Univerzita Komenskeho v Bratislav?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Univerzita Komenskeho v Bratislav?
Univerzita Komenskeho v Bratislave
latinsky Universitas Comeniana
Budova rektorátu a právnické fakulty
Budova rektoratu a pravnicke fakulty
Zkratka UK
Rok zalo?eni 1919
Typ ?koly ve?ejna
Vedeni
Rektor prof. RNDr. Karol Mi?ieta, PhD.
Prorektor  pro studijni zale?itosti RNDr. Zuzana Kova?i?ova, PhD.
Prorektor pro v?decko-vyzkumnou ?innost a doktorandske studium prof. RNDr. Peter Moczo, DrSc.
Prorektor pro rozvoj doc. Mgr. Vincent Mucska, PhD.
Prorektor pro informa?ni technologie doc. RNDr. Daniel Olejar, PhD.
Prorektor pro mezinarodni vztahy prof. MUDr. Daniela Ostatnikova, PhD.
Prorektor pro legislativu prof. JUDr. Maria Patakyova, PhD.
Kvestor   Ing. Monika Tarabova
P?edseda  AS doc. MUDr. Daniel Bohmer, PhD.
Po?ty akademik? (k roku 2013)
Bakala?skych student? 12 253
Magisterskych student? 12 579
Doktorand? 2 515
Student? celkem 22 536 (2018)
Dal?i informace
Po?et fakult 13
Sidlo Bratislava
Zem?pisne sou?adnice
http://www.uniba.sk
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Univerzita Komenskeho v Bratislav? ( slovensky Univerzita Komenskeho v Bratislave ) je nejstar?i slovenska univerzita . Vznikla v roce 1919 a m?la mimo?adny vyznam pro rozvoj vzd?lanosti, v?dy a kultury na Slovensku . Poprve v d?jinach m?li Slovaci svoji vysokou ?kolu, ktera poskytovala mo?nost ziskat nejvy??i vzd?lani v mate?skem jazyce .

V roce 2013 m?la univerzita 13 fakult a studovalo na ni p?ibli?n? 27 tisic student?. [1]

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Seznam rektor? Univerzity Komenskeho v Bratislav? .

Dne 11. ?ervence 1919 nabyl u?innosti zakon o zalo?eni ?eskoslovenske statni univerzity v Bratislav?, ktery 27. ?ervna p?ijalo Narodni shroma?d?ni . [2] Na?izenim vlady ze dne 11. listopadu 1919 byla univerzita pojmenovana Univerzitou Komenskeho. [3]

P?edna?ky se konaly ve slovenskem i ?eskem jazyce . Na prvnich t?ech fakultach, ktere byly otev?eny, p?sobili zprvu p?eva?n? ?e?ti profeso?i (na leka?ske fakult? jedenact ?eskych profesor?, na pravnicke a filozoficke fakult? vyu?ovali zpo?atku pouze ?e?ti profeso?i). Asi polovina ?eskych profesor? se vratila na sva p?vodni pracovi?t? je?t? p?ed rokem 1938. Ostatni byli vyhnani po vzniku Slovenske republiky (1939), kdy? se rektorem univerzity stal Vojtech Tuka .

V roce 1940 byla univerzita zru?ena a misto ni byla z?izena Slovenska univerzita ( Universitas Slovaca istropolitana ), [4] v roce 1954 ale do?lo k jejimu p?ejmenovani zp?t na Univerzitu Komenskeho. [5]

Fakulty [ editovat | editovat zdroj ]

  • Leka?ska fakulta ( LF UK ) ? z?izena 31. ?ervence 1919
  • Pravnicka fakulta ( PraF UK ) ? z?izena 1921
  • Filozoficka fakulta ( FiF UK ) ? z?izena 1921
  • P?irodov?decka fakulta ( PriF UK ) ? z?izena 1940
  • Pedagogicka fakulta ( PdF UK ) ? z?izena 1946 a otev?ena 4. ledna 1947
  • Farmaceuticka fakulta ( FaF UK ) ? z?izena 1952
  • Fakulta t?lesne vychovy a sportu ( FTV? UK ) ? z?izena 1960
  • Jesseniova leka?ska fakulta v Martin? ( JLF UK ) ? z?izena 1969
  • Fakulta matematiky, fyziky a informatiky ( FMFI UK ) ? z?izena 1980
  • Evangelicka bohoslovecka fakulta ( EBF UK )
  • ?imskokatolicka cyrilometod?jska bohoslovecka fakulta ( RKCMBF UK )
  • Fakulta managementu ( FM UK )
  • Fakulta socialnich a ekonomickych v?d ( FSEV UK )

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Univerzita Komenskeho v Bratislave na slovenske Wikipedii.

  1. Vyro?na sprava o ?innosti Univerzity Komenskeho v Bratislave za rok 2013 . Bratislava: Univerzita Komenskeho, 2014. Dostupne online . ISBN   978-80-223-3615-4 . S. 23. (slovensky)  
  2. Zakon ?. 375/1919 Sb., kterym se z?izuje ?eskoslovenska statni universita v Bratislav?.
  3. Na?izeni vlady ?. 595/1919 Sb., o pojmenovani ?eskoslovenske statni university v Bratislav?.
  4. Zakon ?. 168/1940 Sl. z., o Slovenskej univerzite v Bratislave.
  5. Vladni na?izeni ?. 49/1954 Sb., kterym se m?ni nazev Slovenske university v Bratislav?.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]