Jako ustavobranitele byla ozna?ovana skupina politik? a u?ednik?, stojicich v ?ele Srbska v prvni polovin? 19. stoleti (40. leta) a bojujicich proti posilovani moci panovnika, Milo?e Obrenovi?e I.

Ustavobranitele se zalo?ili o p?edlo?eni ustavy a zakon?, kterymi byla omezena moc panovnika. Rovn?? prosadili p?ijeti tzv. Turecke ustavy , stejn? jako abdikaci Milo?e ( 1839 ) a Michala Obrenovi?e ( 1841 ). Nejv?t?i roli ziskali za vlady Alexandra Karađorđevi?e . Mezi hlavni ustavobranitele pat?ili Toma Vu?i? Peri?i? , Avram Petronijevi? , Stojan a Aleksa Simi? , Milutin a Ilija Gara?anin . A prav? posledni z uvedenych byl tv?rcem politickeho programu, na zaklad? ktereho cht?li ustavobranitele sm??ovat zemi - tzv. Na?ertanija . Nejednalo se ov?em o skupinu liberaln? smy?lejicich politik?, jaci se v teto dob? prosazovali v dob?e zavedenych zemich Evropy; srb?ti ustavobranitele byli byrokrate, kte?i spravovali pom?rn? stabilni, ale oligarchicky re?im ^[1] .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Уставобраните?и na srbske Wikipedii.