V?decky ?asopis
je nej?ast?j?im mistem publikovani vysledk? vyzkumu ve v?d?, zejmena v p?irodnich v?dach. P?isp?vky (?lanky) prochazeji p?isnou kontrolou kvality v?etn? metodologicke spravnosti. V?decke ?asopisy jsou tematicky uzce specializovany. P?esto mivaji p?isp?vky ve v?deckem ?asopise podobnou strukturu. Autor p?isp?vku nedostava za publikovani p?isp?vku autorsky honora?.
V?da se v 16. a 17. stoleti vyznamnym zp?sobem prom?nila a tento vyvoj se odrazil mimo jine v jeji institucionalizaci. Prvnim d?le?itym krokem byl vznik v?deckych spole?nosti jako
Accademia dei Lincei
?i nejstar?i u?ene spole?nosti na p?d? Habsburske monarchie
Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis
zalo?ene v Olomouci. Druhou fazi bylo zakladani v?deckych periodik. Dv? nejstar?i vznikla v 17. stoleti v Anglii a ve Francii:
Philosophical Transactions of the Royal Society
a
Journal des scavans
, p?i?em? ob? za?ala vychazet v roce 1665. Nejstar?im stale vychazejicim v?deckym periodikem v ?eskem jazyce je
?asopis Narodniho muzea
, jeho? prvni ?islo vy?lo v roce 1827.
Akademicky vyzkum se neobejde bez sdileni informaci a zprost?edkovavani vysledk? dal?im v?dc?m. Vyznamna ?ast v?decke prace je zakon?ena publikaci v nasledujici form?:
V?decke ?asopisy se od ostatnich ?asopis? v mnoha sm?rech li?i. Jejich prvo?adym a typickym rysem je ur?ita forma hodnoceni kvality textu p?edlo?eneho autorem k publikovani, v?t?inou formou
recenzniho ?izeni
(posouzeni, recenze, peer review). Posouzeni znamena v optimalnim p?ipad? anonymni hodnoceni n?kolika posuzovateli s takovou odbornosti, ktera odpovida tematu ?lanku p?edlo?eneho k publikovani. Vlastni recenzni ?izeni trva pom?rn? dlouho, neni vyjimkou ani recenzni ?izeni probihajici rok. Vysledkem recenzniho ?izeni je rozhodnuti, zda ?lanek bude p?ijat k publikovani, p?ipadn? zda m??e byt ?lanek p?ijat k publikovani po upravach vyplyvajicich z p?ipominek recenzenta (recenzent?) ?ili z recenzniho posudku. Od redakce n?kterych v?deckych ?asopis? se autor dozvi pouze vysledek, tj. p?ijat/nep?ijat.
V?decke ?asopisy mohou byt vydavany nap?iklad univerzitami jako neziskova aktivita. V?t?ina v?deckych ?asopis? je v?ak vydavana za u?elem zisku.
[
zdroj?
]
V zasad? existuji dva zp?soby, jak vydavatel dosahuje zisku. Klasicky model je zalo?en na tom, ?e autor za?le p?isp?vek redakci vydavatele, ktera jej p?eda k recenznimu ?izeni. P?ijaty p?isp?vek publikuje v ti?t?nem ?asopise nebo elektronickem ?asopise s placenym p?istupem. Zdrojem zisku je platba za ti?t?ny ?asopis a platba za p?istup k elektronickemu ?asopisu, p?ip. ke konkretnimu ?lanku. Autor obvykle neplati nic. N?kte?i vydavatele po?aduji finan?ni spoluu?ast autora (nap?. na tisku barevnych fotografii nebo na tisku stran p?esahujicich stanoveny rozsah ?asopisu). Model
Open Access
je zalo?en na tom, ?e ?lanek v elektronicke form? je ?tena??m k dispozici voln?, zdarma; to nevylu?uje dostupnost placene ti?t?ne verze. Naklady spojene s publikovanim, tzn. provoz redakce, provoz internetovych stranek, odm?ny recenzent?m atd., nese obvykle autor, men? ?asto instituce, ktera vydavani ?asopisu sponzoruje. N?kte?i vydavatele nabizeji hybridni model: autor m??e zvolit, zda chce publikovat v modelu Open Access, nebo v ?klasickem“ modelu.
Ve v?deckem ?asopise jsou publikovany r?zne typy ?lank?, zejmena:
- p?vodni prace (original research)
- kratke sd?leni (short communication, letter to editor)
- p?ehledovy ?lanek (review)
- kazuistika (case report).
Krom? uvedenych typ? ?lank? jsou sou?asti obsahu v?deckeho periodika ?lanky, ktere nemaji charakter v?deckeho vystupu. Jsou jimi zejmena recenze knih (book review), informace o chystane konferenci, p?ip. stru?na informace o konane konferenci a vystupu z konference, spole?enska oznameni tykajici se dane v?decke komunity (?ivotni jubilea, umrti), n?kdy
editorial
.
V?decky ?lanek popisujici vystup vyzkumu ma v?itou strukturu, ktera se sice mezi jednotlivymi obory m??e li?it, ale obvykle pouze nepatrn?:
- abstrakt (abstract) ? stru?ne shrnuti obsahu textu
- uvod (introduction) ? uvedeni do problematiky v ?ir?im kontextu
- material a metody (material and methods) ? popis pou?itych metod v?etn? metod analyzy dat
- vysledky (results) ? nam??ene hodnoty, tabulky, grafy, obvykle se stru?nym komenta?em
- zav?r (conclusion) ? vyhodnoceni a interpretace vysledk?
- diskuze (discussion) ? za?azeni vysledk? do ?ir?iho kontextu, nazna?eni dal?iho sm?ru vyzkumu
- pou?ita literatura (literature) ? uvedeni v?ech pou?itych pramen?
V krat?ich ?lancich mohou byt n?ktere sekce spojeny (obvykle zav?r s diskuzi). N?kte?i vydavatele ti?t?nych ?asopis? po?aduji od autora p?isp?vek co nejstru?n?j?i, tak?e text m??e byt obti?n? srozumitelny i odbornikovi a nemusi byt na prvni pohled z?ejme, zda v ?lanku nejsou hruba pochybeni.
[
zdroj?
]
Elektronicke publikovani limitaci po?tem stranek vesm?s odstranilo a auto?i jsou ?asto povzbuzovani k co nejpodrobn?j?imu popisu pou?itych metod a k publikaci dal?ich dokument? (supplementary material), nap?iklad obsahlych tabulek surovych dat, po?izenych videonahravek nebo virtualnich histologickych preparat?. PLOS ONE dokonce, i kdy? s malym usp?chem, povzbuzuje autory, aby jako p?ilohu k ?lanku publikovali p?eklad ?lanku do narodniho jazyka autor?.
P?ehledove ?lanky maji strukturu odpovidajici spi?e kapitole v u?ebnici. Jejich cilem je seznamit ?tena?e-odbornika s pokroky v uzke oblasti, kterou se bezprost?edn? nezabyva.
?asto se pou?ivaji i ozna?eni zd?raz?ujici, ?e p?i tvorb? byly pou?ity metody
mediciny zalo?ene na d?kazech
. Jedna se zejmena o sumarizaci p?ede?lych vysledk? provedenou sofistikovanym zp?sobem.
Metaanalyza
(meta-analysis) statistickymi nastroji sumarizuje vysledky p?ede?lych v?deckych ?lank?, zejmena klinickych studii. M?la by byt provedena tak, aby byly zahrnuty v?echny vysledky. Systematicky p?ehled (systemic review) je do zna?ne miry podobny metaanalyze, li?i se p?edev?im tim, ?e v?echny p?edchozi vysledky jsou analyzovany spi?e z hlediska odbornosti autora.
Publikovani vysledk? vyzkumu ma v r?znych periodikach r?zny dopad na v?deckou komunitu. Zatimco v n?kterych vyznamnych mezioborovych ?asopisech je dopad mimo?adn? ?iroky (
Nature
,
Science
), publikace v jinych ?asopisech znamena, ?e vysledek prakticky zapadne. Toto striktni d?leni m?lo mnohem v?t?i vyznam v minulosti, kdy se v?dec mohl dostat jen k t?m vytisk?m, ktere m?l fyzicky v knihovn?, p?ipadn? si mohl r?zn? slo?it? obstaravat samostatny vytisk/kopii ?lanku (tzv. separat), dnes je diky snadne elektronicke dostupnosti ?asopis? situace mnohem snaz?i, proto?e v?dec si m??e ?lanek stahnout z internetu ? klasicky ?lanek za poplatek, ?lanek publikovany formou
Open Access
zdarma.
I tak ma ov?em hodnoceni vyznamu ?asopisu velky vyznam. V ?asopisech hodnocenych jako hor?i je v?t?i pravd?podobnost, ?e budou publikovany vysledky, ktere jsou nep?inosnym opakovanim znameho nebo metodicky natolik chybne, ?e je vysledek ?patny. Neexistuje univerzalni zp?sob hodnoceni kvality v?deckeho ?asopisu, proto?e r?zne v?decke obory maji r?zne publika?ni zvyklosti. Tak nap?iklad publikace v narodnim jazyce je pokladana za nevhodnou v p?irodnich v?dach a v biomedicin?, v n?kterych spole?enskych v?dach s lokalnim vyznamem je zcela normalni regionaln? zajimavy poznatek publikovat v regionaln? vyznamnem jazyce, proto?e se o?ekava, ?e odbornici, kte?i se podobnou problematikou zabyvaji, p?islu?ny jazyk dob?e ovladaji.
V p?irodnich v?dach a v technickych v?dach je u?ivanym ukazatelem kvality ?asopisu
impakt faktor
(IF), tedy pr?m?rna citovanost ?lank? za posledni dva roky. Pro svoji jednoduchost a snadnou dostupnost je ?iroce pou?ivany v ?ad?
scientometrickych
aplikaci, zejmena p?i administrativnim hodnoceni kvality vyzkumu (v ?R znamy ?kafemlejnek“). Hlavni vyhodou IF je, ?e je snadno dostupny a snadno srovnatelny. Vedle toho ma IF i ?adu nevyhod a slabin. Zasadni nevyhodnou je to, ?e v r?znych i pom?rn? blizkych oborech panuji r?zne cita?ni zvyklosti. Hodnota IF je tak odvisla od oboru, nap?. pro ?asopisy v oboru Patologie ma nejvy??i IF ?asopis
Annual Review of Pathology: Mechanisms of Disease
(25,794), pro ?asopisy v oboru Lesnictvi ma nejvy??i IF ?asopis
Agricultural and Forest Meteorology
(3,421).
Proto?e IF nemaji v?echny v?decke ?asopisy, zejm. ne za?inajici, pou?ivaji se pro orienta?ni hodnoceni kvality takovych ?asopis? nap?. podil p?ijatych ?lank? (
Acceptance Rate
). ?asopisy, ktere maji tento podil p?ili? vysoky, jsou spi?e malo kvalitni. I zde ov?em existuji vyjimky. Tak nap?iklad n?ktere vyznamne a vysoce impaktove p?ehledove ?asopisy (nap?. Physiological Review) publikuji pouze vy?adane p?ehledove ?lanky, tak?e k tisku jsou, i kdy? ne nezbytn? bez po?adavk? dal?ich uprav, p?ijaty tem?? v?echny rukopisy. Podobn? ?asopisy PLOS maji pom?rn? vysoky podil p?ijatych ?lank?, proto?e jasn? deklarovanou politikou redakce je, ?e recenze bude zam??ena jen na hrube chyby a na hrube posouzeni v?decke hodnoty, vlastni hodnoceni kvality je na ?tena?i; dokonce jsou ?lanky dopln?ny prostorem pro komenta?e registrovanych ?tena??.
Ve sv?t? existuje okolo 28 000 v?deckych ?asopis?. Podle Meha ov?em a? 50 % vydanych ?lank? ne?ete krom? autora a recenzent? nikdo.
[1]
Pr?zkum tem?? 5 milion? ?lank? publikovanych v letech 2015?2019 v 5468 biomedicinskych ?asopisech indexovanych v National Library of Medicine odhalil redak?ni zaujatost a nepotismus. Studie uvadi, ?e v?dci, kte?i byli ?leny redak?ni rady biomedicinskeho ?asopisu, publikovali rychleji a ?ast?ji.
[2]
V?deckym jazykem se tem?? vyhradn? stala angli?tina. ?asopisy ale ned?laji tem?? nic, aby se jazykova bariera odstranila.
[3]
N?kolik v?deckych afer bylo spjato s tim, ?e recenzent byl ve skute?nosti zainteresovan na vysledku ur?ite studie. Proto p?i hodnoceni nevadily ani zcela zasadni nedostatky, ktere by m?ly znamenat odmitnuti textu. N?ktere seriozni ?asopisy proto p?istupuji k tomu, ?e recenzent je sice anonymni v okam?iku recenze, ale pokud je ?lanek p?ijat k publikovani, je sou?asti ?lanku i jmeno recenzenta (recenzent?) a delka recenzniho ?izeni. Napadn? rychle recenzni ?izeni nebo nap?iklad nedavne spoluautorstvi recenzenta s autorem je znamkou selhani.
Hybridni model tvorby zisku pro vydavatele m??e byt rizikem, pokud autor ji? p?i odesilani deklaruje dobrovolny umysl platit za ?lanek (nap?. ?asopisy vydavatelstvi SAGE) nebo za rychlej?i publikaci (nap?. ?asopis
Radioengineering
). Vyvstava riziko, ?e na recenzenta bude vyvijen tlak, aby neodmital ?lanek, ze ktereho plyne vy??i zisk.
[
zdroj?
]
N?kdy byvaji kontroverzni nalezy publikovany v ?asopisech, ktere se zabyvaji zcela jinym oborem, nap?. vysledek epidemiologickeho ?et?eni je publikovan v ?asopise zabyvajicim se biochemii. Problemem je, ?e takovy ?asopis obvykle nedisponuje recenzentem z adekvatniho oboru, tak?e mohou byt p?ehlednuty i zcela zasadni metodologicke chyby, ktere vysledek zcela znehodnocuji.
[
zdroj?
]
Proto?e IF ?asopisu, v n?m? byly publikovany vysledky, je zakladnim nastrojem ur?eni ?hodnoty“ vyzkumu, a tedy nastrojem ?izeni finan?niho toku, jsou v?dci motivovani publikovat v ?asopisech s co nejvy??im IF. Snaha zvy?it IF m??e byt korektni (propagace ?asopisu nap?. zasilanim ukazkovych ?isel) nebo nekorektni. Mezi nekorektni metody pat?i zejmena zasah editora, ktery do publikovaneho ?lanku p?ida odkazy na souvisejici ?lanky v ?asopise, jen? edituje. N?kdy je k tomu vyzvan autor. (V odbornem ?i v?deckem ?asopisu ma metoda jiny vyznam; pokud p?isp?vek k danemu tematu neni sou?asti pou?ite literatury ?i na n?j neni odkazano jinym zp?sobem v textu, nap?. ?srov.“, ?viz te?“ aj.; nap?. ?asopis
?esko-slovenska patologie
). Mezi nekorektni metody na stran? autor? (vy?adujici ov?em spolupraci redaktora) pat?i:
- excesivni
autocitace
? autor v textu nadm?rn? cituje vlastni prace;
- cita?ni bratrstvo
? vzajemne citovani autora autorem, by? citovana prace p?ili? tematicky nesouvisi nebo neni pro publikovany p?isp?vek vyznamna atp.
Firma Thomson Reuters, ktera spravuje databazi Web of Knowledge a ud?luje IF, po t?chto aktivitach cilen? patra a pokud zjisti pochybeni, odebere ?asopisu IF. N?co takoveho potkalo nap?.
The Scientific World Journal
(drobne pochybeni, IF odebran pouze na rok) nebo ?esky
Agricultural Economics
, d?ive
Zem?d?lska ekonomika
(rozsahle nekorektni aktivity, IF odebran dlouhodob?).
Struktura v?deckeho ?asopisu byva n?kdy napodobovana. Cilem je publikovat my?lenky ?i nazory, ktere v?decka komunita poklada za vyvracene nebo nesmyslne. Cilem je jednak vzajemne p?esv?d?ovani se ?len? skupiny o spravnosti a jednak p?esv?d?ovani laik?, kte?i nedoka?i rozeznat, ?e ?asopis neni v?decky, a p?ikladaji prezentovanemu tvrzeni vysokou vahu. Spole?nym rysem fale?nych a
predatorskych ?asopis?
je neexistujici recenzni ?izeni, resp. jejich obsah neprochazi ?adnym recenznim ?izenim nebo prochazi ?izenim fiktivnim. Takove ?asopisy nebyvaji indexovany v ?adne databazi.
Dal?im ?astym p?ipadem napodoby struktury ?asopisu je agresivni obchodni model zneu?ivajici Open Access: je zalo?en ?asopis (nazvem ?asto napodobujici nazev existujiciho hodnotneho ?asopisu) a laka agresivn? v?dce v?ech obor?, zejmena za?inajici, na rychle a pom?rn? levne publikovani.
Predatorske ?asopisy
vyu?ivaji i presti?ni instituce a nejsou domenou nizkop?ijmovych zemi.
[4]
- ↑
MEHO, Lokman I. The rise and rise of citation analysis. S. 32?36.
Physics World
[online]. 2007-01. Ro?. 20, ?is. 1, s. 32?36.
Dostupne online
.
ISSN
0953-8585
.
DOI
10.1088/2058-7058/20/1/33
. (anglicky)
- ↑
Public Library of Science. Massive study reveals editorial bias and nepotism in biomedical journals.
phys.org
[online]. 2021-11-23 [cit. 2022-12-27].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Prestigious journals make it hard for scientists who don't speak English to get published, study finds.
phys.org
[online]. [cit. 2024-03-24].
Dostupne online
.
- ↑
Ottawa Hospital Research Institute. Predatory journals a global problem.
phys.org
[online]. 2017-09-06 [cit. 2022-12-27].
Dostupne online
. (anglicky)