Vaclav ?erny

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o literatovi a filosofovi. Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Vaclav ?erny (rozcestnik) .
prof. PhDr. Vaclav ?erny
Narozeni 26. b?ezna 1905
Jizbice u Nachoda
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 2. ?ervence 1987 (ve v?ku 82 let)
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Povolani filozof , pedagog, p?ekladatel , spisovatel , bohemista, u?itel , literarni kritik, literarni historik, literarni v?dec a romanista
Alma mater Univerzita Karlova
Filozoficka fakulta Univerzity Karlovy
Lycee Carnot
Zku?ebni komise pro u?itelstvi na st?ednich ?kolach Univerzity Karlovy
Temata literarni v?da , literarni historie , literarni kritika , bohemistika , romanistika , filozofie , literatura , p?eklad a ?kolstvi
Ocen?ni ?ad Toma?e Garrigua Masaryka I. t?idy, in memoriam (1991)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikicitátů citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Chybi svobodny obrazek .
Pam?tni deska na dom? v Zelene ulici v Praze-Buben?i

Vaclav ?erny ( 26. b?ezna 1905 Jizbice u Nachoda ? 2. ?ervence 1987 Praha ) byl ?esky literarni v?dec, spisovatel, p?ekladatel a filozof.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Po maturit? (1924) na Carnotov? lyceu Dijonu studoval bohemistiku a romanistiku, studia usp??n? zakon?il roku 1929 (s prosp?chem 1,00). Od roku 1930 pracoval v  ?enev? , kde se roku 1931 stal docentem srovnavacich literatur a obecne literarni v?dy. Roku 1936 se stal docentem na Karlov? univerzit? a od roku 1938 p?sobil jako mimo?adny profesor i na Masarykov? univerzit? Brn? . Od tohoto roku te? redigoval Kriticky m?si?nik , ten redigoval a? do roku 1942 a po jeho obnoveni i v letech 1945?1948. Po uzav?eni vysokych ?kol p?sobil jako u?itel na gymnaziu, po druhe sv?tove valce se stal profesorem srovnavacich literarnich d?jin na Filozoficke fakult? UK Praze . B?hem druhe sv?tove valky se podilel na organizaci ?eskeho protinacistickeho odboje, 11. ledna 1945 byl zat?en gestapem a do konce valky byl v?zn?n a vy?et?ovan na Pankraci . ?adnym ?lenem ?eske akademie v?d a um?ni se stal dne 18. ?ervna 1946. [1]

V textu Kultura na prahu zit?ka z roku 1946 se prohlasil za v?deckeho socialistu a za ?lov?ka s kladnym pom?rem ke komunisticke stran?. Pro sve spory s marxistickym vykladem d?jin literatury v?ak p?esto v roce 1951 opustil univerzitu. O rok pozd?ji byl dr?en ve vy?et?ovaci vazb? a po n?kolika m?sicich soudem osvobozen. Po navratu z vazby pracoval v Kabinetu pro moderni filologii v  ?eskoslovenske akademii v?d . Od roku 1968 op?t vyu?oval na univerzit?, ale roku 1970 ode?el do d?chodu. Po tomto roce jeho prace vychazely pouze v zahrani?i. V prosinci 1976 podepsal Prohla?eni Charty 77 . Dlouhodob? spolupracoval s novinami Lidova demokracie , ve kterych publikoval p?edev?im texty o literatu?e.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho dilo m?lo blizko k  existencialismu , kterym se zabyval po teoreticke strance. Dale se zabyval francouzskou literaturou , barokni a pozd?ji i staro?eskou literaturou. Dal?im jeho oblibenym tematem byl romantismus .

?erny se k literatu?e stav?l jako k projevu individualismu , co? nutn? vedlo ke st?etu se socialistickymi kolektivistickymi teoriemi. Sam se ozna?oval za radikalniho socialistu, podle sveho tvrzeni z roku 1946 p?ijimal "v plnem rozsahu i jejich formach cile komunisticke p?estavby lidske spole?nosti", marxismus  ale z filozofickeho hlediska podroboval kritice.

  • Ideove ko?eny sou?asneho um?ni , 1929
  • Karel ?apek , 1936
  • Esej o basnickem baroku , 1937
  • Meditace o romantickem neklidu , 1943
  • Pozdrav mrtvym , 1945
  • Boje a sm?ry socialisticke kultury , 1946
  • Prvni se?it o existencialismu , 1948
  • Druhy se?it o existencialismu , 1948, vy?el a? v r. 1992 spole?n? s ?Prvnim se?item o existencialismu“
  • Osobnost tvorba a boj , 1947
  • St?edov?ka milostna lyrika , 1948
  • Jaroslav Seifert , 1954
  • Staro?esky masti?ka? , 1955
  • Lid a literatura ve st?edov?ku, zvla?t? pak v romanskych zemich , 1958
  • Kni?ka o Babi?ce , 1963
  • St?edov?ke drama , 1964
  • Studie ze star?i sv?tove literatury , 1969
  • Studie a eseje z moderni sv?tove literatury , 1969
  • A? do p?edsin? nebes : ?trnact studii o baroku na?em i cizim , 1972, vydano a? v roce 1996 [edi?n? p?ipravila Jarmila Vi?kova, doslov Alexandr Stich]
  • O povaze na?i kultury , 1981
  • Pam?ti , ?ty?i dily, p?vodn? v cizin?, v ?R a? v letech 1992?1993
  • Uvod do literarni historie , texty semina?? na kated?e literatury srovnavaci a obecne FF UK z let 1969/1970, vydano posmrtn? v roce 1993
  • Eseje o ?eske a slovenske proze , 1994
  • V zu?enem prostoru , 1994
  • Skute?nost a svoboda , 1995
  • Vyvoj a zlo?iny panslavismu , 1995

Mimo vlastni ?innost p?sobil te? jako p?ekladatel, p?edev?im z romanskych jazyk? (p?elo?il nap?iklad Eseje Michela de Montaigne nebo Cervantesova Dona Quijota ). Dal?im vyznamnym dilem bylo uspo?adani basnickeho almanachu s nazvem Jarni almanach basnicky , ktery vy?el roku 1940, byl zam??en na generaci kolem Ji?iho Ortena , jeho? dilo v roce 1947 vydal.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ?LECHTOVA, Alena; LEVORA, Josef. ?lenove ?eske akademie v?d a um?ni 1890?1952 . 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN   80-200-1066-1 . S. 57.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]