Mona Lisa,
Leonardo da Vinci
(1452?1519
Vytvarne um?ni
je um?ni p?edev?im vizualni, ale take hapticke. O zakladnim t?id?ni rozhoduje p?itomnost prakticke funkce, rozli?ujeme proto um?ni volne a u?ite. Volne lze d?lit na
zobrazovaci um?ni
, neboli
mimeticke um?ni
a
abstraktni um?ni
. Dale se nabizi cela ?ada faktor? vedoucich k r?znym t?id?nim (
lidove um?ni
, zakazkove, cirkevni atd.).
Hlavnimi obory vytvarneho um?ni jsou
mali?stvi
,
socha?stvi
,
architektura
,
fotografie
atd. V sou?asnem um?ni se rozdil mezi vytvarnymi druhy stira. Objevuji se nove techniky, dochazi k miseni. Vytva?i se nove vytvarne techniky. Nejkontroverzn?j?i z nich je nap?iklad
performance
. Vytvarne um?ni produkuji
vytvarni um?lci
, teoreticky se jim zabyvaji
historici um?ni
. Od pouheho
?emesla
d?li vytvarne um?ni p?edev?im originalni vklad autora, snaha oslovit divaka, sd?lovat, nechat jej ?pro?it“ obdobne emoce, ktere vedly autora k vytvo?eni dila.
Vytvarne um?ni existuje odjak?iva. Nejstar?i rytiny vytva?eli snad ji? zastupci druhu
Homo erectus
a
neandrtalci
.
Paleoliti?ti
zastupci moderniho ?lov?ka (
Homo sapiens
) po sob? zanechali rozsahle
jeskynni malby
.
Pro nedestruktivni pr?zkum um?leckeho dila se u?ivaji r?zne metody, nap?.
rentgenova radiografie
.
?eske informa?ni systemy a databaze o vytvarnem um?ni
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Dostupnost a kvalita informaci o um?ni je d?le?ita nejen pro badatelskou ?innost, ale take pro vzd?lavani a osv?tu. Informace jsou k dispozici jak v klasickych, tak v digitalnich mediich. Oba typy provazi r?zne p?ednosti a nevyhody, ktere je mo?ne propojenim eliminovat. Zejmena u digitalnich databazi je znakem kvality on-line propojeni vnit?ni i vn?j?i. Nedostatkem univerzalnich soubor? je n?kdy men?i ?i v?t?i omezeni dat vztahujicich se k architektu?e a fotografii, n?kdy dokonce i k celemu u?itemu um?ni. Propojeni s dal?imi typy vizualni tvorby (video, kinematografie) n?kdy neumo??uje kvalitni vyhledavani hrani?nich jev?. Podobny problem nastava i v datech o autorskych dilech, ktera jsou roztrou?ena ve sbirkach, archivech ?i jen v obecnem majetku velmi r?znorodych subjekt?. Optimaln? funk?ni komplexni system a s nim spojenou terminologii, jake byly v 90. letech podle doporu?eni CIDOC/ICOM p?ipraveny, v?ak nelze vzhledem k institucionalni a n?kdy i oborove rozr?zn?nosti aplikovat.
Univerzalni vyb?rova kni?ni encyklopedie obsahujici osoby um?lc? i teoretik?, udalosti, instituce i p?edm?ty od nejstar?ich dob po 80. leta 20. stoleti vztahujici se k ?eskemu uzemi.
Horova, And?la: Nova encyklopedie ?eskeho vytvarneho um?ni, Academia Praha, 1995
Specializovana kni?ni encyklopedie, ktera zahrnuje v?t?inu osob p?sobicich v oboru do konce 20. stoleti. Obsah encyklopedie tvo?i otev?ena koncepce, ktera davala prostor ka?demu, kdo se teoreticky ve?ejn? vyrazn?ji projevil.
Slavi?ek, Lubomir (ed.),
Slovnik
historik?
um?ni
, vytvarnych kritik?,
teoretik?
a publicist? v
?eskych
zemich a jejich spolupracovnik? z p?ibuznych obor? (asi 1800?2008). Praha, Academia 2016.
Univerzalni internetova otev?ena encyklopedie obsahujici osoby um?lc? i teoretik?, udalosti, instituce i p?edm?ty od nejstar?ich dob po 80. leta 20. stoleti vztahujici se k ?eskemu uzemi. Vychodiskem zpracovani dat je archiv katalog? vystav a dal?ich tiskovin zam??enych na vytvarne um?ni. Rozvoj databaze je zavisly na vy?i finan?nich dotaci. Jeji p?ednosti je otev?enost, ktera neklade subjektivn? vytvo?ene p?eka?ky ke sb?ru dat.
https://cs.isabart.org/
Data k vytvarnemu um?ni jsou nedilnou sou?asti celku encyklopedie. P?ednosti je zde otev?enost, vy??i stupe? propojenosti, velky potencial postupneho rozvoje bez ohledu na finan?ni kryti, nedostatkem nerovnom?rny rozvoj, malo systemova kategorizace dat i terminologie a take skute?nost, ?e wikipedie nema smluvni vztahy s vydavateli encyklopedii, ktere by ji umo?nily snadne p?evzeti kvalitn? zpracovanych encyklopedickych hesel.
Univerzalni vyb?rova internetova encyklopedie obsahujici osoby um?lc? i teoretik?, p?edm?ty a n?ktere instituce vztahujici se k ?eskemu uzemi se snahou ?asov? navazat na Novou ?eskou encyklopedii vytvarneho um?ni. Nedostate?ne finan?ni zaji?t?ni v?ak brani plynulemu rozvoji a nedostatek nadhledu, resp. tolerance k alternativam naru?uje kvalitni komplexnost.
https://www.artlist.cz/
- Jan Baleka:
Vytvarne um?ni ? vykladovy slovnik
, Academia, Praha 1997