Vilem Florentin Salm-Salm

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jeho Jasnost a nejd?stojn?j?i Pan
Vilem Florentin ze Salm-Salmu
22. pra?sky arcibiskup
10. primas ?esky
Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský
Vilem Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pra?sky
Cirkev ?imskokatolicka
Provincie ?eska cirkevni provincie
Metropole Praha
Arcidieceze Arcidieceze pra?ska
Dieceze Dieceze pra?ska
Sidlo Salmovsky palac
Jmenovani
Uveden do u?adu
P?edch?dce Antonin Petr P?ichovsky z P?ichovic
Nastupce Vaclav Leopold Chlum?ansky z P?estavlk a Chlum?an
Znak Znak
Sv?ceni
Kn??ske sv?ceni 17. b?ezna 1771 ve ?trasburku
Biskupske sv?ceni 14. ?ervence 1776 v Tournai
sv?titel  Max Fridrich, hrab? Konigsegg-Rothenfels, arcibiskup kolinsky
Vykonavane u?ady a funkce
Zastavane u?ady pape?sky legat (legatus natus)
Osobni udaje
Zem? Rakouske Nizozemi
?eske kralovstvi
Datum narozeni 10. kv?tna 1745
Misto narozeni Zamek v Anholtu , ?i?ske panstvi Anholt
Datum umrti 14. za?i 1810 (ve v?ku 65 let)
Misto umrti Hahnbach ,
Bavorske kralovstvi
Misto poh?beni Filialni kostel sv. Franti?ka z Assisi v Kamenici
Narodnost n?mecka
Vyznani ?imskokatolicke
Rodi?e Mikula? Leopold ze Salm-Salmu
Dorotea Franti?ka ze Salm-Anholtu
Povolani ?imskokatolicky duchovni
?ady a ocen?ni velkok?i? Leopoldova ?adu
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vilem Florentin princ [1] ?i kni?e [2] ze Salm-Salmu ( 10. kv?tna 1745 Anholt ? 14. za?i 1810 Hahnbach ) [2] byl biskup v  Tournai v dne?ni Belgii a arcibiskup pra?sky (s titulem kni?e-arcibiskup ).

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a studium [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako jako 18. a posledni dit? rakouskeho polniho mar?alka a antverpskeho guvernera Mikula?e Leopolda, prvniho kni?ete ze Salm-Salmu a jeho vzdalene p?ibuzne a d?di?ky ?ady panstvi, princezny Dorotey Franti?ky ze Salm-Anholtu. Byl p?edur?en pro vojenskou karieru, studoval na francouzske koleji v Juilly a na Terezianske vojenske akademii , ale pote zvolil cirkevni drahu. Vystudoval teologii a pravo v Kolin? nad Rynem a  Lutychu .

Cirkevni draha [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1761 pak v Kolin?, Lutychu a ?trasburku p?sobil jako kanovnik. V roce 1771 byl vysv?cen na kn?ze a roku 1776, ve svych pouhych 30 letech, se stal biskupem v Tournai . Mimo sve kn??ske a biskupske u?ady p?sobil rovn?? jako regent na bezprost?ednich i ?lechtickych rodinnych majetcich, ktere spravoval v letech 1773?1788 za nezletileho synovce. [2] V roce 1780 bylo princi ze Salm-Salmu p?islibeno ost?ihomske arcibiskupstvi v Uhrach , nejbohat?i v cele tehdej?i Habsburske monarchii . ?ekatelem na tento arcibiskupsky stolec se stal za odm?nu, proto?e svou autoritou a diplomatickym usilim dokazal p?esv?d?it kolinskou kapitulu , aby a? se uprazdni misto tamniho kurfi?ta-arcibiskupa , zvolila do ?ela dieceze arcivevodu Maxmiliana Franti?ka Habsbursko-Lotrinskeho . [3] Do Vilemovych nad?ji na ziskani ost?ihomskeho stolce ov?em zasahla Velka francouzska revoluce .

Tournaiska dieceze se rozkladala na uzemi Rakouskeho Nizozemi i sousedni Francie [4] a Vilem Florentin se tak, jako jeden z francouzskych biskup?, zu?astnil zasedani generalnich stav? 5. kv?tna 1789. Ji? 2. listopadu toho roku byly ov?em ve Francii v?echny duchovni statky zkonfiskovany, ?im? biskupstvi p?i?lo o vice ne? polovinu sveho majetku. [5] Kratce nato se revolu?ni b?sn?ni roz?i?ilo i do Rakouskeho Nizozemi a Vilem Florentin, ktery byl navic od dubna roku 1790 tla?en francouzskou stranou k p?isaze na novou revolu?ni ustavu , [6] musel prchnout na rodovy zamek v Anholtu [4] a pak do Kolina nad Rynem . Zp?t do Tournai se vratil po potla?eni povstani v ?ervnu 1791, ov?em po vypuknuti valky Rakouska s Francii a po usp??ne prvotni kratke francouzske ofenziv? sm?rem do Nizozemi (25. dubna 1792) uprchl Vilem Florentin ze Salm-Salmu ze sveho dosavadniho biskupstvi nadobro. [6]

Kdy? se v?ak uvolnil u?ad pra?skeho arcibiskupa , nominoval jej cisa? Franti?ek II. dne 1. kv?tna 1793 do teto funkce. Pape? translaci z Tournai 23. za?i 1793 potvrdil. Dne 21. unora 1794 obdr?el Vilem Florentin pallium , tak?e mohl 2. kv?tna 1794 p?esidlit do Prahy . Zde ji? vym?nil p?edchozi ?ivot v p?epychu z Tournai p?edev?im za dobro?innost. Jeho prvni starosti v Praze byly razu finan?niho. Musel zaplatit dotaci pro zadlu?ene sufraganni (tj. pod?izene) ?eskobud?jovicke biskupstvi a povinnou vale?nou da?. Aby mohl arcibiskup Vilem Florentin zachranit st?ibrny nahrobek svateho Jana Nepomuckeho v  Katedrale svateho Vita na Pra?skem hrad? p?ed kontribuci, odvedl v roce 1793 dobrovolnou vale?nou da? ve vy?i 50 000 florin? [7] a pro pozvednuti arcibiskupskych statk? zp?t na d?iv?j?i urove?, musel mj. od teho? roku p?evzit take udr?bu bud?jovicke dieceze ve vy?i 12 000 florin? ro?n?. Do arcibiskupskych statk? a jejich hospoda?skeho rozvoje investoval v pr?b?hu let 200 000 zlatych (florin?) ze svych osobnich zdroj?. A? do konce sveho episkopatu si podr?el jurisdikci nad arcibiskupskym velkostatkem ve Sv?tci , ktery teprve po jeho smrti p?ipadl litom??ickemu biskupovi . [6]

V Praze se, stejn? jako jeho p?edch?dce arcibiskup P?ichovsky , sna?il o dal?i zmirn?ni velmi tvrdych, antiklerikalnich a dokonce i proticirkevnich zakon? z doby panovani cisa?e Josefa II. Poda?ilo se mu prosadit znovuzavedeni vyuky nabo?enstvi na gymnaziich , obnoveni p?edvelikono?ni stavby Bo?ich hrob? ?i obnoveni procesi . [7] Poutni misto Svatou horu , v t?snem sousedstvi arcibiskupskeho panstvi a P?ibrami , povy?il roku 1797 na probo?tstvi . [8] Prosazoval rovn?? lep?i dohled nad dieceznim klerem, nedokazal sice je?t? odstranit josefinskou statni kontrolu a cenzuru pasty?skych list?, p?esto timto zp?sobem s kn??stvem komunikoval. Zavedl take pro klerus povinnost ka?doro?nich duchovnich cvi?eni ? annualni kn??ske exercicie . Typickym jevem jeho stylu spravy byly ?aste d?kladne vizitace, ka?doro?n? nav?tivil n?kolik vikariat? a v roce 1806 provedl generalni vizitaci cele arcidieceze. [7] V roce 1804 postoupil cisa? Franti?ek II. cirkvi spravu a udr?bu trivialnich ?kol . [9] Teho? roku 8. prosince oznamil Salm v katedrale svateho Vita prohla?eni se ?imskeho cisa?e Franti?ka cisa?em rakouskym . [6] Dne 2. listopadu 1807 bylo z ?ezenske arcidieceze vy?len?no Chebsko [6] a nasledujici rok p?edano pod pravomoc pra?skeho arcibiskupa. [9]

Kostel svateho Franti?ka Serafinskeho v Kamenici u Prahy

V dob? valek s revolu?ni Francii a napoleonskych valek postihly pra?skou arcidiecezi vale?ne kontribuce , pozd?ji i rabovani a nouze. Dne 28. prosince 1809 vydal cisa? Franti?ek I. na?izeni, ?e ve?kere kostelni zlato a st?ibro musi byt do 1. kv?tna 1810 vydano na kryti vale?nych vydaj?. Nahrobek svateho Jana Nepomuckeho , ktery byl znovu v ohro?eni, se op?t poda?ilo zachranit, ov?em mno?stvi kostelnich poklad? z cele arcidieceze bylo nenavratn? ztraceno, proto?e vyplatit je, ji? bylo nad sily starnouciho a churav?jiciho arcibiskupa. [9] Ve vale?nych letech se Salm sna?il zmirnit utrpeni t?m nejpot?ebn?j?im. Chudin? nechaval rozdavat z arcibiskupskych statk? chleb a d?evo, nadane mladiky zachra?oval p?ed odvodem zapsanim na studia do kn??skych semina?? a obrovskou nezam?stnanost se sna?il alespo? trochu zmirnit socialni stavbou: svym osobnim empirovym palacem (dne?ni Salmovsky palac ), ktery Vilem Florentin nechal v letech 1800?1810 postavit na Hrad?anskem nam?sti v Praze, p?imo proti dosavadnimu Arcibiskupskemu palaci . [7] O jeho kulturnich zalibach sv?d?i to, ?e na arcibiskupskem ro?mitalskem panstvi nechal vybudovat stezku na vrch T?em?in , kde dal zbudovat vyhlidkovou plo?inu s altany. [10] [11] Sam si Ro?mital velmi oblibil a rad sem jezdil. Nechal vybavit pokoje ro?mitalskeho zamku a z p?ilehle ba?iny vybudovat zameckou zahradu ve stylu anglickeho parku , ktera byla od po?atku p?istupna ve?ejnosti. [12]

Zav?r ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Kostel svateho Jana Nepomuckeho v Ro?mitale pod T?em?inem

Na sklonku ?ivota byl arcibiskup stale ?ast?ji nemocen. Zem?el v Hahnbachu v Horni Falci , tehdy pat?ici k Bavorskemu kralovstvi . Smrt ho zastihla na zpate?ni cest? do Prahy z lazni v Bad Kissingenu , kde pobyval na le?eni. [13] Jeho t?lo bylo pak k ve?ejnemu rozlou?eni vystaveno v kostele v Ro?mitale pod T?em?inem , m?ste?ku na arcibiskupskem panstvi. Arcibiskup byl svymi poddanymi, ale i ostatnim lidem v ?eskem kralovstvi natolik obliben, ?e Ro?mital?ti odmitli arcibiskupovo t?lo vydat, [7] nebo? si vzpomn?li, ?e arcibiskup ?asto rad ?ikaval, ?e by si p?al byt ve sve oblibene brdske krajin? poh?ben. K rozbou?eni lidu p?isp?la i mylna zprava, ?e arcibiskup nechal v posledni v?li ud?lit Ro?mitalu povoleni pro zbudovani sirot?ince a dal?i vyhody, ale panovity a nenavid?ny spravce arcibiskupskeho panstvi, testament zatajil. [11] P?i?lo t?icet vojak?, kte?i m?li ziskat t?lo arcibiskupa zp?t, ale lid se nezalekl. Muselo byt tedy poslano pro n?kolik dal?ich setnin z B?eznice a teprve pote Ro?mital?ti arcibiskupovo t?lo vydali. [14] To muselo byt do Prahy p?evezeno v doprovodu vojenskeho kordonu. [6] V katedrale svateho Vita se konaly poh?ebni liturgie. [7]

Hrob lidem oblibeneho arcibiskupa se nachazi v kostele svateho Franti?ka Serafinskeho v Kamenici , slou?icim zarove? jako kaple tamniho arcibiskupskeho zame?ku . [15] Tento filialni kostel Vilem Florentin 26. za?i 1797 osobn? po p?edchozi p?estavb? znovuvysv?til a le?i tu pochovan na vlastni p?ani. [16] Po arcibiskupov? smrti nastalo na pra?skem stolci ?ty?lete obdobi sedisvakance . [7]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisne encyklopedii Geneall [online]. Dostupne online .  
  2. ↑ a b c Deutsche Biographische Enzyklopadie (DBE): Poethen-Schluter
  3. ↑ HAMANNOVA, Brigitte. Habsburkove: ?ivotopisna encyklopedie . P?eklad Milada Kou?imska, Milan Kou?imsky. 2. vyd. Praha: Brana, 2001. 403 s. ISBN   80-7243-109-9 . S. 240?242, zejmena s. 241.  
  4. ↑ a b Pra?ske arcibiskupstvi 1344-1994: sbornik stati o jeho p?sobeni a vyznamu v ?eske zemi. . P?iprava vydani Zde?ka Hledikova, Jaroslav V. Polc. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994. 380 s. ISBN   80-7113-091-5 . S. 328.  
  5. ↑ WURZBACH, Konstantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Osterreichs, 28 s. 139 [online]. Wien: 1874 [cit. 2015-10-22]. Dostupne online .  
  6. ↑ a b c d e f WURZBACH, Konstantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Osterreichs 28, s. 140 [online]. Wien: 1874 [cit. 2015-10-22]. Dostupne online .  
  7. ↑ a b c d e f g Pra?ske arcibiskupstvi 1344-1994 ..., s. 329
  8. ↑ KETTNER, Ji?i. D?jiny pra?ske arcidieceze v datech . 1. vyd. Praha: Zvon, 1993. 251 s. Dostupne online . ISBN   80-7113-079-6 . S.  107 .  
  9. ↑ a b c KETTNER..., s. 108
  10. ↑ WUNSCH, Pavel. T?em?in & Hengst [online]. 2009-3-15 [cit. 2016-12-16]. Dostupne online .  
  11. ↑ a b ?AKA, Jan . Toulani po Brdech . Praha: [s.n.], 1986. 332 s. ISBN   978-80-204-2360-3 . Kapitola V dob? romanismu, s. 196?198.  
  12. ↑ HASEK, Jind?ich . Podivuhodnyp?ib?h ro?mitalskeho zamku . 1. vyd. Ro?mital pod T?em?inem: Ro?mital pod T?em?inem, 2005. 58 s. ISBN   80-903447-4-7 . S. 34?35.  
  13. ↑ Zaznam umrti v matrice [online]. Dostupne online .  
  14. ↑ SLAVIK, Franti?ek Augustin . Ro?mital pod T?em?inem a jeho okoli. . Ro?mital pod T?em?inem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN   80-239-4958-6 . Kapitola Arcibiskupove pra??ti pany na Ro?mitale, s. 70.  
  15. ↑ Kamenicky zame?ek na hrady.cz [online]. [cit. 2016-12-16]. Dostupne online .  
  16. ↑ Web farnosti v ?i?anech [online]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • HUBER, Kurt A., heslo Salm in: Erwin Gatz, Die Bischofe des Heiligen Romischen Reiches 1648?1803 . ISBN   3-428-06763-0 .
  • KETTNER, Ji?i, D?jiny pra?ske arcidieceze v datech , Praha, Zvon 1993, ISBN   80-7113-079-6 , s. 218.
  • PABST, Franti?ek Antonin.  Kurze Biographie des am 14. September 1810 um die neunte Vormittagsstunde verstorbenen Fursten von Salm-Salm .. . [S.l.: s.n., 18-- ?]. 6 s.
  • Pra?ske arcibiskupstvi 1344-1994: sbornik stati o jeho p?sobeni a vyznamu v ?eske zemi. Hledikova Zde?ka a Jaroslav V. Polc (ed.), 1. vyd. Praha, Zvon, 1994, 380 s. ISBN   80-7113-091-5 , s. 328-329

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Seznam pra?skych arcibiskup?
Pra??ti arcibiskupove
(1344?1421)
Znak pražského arcibiskupství
Znak pra?skeho arcibiskupstvi
Sedisvakance (1421?1561)
V letech sedisvakance 1421?1561 arcidiecezi spravovali administrato?i
Pra??ti arcibiskupove
(1561? sou?asnost)
Pozn. zvyrazn?na jmena p?edstavuji kardinaly, 1 Zbyn?k Berka z Dube a Lipe byva uvad?n jako kardinal
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vilem_Florentin_Salm-Salm&oldid=22874547 “