tabora, kde ho zabili varjagove . Pote se Vladimir stal jedinym vladcem Kyjevske Rusi.

Dovr?eni uzemniho budovani stareho ruskeho statu [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku vlady musel mlady panovnik upevnit svoje postaveni jak uvnit? zem?, tak ve vztahu k soused?m. N?ktere vychodoslovanske kmeny, ktere byly dosud jen tributarn? p?ipojene ke kyjevske ?i?i, vyu?ily sporu mezi kni?aty a osamostatnily se. Vladimir poko?il znovu Vjati?e a Radimi?e a p?inutil je op?t odvad?t tribut. Sou?asn? se pokusil roz?i?il moc kyjevskych kni?at na zapad a severozapad. Roku 981 p?ipojil ke sve ?i?i P?emy?l a ?ervo?ske hrady , obyvane d?ive kmeny Duleb?. Tato oblast, ji? vedly d?le?ite obchodni stezky do st?edni Evropy, se pravd?podobn? nachazela ve sfe?e vlivu ?eskeho statu Boleslava II. , jeho? moc tehdy sahala a? do Krakova a Sandom??e . V roce 983 si Vladimir podmanil baltske Jotvingy a pravd?podobn? roz?i?il sv?j vliv a? na uzemi, obyvane ugrofinskymi Esty , v ruskych pramenech nazyvanych ?u?. Roku 985 napadl Vladimir Vol?ske Bulhary . Neni jasne, pro? to ud?lal a jake m?la tato vyprava d?sledky. Snad se podobn? jako d?ive jeho otec sna?il zajistit vychodni hranici sve ?i?e, a dat tak najevo, ?e Vjati?i pat?i do sfery vlivu Kyjeva.

P?ijeti k?es?anstvi na Rusi [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Sv?ceni Rusi .

Tak byla za Vladimirovy vlady dovr?ena integrace kyjevskeho statu, zahajena koncem 9. stoleti. Nezbytnym vyust?nim tohoto procesu se stala christianizace Rusi, ktere kyjevska kni?ata dlouho vzdorovala. Ani Vladimir nepo?ital zpo?atku s tim, ?e by se stal k?es?anem. Koncem 10. stoleti se v?ak pok?t?ni Rusi stalo neodvratnym. Otazkou bylo jen to, za jakych okolnosti k ni dojde. Povest vremennych let li?i, jak se kni?e Vladimir I., dob?e si v?dom toho, ?e dosud uctivane pohanske kulty ji? zastaraly a nove pom?ry vy?aduji zm?nu nabo?enskych zvyklosti, nejprve bez usp?chu pokusil o reformu pohanskeho nabo?enstvi . Na vr?ku nad Dn?prem nechal postavit jakysi pohansky pantheon s ?esti bo?stvy ( Perunem jako hlavnim bohem, Chorsem , Da?bogem , Stribogem , Semarglem , a Moko?i [6] ), zda se v?ak, ?e se toto ?e?eni neujalo.

Pote kni?e vypravil poselstva do okolnich ?i?i, aby se seznamila s r?znymi monoteistickymi systemy. [7] Toto vyprav?ni se nepochybn? opira o historicky zaklad. [8] V?dy? rusky stat se formoval v sousedstvi bulharskych muslim? , Chazar? vyznavajicich judaismus , v neustalem kontaktu s ortodoxni Byzanci , ale i se severskymi zem?mi ?vedskem a Norskem , ktere byly dosud pohanske, a prost?ednictvim misii z ?i?e byli Rusove seznamovani take s k?es?anstvim zapadniho ritu. Rozhodujicim impulsem pro p?ijeti k?es?anstvi na Rusi se nakonec staly jeji politicke vztahy s Konstantinopoli . [9]

K?est Sv. Vladimira (detail fresky)
Viktor Vasn?cov , Chram sv. Vladimira , Kyjev

Roku 987 se na Vladimira obratil byzantsky cisa? Basileios II. s ?adosti, aby mu kni?e poskytl na zaklad? smlouvy z roku 971 vojenskou pomoc, ktera by mu umo?nila potla?it vzpouru ve vojsku, vedenou usurpatory cisa?skeho tr?nu. Vladimir mu poslal ?est tisic varja?skych bojovnik? ze sve dru?iny, kte?i ji? z?stali v cisa?ovych slu?bach a vytvo?ili zaklad pro proslulou osobni panovnikovu gardu. Kni?e se velmi rad zbavil bojovnych dru?inik?, kte?i mu pomohli zvit?zit v boji s bratry o kyjevsky tr?n, ale pak se pro n?j stali nepohodlnymi. Za poskytnutou pomoc mu Basileios p?islibil ruku svoji sestry Anny Porfyrogennety , o ni? Vladimir po?adal. S?atek s princeznou ?zrozenou v purpuru“ p?edstavoval pro barbarskeho pohanskeho vladce vysoce presti?ni zale?itost. Jako podminku si cisa? ov?em vyminil, ?e Vladimir p?ijme k?est , a to osobn? i pro svoji zemi, a z?ekne se v?ech svych man?elek a stovek soulo?nic, a? u? je Nestorovo vyprav?ni co do jejich po?tu p?ehnane ?i nikoliv.

Vladimir byl z?ejm? pok?t?n po?atkem roku 988 a pote p?ijal na svem dvo?e urozenou nev?stu. Po s?atku p?ikazal pok?tit ve?kere kyjevske obyvatelstvo v Dn?pru. Varjagove, poslani do Byzance, vyznamn? p?isp?li ke zdecimovani povstalc?, osobn? do boje vytahl take kni?e, a to proti byzantske dr?av? Chersonesu , ktera se stala ba?tou povstalc?. M?sto dobyl a zna?n? vyplundroval, tak?e se pry u? nikdy nevzpamatovalo.

Podle tradi?ni verze, ktera vychazi z tzv. Korsu?ske (chersoneske) legendy , [10] tomu bylo jinak. P?esto?e varjagove poskytli cisa?i vyznamnou pomoc, Basileios se k tomu, aby poslal sestru na drsny sever, nem?l. Proto se Vladimir odhodlal k demonstraci vojenske sily a roku 989/990 obsadil Chersonnesos. Cisa? ustoupil a vypravil Annu na Krym. Uspokojeny kni?e zde p?ijal k?est a nasledn? oslavil svoji svatbu. Pote se novoman?ele odebrali v doprovodu po?etneho ?eckeho kleru do Kyjeva a dali pok?tit zdej?i obyvatelstvo. [11]

P?esto?e nelze podcenit vliv okazalosti vychodnich bohoslu?eb a nadhery byzantskych chram?, ktere nepochybn? imponovaly ruske vladnouci elit?, rozhodujicimi se pro p?ijeti k?es?anstvi na Rusi z Byzance staly mezinarodn? politicke okolnosti, za nich? ji? ruskemu statu nehrozil pod?izeny vztah k ?i?i. Naopak, k?tem se Vladimir za?adil mezi evropske k?es?anske panovniky, s?atkem postoupil v jejich hierarchii z hlediska byzantskeho protokolu dokonce p?ed samotneho zapadniho cisa?e, nebo? Theofano , s ni? se o?enil Ota II. , nem?la tak vysoce urozeny p?vod jako Anna.

Brzy po svem k?tu povolal Vladimir na Rus byzantske stavitele a nechal v Kyjev? vystav?n prvni kamenny kostel, ktery byl zasv?cen Zesnuti Panny Marie ( Uspenskij sobor ), b??n? je v?ak znam pod nazvem Desatkovy chram . Nejednalo se o metropolitni katedralu, ale o kostel, ktery p?islu?el k panovnicke rezidenci a slou?il p?edev?im panovnikov? rodin?.

Letopisec vypravi k roku 991 a 996 :

? A potom Vladimir ?iv byl v zakon? k?es?anskem. Uminil si vystav?ti chram p?esvate Bo?i rodi?ky, a posla p?ivedl mistry z H?ek ... I po?al stav?ti, a jakmile skon?il stavbu, ozdobil ji obrazy a poru?il ji Anasasijovi Korsu?skemu, i kn?ze Korsu?ske ustanovil, aby slou?ili v ni, vzdav tu v?e, co byl vzal v Korsuni, obrazy, i nadoby chramove, i k?i?e ... Leta 6504 Vladimir, vida chram dokonany, v?el do n?ho pomodlil se Bohu … A kdy? se pomodlil, ?ekl takto: ?Aj, daruji chramu tomuto svate Bo?i Rodi?ky ze jm?ni meho i z m?st mych desatou ?ast.‘ A napsav p?isahu, polo?ilo ji v tom chram?, ?ka: ?Jestli?e kdo toho poru?i, a? bude proklet.‘ “
? Nestor?v letopis rusky , s. 109, 111.

V d?sledku nedostate?nosti pramenne zakladny prakticky nevime, jak vypadala za Vladimirovy vlady cirkevni organizace, jake bylo jeji pravni postaveni nebo jak se vyvijely v tehdej?im kyjevskem stat? konfesijni pom?ry.

Sprava Rusi [ editovat | editovat zdroj ]

Spravu rozlehleho statu vykonaval Vladimir s pomoci svych dvanacti syn?, kte?i nahradili mistni kni?ata. Povest vremennych let k roku 988 uvadi:

? I posadil Vy?eslava v Novgorod?, a Izjaslava v Polo?t?, a Svatopluka v Turov? a Jaroslava v Rostov?. Kdy? pak star?i Vy?eslav v Novohrad? zem?el, posadil Jaroslava v Novohrad?, a Borisa v Rostov?, a Gleba v Murom?, Svatoslava v D?evich, V?evlada ve Vladim??i [Voly?skem], Mstislava ve Tmutorokani. “
?  Nestor?v letopis rusky , s. 109.

To vedlo na jedne stran? k p?ekonavani stareho kmenove rozd?leni, na druhe stran? nabizelo mladym kni?at?m prostor ke snaze o uplatn?ni vlastnich mocenskych ambici. Problemy se za?aly rysovat ji? ke konci Vladimirovy vlady, ale naplno se projevily teprve po jeho smrti. Dokud kni?e ?il, dokazal svoji panovnickou autoritou za?ehnat doutnajici konflikty se svymi syny a udr?et si postaveni samovladce. Pod?izovat se autorit? velikeho kni?ete odmital p?edev?im jeden ze star?ich syn? Jaroslav a p?estal do Kyjeva odvad?t dan? ve vy?i 2 tisice h?iven , vybrane v Novgorodu. Vladimir se rozhodl, ?e syna potresta vojenskou vypravou a za?al se p?ipravovat na ta?eni. Sou?asn? napadali Rus z jihu Pe?en?hove , proti kterym poslal sve vojsko v ?ele se synem Borisem . Zahajeni vypravy proti Novgorodu se v?ak ji? nedo?kal, nebo? onemocn?l a brzy na to zem?el ve svem dvorci v Berestov? nedaleko Kyjeva.

Vladimir I. byl po sve smrti pochovan v Desatkovem chramu sv. Bohorodi?ky v Kyjev?, ktery dal sam postavit. Vlady se ujal jeho z?ejm? nejstar?i syn Svjatopolk .

D?ti [ editovat | editovat zdroj ]

D?ti z man?elstvi s neznamou ?e?kou:

  • Vy?eslav Vladimirovi? ? novgorodske kni?e, nejstar?i syn Vladimira I.

D?ti s vdovou Jaropolka I. (Julie):

  • Svjatopolk Vladimirovi? (988?1019)

D?ti s Rogn?dou Polockou :

  • Izjaslav Vladimirovi?,
  • Jaroslav I. Moudry (987?1054),
  • Vsevolod Vladimirovi?,
  • Mstislav Vladimirovi?,
  • Predslava Vladimirovna, man?elka ?eskeho Boleslava III. Ry?aveho a milenka polskeho krale Boleslava I. Chrabreho,
  • Premislava Vladimirovna, od roku 1000 ?ena ma?arskeho krale Ladislava Lyseho,
  • Mstislava Vladimirovna

D?ti s Adelou:

  • Mstislav Vladimirovi? (990/1010?1036),
  • Stanislav Vladimirovi?,
  • Sudislav Vladimirovi? (1014?1036)

D?ti s Malfriedou (dcera Boleslava II. Pobo?neho ):

  • Svjatoslav Vladimirovi?

D?ti s dcerou bulharskeho Petra II.:

  • sv. Boris (1010?1015),
  • sv. Gleb (1013?1015)

D?ti s neznamymi man?elkami:

Historicky byl take prad?de?kem ?eskeho kni?ete Sob?slava I. i jeho star?ich brat?i kni?at Vladislava , Bo?ivoje a olomouckeho kni?ete Boleslava (syn? krale Vratislava , matka Svatava Polska , ?eska kralovna, babi?ka Marie Dobron?ga Kyjevska ).

Vladimir I. v um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Kni?e Vladimir I. je jednou z hlavnich postav v satiricke basni Karla Havli?ka Borovskeho , K?est svateho Vladimira .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Andrej Vasiljevi? Ekzempljarskij: Владимир Святославич . In: Encyklopedicky slovnik Brockhaus-Jefron, svazek VIa. 1892.
  2. ↑ Владимир Святой . In: Sytinova vojenska encyklopedie, svazek 6. 1912.
  3. ↑ a b Robert Nisbet Bain: Vladimir, St . In: Encyklopedie Britannica 1911.
  4. ↑ Диба Ю. ?сторично-географ?чний контекст л?тописного пов?домлення про народження князя Володимира Святославовича: Локал?зац?я Будятиного села // Княжа доба. ?стор?я ? культура. Льв?в: ?нститут укра?нознавства ?м. ?. Крип'якевича НАН Укра?ни. ? Вип. VI. ? С. 37-70
  5. ↑ Диба Ю. Батьк?вщина святого Володимира: Волинська земля у под?ях X стол?ття (М?ждисципл?нарн? нариси ранньо? ?стор?? Руси-Укра?ни). ? Льв?в: Видавництво ≪Кол?р ПРО≫, 2014. ? 484 с.: ?л. ? (Сер?я ≪Нев?дома давня Укра?на≫. ? 1)
  6. ↑ Nestor?v letopis rusky , ed. Erben, K. J., Praha 1940, s. 78.
  7. ↑ Nestor?v letopis rusky , s. 82-100.
  8. ↑ Opak tvrdi n?mecky historik Russ, H., Das Reich von Kiev , in:Handbuch der Geschichte Russlands, 1 Bis 1613 von der Kiever Reichsbildung bis zum Moskauer Zartum I, ed. Hellmann, M. - Schramm, G. - Zernack, K., Stuttgart 1981, s. 306.
  9. ↑ viz Poppe, A., The Political Background to the Baptism of Rus´. Byzantine-Russian Relations between 986-89 , in: The Rise of Christian Russia, II, London 1982, s. 197-200, 224-244.
  10. ↑ Nestor?v letopis rusky , s. 100-105.
  11. ↑ Viz te? La?ek, J.B., Po?atky k?es?anstvi u vychodnich Slovan? , Praha 1997, s. 173.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • La?ek, J.B, Po?atky k?es?anstvi u vychodnich Slovan? , Praha 1997
  • Russ, H., Das Reich von Kiev , in: Handbuch der Geschichte Russlands, 1 Bis 1613 von der Kiever Reichsbildung bis zum Moskauer Zartum I, ed. Hellmann, M. - Schramm, G. - Zernack, K., Stuttgart 1981
  • Volkoff, V., Vladimir the Russian viking , Woodstock 1984
  • Rybakov,B.A., Kijevskaja Rus´ i russkije k?a?estva XII-XIII vv. , Moskva 1982

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimir_I.&oldid=23011681 “