Unity
Modul Unity s adaptery PMA-1 a PMA-2
Zakladni informace
Start	4. prosince 1998 9:35:44 SE?
Kosmodrom	Mys Canaveral
Nosny system	raketoplan Endeavour ( STS-88 )
Provozovatel	NASA
Stav	aktivni
Hmotnost	11 612 kg
Delka	5,47 m
Pr?m?r	4,57 m
Konfigurace
Modul Unity (naho?e) a modul Zarja (dole).

Unity , uzlovy modul znamy take jako Node 1 , byl prvnim americkym a celkov? druhym modulem, ktery se p?ipojil k Mezinarodni vesmirne stanici (ISS) tvo?ene do te doby pouze ruskym modulm Zarja . Unity tak spojuje ruskou a americkou ?ast stanice a je mistem, kde posadky obou segment? schazeji nap?. ke spole?nemu jidlu.

Design [ editovat | editovat zdroj ]

Modul ma valcovity tvar o pr?m?ru 4,57 metru a delce 5,47 m. Je vyroben z oceli a vybaven ?esti porty (p?ednim, zadnim, levym, pravym, hornim a spodnim), ktere umo??uji spojeni s dal?imi moduly nebo kosmickymi lod?mi. Modul pro NASA vyrobila spole?nost Boeing ve vyrobnim zavod? v Marshall Space Flight Center v Huntsville v Alabam? . Unity je prvni ze t?i uzlovych modul? v americkem segmentu ISS, dal?im dv?ma jsou moduly Harmony a Tranquility ; v ruskem segmentu od roku 2021 je jedinym uzlovym modulem Pri?al .

Start a instalace [ editovat | editovat zdroj ]

Unity (s dv?ma propojovacim adaptery PMA -1 a PMA-2 p?ipojenymi k p?ednimu a zadnimu portu modulu) byla vynesena na ob??nou drahu 4. prosince 1998 jako primarni naklad raketoplanu Endeavour p?i misi STS-88 , co? byla prvni mise raketoplanu v?novana monta?i ISS. Posadka 6. prosince 1998 p?ipojila k volnemu portu adapteru PMA-1 pomoci roboticke ruky modul Zarja , ktery byl vynesen na ob??nou drahu o n?kolik dni d?ive ruskou nosnou raketou Proton z kosmodromu Bajkonur .

P?ipojene moduly a nav?t?vy nakladnich lodi [ editovat | editovat zdroj ]

Unity ma dva axialni (v ose trupu) a ?ty?i radialni (ko?mo na osu) porty Common Berthing Mechanism (CBM). Po modulu Zarja byly k Unity postupn? natrvalo p?ipojeny americky laboratorni modul Destiny (p?i misi STS-98 ), p?ihradovy nosnik Z1 (p?i misi STS-92 ), p?echodova komora Quest Joint Airlock (p?i misi STS-104 ) a Tranquility (p?i misi STS-130 ).

Do?asn? byly k Unity p?ipojeny raketoplany STS (p?i ?esti misich) a dal?i komponenty: modul Harmony (b?hem mise STS-120 ), propojovaci adapter PMA-3 (p?i misi STS-92) a viceu?elove logisticke moduly Leonardo a Raffaello (b?hem n?kolika misi STS; modul Leonardo byl v roce 2011 po misi STS-133 ponechan v sestav? ISS a z?stal p?ipojen k Unity a? do roku 2015, kdy byl p?esunut k p?ednimu portu modulu Tranquility ). Od roku 2015 jsou k Unity p?ipojovany nakladni lod? Cygnus .

P?ehled lodi a modul? p?ipojenych k ISS p?es modul Unity [ editovat | editovat zdroj ]

Zelen? jsou vyzna?eny probihajici lety.

Spodni port

P?es PMA-3 (od p?ipojeni 16. ?ijna 2000 ^[1] p?i misi STS-92 do p?esunuti na port na levoboku 12. b?ezna 2001 p?i misi STS-102 ^[2] ):

P?imo (po odpojeni PMA-3):

P?edni port

P?es PMA-2 (do p?esunuti PMA-2 na nosnik Z1, 10. unora 2001 ^[5] ):

P?imo (po p?esunuti PMA-2 ):

• modul Destiny ? p?i misi STS-98 , p?ipojen od 10. unora 2001 ^[5] ? dosud 8515 dni (23 let a 115 dni)

Zadni port

P?es PMA-1 :

• modul Zarja ? p?i misi STS-88 , p?ipojen od 6. prosince 1998 ^[6] ? dosud 9312 dni (25 let a 181 dni)

Pravy port

• modul Quest ? p?i misi STS-104 , p?ipojen od 15. ?ervence 2001 ^[7] ? dosud 8360 dni (22 let a 325 dni)

Levy port

• modul Harmony ? p?i misi STS-120 a po jejim skon?eni, p?ipojen od 26. ?ijna 2007 ^[8] a odpojen 14. listopadu 2007 ^[9] ? celkem 19 dni
• modul Tranquility ? p?i misi STS-130 , p?ipojen od 12. unora 2010 ^[10] ? dosud 5226 dni (14 let a 113 dni)

Horni port

• p?ihradovy nosnik Z1 ? p?i misi STS-92 , p?ipojen od 14. ?ijna 2000 ^[11] ? dosud 8634 dni (23 let a 234 dni)

Detaily [ editovat | editovat zdroj ]

V Unity bylo instalovano vice ne? 50 000 mechanickych p?edm?t?, 216 vedeni pro p?epravu tekutin a plyn? a 121 vnit?nich a vn?j?ich elektrickych kabel? vyu?ivajicich tem?? 10 km dratu. ^[12] Je vyroben z hliniku , nerezove oceli , ^[13] nebo hlinikove slitiny. ^[14]

B?hem vystavby vesmirne stanice umistil ?len posadky v roce 2003 na ?titek (vedouci do modulu Zarja ) dv? zna?ky omezujici rychlost, orbitalni rychlost v mph a km/h. ^[15]

P?ed umist?nim Unity na palubu raketoplanu Endeavour byly ku?elove Pressurized Mating Adapters (PMA) p?ipojeny k zadnimu a p?ednimu portu Unity . Unity a dva PMA dohromady va?ily asi 11,600 kg. Adaptery umo??uji p?ipojeni dokovacich system? pou?ivanych raketoplany a ruskymi moduly. ^[12] PMA-1 nyni trvale spojuje Unity k Zarje , zatimco PMA-2 slou?il pro p?ipojovani raketoplan?. Po ukon?eni raketoplan? byl k PMA-2 nainstalovan adapter IDA-2, ktery umo??uje p?ipojeni lodi Dragon 2 a Starliner . PMA-3 byl p?ipojen k spodnimu portu Unity posadkou STS-92 , nyni je p?ipojen na hornim portu Harmony a je na n?m nainstalovan adapter IDA-3.

Ostatni uzlove moduly [ editovat | editovat zdroj ]

Dva zbyvajici uzlove moduly na ISS vyrobila v Italii spole?nost Alenia Aerospazio v ramci dohody mezi NASA a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Modul Harmony (take znamy jako Node 2) a Tranquility (take znamy jako Node 3) jsou o n?co del?i ne? Unity , m??i tem?? 6.4 m. Krom? svych ?esti dokovacich port? m??e ka?dy obsahovat osm International Standard Payload Racks (ISPRs). Ve srovnani ma Unity pouhe ?ty?i ISPR. ESA postavila Node 2 a 3 jako ?aste?nou platbu za vypu?t?ni laboratorniho modulu Columbus a dal?iho vybaveni ESA na ISS.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Unity v nakladovem prostoru raketoplanu
• 
  Unity a Zarja po spojeni
• 
  Unity a Zarja po spojeni
• 
  Karen Nybergova v modulu Unity, ?ervenec 2013
• 
  Scott Kelly v modulu Unity, duben 2015
• 
  Posadka ISS v Unity, prosinec 2017
• 
  Andrew Feustel v Unity, duben 2018
• 
  Astronautka Shannon Walkerova v Unity, listopad 2020
• 
  Posadka ISS v Unity, listopad 2009

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Unity (ISS module) na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Unity na Wikimedia Commons