Vinkovci
jsou m?sto v
Chorvatsku
. Nachazeji se ve vychodni ?asti zem?, v regionu
Slavonie
. ve vychodni
Slavonii
. V roce
2011
zde dle
s?itani lidu
?ilo 35 312 obyvatel, co? z Vinkovc? ?ini nejv?t?i m?sto
Vukovarsko-sremske ?upy
. M?stem proteka ?eka
Bosut
.
[1]
Patronem m?sta je
Svaty Elia?
(
chorvatsky
Ilija
).
[1]
M?sto se nachazi nedaleko hranic se
Srbskem
, mezi ?ekami
Savou
a
Dunajem
; 19 km jihozapadn? od
Vukovaru
a 43 km ji?n? od
Osijeku
. Nadmo?ska vy?ka m?sta ?ini 90 m n. m.
Jak ji? bylo zmin?no, proteka jim ?i?ka Bosut, jeji? jeden meandr zasahuje do ji?ni ?asti m?sta a odd?luje mistni ?ast Lenije od zbytku Vinkovc?. Krom? toho jine v?t?i vodni toky ve Vinkovcich nejsou; dal?i blizka ?eka
Vuka
, ktera te?e severn? od m?sta, jej obteka.
M?sto klade d?raz na anticke po?atky sve existence. B?hem
?imske ?i?e
se zde nachazelo male m?sto, ktere v?ak ?imane p?evzali od p?edchozich obyvatel. Dolo?eno bylo zem?d?lske vyu?ivani okolni krajiny.
Archeologicky pr?zkum
odhalil nadobu starou cca p?t tisic let v podzemi sou?asneho m?sta. Objeven byl rovn?? i ?imsky sarkofag.
[2]
?imane osadu nazvali
Colonia Aurelia Cibalae
. B?hem vlady cisa?e Vespasiana je dolo?ena nejstar?i vystavba a v dob? cisa?e
Hadriana
ziskala statut municipia. Narozeni zde byli ?im?ti cisa?i
Valentinian I.
a
Valens
. B?hem ?tvrteho stoleti zde ?ilo mezi p?ti a? deseti tisici obyvateli. M?sto bylo chran?no nejspi?e hlin?nym valem s d?ev?nou palisadou. Dal?imu mo?nemu rozvoji ?imskeho sidla zamezily jednak vpady
Hun?
. Velky vpad v roce
375
, ktery odstartoval
St?hovani narod?
, m?l pro anticke m?sto nedozirne d?sledky. Gotove m?sto vypalili nejspi?e v letech
377
nbo
378
. Upadek ale znamenalo ji? rozd?leni ?imske ?i?e na
zapadni
a
vychodni
?ast, nebo? se Cibalae ocitlo v blizkosti nove hranice. Pote bylo nejspi?e obnoveno a a? do
5. stoleti
z?stavalo sidlem biskupstvi.
[3]
V roce
578
jej vyplenili Ava?i a po nich do teto lokality p?i?li mimo jine
Slovane
.
V obdobi po
11. stoleti
se v lokalit? m?sta nachazela osada
Svaty Elia?
, dochovana v
ma?arskych
historickych zaznamech jako Zenthelye, Zenthylye, Zenthylya, v sou?asne chorv.
Sveti Ilija
. Nazev vznikl podle kostela, ktery zde byl svatemu Elia?ovi zasv?cen. I diky tomu je sv. Elia? dnes patronem m?sta.
Oblast obsadili
Turci
v roce
1533
. Loupe?ive vypady ale do oblasti po?adali ji? n?kolik let p?edtim, prvni takovy je zaznamenan roku
1527
. Prvni pisemna zminka o m?st? v dne?ni podob? pochazi z roku
1615
. Jednalo se o postupn? se rozvijejici male m?sto, jeho? vyznam upadl vzhledem k postupu
tureckeho vojska
. Administrativn? bylo sou?asti Sremskeho sand?aku se sidlem v dne?ni
Sremske Mitrovici
. Turecka nadvlada velmi podstatnym zp?sobem prom?nila krajinu okolo Vinkovc?. Mimo jine zde zanikla honosna sidla tehdej?ich uherskych ?lechtic?.
Po odchodu Turk? v roce
1687
(potvrzenem
Karlovickym mirem
z r.
1699
) bylo m?sto zahrnuto do tzv.
Vojenske hranice
. To znamenalo p?itomnost vojenske posadky. Z rozhodnuti Marie Terezie ziskaly statut tzv. Vojenske komunity (
chorvatsky
Vojni komunitet
). Zbudovany byly ?etne
barokni
budovy. Obec byla dosidlena kolonisty z r?znych oblasti, sem ale nejvice p?ichazelo obyvatelstvo
chorvatske
narodnosti. Poz?statky p?vodniho st?edov?keho kla?tera byly srovnany se zemi a na jejich mist? vyrostlo nove vojenske cvi?i?t?, realizovane za vlady
Marie Terezie
.
V roce
1799
zde bylo zalo?eno
gymnazium
, jedno z mala, ktere se v teto dob? v dane oblasti nachazelo v ramci uzemi
Vojenske hranice
Habsburske monarchie
. Dislokovany zde byly regimenty ze Slavonskeho Brodu a Gradi?ky.
V
19. stoleti
rozvoj m?sta zrychlila vystavba ?eleznice a vznik mistniho nadra?i. Vybudovani dal?ich ?elezni?nich trati z Vinkovc? do cele tehdej?i vychodni Slavonie u?inilo z m?sta vyznamny dopravni uzel. Regulovan byl take tok ?eky Bosutu (v roce
1840
).
Okolo roku
1900
?ilo ve Vinkovcich 8500 obyvatel.
V roce
1918
se m?sto stalo sou?asti
Statu Slovinc?, Chorvat? a Srb?
, pozd?ji
Kralovstvi Srb?, Chorvat? a Slovinc?
(tedy
Jugoslavie
). Od roku
1929
byly Vinkovci administrativn? sou?asti
Drinske banoviny
, stejn? jako vychodni ?ast Bosny a zapadni ?ast Srbska. Vzhledem k vln? nevole, kterou tato zm?na vyvolala, byly v roce
1931
p?ipojeny s ?asti vychodniho Chorvatska pod
Savskou banovinu
.
V zav?ru
druhe sv?tove valky
byly Vinkovci t??ce bombardovany spojeneckym letectvem. Dne
13. dubna
1945
bylo m?sto osvobozeno jednotkami
partyzanskeho vojska
a
Rude armady
po prolomeni tzv.
Sremske fronty
. Toto datum bylo po valce dlouhodob? slaveno jako tzv. Den m?sta (
srbochorvatsky
Dan grada
).
V obdobi po roce
1945
do?lo k modernizaci a industrializaci m?sta. Vinkovci byly jasnou volbou, nebo? jako ?elezni?ni uzel vyhovovaly pot?ebam nap?. potravina?skeho pr?myslu z hlediska distribuce. A realizovany byly i dal?i pr?myslova odv?tvi. Ani Vinkovc?m se nevyhnula vystavba obytnych ?tvrti
panelovych
dom?. Realizovany byly hlavn? v severni ?asti m?sta a v blizkosti
?elezni?ni stanice
. V roce
1950
bylo take p?ebudovano koryto ?eky Bosut.
B?hem
chorvatske valky za nezavislost
se Vinkovci nachazely v bezprost?edni blizkosti frontove linie. A?koliv valka m?sto zna?n? ovlivnila, samotne boje se sem nep?enesly s vyjimkou vychodni ?asti m?sta, ktera byla ost?elovana. P?esto?e se k
srbske
narodnosti hlasila v roce cca 1/6 obyvatel
op?iny Vinkovci
(zna?n? v?t?i, ne? je tomu dnes), nevypuklo zde povstani a m?sto se nestalo sou?asti
RSK
. B?hem valky byly nicmen? zni?eny n?ktere okolni obce. Vzhledem ke strategicke poloze m?sta jako ?elezni?niho uzlu zde byly dislokovany jednotky
americke armady
b?hem zav?ru
valky v Bosn? a Hercegoviny
. Ve m?st? se nachazelo sidlo
Vukovarsko-sremske ?upy
do okam?iku reintegrace oblasti Podunaji. Pote bylo sidlo administrativni jednotky p?esunuto do
Vukovaru
.
Diky urodne rovinate krajin?, kde se dob?e da?i
zem?d?lstvi
, se zde rozvinul ve potravina?sky
pr?mysl
, velmi roz?i?eny je chov dobytka. Zpracovava se take
d?evo
a k??e (mistni podnik Spa?va vyrab?l ji? za Jugoslavie parkety, dve?e apod.), vyrabi se stavebni materialy ? mistni tovarna ma ve vyrobach dla?dic a cihel tem?? stoletou tradici.
Mistni pivo nese jmeno Valens podle ?imskeho cisa?e.
Nadra?i Vinkovci
M?sto le?i na d?le?ite mezinarodni
?elezni?ni trati
Zah?eb
?
B?lehrad
, v?tvi se odsud i trat? vedouci do
Ma?arska
a
Bosny a Hercegoviny
(
?elezni?ni tra? Vinkovci?Gunja
). Diky tomu jsou Vinkovci ?elezni?nim uzlem vychodniho Chorvatska. Sveho ?asu byly take nazyvany
m?sto ?elezni?a??
.
[4]
M?stem prochazi cela ?ada regionalnich silnic, ktere jej spojuji s m?sty
đakovo
,
Osijek
,
Vukovar
,
Otok
a
?upanja
, kde se take nachazi
nejbli??i dalnice ?. A3
. Z ji?ni strany vede silni?ni obchvat. tzv.
Ju?na obilaznica
, ktery zabra?uje vnikani tranzitni dopravy do st?edu m?sta.
Budova divadla.
Vinkovci maji svoji m?stskou knihovnu a ?itarnu a m?stske divadlo, jeho? tradice byla zahajena je?t? za existence
Rakousko-Uherska
. Sidli zde take
M?stske muzeum
, ktere je umist?no v barokni historicke budov?. Krom? toho zde p?sobi rovn?? i
?elezni?ni muzeum
. V roce
2023
zde byla otev?ena nova knihovna, nejmodern?j?i na uzemi Chorvatska.
[5]
Hlavni kostel, ktery se nachazi na centralnim nam?sti, je zasv?cen sv. Eusebiovi a Polionovi. Jedna se o k?es?anske mu?edniky, kte?i zde zem?eli v obdobi pozdni antiky.
Ve Vinkovcich byly zalo?eny historicky ?ty?i samostatne kulturn?-um?lecke spole?nosti (
chorvatsky
Kulturno-umjetni?ko dru?tvo
). Ty se v?nuji udr?ovani lidovych tradic, tanc? apod.
Odkaz na starov?kou tradici m?sta zd?raz?uji Vinkovci po?adanim tzv. Antickych filmovych ve?er? (
chorvatsky
Anti?ke filmske ve?eri
). Konaji se take i
?imske dny
, b?hem nich? je popularizovan ?ivot ?imskeho m?sta.
[4]
Tradici okolniho venkova p?ipomina ka?doro?ni festival
Vinkova?ke jeseni
(Vinkovacky podzim).
[6]
Ve m?st? take vznikla v Chorvatsku znama hudebni skupina
Colonia
. Vedle Karmy, Dj Krmaka, Severiny a E.T. se jednalo o popularni formaci prvni dekady
21. stoleti
v Chorvatsku.
M?sto je zmin?no v romanu
Vra?da v Orient expresu
jako misto, u n?ho? dojde k poru?e vlaku.
Ve Vinkovcich se nachazi 7 zakladnich ?kol a 8 ?kol st?ednich. Umist?ny jsou zde rovn?? i t?i fakulty
Univerzity v Osijeku
.
V roce
1948
zde byla zalo?ena zakladni hudebni ?kola.
Ve Vinkovcich p?sobi mistni fotbalovy tym
HNK Cibalia
, ktery do roku
1991
nesl nazev
Dinamo Vinkovci
.
Ji?n? od st?edu m?sta se nachazi kasarny
chorvatske armady
, 5. brigady s nazvem Slavonski sokolovi.
- Josip ?ok?evi?
, vojev?dce v rakouske cisa?ske armad?, dnes je po n?m pojmenovano hlavni nam?sti ve Vinkovcich.
- Josip Runjanin
, mistni rodak, ktery zhudebnil
chorvatskou hymnu
do sou?asne podoby.
[4]
- Andrej Keri?
, fotbalista, nejlep?i st?elec
1. ?eske fotbalove ligy v sezon? 2008/09
- Ivan Kozarac
, chorvatsky spisovatel
- Josip Kozarac
, chorvatsky spisovatel
- Slavko Kopa?
, chorvatsky mali?.
- Sava ?umanovi?
, srbsky mali?
- Tomislav Peternek
, srbsky fotograf
| M?sta
v
Chorvatsku
podle po?tu obyvatel
|
|
| 750 000+
| |  |
|
| 500 000+
|
?
|
|
| 250 000+
|
?
|
|
| 100 000+
| |
|
| 50 000+
| |
|
| 30 000+
| |