Vegeta?ni doba je doba, kdy trvaji p?iznive podminky pro r?st a vyvoj rostlin ^[1] . Vegeta?ni doba se m??e byt specificka pro jednotlive druhy a pak jde o obdobi teplotn? a sra?kov? p?iznive pro r?st dane rostliny. Obvykle je ale uva?ovana vegeta?ni doba celkov? pro celou p?irodu. Rok je tak nap?iklad i pro u?ely zakona rozd?len na dobu vegeta?niho klidu a vegeta?ni dobu, St?idani doby vegeta?niho klidu a vegetace je projevem ro?ni periodicity vyvoje rostlin. ^[2] Termin ?vegeta?ni doba“ nelze obecn? vymezit pouze jako obdobi r?stu organ? rostlin a d?leni bun?k, proto?e r?st pletiv n?kterych druh? rostlin pokra?uje b??n? i b?hem chladneho obdobi roku. ^[3]

N?kdy je termin vegeta?ni doba pou?it jako termin vyjad?ujici dobu od vysevu do sklizn? (uhynu) plodiny. Nap?iklad vegeta?ni doba n?kterych odr?d salatu je 65?75 dni. ^[4]

V r?znych ?astech sv?ta je vegeta?ni doba velmi r?zna. V tropickych oblastech m??e byt vegeta?ni doba neomezena, zatimco v Gronskem vnitrozemi, Antarktid? nebo na vrcholcich nejvy??ich hor (nap?. Tibet ) nedovoluji p?irodni podminky r?st a rozmno?ovani rostlin v?bec. Odli?nosti v delce vegeta?ni doby jsou zavisle na odolnosti rostlin v??i teplotnim zm?nam (mraz a horko) a sni?eni vlhkosti. Nap?iklad u n?kterych travin m??e byt vegeta?ni doba del?i, zatimco n?ktere stromy kon?i vegeta?ni dobu s nastupem prvnich chladnych dn? na podzim.

• 
  N?ktere rostliny jsou schopny r?st i v Ledovem podnebi .
• 
  Kv?tiny v pou?ti Atacama
• 
  Za?atek vegeta?ni doby strom? v mirnem pasmu .

P?iklady p?ibli?ne delky vegeta?ni doby v roce [ editovat | editovat zdroj ]

Celkovou vegeta?ni dobu omezuje hlavn? vliv prost?edi, kdy dochazi k po?kozeni rostlinnych pletiv zm?nou hustoty obsahu bun?k chladem, teplem ?i suchem, nahlymi teplotnimi vykyvy nebo dlouhotrvajicim stavem prost?edi zp?sobujicim po?kozeni. Nevhodne podminky mohou vegeta?ni dobu zkratit i na n?kolik tydn? v roce a v n?kterych mistech nemusi nastavat nikdy. Jako vegeta?ni doba n?kterych druh? d?evin je udavano obdobi s pr?m?rnou teplotou nad 10  °C . Letalni jsou pro rostliny teploty 40?50 °C, chladova po?kozeni vznikaji u? p?i 9?15 °C u nejcitliv?j?ich tropickych rostlin.

• Tropicke podnebi ? vegeta?ni doba trva cely rok, v monzunovych oblastech n?kolik m?sic?.
• Subtropicke podnebi ? vegeta?ni doba trva nad 11 m?sic?, listnate stromy 9?11 m?sic?.
• Mirne podnebi ? vegeta?ni doba trva 9 m?sic?, listnate stromy 7 m?sic?.
• Subpolarni podnebi ? vegeta?ni doba trva 6?8 m?sic?, listnate stromy 5?6 m?sic?.
• Polarni podnebi ? vegeta?ni doba trva 1?3 m?sice, porosty zakrslych strom?, ke?? a nizkych ke??, bylinna vegetace.
• Ledove podnebi ? vegeta?ni doba trva men? ne? 1 m?sic, li?ejniky , mechy .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]