Velka jezera

Velka jezera
	Velka jezera na map?
Poloha
Stat	Spojene staty americke
Zem?pisne sou?adnice	45°45′ s. ?. , 84° z. d.
Rozm?ry
Rozloha	24 520 000 ha
Objem	22 725 km³
Ostatni
Odtok vody	?eka svateho Vav?ince
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Velka jezera ( anglicky The Great Lakes ) je skupina jezer v Severni Americe . Jezery prochazi statni hranice mezi Kanadou ( provincie Ontario ) a USA ; tam zasahuji jezera na uzemi 8 stat? ( Illinois , Indiana , Michigan , Minnesota , New York , Ohio , Pennsylvania a Wisconsin ). Jezera le?i v povodi ?eky svateho Vav?ince . Mezi Velka jezera se po?itaji Ho?ej?i jezero , Huronske jezero , Michiganske jezero , Erijske jezero a Ontarijske jezero . Jedine Michiganske jezero le?i cele v USA, ostatnimi prochazi statni hranice s Kanadou, ktere pat?i p?ibli?n? t?etina rozlohy jezer. P?edstavuji nejv?t?i skupinu sladkovodnich jezer na sv?t?. ?asto byvaji ozna?ovana za vnitrozemska mo?e. Je t?eba rozli?it pojem ?Velka jezera“ (v?t?inou ozna?ujici pouze p?t ni?e jmenovanych jezer) a system Velkych jezer , ktery zahrnuje i men?i jezera a ?eky, ktere cely system spojuji.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

?iselne udaje [ editovat | editovat zdroj ]

Delka pob?e?i v?etn? ostrov? je 18 000 km . P?edstavuji obrovskou zasobarnu sladke vody. Objem vody je 22 725 km³ . Maji rozlohu 245 200 km² a rozloha jejich povodi (v?etn? plochy jezer) je 768 000 km². U ?ty? jezer hloubka p?evy?uje 200 m a pouze u Erijskeho jezera je maximalni hloubka ni??i (64 m). Nejv?t?i je Ho?ej?i jezero (ma v?t?i rozlohu ne? ?eska republika ) a nejmen?i Ontarijske jezero. Jezera jsou rozlo?ena stup?ovit?, ale rozdil v nadmo?skych vy?kach prvnich ?ty? z nich nep?evy?uje 9 m (183 m Ho?ej?i jezero a 174 m Erijske jezero) a jen nejni??i Ontarijske jezero se nachazi tem?? 100 m pod Erijskym.

jezero	anglicky	nadmo?ska vy?ka (m)	rozloha km²	maximalni hloubka (m)	objem km³
Ho?ej?i jezero	Lake Superior	183	82 400	393	12 100
Huronske jezero	Lake Huron	177	59 600	208	3 540
Michiganske jezero	Lake Michigan	177	58 000	281	4 918
Erijske jezero	Lake Erie	174	25 700	64	484
Ontarijske jezero	Lake Ontario	75	19 500	236	1 639

Jezera jsou mezi sebou spojena kratkymi ?ekami s velkym pr?tokem a pe?ejemi .

Ho?ej?i jezero s Huronskym ?ekou svate Marie (112 km)
Huronske jezero s Erijskym ?ekou svate Klary (43 km), jezerem svate Klary (1275 km²) a ?ekou Detroit (51 km)
Erijske jezero s Ontarijskym Niagarou (54 km), ktera vytva?i Niagarske vodopady (50 m).

Huronske a Michiganske jezero se nachazeji ve stejne nadmo?ske vy?ce a jsou spojeny 8 km ?irokym pr?livem Mackinac . Vytva?eji tak vlastn? jedno jezero ( Michigan-Huron ). Do Velkych jezer usti n?kolik set nevelkych ?ek a odtok zaji??uje ?eka svateho Vav?ince (pr?m?rny pr?tok p?i odtoku 6 637 m³/s ), ktera odteka z Ontarijskeho jezera a usti do Atlantskeho oceanu .

**Statistika Velkych jezer**

Poznamky:	Pom?r plochy obdelnik? odpovida pom?ru objem? vody v jezerech. Udaje odpovidaji nizkemu stavu vody.
Zdroj:	EPA 's Great Lakes Atlas: Factsheet #1 .

Pob?e?i, geologicky zaklad [ editovat | editovat zdroj ]

Kotliny Ho?ej?iho jezera a severni ?asti Huronskeho jezera byla vyhloubena v krystalickych horninach ji?ni ?asti Kanadskeho ?titu . Kotliny ostatnich jezer jsou ve vrstv? vapenc? , dolomit? a piskovc? prvohorni platformy Severni Ameriky. Kotliny Velkych jezer vznikaly v d?sledku tektonickeho zdvihu , p?edledovcove ?i?ni a ledovcove eroze . P?vod vodni masy Velkych jezer je spojen s tanim pevninskych ledovc? , p?i jejich? ustupu se vytvo?ila ?ada velkych jezer, ktera n?kolikrat zm?nila sv?j tvar. V severni ?asti Velkych jezer je pob?e?i ?lenite, ostrovy a b?ehy jsou skalnate , srazne (vy?ka do 400 m) a velmi malebne (zvla?t? b?ehy Ho?ej?iho a severni ?asti Huronskeho jezera). B?ehy ji?ni a jihovychodni ?asti jezer jsou p?eva?n? nizke, hlinite a pis?ite .

Vodni re?im [ editovat | editovat zdroj ]

Kolisani urovn? hladiny Velkych jezer je um?le regulovane kv?li lodni doprav? a energetice . Amplituda sezonniho kolisani p?edstavuje 30 a? 60 cm. Nejvy??i urove? je v let? a nejni??i v zim?. Kratkodobe kolisani, ktere zp?sobuji prudke narazove v?try a bou?e dosahuje 3 a? 4 m. Vy?ka p?ilivu je 3 a? 4 cm (Ho?ej?i a Michiganske jezero). Jezera zamrzaji jen u b?eh? (od prosince do b?ezna a? dubna). V centralnich ?astech jezer se v d?sledku ?astych podzimnich a zimnich bou?i led nevytva?i. Delka plavebni sezony je 8 a? 9 m?sic?. Voda v jezerech je pr?zra?na a odli?uje se nevyznamnym obsahem rozpu?t?nych latek (0,06 a? 0,13 g/l ).

Vliv na klima [ editovat | editovat zdroj ]

Velka jezera mohou na sve blizke okoli p?sobit pom?rn? znateln?, v jejich okoli a hlavn? na jejich jihovychodnich pob?e?ich jsou diky nim o n?co mirn?j?i teploty, a take zde p?ispivaji k vy??i obla?nosti a v zim? je nejextremn?j?im projevem jejich p?itomnosti sn?hovy efekt jezer , diky kteremu zde dochazi k extremn? hustemu sn??eni a sn?hovym kalamitam.

Fauna [ editovat | editovat zdroj ]

V jezerech ?ije 173 druh? ryb p?eva?n? kaprovitych , okounovitych a lososovitych . Pr?myslovy vyznam maji pstruzi a sihove .

Lodni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Velka jezera p?edstavuji hlubokovodni vnitrozemskou vodni cestu diky existenci vodnich kanal?, ktere obchazeji pe?eje na ?ece svate Marie ( kanal Sault Saint Marys ) a vodopady na Niaga?e ( kanal Welland ). Je dlouha 1 873 km od velkeho p?istavu Duluth na Ho?ej?im jeze?e do odtoku ?eky svateho Vav?ince z Ontarijskeho jezera. V roce 1959 byla dokon?ena rekonstrukce kanal? , ktere obchvacuji pe?eje na ?ece svateho Vav?ince a byla tak vytvo?ena vodni cesta z Ho?ej?iho jezera do Atlantskeho oceanu s hloubkou minimaln? 8 m, tak?e je dostupna pro mo?ske lod?. Zakladni obrat probiha ze zapadu na vychod ( p?enice , ?elezna ruda ). Opa?nym sm?rem se historicky vozilo ?erne uhli , ^[1] ale po odklonu od uhli s vysokym obsahem siry t??eneho ve vychodnich ?astech USA se trend obratil. Uhli z panve Powder River ve Wyomingu a Montan? je po ?eleznici dopravovano do p?istav? na Velkych jezerech a zde p?ekladano na lod?. ^[2]^[3]

Osidleni pob?e?i [ editovat | editovat zdroj ]

Z jihu a jihovychodu k Velkym jezer?m zasahuji hust? osidlene pr?myslove oblasti USA a Kanady. Na severu a zapad? se nachazeji zem?d?lske a surovinove oblasti. Na pob?e?i Velkych jezer se nachazeji velka m?sta USA: Chicago a Milwaukee na Michiganskem jeze?e, Buffalo a Cleveland na Erijskem jeze?e, centrum automobiloveho pr?myslu Detroit na stejnojmenne ?ece pobli? jejiho usti do Erijskeho jezera a take nejlidnat?j?i m?sto Kanady Toronto na Ontarijskem jeze?e. Velka jezera jsou spojena s povodim ?eky Mississippi soustavou splavnych kanal? za?inajicich u Chicaga na Michiganskem jeze?e a s ?ekou Hudson (na ktere le?i New York ) Erijskym kanalem za?inajicim z Erijskeho jezera u Buffala.

Zne?i?t?ni a revitalizace [ editovat | editovat zdroj ]

Oblast Velkych jezer je stale t??ce kontaminovana PCB. ^[4] V n?kterych oblastech je z tohoto d?vodu omezen lov a konzumace ryb. V okoli jezera Michigan bylo prokazano, ?e polychlorovane bifenyly naru?ily vyvoj mozku d?ti, jejich? matky jedly ryby z jezera. Vy?et?eni d?ti ve v?ku 4 let prokazalo hor?i kratkodobou verbalni pam?? a schopnost u?it se. Testovani v 11 letech ukazalo ni??i IQ a hor?i schopnost porozum?t ?tenemu textu. ^[5]

Americka Agentura pro ochranu ?ivotniho prost?edi (EPA) proto p?edstavila v unoru 2010 p?tilety plan na revitalizaci Velkych jezer, pro ktery se po?ita se 475 miliony dolar? a jeho? cilem je zlep?eni kvality vody, p?ilehlych pla?i a mok?in. ^[6]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ LEWIS, Walter; BAILLOD, Brendon. History of the Great Lakes. Volume I [online]. Halton Hills, ON: 2003 [cit. 2022-06-09]. Kapitola 29. Coal Traffic . Jedna se o p?epis knihy MANSFIELD, J. B. History of the Great Lakes. Svazek 1. Chicago: J. H. Beers & Co., 1899. (anglicky)
↑ ORENSTEIN, Walker. As energy use changes in the Great Lakes, so too does the world’s largest freshwater port. Great Lakes Now [online]. Detroit Public TV, 2020-04-28 [cit. 2022-06-09]. Dostupne online . (anglicky)
↑ Our Cargoes. The Great Lakes Seaway Partnership [online]. Great Lakes Seaway Public Affairs [cit. 2022-06-09]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 2022-05-21. (anglicky)
↑ Bette Hileman. The Great Lakes cleanup effort. Chemistry and Engineering . 1988-02-08, ro?. 8, s. 22?39. (anglicky)
↑ ?UTA, Miroslav . Zpomalova?e my?leni . [s.l.]: Respekt, 2005. Kapitola 9/2005.
↑ Zane?ad?na Velka jezera ma spasit plan za p?l miliardy [online]. aktualne.cz, 2010-2-28 [cit. 2010-02-28]. Dostupne online .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity informace z Velke sov?tske encyklopedie , heslo ?Великие озёра“.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Velka jezera na Wikimedia Commons
(anglicky) Our Great Lakes - Environment Canada website
(anglicky) NOAA: Great Lakes Environmental Research Laboratory
(anglicky) Great Lakes - United States Environmental Protection Agency
(anglicky) Alliance For The Great Lakes

[1] LEWIS, Walter; BAILLOD, Brendon. History of the Great Lakes. Volume I [online]. Halton Hills, ON: 2003 [cit. 2022-06-09]. Kapitola 29. Coal Traffic . Jedna se o p?epis knihy MANSFIELD, J. B. History of the Great Lakes. Svazek 1. Chicago: J. H. Beers & Co., 1899. (anglicky)

[2] ORENSTEIN, Walker. As energy use changes in the Great Lakes, so too does the world’s largest freshwater port. Great Lakes Now [online]. Detroit Public TV, 2020-04-28 [cit. 2022-06-09]. Dostupne online . (anglicky)

[3] Our Cargoes. The Great Lakes Seaway Partnership [online]. Great Lakes Seaway Public Affairs [cit. 2022-06-09]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 2022-05-21. (anglicky)

[4] Bette Hileman. The Great Lakes cleanup effort. Chemistry and Engineering . 1988-02-08, ro?. 8, s. 22?39. (anglicky)

[5] ?UTA, Miroslav . Zpomalova?e my?leni . [s.l.]: Respekt, 2005. Kapitola 9/2005.

[6] Zane?ad?na Velka jezera ma spasit plan za p?l miliardy [online]. aktualne.cz, 2010-2-28 [cit. 2010-02-28]. Dostupne online .

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]