Velka tichomo?ska odpadkova skvrna ( anglicky : Great Pacific Garbage Patch ?i Pacific Trash Vortex ) je misto zvy?ene koncentrace mo?skeho odpadu , ktery se zde nahromadil v  severnim tichomo?skem kolob?hu . Sklada se p?edev?im z malych ulomk? plast? a chemickych kal?. Mikroplasty se zde vyskytovaly i kolem roku 1970 a koncentrace nar?sta. ^[1] Nachazi se zhruba mezi 135. a 155. stupn?m zapadni delky a 35. a? 42. stupn?m severni ?i?ky; jeji celkova plocha je kolem 1,6 milionu km².

Nazvy [ editovat | editovat zdroj ]

Anglicky nazev je v ?eskych mediich p?ekladan jako Velky pacificky odpadkovy pas , Velky pacificky odpadkovy flek , Velka tichomo?ska odpadkova skvrna nebo Tichomo?sky odpadkovy vir.

Poloha [ editovat | editovat zdroj ]

Skvrna se nachazi zhruba mezi 135. a 155. stupn?m zapadni delky a 35. a? 42. stupn?m severni ?i?ky. Jeji celkova plocha je kolem 1,6 milionu ?tvere?nich km (tj. vice ne? ?ty?nasobek rozlohy N?mecka a srovnatelne s velikosti Mongolska nebo Iranu). ^[2] P?esne vymezeni jejich hranic je problematicke, proto?e zale?i na tom, jakou koncentraci odpadk? v mo?ske vod? lze pova?ovat za problematickou. V zasad? se za sou?ast skvrny pova?uje ta ?ast oceanu , kde je koncentrace odpadu v?t?i ne? pr?m?r. Dochazi take k sezonnim zm?nam. ^[3]

Slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Skvrna se sklada p?edev?im z malych ulomk? r?znych plast? a chemickych kal?. Neni viditelna ze satelitnich snimk?, vzhledem k tomu, ?e plast a kal p?ejimaji barvu oceanu, ve kterem plavou.

Na zaklad? m??eni z leta roku 2015 studie odhadla, ?e z celkovych 1,1?3,6 bilionu kus? plastu je z 94 % tvo?eno mikroplasty . Z hlediska hmotnosti, ktera se odhaduje na 79 000 tun (rozptyl 45?129 tisic tun), ov?em mikroplasty tvo?i jen asi 8 %, zbytek je tvo?en v?t?imi kusy. P?es 3/4 celkove hmotnosti tvo?i kusy v?t?i ne? 5 cm. Zhruba polovinu tvo?i plasty pochazejici z ryba?skeho pr?myslu. ^[2]

P?esto?e tichomo?ske pole plast? je nejv?t?i, neni jedine ? plasty mo?ske proud?ni koncentruje do p?ti velkych oblasti ^[4] a odhaduje se (podle expedici v letech 2007-2013), ?e dohromady obsahuji kolem 270 000 tun odpadu (na severotichomo?skou 36 %), p?i?em? 3/4 hmotnosti tvo?i plasty o velikosti nad 20 cm (mikroplasty maji podil 13 % hmotnosti a 93 % po?tu ?astic). ^[5] Pravd?podobn? je to odpad z lodi. ^[6] V?t?ina plast? ? odhaduje se, ?e a? 70 % ? v?ak kon?i v hlubin?. ^{[7] [8]}

Podle odborne studie, publikovane 1. za?i 2022 v ?asopise Nature , ^[9] v?dci zji?tili, ?e vice ne? 90 % identifikovatelneho odpadu pochazi z pouhych ?esti zemi. ^[8] Primarni p?i?inou je rybolov. Dv? t?etiny odpadu jsou ?inskeho a japonskeho p?vodu, p?i?em? v p?ipad? Japonska ur?ity podil na smeteni plast? do mo?e m?la i ni?iva vlna tsunami z roku 2011 . Dal?ich zhruba 10 % odpadu je jihokorejskeho p?vodu. Zbyla ?ast odpadu pochazi p?eva?n? ze Spojenych stat? , Tchaj-wanu a Kanady. ^[8]

Ekologicke problemy [ editovat | editovat zdroj ]

Na odpadcich ?iji desitky druh? pob?e?nich organism?, jejich? vliv na ekosystemy volneho oceanu takto vzdalenych od p?vodnich mist vyskytu neni doposud znamy ^[10]

Plasty se fotodegradaci rozpadaji na men?i a men?i kousky a v d?sledku toho vstupuji um?le latky do potravniho ?et?zce prost?ednictvim ?ivo?ich? , kte?i se ?ivi planktonem a p?irozen? nedoka?ou p?i filtraci vody odli?it ?aste?ky plast? od ?aste?ek planktonu. Nasledn? se tak plasty mohou dostavat potravnim ?et?zcem do tkani vy??ich ?ivo?ich? v?etn? ?lov?ka, kde se mohou zabudovavat do tkani a zp?sobovat jejich zan?ty. Biochemicky jsou plasty pova?ovany za inertni a nem?ly by p?edstavovat nebezpe?i, problemem jsou ov?em zbytkove latky, p?ipadn? latky, ktere na sebe mikroplasty jsou schopne navazat ? ty se pak mohou v t?lech ?ivo?ich? vylu?ovat a zp?sobovat reproduk?ni problemy nebo p?sobit rakovinotvorn?. Vyzkum vlivu mikroplast? zvla?t? na lidske zdravi je nicmen? teprve v po?atku. ^[11]

V?t?i ?asti plast? zase kon?i v ?aludcich v?t?ich ?ivo?ich?, kde zabiraji misto a ?ivo?ich pak hyne na podvy?ivu ? podle odhad? je timto zp?sobem ohro?eno 86% druh? mo?skych ?elv, 44% druh? mo?skych ptak? a 43% druh? mo?skych savc?. ^[12] P?esto nelze pova?ovat tichomo?skou skvrnu za misto pouze s negativnim dopadem na ?ivot. Vyzkum skvrny prokazal stabilni podminky k ?ivotu u mikroorganism?, kterym se zde da?i. ^[13]

Prost?ednictvim plovouciho odpadu rovn?? m??e dochazet k ?i?eni invazivnich druh? (p?ikladem jsou mechovky Bryozoa , ktere byly na plastech dopraveny k b?eh?m Floridy , kde se ?i?i na ukor p?vodnich druh?). ^[12]

V mnoha oblastech je koncentrace plast? a? sedmkrat v?t?i ne? koncentrace zooplanktonu . Obavy vzbuzuji p?edev?im chemicke latky, ktere se z plast? mohou vylou?it, zejmena polychlorovane bifenyly , bisfenol a derivaty polystyrenu . V?decke vyzkumy zjistily, ?e u n?kterych ryb z teto oblasti je naru?ena produkce hormonu estradiolu . ^[14]

Usili o vy?i?t?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Hledanim technickeho ?e?eni, jak vy?istit tuto odpadkovou skvrnu, se zabyva mj. startup The Ocean Cleanup . V roce 2013 ho zalo?il Nizozemec Boyan Slat . Firma vyviji plovouci barieru s ponornou suknici. Nahromad?ne plasty se diky ni dostavaji do zachytne sit? a pomoci dopravniku je vyzvedava nakladni lo?. Krom? toho se firma sna?i branit tomu, aby do ocean? nep?iplouvaly dal?i plasty z ?ek. Vyvinula proto solarni energii pohan?ne plovouci kolektory, ktere s vyu?itim ponornych st?n automaticky sbiraji a zpracovavaji odpad v ustich ?ek. Jde zejm. o ?eky v Indonesii, Malajsii nebo Vietnamu. ^[15]

Souostrovi odpadk? ( The Trash Isles ) [ editovat | editovat zdroj ]

Skupina aktivist? navrhla v za?i 2017 prohla?eni zne?i?t?ne oblasti za uzemi noveho statu s nazvem The Trash Isles , tj. Souostrovi/Ostrovy odpadk?. P?ipravili i pasy nebo bankovky noveho statu v m?n? Debris (smeti), ktere zobrazuji zvi?ata mezi odpadky.

Aktiviste ji? za?adali o uznani noveho statu OSN . Internetovou petici na podporu jeho vzniku a ochranu ocean? podepsalo 241 tisic lidi. ^[16]

Pokud by novy stat vznikl, ?lenske zem? OSN by se na ?e?eni tun plovouciho odpadu musely za?it podilet. ^[17]

?estni ob?ane Souostrovi odpadk? [ editovat | editovat zdroj ]

• Al Gore ? byvaly viceprezident USA
• Judi Denchova ? britska here?ka
• Mohamed Farah ? vytrvalec ^[18]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka noveho statu je tvo?ena dv?ma vodorovnymi pruhy, bilym a modrym symbolizujici vodu, v ni? plave zelena, ?aste?n? potopena plastova lahev . ^[19]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Great Pacific Garbage Patch na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Henderson?v ostrov

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Great Pacific Garbage Patch na Wikimedia Commons
• 38°30′ s. ?. , 145° z. d.