Vilem I. Oran?sky
Portret od Adriaena Thomasze Keye , cca 1570?84
Narozeni	24. dubna 1533 Dillenburg , Nasavske hrabstvi , Svata ?i?e ?imska Svata ?i?e ?imska
Umrti	10. ?ervence 1584 (ve v?ku 51 let) Delft , Holandske hrabstvi Holandske hrabstvi , Spojene provincie nizozemske Spojene provincie nizozemske
Misto poh?beni	Nieuwe Kerk
Povolani	politik a vojak
Ocen?ni	ryti? ?adu zlateho rouna
Nabo?. vyznani	luteranstvi (do 1544) katolicismus (1544?1573) kalvinismus (od 1573)
Cho?	Anna z Egmontu (od 1551) [1] [2] Anna Saska (od 1561) [1] [2] ?arlota Bourbonska (od 1575) [1] [2] Luisa de Coligny (od 1583) [1] [2]
D?ti	Filip Vilem Oran?sky [2] Marie Oran?sko-Nasavska hrab?nka Anna von Nassau [2] Mo?ic Oran?sky [3] [2] Emilie Oran?sko-Nasavska [4] [2] Luisa Juliana Oran?ska [2] … vice na Wikidatech
Rodi?e	Vilem I. Nasavsko-Dillenbursky [2] a Juliana ze Stolbergu [2]
Rod	Oran?sko-Nasav?ti a Nasav?ti
P?ibuzni	Anna Nasavsko-Dillenburska, Magdalena Nasavsko-Dillenburska, Marie Nasavsko-Dillenburska, Kate?ina Hanavska, Kate?ina Nasavsko-Dillenburska, Juliana Nasavsko-Dillenburska, Al?b?ta Nasavsko-Dillenburska, Jan VI. Nasavsko-Dillenbursky, Adolf Nasavsky, Ludvik Nasavsky, Jind?ich Nasavsko-Dillenbursky, Filip III. Hanavsko-Munzenbersky, Juliana Hanavska a Hermana Nasavsko-Siegenska [5] [6] [7] [8] [9] (sourozenci) Jan Mo?ic Nasavsko-Siegensky (prasynovec) Amalie ze Solms-Braunfelsu ( snacha ) Al?b?ta Nasavsko-Siegenska (poloroda sestra z otcovy strany) [5] [6] [7] [8] Magdalena Nasavsko-Siegenska (poloroda sestra z otcovy strany) [5] [6] [7] [8]
Funkce	oran?sky kni?e (1544?1584) mistodr?itel (1559?1584)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vilem I. Oran?sky , nizozemsky Willem van Oranje , Willem de Zwijger ( 24. dubna 1533 Dillenburg ? 10. ?ervence 1584 Delft ), zvany te? Vilem Ml?enlivy , byl vyzna?ny p?edstavitel a organizator nizozemske revoluce , narodn? osvobozeneckeho boje Nizozemc? proti ?pan?lskemu re?imu, ktery vyustil ve formalni uznani nezavislosti nizozemskych provincii v roce 1648 v ramci vestfalskeho miru . Roku 1559 byl Vilem Oran?sky jmenovan mistodr?itelem nizozemskych provincii Holland , Zeeland , Utrecht , zapadni Frisko , Voorn a Briel . Nizozemsky lid si Vilema zvolil za sveho v?dce v boji proti ?pan?lske despocii. Stalo se tak na dordrechtskem shroma?d?ni v ?ervenci 1572. Roku 1584, kdy byl Vilem Oran?sky prohla?en i formaln? hlavou Spojenych provincii nizozemskych (s titulem ?hrab?te holandskeho“), ho v Delftu zavra?dil francouzsky katolicky fanatik Balthasar Gerard . Jeho osobu op?vuje nizozemska hymna , ji? latinska forma jeho jmena ( Wilhelmus ) dala nazev.

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Vilem byl nejstar?im synem hrab?te Vilema Nasavskeho . Po stryci Renem de Chalon , oran?skem kni?eti, zd?dil rozsahly majetek burgundskeho feudalniho rodu. Panstvi se rozprostirala ve Francii, Nizozemi a N?mecku. Cen?nou sou?asti burgundskeho d?dictvi bylo kni?ectvi Orange na jihovychod? Francie (tvo?ila je 3 v?t?i m?sta a asi 500 vesnic, dvor? a zamk?). Dr?avy Reneho de Chalon dale p?edstavovala panstvi ve svobodnem hrabstvi burgundskem ( Franche-Comte ) a bohata panstvi a vynosne statky v Nizozemi (v Brabantsku, ve Flandrech, v Hennegavsku, v severnich provinciich Holand, Zeland a Utrecht).

P?islu?nici rodu hrabat nassavsko-dillenburskych se brzy po Lutherov? vystoupeni stali stoupenci reformace . V rodnem Dillenburgu stravil Vilem prvnich 11 let sveho ?ivota. V rodinnem prost?edi luterske zbo?nosti a kazn? byl Vilem veden k ctnosti a ziskaval zakladni vzd?lani. Proto?e podle platnych zakon? se d?dicem po oran?skem kni?eti mohl stat pouze katolik, byla na zaklad? rozhodnuti cisa?e Karla V. Vilemovi ur?ena od jeho 12 let vychova v p?isn? katolickem duchu odd?len? od luterskeho rodinneho prost?edi. Vilem byl vychovavan nejprve v Bred? (od jara 1545), pozd?ji v Bruselu .

Boj za svobodne Nizozemi [ editovat | editovat zdroj ]

Vilem Holandsko opustil na ja?e roku 1567 , kdy nap?ti mezi holandskou ?lechtou a ?pan?lskym kralem Filipem II. zesililo natolik, ?e se kral rozhodl rozbou?ene provincie donutit k poslu?nosti nasilim. 14. 4. 1568 slo?il Vilem na zamku Dillenburg slavny slib delegaci Nizozemc?, ?e je podpo?i v jejich boji za svobodu. Nasledn? sestavil vojsko a vydal se do boje. N?kolik jeho vale?nych vyprav proti ?pan?lskemu vojsku ztroskotalo. V roce 1572 p?e?el Vilem Oran?sky u Duisburgu Ryn a se svou armadou zahajil kone?ny boj za nezavislost severniho Nizozemi. V nasledujicich letech bojoval proti ?pan?lskym vojsk?m, reorganizoval vojska severnich provincii a sna?il se zabranit rozd?leni zem?. P?ijal hodnost mistodr?itele Spojenych nizozemskych provincii . Jeho plany na udr?eni jednoty zem? v?ak byly zma?eny. Pro Nizozemce se Vilem Oran?sky stal symbolem hrdinstvi a ob?tavosti. Nazyvali ho dokonce otcem vlasti. Byl skute?n? neoby?ejnou osobnosti.

Rodinny ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Vilemovou prvni man?elkou byla Anna van Buren, ktera zem?ela v mladem v?ku po t?ech porodech. V roce 1561 se Vilem o?enil podruhe a jeho man?elkou se stala luteranka Anna Saska , nete? kurfi?ta Augusta Saskeho a vnu?ka lantkrab?te Hesenskeho. Man?elstvi nebylo p?ili? ??astne, jeliko? Vilem byl ?asto na cestach a pozd?ji na bitevnim poli. Anna tedy sveho man?ela nakonec opustila a usadila se v Kolin? nad Rynem, kde sv?j tamni pobyt financovala rozprodavanim zd?d?nych ?perk?. V Kolin? nad Rynem se seznamila s advokatem Dr. Janem Rubensem (ten se stal pozd?ji otcem slavneho mali?e P. P. Rubense ), ktery se pro Annu sna?il ziskat dal?i finan?ni prost?edky u jejich p?ibuznych v Hesensku . Pracovni vztah Anny Oran?ske a ?enateho doktora Rubense, otce ?esti d?ti, p?erostl ve vztah milenecky a 22. srpna 1571 porodila Anna neman?elskou dceru. V te dob? u? byla kn??na Anna v domacim v?zeni na zamku Siegen a Rubens se ocitl ve vy?et?ovaci vazb?, kde se ke svemu otcovstvi p?iznal.

Ann? byly v?echny jeji d?ti odebrany, v?etn? dit?te neman?elskeho. Jan Rubens byl odsouzen k pen??itemu trestu a musel se na p?t let usadit se svou rodinou v Siegenu. Zde se man?el?m Rubensovym narodil 28. ?ervence 1577 syn Peter Paul Rubens . Anna Oran?ska byla uv?zn?na na hrad? Beilstein a Vilem Oran?sky se s ni dal rozvest. V Nizozemi se pak roku 1575 znovu o?enil, a to s ?arlotou Bourbonskou , jepti?kou, ktera uprchla z kla?tera a stejn? jako Vilem p?estoupila ke kalvinismu . Rozvedena Anna se vratila zp?t do rodneho Saska , kde v roce 1577 zem?ela a byla pochovana v Mi?ni . Po?tvrte se Vilem Oran?sky o?enil v roce 1583 s Louisou de Coligny.

V roce 1584 Vilema I. Oran?skeho zavra?dil fanaticky stoupenec katolickeho ?pan?lska Balthasar Gerard v Delftu . V tamnim Oude Kerk (Starem kostele) byl Vilem poh?ben do patrove hrobky s baldachynem a le?ici portretni figurou na tumb?.

Man?elstvi a potomci [ editovat | editovat zdroj ]

Vilem I. Oran?sky byl ?ty?ikrat ?enat.

Poprve se o?enil 6. ?ervence roku 1551 s Annou van Buren (1533?1558). Z man?elstvi vze?ly t?i d?ti:

• Marie Nasavska (22. listopadu 1553 ? 23. ?ervence 1555), zem?ela jako dit?
• Filip Vilem , oran?sky kni?e (19. prosince 1554 ? 20. unora 1618), ?il tem?? 30 let ve ?pan?lsku jako rukojmi , ? 1606 Eleanore Bourbon-Conde (30. dubna 1587 ? 20. ledna 1619)
• Marie Nasavska (7. unora 1556 ? 10. ?ijna 1616), ? 1595 hrab? Filip zu Hohenlohe-Neuenstein (17. unora 1550 ? 6. b?ezna 1606)

25. srpna 1561 se o?enil podruhe, a to s Annou Saskou (1544?1577), jedinou dcerou a d?di?kou saskeho kurfi?ta Mo?ice Saskeho . Z man?elstvi, je? bylo v roce 1571 anulovano, vze?ly ?ty?i d?ti:

• Anna Nasavska (*/† 31. ?ijna 1562)
• Anna Nasavska (5. listopadu 1563 ? 13. ?ervna 1588), ? 1587 hrab? Vilem Ludvik Nasavsko-Dillenbursky (13. b?ezna 1560 ? 13. ?ervence 1620)
• Mo?ic August Filip von Nassau (8. prosince 1564 ? 3. b?ezna 1566)
• Mo?ic Oran?sky , oran?sky kni?e (13. listopadu 1567 ? 23. dubna 1625), oran?sky kni?e, mistodr?ici Spojenych provincii nizozemskych, hrab? nasavsko-dillenbursky
• Emilie Nasavska (10. dubna 1569 ? 16. b?ezna 1629), ? 1597 Manuel Portugalsky, syn portugalskeho krale Antonina I.

24. dubna 1575 se o?enil pot?eti, a to se ?arlotou Bourbonskou (1546?1582), dcerou Ludvika III. de Montpensier. Z man?elstvi se narodilo ?est dcer:

• Luisa Juliana Oran?ska (31. b?ezna 1576 ? 15. b?ezna 1644), ? 1593 Fridrich IV. Falcky (5. b?ezna 1574 ? 19. za?i 1610), falcky kurfi?t
• Al?b?ta (26. dubna 1577 ? 3. za?i 1642), ? 1595 Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (28. za?i 1555 ? 25. b?ezna 1623)
• Kate?ina (31. ?ervence 1578 ? 12. dubna 1648), ? 1596 Filip Ludvik II. z Hanau-Munzenbergu (18. listopadu 1576 ? 9. srpna 1612)
• ?arlota Flandrina (18. srpna 1579 ? 16. dubna 1640), jepti?ka
• ?arlota Brabantina (27. za?i 1580 ? 19. srpna 1631), ? 1598 Claude de La Tremoille (1566?1604)
• Emilie Antverpiana (9. prosince 1581 ? 28. za?i 1657), ? 1616 Fridrich Kazimir Falcko-Zweibruckensko-Landsbersky (10. ?ervna 1585 ? 30. za?i 1645)

Dne 24. dubna 1583 se o?enil po?tvrte, a to s Luisou de Coligny (1555?1620), dcerou slavneho admirala Coligny , v?dce francouzskych hugenot? . Par m?l jedineho syna:

• Frederik Hendrik Oran?sky (29. ledna 1584 ? 14. b?ezna 1647), kni?e oran?sky, mistodr?itel Holandska , Zeelandu , Utrechtu , Gelderlandu a Overijsselu , ? 1625 Amalie zu Solms-Braunfels (31. srpna 1602 ? 8. za?i 1675)

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ?INDELA?, Bed?ich . Vilem Oran?sky . Praha: Svoboda, 1968.  
• ?USTA, Josef . Vilem Oran?sky. In: Tv?rcove d?jin III . Praha: [s.n.], 1935.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam panovnik? Nizozemska

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vilem I. Oran?sky na Wikimedia Commons
• Galerie Vilem I. Oran?sky na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Vilem I. Oran?sky
• http://thepeerage.com/p11320.htm#i113193

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.