Vybu?nina

Video obsahuje material odporujici obecnym zasadam manipulace s t?askavinami. P?edev?im p?imy nebo blizky kontakt mezi rukou a t?askavinou. Ve videu je ukazana delfagrace i detonace t?askavin.

Vybu?nina je obecne ozna?eni chemicke latky nebo sm?si , ktera je schopna mimo?adn? rychle exotermicke reakce spojene s vyvinem plyn? o velkem objemu ? vybuchu . Technicke pojmenovani takove latky nebo sm?si je vybu?ina (bez n); slovo vybu?nina zde znamena za?izeni p?ipravene k vybuchu - bombu v kuf?iku, granat, patronu pr?myslove trhaviny s rozbu?kou a podobn?. ?eska legislativa zna i pojem vybu?nina (nap?. zakon ?. 61/1988 Sb. o hornicke ?innosti, vybu?ninach a statni ba?ske sprav?). Obecn? je pou?ivan?j?i pojem vybu?nina s n.

Ke spu?t?ni chemicke reakce vybu?iny vedouci k detonaci dochazi mechanickym, chemickym, termickym nebo elektrickym podn?tem. Sou?asti sm?snych vybu?in je zpravidla oxida?ni ?inidlo , ktere doda chemicke reakci pot?ebny kyslik .

Vybu?nina v legislativ? [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eske legislativ? je pojem vybu?nina pojat ?iroce: vybu?ninou jsou zde latky a p?edm?ty, ktere jsou uvedeny v P?iloze A ADR za?azene do t?idy 1 t?chto latek, pokud nejde o st?elivo a vojenskou munici . ^[1]

Typy vybu?in [ editovat | editovat zdroj ]

Podle praktickeho vyu?iti d?lime vybu?iny do n?kolika typ?.

T?askavina je snadno vznititelna vybu?nina, ktere obvykle slou?i k iniciaci vybuchu trhavin nebo st?elivin. P?i praktickem pou?iti je p?itomna pouze v nepatrnem mno?stvi, nap?. t?askavina v rozn?tce nabojnice, ?i rozbu?ky . T?askaviny jsou citlive na b??ne udery, t?eni, plamen a zvy?enou teplotu, b??ne vyboje staticke elekt?iny a mnohe chemicke reakce.Nejb??n?j?imi t?askavinami jsou azid olovnaty , velmi roz?i?eny je nap?iklad fulminat rtu?naty ( t?askava rtu? ). Jine t?askaviny se v praxi tem?? nevyskytuji pro male inicia?ni schopnosti, extremni citlivost, korozivni u?inky ?i vice t?chto faktor? sou?asn?. Mezi siln? nestabilni pat?i nap?iklad pikrat ?eleznaty, organicke peroxidy jako HMTD , a mnoho dal?ich. Od trhavin se li?i v?t?ina t?askavin s anorganickymi kationty nizkou trhavou silou, danou velmi malym objemem plyn? , vzniklych po explozi. Toto neplati pro CHNO t?askaviny bez anorganickych kationt? jako je HMTD , TATP , kyanurtriazid a DDNP . I n?ktere t?askaviny s t??kymi kovy (nap?. NHN ) jsou silnymi vybu?ninami.
Trhavina je ozna?eni pro vybu?ninu/vybu?inu, ktera je za normalnich podminek velmi malo citliva k vn?j?im vliv?m a naopak po iniciaci doka?e vyvinout detonaci o mimo?adn? vysoke trhave sile. Pou?ivaji se obvykle p?i trhacich pracich v dolech, lomech, ra?b? tunel?, demolicich apod. Mezi nejznam?j?i a nejpou?ivan?j?i trhaviny pat?i dusi?nan amonny s palivem ( DAP , pop?. ANFO), dynamit , pentrit , hexogen , oktogen, trinitrotoluen , trinitrofenol a ?ada sm?snych pr?myslovych trhavin z nich slo?enych a dopln?nych oxida?nim ?inidlem a p?ipadn? n?kterymi kovy v pra?kovem stavu.
St?elivina se pou?iva jako vymetna napl? v nabojich do palnych zbrani . Jejim u?elem je uvolnit energie rychlym, av?ak kontrolovanym vyvinem velkeho mno?stvi plyn? a vypuzenim st?ely z hlavn? zbran?. P?ikladem je ?erny st?elny prach nebo bezdymy st?elny prach - nitroceluloza .
Pyrotechnicka slo? je vybu?nina pou?ivana zpravidla pro r?zne efekty ? sv?telne, kou?ove, zvukove apod. V civilnim sektoru se pou?ivaji v zabavne pyrotechnice, ve vystra?nych svitidlech , pro kou?ove efekty apod. Vojenske pou?iti je obdobne ? dymovnice , sv?tlice , imitace vybuch? a vyst?el? a v neposledni ?ad? jako stopovka , je? je sou?asti svitici st?ely. P?ikladem je sm?s 70 % KClO ₄ ( chloristanu draselneho ) a 30 % pyrotechnickeho hliniku (velikost ?astic kolem 5 μm), ktera se nejb??n?ji pou?iva do petard a d?lobuch?.

Parametry pro hodnoceni vybu?in [ editovat | editovat zdroj ]

Aby bylo mo?no vzajemn? porovnat silu a destruk?ni u?inek jednotlivych slou?enin a vybu?nych sm?si, je t?eba exaktn? definovat fyzikaln? m??itelne parametry, podle nich? se bude toto porovnani provad?t. Porovnanim t?chto hodnot m??e pyrotechnik pro ur?ity konkretni ukol vybrat vhodn?j?i z dostupnych typ? nalo?i, ktere ma prav? k dispozici.

Objem plyn? po vybuchu (V) je definovan jako mno?stvi plyn? v litrech, ktere vzniknou vybuchem 1 kg latky p?i p?epo?tu na normalni teplotu 20 °C. V praxi je potom objem plyn? p?ibli?n? ?adov? vy??i vzhledem k teplot? v mist? vybuchu kolem 4 000 °C. Hodnoty V pro b??n? u?ivane trhaviny le?i v rozmezi 500 ? 1000 l/kg, prakticky se tedy vybuchem zv?t?i objem latky a? 10 000 nasobn?.

Vybuchova teplota (t) udava nejvy??i teplotu, ktere dosahnou plyny vznikle vybuchem. Uvadi se obvykle ve °C. Tato hodnota se pohybuje v rozmezi 2 500 ? 5 000 °C, pr?myslove trhaviny vykazuji obvykle ni??i t , vojenske naopak vy??i. Prakticky je tento parametr d?le?ity p?edev?im pro charakterizaci d?lnich trhavin p?i posuzovani rizika mo?neho nasledneho vybuchu d?lnich plyn? .

Vybuchova energie (E) udava, jake mno?stvi energie se uvolni vybuchem 1 kg trhaviny. Uvadi se v kJ/kg. B??ne pr?myslove trhaviny vykazuji E asi 4 000 kJ/kg, vojensky vyu?ivane trhaviny dosahuji hodnot mezi 4000 a 6 000 kJ/kg. U termobarickych vybu?nin a n?kterych pyrotechnickych slo?i se po zapo?itani energie vyho?eleho kovu dosahuje hodnot kolem 8 000 kJ/kg. Uvedeny parametr ma vyznam zvla?t? pro porovnavani trhavin pou?ivanych v uzav?enych prostorech.

Detona?ni rychlost (D) je rychlost ?i?eni exploze v okam?iku vybuchu udavana v m/s nebou v km/s. Tento parametr uzce souvisi s brizanci (t?i?tivosti) a ma zakladni vliv na destruk?ni u?inky trhaviny. Pr?myslove trhaviny vykazuji D v rozmezi 2 000 ? 5 000 m/s, vojenske 6 000 ? 8500 m/s. Laboratorn? p?ipravene trhaviny mohou dosahovat rychlosti detonace a? kolem 9500 m/s. Specialni experimentalni kumulativni nalo?e dosahuji a? 12 000 m/s. (U kumulativnich nalo?i detona?ni rychlost udava rychlost paprsku, ktery tyto nalo?e vytva?eji. Samotna vybu?ina exploduje svou specifickou rychlosti).

Hustota vybu?in (h) je toto?na s klasickou fyzikalni vlastnosti hustota udavanou v g/cm³. Jeji hodnota je zavisla na finalnim zpracovani dane vybu?niny a pro stejnou chemickou latku se m??e li?it podle toho, zda se jedna o voln? sypane krystaly, litou substanci nebo lisovany material. Hustota vybu?niny velmi vyznamn? rozhoduje o pr?b?hu vybuchu . P?i p?ekro?eni hustoty materialu nad ur?itou mez m??e dochazet k porucham detonace a vybu?ina exploduje pouze ?aste?n? nebo v?bec ne. Toto je platne p?edev?im pro n?ktere t?askaviny a pr?myslove trhaviny na bazi dusi?nanu amonneho. S hustotou vybu?niny (CHNO, tedy obecne vybu?niny bez t??kych kov? a jinych prvk?) obecn? velmi roste jeji brizance a detona?ni rychlost. I zvy?eni hustoty o 0,1 g/cm ³ ma obrovsky efekt na brizanci.

Detona?ni tlak je maximalni tlak, ktery vytvo?i jednoducha nalo?ka vybu?niny. V ramci vojenskych aplikaci se jedna o nejd?le?it?j?i sledovanou veli?inu udavajici silu vybu?niny. B??n? se m??i v kilobarech (kbar), kde jeden kilobar odpovida sile jedne tuny na cm ². B??ne pr?myslove trhaviny maji detona?ni tlak mezi 25-100 kbar, pou?ivane vojenske trhaviny maji detona?ni tlak obvykle v rozmezi 170 - 350 kbar. Maximalni teoreticky tlak u syntetizovanych vybu?niny je lehce nad 450 kbar. Teoreticke struktury (p?edev?im poly-dusiky jako je N60) mohou mit detona?ni tlak i p?es tisic kbar.

Brizance (t?i?tivost) (B) je ob?as definovana jako sou?in detona?ni rychlosti v km/s , hustoty vybu?niny v g/cm³ a energie vybuchu v kcal/kg (tedy ve starych, ji? nepou?ivanych jednotkach energie):

B = D . h . E

Vzhledem k tomu, ?e ur?eni v?ech uvedenych veli?in byva zati?eno ur?itou chybou, ktera se finaln? projevi ve zna?ne nep?esnosti hodnoty B, pou?ivalo se v praxi pro ur?ovani brizance trhavin praktickych zkou?ek. Zakladnim brizan?nim testem byla zkou?ka podle Hesse, ktera spo?ivala v m??eni deformace olov?nych vale?k? definovane velikosti vybuchem 50 g zkoumane trhaviny v p?esn? ur?enem prostorovem uspo?adani. Srovnani vysledk? t?chto zkou?ek pro jednotlive trhaviny poskytlo mnohem p?esn?j?i porovnani jejich brizance ne? vy?e uvedeny teoreticky vypo?et . V sou?asne dob? tato hodnota ji? neni u?ivana. Dne b??n? pou?ivany termin brizance je ?istym synonymem pro t?i?tivost.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu vybu?nina na Wikimedia Commons

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Zakon ?. 61/1988 Sb. ze dne 21. dubna 1988, o hornicke ?innosti, vybu?ninach a o statni ba?ske sprav?. In: Sbirka zakon? . 1988. Dostupne online. § 21, odst. 1. Ve zn?ni pozd?j?ich p?edpis?. Dostupne online.

[1] Zakon ?. 61/1988 Sb. ze dne 21. dubna 1988, o hornicke ?innosti, vybu?ninach a o statni ba?ske sprav?. In: Sbirka zakon? . 1988. Dostupne online. § 21, odst. 1. Ve zn?ni pozd?j?ich p?edpis?. Dostupne online.

[1]