Univerzitni knihovna
Zapado?eske univerzity
v Plzni je univerzitni knihovnou spadajici pod Zapado?eskou univerzitu v Plzni. Nabizi sve slu?by nejen student?m a zam?stnanc?m univerzity, nybr? i zajemc?m z ?ad ?iroke ve?ejnosti.
Historie Univerzitni knihovny Zapado?eske univerzity v Plzni
[
editovat
|
editovat zdroj
]
D?jiny Univerzitni knihovny sahaji a? do poloviny 20. stoleti. Dnes moderni a multioborova knihovna byla tehdy rozt?i?t?na do jednotlivych samostatnych knihoven fungujicich pod ?kolami p?sobicimi v te dob? v Plzni.
Od roku 1952 se v Plzni datuje p?sobeni technicky zam??ene knihovny p?i
Vysoke ?kole strojni a elektrotechnicke
, ktera se pozd?ji stala zakladem pro dne?ni pobo?ku knihovny na Borech. O ?ty?i roky pozd?ji byla z?izena
Vy??i pedagogickou ?kolou
Ust?edni knihovna, je? polo?ila zaklady dne?ni pobo?ce knihovny na Pedagogicke fakult?. Tva? knihoven se vyrazn? pozm?nila po zalo?eni Zapado?eske univerzity v roce 1991. Za?atek devadesatych let je rovn?? spjat s po?atky snah o automatizaci jednotlivych knihoven. V roce 1995 byl zakoupen automatizovany knihovnicko-informa?ni system
Aleph
, s jeho? pomoci za?aly knihovny budovat jednu spole?nou databazi dokument?. ?tena??m bylo take umo?n?no od te chvile nav?t?vovat v?echny knihovny Zapado?eske univerzity s jednou jedinou pr?kazkou.
Postupne sbli?ovani knihoven bylo dovr?eno v roce 1998, kdy vznikla sou?asna Univerzitni knihovna. P?vodni, samostatne knihovny se staly jejimi pobo?kami. Knihovna se v nasledujicich letech je?t? n?kolikrat st?hovala, roz?i?ovala a rekonstruovala sve prostory, do?kala se nove budovy v univerzitnim arealu v Plzni na Borech, a? dosahla sve dne?ni podoby. Ta se sklada z p?ti pobo?ek, ktere jsou po m?st? rozmist?ny tak, aby byly student?m co nejlepe dostupne.
Sou?asti Univerzitni knihovny se po?atkem roku 2014 stal o i
Odd?leni vydavatelstvi a tiskovych slu?eb
. Univerzitni nakladatelstvi vydava ro?n? kolem 100 titul?. Prodejne publikace vydavatelstvi a propaga?ni p?edm?ty univerzity je mo?ne zakoupit prodejn? skript v borskem kampusu nebo v
univerzitnim e-shopu
.
Volny vyb?r knih v Knihovn? Bory
Knihovna Bory sidli v univerzitnim kampusu na Borech. Knihovni fond pobo?ky disponuje dokumenty p?edev?im z oblasti techniky, nicmen? naleza se zde i pom?rn? velke mno?stvi informa?nich pramen? z oblasti ekonomiky, humanitnich a spole?enskych v?d a um?ni.
Interier Filozoficke a pravnicke knihovny
Filozoficka a pravnicka knihovna se nachazi v Sadech P?tat?icatnik? v Plzni a sv?j fond buduje tak, aby dokazala uspokojit leckdy naro?ne po?adavky zajemc? z ?ad filozof? a pravnik?.
Nejmlad?i z pobo?ek Univerzitni knihovny vznikla v roce 2008 a navzdory tomu jeji fond ?ita ji? kolem 11 000 svazk? dokument?. Soust?edi se, jak nazev napovida, na oblasti mediciny a o?et?ovatelstvi. Sidli v Sedla?kov? ulici v Plzni.
Pedagogicka knihovna je co do velikosti fondu nejv?t?i z pobo?ek. Podstatnou ?ast dokument? knihovny tvo?i knihy z oblasti pedagogiky a psychologie. Lze zde v?ak rovn?? nalezt i literaturu ze spole?enskych a p?irodov?dnych obor?. Sva sidla ma knihovna na Klatovska t?id? a ve Veleslavinov? ulici v Plzni.
Ekonomicka knihovna v Chebu slou?i ?asti Fakulty ekonomicke Z?U, ktera zde nalezla sve uto?i?t?. Plze?skou ?ast Ekonomicke fakulty obsluhuje Knihovna Bory. Tematicke zam??eni fondu knihovny se soust?edi na dokumenty z oboru ekonomie, marketingu, managementu, u?etnictvi a podnikoveho hospoda?stvi. Knihovna se naleza v Hradebni ulici v Chebu.
Relaxa?ni prostory v Knihovn? Bory
Vedle tradi?nich vyp?j?nich slu?eb a re?er?nich slu?eb nabizi knihovna p?istup k cele ?ad?
elektronickych informa?nich zdroj?
. Ty p?edstavuji rychlou a snadnou cestu k aktualnim v?deckym informacim, podporovanou navic mo?nosti efektivniho vyhledavani dle r?znych kriterii. Mezi nejvyznamn?j?i databaze, ktere Univerzitni knihovna zp?istup?uje, pat?i nap?iklad ProQuest Central, EBSCO, Science Direct, Springer Link, Directory of Open Access Journals a dal?i. Knihovna dale spravuje vlastni
digitalni knihovnu
, ktera ziskava, katalogizuje, skladuje a zp?istup?uje digitalni dokumenty.
Univerzitni knihovna nabizi svym ?tena??m i mo?nost vyzkou?et si ?te?ky elektronickych knih, na nich? zajemci naleznou kolem ?ty? stovek titul?.
V pr?b?hu roku 2014 knihovna podstatn? roz?i?ila sve slu?by diky realizaci evropskeho projektu RIPO (
Rozvoj informa?ni podpory
). V nov? vznikle ?asti Knihovny Bory p?ibyla nova studijni mista, individualni a skupinove studovny pro neru?ene studium a tymovou praci, relaxa?ni prostory, roz?i?ila se take nabidka klasickych i elektronickych informa?nich zdroj?. K podpo?e t?chto slu?eb zajiste p?isp?ji i nove technologie jako
discovery system
pro vyhledavani,
self-check system
pro samoobslu?ne p?j?ovani knih,
navratove boxy
pro pohodln?j?i vraceni knih a dal?i technika.
Vedle realizace evropskeho projektu RIPO se Univerzitni knihovna v poslednich letech zapojuje i do ?ady evropskych projekt? zam??enych zejmena na podporu infrastruktury a zaji?t?ni elektronickych informa?nich zdroj?. Knihovna se tak nap?iklad anga?uje v projektech
Zaji?t?ni elektronickych informa?nich zdroj? pro humanitni a spole?enske obory
(VZ09012),
V?decke informa?ni zdroje pro ?R
(SCI-INFO) ?i v projektu
?esko-saska vysoko?kolska iniciativa
.
- ↑
Statistiky 2019
[online]. Univerzitni knihovna Z?U [cit. 2020-05-14].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2020-07-28.