Doc. Vladimir Bergauer
Narozeni	18. za?i 1898 Pisek Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	24. ?ijna 1942 (ve v?ku 44 let) Koncentra?ni tabor Mauthausen N?mecka ?i?e N?mecka ?i?e
P?i?ina umrti	popraven zast?elenim
Bydli?t?	Praha
Narodnost	?eska
Vzd?lani	vysoko?kolske
Alma mater	Leka?ska fakulta Univerzity Karlovy
Povolani	leka? , biolog a u?itel
Nabo?. vyznani	?imskokatolicka cirkev , Martinismus
Cho?	Ing. Marketa K?ourkova
Rodi?e	Julius a Marie Bergauerovi
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Doc. Vladimir Bergauer ( 18. za?i 1898 Pisek ^[1] ? 24. ?ijna 1942 Koncentra?ni tabor Mauthausen ) byl ?esky leka?, v?dec a odboja? z obdobi druhe sv?tove valky popraveny nacisty .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Civilni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Vladimir Bergauer se narodil 18. za?i 1898 v Pisku do va?ene m???anske rodiny lekarnika Julia Bergauera a jeho ?eny Marie. Pok?t?n byl jmeny Vladimir Franti?ek Vaclav. V roce 1917 maturoval na piseckem gymnaziu a pote studoval na leka?ske fakult? Univerzity Karlovy . Ji? zde kariern? rostl, od roku 1919 byl demonstratorem jejiho biologickeho ustavu a od roku 1921 asistentem, nejprve vypomocnym a posleze ?adnym. Titul MUDr. ziskal v roce 1923, docenturu v oboru obecne biologie v roce 1928. Mezi rokem 1934 a uzav?enim nacisty v roce 1941 p?sobil jako ?editel ?eskoslovenskeho ustavu pro narodni eugeniku . Jako v?dec se zabyval p?i?inami starnuti a naopak dlouhov?kosti z fyzikaln?chemickeho hlediska, terapeutickymi u?inky r?stoveho hormonu , sexuologickymi problemy, d?di?nosti , eugenikou , chemismem ?ive hmoty a dal?imi biologickymi tematy. Publikoval monografie, byl generalnim tajemnikem ?eskoslovenske eugenicke spole?nosti a ?lenem eugenicke komise Masarykovy akademie prace . Byl zapojen v Obrodnem hnuti ?eskoslovenskeho studentstva , v jeho? stavebnim dru?stvu pracovala i jeho man?elka Marketa, in?enyrka, rozena K?ourkova (1904-1942), s ni? byl oddan 7. ?ervence 1927. P?ed svou smrti pracoval na studiich o dvoj?atech a psychologii prostitutek , nedokon?ena dila byla zabavena gestapem a zni?ena.

Protinacisticky odboj [ editovat | editovat zdroj ]

Po n?mecke okupaci se man?ele Bergauerovi zapojili do protinacistickeho odboje a to tim, ?e ve svem byt? ukryvali uprchleho britskeho majora Ronalda Littledala , ktery se k nim p?emistil od Zdenky Pakove . Vladimir Bergauer s pomoci svych p?atel zorganizoval jeho ut?k do ?vycarska , ktery se ale nezda?il a Littledale po zadr?eni prozradil jmena svych ukryvatel?. Man?ele Bergauerovi jako? i Zdenka Pakova byli 30. ?ervna 1942 zat?eni gestapem, uv?zn?ni v terezinske male pevnosti , stannym soudem odsouzeni k trestu smrti a 24. ?ijna 1942 v koncentra?nim tabo?e Mauthausen popraveni ranou do tyla p?i fingovane zdravotni prohlidce.

Posmrtna ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• Vladimir Bergauer byl 14. 7. 1948 byl jmenovan mimo?adnym profesorem Univerzity Karlovy in memoriam s u?innosti od 1. 5. 1942.
• V mist? bydli?t? v Italske ulici ?p. 615/7 v Praze byla man?el?m Bergauerovym odhalena pam?tni deska. ^[2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vladimir Bergauer na Wikimedia Commons
• Petr Svobodny, Josef Tome? - BERGAUER Vladimir 18.9.1898-24.10.1942 v Biografickem slovniku
• Vladimir Bergauer v informa?nim systemu abART
• Man?ele Bergauerovi na strankach Mauthausen koncentra?ni tabor