Vejprnice
(
n?mecky
Weiprnitz
) jsou
obec
v
okrese Plze?-sever
v
Plze?skem kraji
. Le?i osm kilometr? zapadn? od
Plzn?
. ?ije v ni
p?ibli?n? 4 600
[1]
obyvatel. Proteka ji
Vejprnicky potok
.
Vesnice s p?vodnim nazvem
Ojprnice
vznikala ve druhe polovin?
10. stoleti
. Prvni zminka se datuje do roku
993
v souvislosti se zakladanim
b?evnovskeho kla?tera
kni?etem
Boleslavem II.
, z podn?tu pra?skeho biskupa Vojt?cha z rodu
Slavnikovc?
a se souhlasem pape?e
Jana XV.
Roku 1235 bylo privilegium potvrzeno kralem
P?emyslem Otakarem II.
V letech 1235 a? 1245 sv?d?il na n?kolika listinach Sazin ? krajsky soudce, p?sobici na hradu Plzni, pi?ici se z Vejprnic. Sazin patrn? vlastnil dil vsi. Rodovym
erbem
Sazina z Vejprnic byla polovina kon?. Dal?im majitelem Vejprnic se stal ve 13. stoleti chot??ovsky kla?ter. Roku 1318 ?aloval Bohuslav z Vejprnic Miroslava z Vochova, ktery oblehl vejprnickou tvrz. V roce 1352 vlastnil ?ast vsi Je?ek Slavibor z Vejprnic. V ?edesatych letech 14. stoleti se stala ?ast Vejprnic sou?asti rozsahleho majetku
Bohuslava ze ?vamberka
. Po jeho smrti ziskal tuto ?ast vsi jeho syn Ratmir ? Racek ze ?vamberka. Druhou ?ast Vejprnic vlastnil vladyka Zachar, jak doklada zapis z
berniho rejst?iku z roku 1379
. Na konci 14. stoleti vlastnil ?ast vsi Jaroslav z Plevneho Ujezda, ktery jej prodal roku 1407 Petrovi ze Vsti?e.
Na po?atku 15. stoleti slou?il ob? ?asti Vejprnic He?man z Jezne a Ne?tin a p?ipojil je k panstvi
hradu Buben
. Od roku 1437 se datuje po?atek sporu o
hrad Buben
a jeho sou?ast obec Vejprnice. Tato p?e byla ukon?ena a? v roce 1456, kdy obec vlastnil Jan z Volf?tejna, syn byvaleho poru?nika Vilema z Volf?tejna, nebo? jej udajn? koupil od byvaleho poru?nika Vilema z Ne?tin. Roku 1523 prodavaji Jan a Vilem
z ?i?an
tvrz Vejprnice, celou ves i s dvory ??astnemu z ?i?an.V nasledujici dob? se stala ves sou?asti K?imickeho panstvi ktere spravovali To?nikove z K?imic. Pote se stali majiteli K?imic s Vejprnicemi
pani z Vrtby
. Statky posledniho majitele z Vrtby zd?dil Jan Karel, kni?e z
Lobkovic
(1799?1878), ktery je v roce 1870 postoupil svym d?tem.
Prvni dochovany nazev nazev obce Ojprnice (listina b?evnovskeho kla?tera). Pote Oprnice (1235 Sazin de Oprnic), v roce 1352 Ejprnice, v letech 1325 a? 1385 Eprnice, kolem 1405 op?t Oprnice. Kone?n? od 16. stoleti dne?ni nazev Vejprnice.
Za
druhe sv?tove valky
byla severn? od vsi vybudovana
maketa ?kodovych zavod?
, aby poslou?ila jako klamny cil pro spojenecke bombardery.
Podle lidoveho podani stavala v severozapadni ?asti obce v mist? barokniho kostela sv. Vojt?cha st?edov?ka
tvrz
. Tvrz prokazateln? existovala roku 1318, kdy byla oble?ena Miroslavem z Vochova. Po cele stoleti se v dr?eni vladyckeho statku st?idali vejprni?ti zemane. Sou?asn? s vladyckou ?asti existoval dil vsi nale?ici zprvu
kla?teru
, posleze
pan?m ze ?vamberka
. Na po?atku 15. stoleti byly dily spojeny a ves jako celek p?ipojena k hradu Bubnu. Tehdy ztratila vejprnicka tvrz vyznam panske rezidence. V prvni polovin? 15. stoleti prod?lala tvrz obdobi stagnace, jeho? d?sledkem mohl byt i fyzicky zanik objektu. Koncem 15. stoleti bylo ve Vejprnicich panske sidlo obnoveno. Tvrz jmenovana ve Vejprnicich v prvni polovin? 16. stoleti je renesan?nim sidlem za?len?nym do t?lesa hospoda?skeho dvora. Ve druhe ?tvrtin? 16. stoleti byla ves p?ipojena ke k?imickemu panstvi, sidelnim centrem se staly K?imice a vejprnicka tvrz op?t ztratila sve opodstatn?ni. Renesan?ni tvrz byla patrn? toto?na s centralnim objektem pozd?j?i barokni zajezdni hospody. Areal p?ilehleho dvora byl v tom p?ipad? renesan?nim poplu?nim dvorem. V nasledujicim obdobi ji? nebyla vejprnicka tvrz jako panske sidlo vyu?ivana.
Dnes ji? neexistujici goticky kostel je zmi?ovan ji? roku 1355, kdy byly odvad?ny desatky z vejprnicke farnosti. Roku 1368 je p?ipominam prvni zastavni pan a roku 1377 prvni fara?. Jeho lokalizace je ale otazkou. Nejstar?i stavebni fazi sou?asneho kostela lze datovat do 16. stoleti. Star?i vejprnicky kostel stal, udajn?, ?v mok?inach“ a byval d?ev?ny. Pozd?ji byl kostel p?enesen do mist byvaleho ov?ina, nyn?j?i nove ?koly v severni ?asti obce. V jeho blizkosti stala fara s myslivnou. Druhy vejprnicky
kostel
pry vyho?el.
P?itomnost zmi?ovanych kostel? v?ak na tradovanych mistech nebyla prokazana. V roce 1722 byla zahajena stavba sou?asneho barokniho kostela. Zakladni kamen byl polo?en 30. dubna 1722. Hruba stavba pohltila zachovalou ?ast renesan?niho objektu (snad tvrze), co? doklada vrtbovsky erb s letopo?tem 1723 umist?ny nad vchodem do kostela. Dokon?ena stavba byla benediktovana v roce 1726 metropolitnim kanovnikem Karlem Dominikem ?e?ickym, ktery byval ve Vejprnicich fara?em. Kostelni lo? byla misto klenby p?vodn? vybavena rovnym rakosovym stropem, ten v?ak musel byt roku 1779 snesen nebo? hrozil z?icenim. Pote byl nahrazen klenbou. Kostel zasv?ceny
sv. Vojt?chu
je jednolodni kostel.
Lo?
kostela je zalo?ena na obdelnem p?dorysu, z jeho? unie vystupuji na severni a ji?ni stran? m?lka ?iroka ramena pouze nazna?ene p?i?ne lodi.
Vyvoj po?tu obyvatel a dom? (podle s?itani lidu)
[4]
[5]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Po?et obyvatel
|
647
|
787
|
1 165
|
1 606
|
1 888
|
2 006
|
2 127
|
1 924
|
2 964
|
2 757
|
2 611
|
2 400
|
2 520
|
3 910
|
4 479
|
| Po?et dom?
|
60
|
70
|
96
|
115
|
142
|
148
|
240
|
377
|
514
|
537
|
565
|
561
|
660
|
915
|
1 082
|
Vejprnice byly s po?tem 4489 obyvatel k 1. lednu 2023 nejlidnat?j?i obci v Plze?skem kraji,
ktera nema status m?sta
.
Znak a vlajka byly obci ud?leny rozhodnutim p?edsedkyn?
Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky
dne 26. kv?tna 2011.
[6]
Do Vejprnic se lze z
Plzn?
dostat linkovymi autobusy, vlakem (tra? na
Doma?lice
) a linkou ?SAD Plze? ? Vejprnice ? Tlu?na (byvala MHD 55). V prosinci 2016 byla z?izena linka s ?islem 66 na trase Plze? ? K?imice ? Vejprnice. Po silnici z plze?skych ?asti Skvr?any, Nova Hospoda ?i
K?imice
. P??ky nejlepe od kapli?ky na Nove Hospod? po?ad rovn? sm?rem na zapad (necele t?i kilometry).
- barokni
kostel svateho Vojt?cha
z roku 1722
- Vyklenkova kapli?ka blahoslaveneho Hroznaty (dne 24. ?ervna 2023 byla po?ehnana plze?skym dieceznim biskupem Toma?em Holubem)
- Fara ?p. 1
- Popravi?t? ob?ti druhe sv?tove valky
-
Kostel sv. Vojt?cha
-
Stara ?kola
-
Fara
-
Josef ?i?ka