Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Tento ?lanek pot?ebuje d?kladnou jazykovou korekturu.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vhodn? vylep?ite . Inspiraci k vylep?eni m??ete hledat v radach na strance Pravopisne rady , p?ipadn? na diskusni strance ?lanku.

Vala?ske kni?ectvi ?ara Romaneasc? ( rumunsky )   Ц?ра Р?м?н?скъ   ?eara Rumaneasc?   Βλαχ?α   ( ?ecky ) ←   ←   ←   1330 ? 1859   → vlajka znak
Motto Dreptate, Fr??ie ( 1848 ) (?Spravedlnost, bratrstvi“)
Geografie Vala?skeho kni?ectvi v roce 1812 Vala?ske kni?ectvi ve 13. ? 16. stoleti
Hlavni m?sto	Campulung , Curtea de Arge? ( 1330 ? 1418 ) Targovi?te ( 1418 ? 1659 ) Bukure?? (od 1659 )
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni	Vala?i / Rumuni
Jazyky	rumun?tina , staroslov?n?tina  ( cirkevni ), ?e?tina  (kulturni)
Nabo?enstvi	ortodoxni , ?imskokatolicke , armenske ortodoxni , judaisticke , islamske
Statni utvar
Statni z?izeni	volena absolutni monarchie s d?di?nou linii
Mate?ska zem?	Osmanska ?i?e Osmanska ?i?e (jeho vazalem 1417 ? 1859 ) Ruske imperium Ruske imperium (pod jeho ochranou 1774 ? 1856 )
M?na	gro? , denar , aspri , dukat , florin, ughi, leeuwendaalder , rakousky florin a dal?i
Vznik	1330 ? nezavislost
Zanik	1859 ? unie s Moldavii
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Severinsky banat Uherske kralovstvi (1301?1526) Druha Bulharska ?i?e Nasledujici Spojena kni?ectvi

Vala?sko ( rumunsky ?ara Romaneasc? , Ц?ра Р?м?н?скъ v rumunske cyrilici, nebo Valahia ) je zem? na jihu Rumunska , rozkladajici se mezi karpatskym obloukem a ?ekou Dunaj . Do roku 1861 se jednalo o samostatne kni?ectvi, ktere se 24. ledna 1859 sjednotilo s Moldavskym kni?ectvim do Rumunska (velmocemi uznane a? roku 1878 ).

Hlavni m?sto Vala?ska se mnohokrat zm?nilo. Zpo?atku jim bylo Curtea de Arge? , pozd?ji Targovi?te a? nakonec Bukure?? .

Nazev Vala?ska je odvozeny od Valach? , jednoho z kmen? tvo?icich rumunsky narod .

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Vala?sko le?i na sever od ?eky Dunaj a na jih od Sedmihradska , resp. Karpat , a ?eka Olt je rozd?luje na dva regiony: vychodni Muntenii a zapadni Oltenii .

Na severu sousedi s Moldavii a Sedmihradskem, na zapad? se Srbskem a Banatem , na jihu s Bulharskem , a na vychod? s Dobrud?ou .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Starov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Mnoho latinskych historickych dokument? potvrzuje p?etrvavani lidoveho latinskeho jazyka na Balkan? a? do konce 5. stoleti . Kolonizace Balkanskeho poloostrova byla dokon?ena koncem 7. stoleti . Slovansky vpad zp?sobil, ?e dako -romanske, a thracko -romanske kmeny hledaly uto?i?t? v poho?ich Rodopy , Pindos , Epirus . Jejich potomkove byli pozd?ji nazyvani Wallachi , nebo Blachi .

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Termin Blachernae p?ipomina kronika z 10. stoleti jako nazev p?edm?sti v Konstantinopoli , bylo odvozene od skytskeho vojev?dce Blachernose, ktery padl v Konstantinopoli. Mohl by byt, podle Popa Lissenau, ?zapleteny do terminu Blach, Wallach (Blacernoi, potomek nebo syn Wallacha)”. P?vod ale bude spi?e obraceny ? odvozuje se od gotskeho, starogermanskeho Valha ? cizi . Proto mluvime v cele Evrop? o Vel?anech, Vla?ich i Vala?ich.

V 8. stoleti se p?ipominaji ? Rinchini a Blachorinchini “ jako uto?nici na kla?ter Castamonitu. V roce 976 byzantsky autor George Kedrenos hovo?i o tom, ?e bratr bulharskeho krale Samuel byl zabity ? Wallach wagoners uprost?ed Castoria a Prespa v Makedonii ”. V roce 980 Basil II. ? Bulgaroktonos vyhlasil vladu nad Walachy v Thessalii . V roce 1014 byl kral Samuel pora?eny mezi kopci Serres a Melnik. P?ipomina se v roce 1300 .

Podle Cecaumenos:

V roce 1019 v na?izenich cisa?e Basila II. {Bulgaroktonos} ? odsun bulharskych Wallach? (?Blacoi“). V roce 1027 je zminka v kronikach z Bari, ?e Bulha?i a ?Vala?i s vojsky p?e?li do Italie.

V roce 1166 Manuel I. Komnenos pi?e, ?e Vala?i v oblastech hrani?icich s ?ernym Mo?em cilen? uto?ili na Ma?ary.

Kronika Kinnamos tvrdi

Mnozi se shoduji, ?e p?i?li ze severu od Podunajske ni?iny. V roce 1114 , Anna Komnenovna u? se zmi?uje o Vala?ich jako o ? mu?ich brod? ”, proto?e k?i?ovali a brodili se p?es Dunaj jako pr?vodci najezdnich Kuman?. Proto o nich pi?ou jako o ?Brodnicich” Jeden z jejich na?elnik? se jmenoval Budila. ?Budila v roce 1095 p?i?el varovat cisa?e Alexisa do jeho tabora v Anchialus”, uvadi Anna Comnena. Vala?i slou?ili jako pr?vodci Kuman?m p?es horske pr?smyky.

Runovy zapis z 11. stoleti , nalezeny na ostrov? Gotland , zaznamenava vra?du skandinavskeho cestovatele Rothfose, spachanou Blakumenmi, kdy? cestoval do Konstantinopole. Byl zavra?d?ny za bileho dne na hranicich mezi Hali?i a Moldavii . Roku 1164 Andronikos I. Komnenos zatkl vala?ske pasty?e na te same hali?ske hranici. Ve stejnem mist? p?ipomina ?idovsky rabin Benjamin z Tudely , ktery zem?el v roce 1173 , ?e “ ?adny cisa? je nem??e p?emoci .”

K?i?aci Fridricha Barbarossy v roce 1190 se v oblasti Ni? v dne?nim Srbsku st?etli s odporem Valach?, kte?i se v roce 1189 vzbou?ili pod vedenim jejich na?elnika Petra a Asena proti byzantske vlad?.

V roce 1190 Assanids ?adal o pomoc kmeny na sever od Podunajske ni?iny, aby p?emohli Byzantince. Byzant?ti spisovatele se zmi?uji o ?Cumani a Wallachi", jako ? divokych bojovnicich ze severu .” Pi?i o Patriarchatu jmenem Vala?sko ? Hungaro ? Vlachia a Moldavsko Ruso ? Vlachia. Take je jmenovali: ?Ongari Infideli”, tj. uher?ti nev??ici podle kroniky ?tefana Magna, ktery sestavil uderne p?epadove oddily byzantske armady, kdy? opakovan? dobyli Konstantinopol v pr?b?hu noci z 24. na 25. ?ervence 1261 , kde se nepi?e o Kumanech , ale o “Dunajskych Vala?ich.”

Choniates napsal mezi roky 1202 a 1214 , ?e thessalsky horsky region se nazyva “Velke Vala?sko”.

Vala?ske kni?ectvi [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

Vala?ske kni?ectvi , te? jen Vala?sko , bylo kni?ectvi v ji?nim Rumunsku, zalo?ene po?atkem 14. stoleti .

Vala?sky stat vznikl na zaklad? n?kolika malych mistnich kni?ectvi, p?edev?im Oltenie v 1. polovin? 14. stoleti, diky vladci jednoho z nich, Basaraba I. Vala?skeho , (kolem r. 1310 a? 1352), zakladatele dynastie Besarab? , ktera ovladala Vala?sko do 17. stoleti. Stal se samostatnym kni?etem rebelii proti uherskemu krali Karlovi I. roku 1330 na bitevnim poli u Posady, by? jen nakratko. Vala?sko ziskalo samostatnost zp?t ji? v 70. letech 14. stoleti a upevnil ji nejvyzna?n?j?i z Besarab? ? Mircea I. zvany Stary, rum. Mircea cel B?tran .

Dominance Osmanske ?i?e a Uher [ editovat | editovat zdroj ]

Ale v roce 1393 padl Bulharsky stat pod osmanskou nadvladu, a mlada, i stale siln?j?i, Osmanska ?i?e se stala sousedem Vala?ska. Soupe?eni dvou rodovych dynastickych linii Besarab? a st?ety uherskych a osmanskych vliv? dale branily politickemu r?stu zem?.

Stav formalni politicke zavislosti na Uhrach a sou?asneho placeni tributu Turk?m (od r. 1389) p?eru?ovaly ?etne pokusy osamostatn?ni zem?, p?ipadn? i naru?eni rovnovahy mezi dv?ma mocnymi sousedy. Roku 1396 do?lo k epizod? uznani polske vrchnosti Vladem I. Uchvatitelem. Boj proti Turk?m vedli take Vlad II. Dracul zvany ?abel a jeho syn Vlad III. Drakula , zvany take Napichova? (inspiroval k postav? v mnoha romanech a filmech).

V roce 1415 se Vala?sko stalo vazalem Osmanske ?i?e .

Turecka nadvlada [ editovat | editovat zdroj ]

Pad Uher roku 1526 zp?sobil konec mo?nosti lavirovani mezi t?mito silnymi sousedy, a na n?kolik staleti si Vala?sko podmanila Osmanska ?i?e . Mezi vevody, kte?i se pokou?eli obratit tuto situaci, se pat?i zminit hospodara (kni?ete) Michala Chrabreho , panujiciho v letech 1593?1601, ktery na kratko shroma?dil pod svym ?ezlem take Sedmihradsko (1599?1600) i Moldavii (1600), tak?e je pravem pova?ovany za prveho sjednotitele Rumun? a jejich statu.

Vyznamnou zm?nu situace p?inesla teprve pora?ka Osmanske ?i?e Rakouskem, potvrzena mirem v Karlovicich (1699). Podman?ni Sedmihradska Rakouskem zp?sobilo sousedstvi noveho mocneho souseda, protiviciho se Turecku, ktery mohl vyrovnavat vliv turecky. Od za?atku 18. stoleti kli?il take zajem o tato uzemi stale siln?j?iho Ruska . Brzy Raku?ane ? a? nakratko (1718?1739) ziskali Oltenii. Dale r. 1770 bylo Vala?sko obsazeno ruskym vojskem a v d?sledku smlouvy z Ku?uk Kajnard?u (1774) se sice navratilo pod panovani turecke, ale Rusko si ponechalo ur?itou kontrolu nad touto zemi.

Vnitropoliticky bylo 18. stoleti epochou hospodar? (kni?at) fanariotskych , kte?i sem byli dosazovani sultanem z Istanbulu , ?asto vym??ovani (obvykle z toho d?vodu, ?e p?evzeti tr?nu se pojilo s vysokym poplatkem do sultanovy pokladnice), pro n?? kni?eci stolice byla pouhou p?ile?itosti k rychlemu obohaceni. Hospodar si na poplatek vyd?lal za 6 a? 12 m?sic? vlady, proto mohl byt odvolan u? ve 2. roce p?sobeni v provincii. Dal?im d?vodem rotace hospodar? byla sultanova snaha zabranit tomu, aby tito spravci si vytvo?ili vazby k ovladanym lidem a mohli se pokou?et o vzpouru proti vlad? Vysoke porty. Jediny, kdo dokazal podniknout do jiste miry usp??ne kroky pro zlep?eni katastrofalni hospoda?ske situace zem?, byl ?ek Konstantin Mavrocordat (1711?1769), ktery v letech 1735 a? 1763 byl 4× spravcem Vala?ska a v letech 1733 a? 1769 byl 5× spravcem Moldavska. Byl ovlivn?n francouzskym osvicenstvim, proto cht?l zlep?it situaci chudych rolnik?. Omezil po?et dni roboty za rok, ktery mohli ?lechtici vymahat na svych poddanych, a zjednodu?il system vyb?ru dani. Hospodar Konstantin Mavrocordat zem?el 5. listopadu 1769 b?hem pate rusko-turecke valky. Byl zran?ny zajat ruskymi vojaky ve m?st? Gala?i v dne?nim vychodnim Rumunsku. Rusove ho p?evezli do m?sta Jasy, kde zem?el na nasledky sepse ve sve ran?.

Rostouci dominance Ruska [ editovat | editovat zdroj ]

Do roku 1854 bylo Vala?sko je?t? n?kolikrat okupovano Ruskym imperiem b?hem rusko-tureckych valek , ktere se dotkly Vala?ska. Sou?asn? stale klesal vyznam Turecka. Rusove p?imo ovladali zemi mj. v letech 1807 a? 1812, znovu 1829?1833. V roce 1821 do?lo take k neusp??nemu vala?skemu povstani proti Osmanske ?i?i pod vedenim Tudora Vladimirescu , pod socialnimi hesly. Dil?im usp?chem byl konec epochy fanariot?. V tomto obdobi byl vydan Vala?sku organicka regule , ktery zavedl pravidlo volby hospodara divanem , tj. stavovskym sn?mem. Kdy? se roku 1833 Rusove stahli z Vala?ska, vratili formaln? vrchnostenstvi Turk?m, faktickou moc nad zemi si ale zachoval rusky konzul. Oslabeni ruskeho vlivu nastalo v d?sledku pora?ky v krymske valce (1853?1856). Vyvolalo to jedine?nou p?ile?itost pro osvobozeni podunajskych kni?ectvi zpod tlaku mocnych soused?. Kdy? v roce 1857 Turci zfal?ovali volby do divanu, protestovaly zapadni mocnosti.

Sjednoceni s Moldavskem [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1859 se sjednotilo s Moldavskym kni?ectvim , ?im? vznikla Spojena kni?ectvi Vala?ska a Moldavie . Na Vala?sku i v Moldavsku byl zvolen hospodarem Alexandr Ioan Cuza , ktery v prosinci 1861 vyhlasil vznik sjednoceneho rumunskeho statu. Jeho hlavnim m?stem se stalo sidelni m?sto Vala?ska ? Bukure?? . Od te doby osud Vala?ka splynul s osudem celeho Rumunska .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Vala?sko na slovenske Wikipedii a Hospodarstwo Wołoskie na polske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• A Documented Chronology of Roumanian History. by Ghyka, Matila

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Vala?ska kolonizace
• Velke Rumunsko

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vala?sko na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Vala?sko ve Wikislovniku

Rumunska historicka uzemi
Bukovina ( Severni Bukovina ? Ji?ni Bukovina ) ? Dobrud?a ( Severni Dobrud?a ? Ji?ni Dobrud?a ) ? Moldavie ( Besarabie ? Bud?ak ? Herca ) ? Sedmihradsko ( Banat ? Kri?ana ? Maramure? ? Satmar ) ? Vala?sko ( Muntenie ? Oltenie )