Vaclav Budovec z Budova
Vaclav Budovec z Budova (kreslil Josef Scheiwl , 1868)
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci: 1619  ?  1620
Panovnik	Fridrich Falcky
P?edch?dce	Bed?ich z Talmberka na Vla?imi
Nastupce	Bed?ich z Talmberka na Vla?imi
?len direktoria ?eskeho kralovstvi za pansky stav
Ve funkci: 24. kv?ten 1618  ?  4. listopad 1619
P?edch?dce	direktorium ustaveno den po pra?ske defenestraci
Nastupce	?innost direktoria ukon?ena
Narozeni	28. srpna 1551 ?ervene Janovice Habsburska monarchie Habsburska monarchie
Umrti	21. ?ervna 1621 (ve v?ku 69 let) Praha Habsburska monarchie Habsburska monarchie
P?i?ina umrti	poprava st?tim
Cho?	Anna Zakupska z Vartemberka
Rodi?e	Adam Budovec z Budova a Johanka z Chlumu
Profese	politik , diplomat a spisovatel
Nabo?enstvi	Jednota bratrska
Commons	Vaclav Budovec z Budova
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vaclav Budovec z Budova ( 28. srpna 1551 , ?ervene Janovice ? 21. ?ervna 1621 , Praha ) byl ?esky politik, diplomat a spisovatel, vyznamna postava politickeho a nabo?enskeho ?ivota ?eskeho stavovskeho statu ve 2. polovin? 16. stoleti a na po?atku 17. stoleti , p?islu?nik rodu Budovc? z Budova .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel ze stareho ?eskeho vladyckeho rodu. Jeho otcem byl Adam Budovec z Budova, ktery se zu?astnil stavovskeho odboje proti cisa?i Ferdinandu I. Habsburskemu roku 1547. Matka, Johanka z Chlumu, byla dcerou ryti?e z Dobrovice u dne?ni Mlade Boleslavi. Jako nadany mlady ?lechtic z ryti?ske bratrske rodiny nabyl Budovec v letech 1569 ? 1571 vzd?lani na univerzit? ve Wittenbergu . Na protestantskych univerzitach v N?mecku, Nizozemi, Francii a Anglii stravil dvanact let.

Hojn? pak cestoval po Evrop? a navazoval p?atelstvi s p?ednimi protestantskymi teology , z nich? nejv?t?i vliv na n?j m?l vyznamny kalvinista te doby Theodor Beza . Od roku 1577 se stal Budovec hofmistrem u  cisa?skeho vyslance v  Ca?ihradu J. Sinzendorfa, a tak ke sve znalosti mnoha cizich jazyk? mohl p?ipojit ture?tinu a arab?tinu .

Po navratu do vlasti se o?enil s Annou Zakupskou z  Vartemberka . Vlastnili panstvi Mnichovo Hradi?t? , Zasadka , Hradec a Chocn?jovice . Od roku 1584 Budovec p?sobil jako rada apela?niho soudu . Vykonaval funkci cisa?skeho rady jak za cisa?e Rudolfa II. , tak Matya?e Habsburskeho . V roce 1607 byl povy?en do panskeho stavu. Jako vlivny p?islu?nik Jednoty bratrske ji state?n? hajil proti nejrozmanit?j?im utok?m a pat?il tak i mezi vyznamne p?edstavitele stavovske nekatolicke opozice. Majestat cisa?e Rudolfa II. ?O nabo?enske svobod?“ z roku 1609 byl vydan zejmena jeho zasluhou.

V ?eske narodni historii je znam jako jeden z p?ednich u?astnik? stavovskeho povstani. V roce 1618 se u?astnil druhe pra?ske defenestrace , av?ak aktivn? nezasahoval. B?hem povstani zastaval funkci zemskeho direktora , kralovskeho komornika a dokonce i prezidenta rady nad apelacemi , co? v?ak nem?lo prakticky vyznam, jeliko? v dob? stavovskeho povstani se rada nad apelacemi neschazela ( apela?ni soud byl podle ?eske konfederace jednim ze spole?nych organ? v?ech zemi ?eskeho soustati).

Vzhledem k tomu, ?e osobn? podporoval vladu Fridricha Falckeho a provazel dokonce tureckou delegaci po Pra?skem hrad?, byl odsouzen k trestu smrti. Po bitv? na Bile ho?e odvedl svou rodinu do emigrace, sam se vratil kv?li stra?eni korunova?nich klenot?, p?i?em? sv?j palac na Starem M?st? pra?skem proti Tynskemu chramu na?el vydrancovany. V unoru 1621 byl podle cisa?skeho listu zat?en a uv?zn?n v  Bile v??i Pra?skeho hradu .

Na p?ikaz cisa?e Ferdinanda II. byl popraven 21. ?ervna 1621 na Starom?stskem nam?sti rukou kata Jana Mydla?e ^[1] jako druhy v po?adi, hned za Jachymem Ond?ejem ?likem . Nejprve mu byla u?ata ruka na p?ipominku poru?eni p?isahy v?rnosti cisa?i. ^[2] P?vodni verdikt zn?l roz?tvrceni za?iva a pote ?asti jeho t?la m?ly byt rozv??eny na rozcestich Prahy, av?ak trest byl zmirn?n v pouhe st?ti. Jeho hlavu p?ibil poprav?i na Starom?stskou mosteckou v?? , kde z?stala a? do listopadu 1631, kdy byly p?i vpadu saske armady hlavy sejmuty a ulo?eny k poslednimu spo?inuti se v?emi poctami v  Tynskem chramu . Po odchodu Sas? se v?ech jedenact lebek zahadn? ztratilo a dodnes se o dal?ich osudech ostatk? popravenych pouze spekuluje.

Komensky jej charakterizoval jako ?mu?e znamenit? u?eneho a svymi vydanymi spisy slovutneho“ .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• Kratkej spis o zlatem, budoucim a ji? brzy nastavajicim v?ku ( 1584 ), tiskem nevydany eschatologicky spis.
• Antialkoran (prvni verze 1593 , p?epracovano a vydano roku 1614 ), celym nazvem Antialkoran, tj. mocni a nep?emo?itelni d?vodove toho, ?e Alkoran turecky z ?abla pochazi , va?niv? polemicky spis o  islamu a k?es?anstvi spojeny se snahou p?isp?t ke spojeni v?ech hlavnich k?es?anskych cirkvi v boji proti Turk?m .
• K?aft duchovni ( 1595 ),
• Akta a p?ib?hove, kte?i se dali ode t?i stav? kralovstvi ?eskeho t?lo a krev pod oboji p?ijimajicich od roku 1603 do 23. unora 1610 , tiskem nevydany popis jednani ?eskeho sn?mu v letech 1608 ? 09 vedouci k p?ijeti Rudolfova majestatu ,
• Martini Lutheri Antisocinus ^[3] ( 1614 ), spis vydany v  Amberku , ktery nechala falcka vlada kv?li zachovani pokoje mezi luterany a jinymi k?es?anskymi denominacemi stahnout a spis se nenavratn? ztratil.
• Circulus Horologii Lunaris et Solaris ( 1616 ), spis vydany v  Hanau , ve kterem autor jasn? vyjad?uje svou kalvinskou orientaci a odmita u?eni Martina Luthera .
• Gnomon apologeticus circuli horologii historici, typici et mystici ( 1618 ), vydano v Hanau. ^[4]

N?kte?i literarni historikove (nap?. Franti?ek Michalek Barto? ) Budovcovi p?ipisuji rukopis s nazvem ?eska kronika , ktery byl nalezen Josefem Dobrovskym a ktery nabizi jiny pohled na ?eske d?jiny ne? Kronika ?eska od Vaclava Hajka z Libo?an . ^[5]

Vedle psani spis? a teologickych traktat? vedl Budovec i hojnou korespondenci.

Ikonografie a heraldika [ editovat | editovat zdroj ]

• Portret Vaclava Budovce se dochoval v dobove m?dirytin?
• Portretni kresba Josefa Scheiwla podle te?e m?dirytiny vznikala jako ?asopisecka ilustrace roku 1868.
• Pam?tni deska Vaclava Budovce s erbem, jmenem, tituly a letopo?tem 1604 a prot?j?kova deska jeho man?elky Anny z hradu Zasadka , vytesane z piskovce, jsou vystaveny ve sbirce Lapidaria Narodniho muzea v Praze.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ADAM, Jan, et al. Osobnosti - ?esko : Ott?v slovnik . Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2008. 823 s. ISBN   978-80-7360-796-8 . S. 81.  
• GLUCKLICH, Julius. Vaclava Budovce z Budova korespondence z let 1579-1619 . Praha: ?es. akademie, 1908. 203 s. Dostupne online .  
• OPELIK, Ji?i, ed., et al. Lexikon ?eske literatury : osobnosti, dila, instituce . Redakce Vladimir Forst . 1. vyd. Svazek 1. A-G. Praha : Academia , 1985. 7 svazk? (900 s.). ISBN   80-200-0797-0 .  
• PETRA?, Josef . Starom?stska exekuce . 4. vyd. Praha: Rodi?e, 2004. 318 s. ISBN   80-86695-44-1 .  
• REJCHRTOVA, Noemi ; BUDOVEC Z BUDOVA, Vaclav. Vaclav Budovec z Budova: [monografie s ukazkami z lit. dila] . 1. vyd. Praha: Melantrich, 1984. 271 s. (Odkazy pokrokovych osobnosti na?i minulosti; sv. 74). Obalka a vazba Miroslav Va?a.  
• VONDRA, Roman. Vaclav Budovec z Budova: (1551-1621). Historicky obzor: ?asopis pro vyuku d?jepisu a popularizaci historie . Praha: Vydavatelstvi Neptun DeskTopPublishing, 2008, 19 (7/8), s. 184?187. ISSN 1210-6097. Vychazi formou dvoj?isel.
• VO?AHLIKOVA, Pavla , a kol. Biograficky slovnik ?eskych zemi : 8. se?it : Brun-By . Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN   978-80-7277-257-5 . S. 288?289. Obsahuje bibliograficke odkazy.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vaclav Budovec z Budova na Wikimedia Commons
• Autor Vaclav Budovec z Budova ve Wikizdrojich
• Osoba Vaclav Budovec z Budova ve Wikicitatech
• Autor Vaclav Budovec z Budova ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Vaclav Budovec z Budova
• O bratrskem ?lechtici Vaclavu Budovci z Budova
• Vaclav Budovec z Budova