Vidin Видин
St?edov?ka pevnost Baba Vida ve Vidinu
znak
Poloha
Sou?adnice	43°59′ s. ?. , 22°52′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	34 m n. m.
Stat	Bulharsko Bulharsko
Oblast	Vidinska
Ob?tina	Vidin
Vidin
Rozloha a obyvatelstvo
Po?et obyvatel	45 416 ( [1] )
Etnicke slo?eni	Bulha?i
Nabo?enske slo?eni	pravoslavi
Sprava
Telefonni p?edvolba	094
PS?	3700
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vidin ( bulharsky Видин ) je p?istavni m?sto na ji?nim b?ehu ?eky Dunaj , ktere le?i na severozapad? Bulharska v Dolnodunajske ni?in? nedaleko hranic se Srbskem a Rumunskem . Je spravnim st?ediskem stejnojmenne oblasti a ob?tiny a ?ije p?ibli?n? p?ibli?n? 44 tisic ^[2] obyvatel.

Ve m?st? je take prvni p?istav na bulharske ?asti Dunaje. Jde o obchodni i zem?d?lske centrum; jeho okoli je diky idealnim podminkam znam? p?stovanim a produkci vina . Pobli? m?sta vede silni?n?-?elezni?ni most p?es Dunaj .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Obec zalo?ili ve starov?ku patrn? Keltove a nazyvali ji Dunonia . Na stejnem mist? postavili pozd?ji ?imane pevnostni m?sto Bononia , ktere pat?ilo mezi vyznamna m?sta provincie Moesie Superior, pokryvajici uzemi dne?niho severozapadniho Bulharska a vychodniho Srbska. M?sto si diky sve strategicke poloze udr?elo vyznam. Bulha?i ho nazyvali Bdin , kde?to Anna Komnenovna ho zhruba ve stejne dob? zmi?ovala jako Vidyn? ( Βιδ?νη ). B?hem druhe bulharske ?i?e sv??il car Ivan Alexandr vladu Vidinskeho despotatu svemu synovi z prvniho man?elstvi s Theodorou Vala?skou Ivanovi Sracimirovi a korunoval ho kralem, ?im? z ?i?e vyd?lil Vidinske carstvi .

Pote, co byla bulharska ?i?e v roce 1396 dobyta osmanskymi Turky, stal se Vidin d?le?itym administrativnim a ekonomickym centrem Osmanske ?i?e le?icim v jeji naraznikove zon?. V roce 1444 ho dobyl Vladislav Varnen?ik , nicmen? ne natrvalo. B?hem osmansko-habsburskych valek byl v 17. a 18. stoleti opakovan? dobyt Habsburky . V tureckych bernich soupisech je uvad?n pod r?znymi nazvy, zprvu jako Bodin , pozd?ji Bedin . Podle soupis? z poloviny 18. stoleti se z Vidinu vyva?ely ve zna?nem mno?stvi k??e (ko?ka divoka, medv?d hn?dy, jezevec, vydra, li?ka, jelen obecny, vlk, divoky kralik a dokonce i rys). Dochovaly se i udaje o vyvezenych 452 sudech s rybim kaviarem. ^{[3] [4]} V roce 1738 bylo ve Vidinu obyvatelstvo p?eva?n? turecke. ^[5] B?hem rusko-turecke valky povstali na je?e 1773 mistni obyvatele proti turecke nadvlad? a pokusili se dobyt m?sto. To se jim nepoda?ilo a z turecke strany nasledovaly represe, tak?e mnoho Bulhar? uprchlo za Dunaj. V letech 1798 a? 1807 zde prakticky nezavisle vladl Osman Pazvanto?lu . V roce 1806 dal v kostele sv. Petky uv?znit n?kolik set laik? a kn??i z Vidinu a okoli v ?ele s biskupem Kallinikosem a p?ed olta?em je nechal povra?dit. ^[6] M?sto bylo centrem povstani v roce 1850. V roce 1866 byly zbudovany strategicke silnice na Sofii a na Lom , v d?sledku ?eho? za?al postupny upadek vidinskeho p?istavu.

M?sto se stalo sou?asti Bulharskeho kni?ectvi po rusko-turecke valce v roce 1878 a nasledn? se za?alo vyznamn? m?nit. Mezi obyvatelstvem ziskali naprostou v?t?inu Bulha?i . V roce 1885 se b?hem srbsko-bulharske valky m?sto usp??n? odolalo utok?m srbske armady. Na po?atku 20. stoleti bylo m?sto znamo svou pokra?ujici podporou Demokraticke strany. ^[7] B?hem kolektivizace v letech 1950?52 bylo komunistickym re?imem z m?sta nasiln? vysidleno 57 rodin (173 osob). ^[8] Na druhe stran? byla zahajena koncentrace pr?myslu, p?edev?im potravina?skeho a dale textilniho. Pozd?ji byla zalo?eny i strojirenske podniky orientovane svoji produkci (95 %) na vyvoz do Sov?tskeho svazu . V 70. a 80. letech XX stoleti m?sto rychle rostlo diky novemu chemickemu zavodu Vidachim , tovarn? na pneumatiky Vida a dal?ich. Po roce 1990 a p?echodu na tr?ni ekonomiku v Bulharsku pr?myslove podniky ve m?st? rychle upadly a zkolabovaly pod vlivem faktor?, jako je politicky a ekonomicky vliv, korupce ve statni a mistni sprav?, privatizace podnik? s jasnou neschopnosti p?e?it v novych podminkach.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? ?ije 45 416 obyvatel a je zde trvale hla?eno 55 556 obyvatel. ^[1] Podle s?itani 1. unora 2011 bylo narodnostni slo?eni nasledujici: ^{[9] [p 1]}

•   Bulha?i : 40 550 (91.3 %)
•   Romove : 3 335 (7.5 %)
•   Turci : 60 (0.1 %)
•   ostatni: 479 (1.1 %)

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Calafat , Rumunsko
• Debar , Severni Makedonie
• Deggendorf , N?mecko
• Demre , Turecko
• General Mariano Alvarez , Filipiny
• Hodmez?vasarhely , Ma?arsko
• Lecco , Italie
• Rovno , ?ecko
• Ulm , N?mecko
• West Carrollton , Ohio , USA
• Zaje?ar , Srbsko

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vidin na Wikimedia Commons
• Informa?ni portal