Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Turecka kuchyn?
 |
| Zakladni informace
|
|---|
| Roz?i?eni
| Turecko
 Turecko
|
|---|
| Typ
| narodni kuchyn?
|
|---|
| Ingredience
|
|---|
| Suroviny
| skopove maso
,
dr?be?i maso
,
pstruzi
,
zelenina
,
mle?ne vyrobky
|
|---|
| Dochucovadla
| chilli papri?ka
,
koriandr
,
?imsky kmin
,
indicka sm?s
,
celer
,
petr?el
,
jogurt
,
olivovy olej
|
|---|
| Pokrmy
|
|---|
| Jidla
| Kebab
,
Musaka
,
Ghivec
,
Alabalik
,
Chalva
,
Lokum
,
Baklava
|
|---|
| Napoje
| ?aj
,
kava
,
Ajran
,
Raki
,
pivo
,
vino
,
|
|---|
Turecka kuchyn?
ma dlouhou historii a vyvoj, ktery saha a? k
nomadskym
zvyk?m p?vodnich
turkickych narod?
s
indickymi
,
perskymi
a
arabskymi
vlivy. Dale se v ni misi kulina?ske tradice oblasti ze
St?edomo?i
jako je
Levanta
nebo
?ecka kuchyn?
, dale
Balkanu
i
Kavkazu
, v?etn? armenskych a aramejskych tradic. Tato rozmanitost vliv? se v pr?b?hu staleti vyvinula, obzvla?t? v dob?
osmanske kultury
, do podoby dne?ni turecke kuchyn?.
Snidan? v provincii
Van
Turecka kuchyn? je pestra a chutna. Konzumuje se nej?ast?ji
skopove
,
jehn??i
a
dr?be?i maso
. Chybi zde
vep?ove maso
jako v ka?de muslimske zemi.
Jako p?iloha se nej?ast?ji podava
ry?e
(pilav) nebo bily
chleb
(ekmek).
Brambory
a
zelenina
jsou take ?aste, ale spi?e jako obloha, ne? p?iloha.
T?stoviny
se konzumuji v turistickych oblastech.
Zelenina je v
Turecku
velmi oblibena. Biber je nazev pro
palivou papriku
, domates pro
raj?e
, salatalık pro salatovou
okurku
. B??nou sou?asti turecke kuchyn? je i lilek,
cuketa
,
mrkev
,
petr?el
,
celer
,
cibule
,
olivy
a dal?i. Ze zeleniny se p?ipravuji salaty, ktere se podavaji tem?? ke ka?demu jidlu.
Turci ko?eni mnohem vice ne? St?edoevropane. Proto se ko?eni prodava i v p?lkilovych balenich. Jidla jsou ?asto hodn? paliva, nebo? obsahuji turecke
chilli
. ?asto je pou?ivany
koriandr
,
?imsky kmin
(cumin), indicka sm?s (tandori), petr?el, mata a celerova na?.
Z mle?nych vyrobk? je nejpou?ivan?j?i
jogurt
, jeho? nazev pochazi z ture?tiny. V Turecku se jogurtu ji hodn? a je velmi kvalitni a dobry.
Syry
jsou take velmi oblibene a prodavaji se ve velkych balenich. Syr se turecky ?ekne peynir, taveny syr icgen peynir. Oblibene jsou ov?i nebo kozi syry.
Z napoj? je nejobliben?j?i
?aj
. Pije se n?kolikrat denn? a Turci jej p?ipravuji nej?ast?ji ve zvla?tni ?ajove souprav?. V Turecku se dokonce p?stuje zvla?tni ?ernomo?ska odr?da ?aje. Druhym nejobliben?j?im napojem je
kava
. Klasicka turecka kava se p?ipravuje v
d?ezv?
, v kovovem d?banku s dlouhou rukojeti, ve kterem se kava va?i s vodou.
Corba, husta polevka
- Corba,
polevka
je nej?ast?ji husta a velmi syta. ?asto se konzumuje s chlebem jako hlavni
Tzatziki
jidlo.
- Merd?imek ?orbasi, ?o?kova polevka, ?asto z ?ervene
?o?ky
- Tavuk ?orbasi, zahu?t?ny slepi?i vyvar s
citronem
- ?kembe ?kembe, dr??kova polevka
- Pa?a ?orbasi, husta skopova polevka z vnit?nosti, masa a kosti
- Coban salatasi,
salat
podobny
?opskemu salatu
, jeho zakladem jsou okurky, raj?ata a papriky. V?t?inou neobsahuje syr, ale naopak listovou petr?el. Po smichani se necha odle?et.
- Cacık, podoba se ?eckemu
tsatsiki
- Pilaki, fazolovy salat
[1]
Kebab
- Kebab
, narodni jidlo, pe?ene nebo grilovane maso v mnoha variantach
- Doner kebap, maso na vertikalni grilovaci ty?i, ktera se ota?i a maso se postupn? od?ezava. Et doner je skopovy, tavuk d?ner je ku?eci kebab. Od?ezane maso se vklada do arabskeho chleba (pita d?ner) nebo do rozp?lene veky (yaprak d?ner).
- ?i? kebap, kousky masa na jehle prokladane zeleninou a grilovane, podoba se na?emu ?pizu
- Patlican kebap, maso opekane s
lilkem
- Adana kebap, mlete maso smichane s chilli napichnute na jehle a grilovane.
- Urfa kebap, mlete maso napichnute na jehle a grilovane, nepalive.
- Ta? kebap, p?ipomina na? gula?
- Borek, listovy zavin r?zneho tvaru (od ?ate?k? a placek a? k zato?enym ?nek?m), pln?ny syrem, masem nebo ?penatem
[1]
- Sac tava, kousky ku?eciho masa s nakrajenou zeleninou. Podava se na kovove misce, ?asto b?hem konzumace zespoda zah?ivane plamenem.
- Kofte, masove koule p?ipravovane obvykle na grilu.
- Ci? kofte, pokrm ze syroveho mleteho masa, obvykle hov?ziho nebo skopoveho. Sou?asne hygienicke p?edpisy prodej Ci? kofte v Turecku zakazuji. V rychlych ob?erstvenich se tak prodava bezmasa verze, p?ipravovana ze sm?si bulguru, mletych o?ech?, raj?at a papriky.
- Menemen, pokrm z vajec, raj?at, zelenych paprik a dal?ich surovin.
- Manti, va?ene knedli?ky pln?ne masovou sm?si.
- ?mam bayıldı
, lilek pln?ny zeleninou, popularni take v ?ecku, Makedonii, Izraeli ?i Albanii.
- Dolma, ry?i, p?ipadn? i masem, pln?na zelenina, nej?ast?ji paprika, raj?e ?i cuketa.
- Gozleme, pala?inky
[1]
- Sarma, masovo-ry?ova sm?s zavinuta do vinneho nebo zelneho listu.
- Burek
- Kuru fasulye, bile fazole v rajske oma?ce, n?kdy je?t? s ry?i.
[1]
Kebab na jehle
- Guvec, du?ene maso se zeleninou
- Musakka
, do zapekaci misky postupn? naskladane mlete maso, brambory, lilek, raj?ata a pak zape?ene
- Okra, du?ene maso s mrkvi
- Pastirma, su?ene hov?zi maso obalene paprikou a ?esnekem
[1]
- Sucuk, su?ene mlete maso ve tvaru klobasek
[1]
- Alabalik,
pstruzi
, jsou chovani na farmach a konzumovani ve specialnich restauracich alabalik tesisleri.
- Mercimek corbası, kremova ?o?kova poleka se strou?ky citronu
[1]
- Kavurma, svate?ni jidlo na oslavu biblickeho ob?tovani jeh?atka. Je to jehn??i du?ene ve vlastni ??av? a pak zprudka ope?ene, obvykle podavane s ry?ovym pilavem
[1]
Turecky med
- Turecky med
, narodni jidlo, tvrd?i bonbony, kostky nebo ty?inky.
- Lokkum
(
turecky med
), sladke a velmi m?kke bonbony nebo kostky. Jsou obalene nebo zdobene o?echy, kokosem ?i jinymi dobrotami.
- Chalva
nebo helva, rozemleta sezamova seminka s cukrem, pop?ipad? s r?znymi dal?imi p?isadami.
- Baklava
, dezert z filo t?sta, sladkeho sirupu ?i medu a o?ech? nebo pistacii.
- Sutlac, ry?e uva?ena v mlece a velmi siln? oslazena.
- Kunefe, dezert z filo t?sta, syra, cukroveho roztoku a pistacii, p?ipadn? sekanych o?ech?. Je popularni na celem Blizkem vychod?.
- A?ure, neboli Noem?v puding. Dezert vyrobeny z ovesnych vlo?ek, su?eneho ovoce a o?ech?, ktery se ji zejmena ve dnech okolo islamskeho svatku
A?ura
.
- Dondurma
, zvla?tni druh zmrzliny, jeji? d?le?itou ingredienci je
mastichova
prysky?ice
- Kadayif
- Po?aca (paga? v ?esku), bochanek z mouky, vajec a masla. ?asto byva pln?ny masem, syrem nebo bramborovou ka?i.
- Simit
, kruhove pe?ivo podobne precliku, posypane pra?enymi sezamovymi seminky. Ji se samotny, naslano (nap?. s bilym syrem a zeleninou) nebo nasladko (s medem, d?emem apod.)
- Lahmacun, placate pe?ivo podobne pizze.
Turecky ?aj
- Cay,
?aj
, nejobliben?j?i napoj
.
Pije se nej?ast?ji silny slazeny ?erny ?aj z malych decilitrovych skleni?ek. Piji se i ?aje ovocne nebo bylinkove. Elma cay je jable?ny ?aj, dale se ?aje p?ipravuji z citronove kury, pomeran??, maty a dal?iho ovoce.
- Kahve, velmi oblibena
kava
. T?rk kahvesi neboli turecka kava byva p?ipravovana v d?ezv?. Sade je bez cukru, orta ?ekerli je mirn? sladka a ?ekerli je hodn? sladka.
- Ayran
, typicky turecky napoj, jogurt roz?ed?ny vodou, osoleny a ochuceny ko?enim, nej?ast?ji matou.
- Nealkoholicke napoje, pije se nej?ast?ji oby?ejna voda (su), ovocne d?usy (meyve suyu), limonady Coca Cola nebo Fanta.
- Bira,
pivo
, oblibena mistni zna?ka je Efes.
- ?arap,
vino
, zejmena ?ervene
- Salep
, sladky ko?en?ny napoj
- Rakı
, tradi?ni anyzova palenka z vinnych hrozn?, napoj podobny ?eckemu
ouzu
nebo francouzskemu
pastisu
.
- ?algam suyu, napoj ze specialni odr?dy mrkve kyselo-slane chuti. ?asto se jim zapiji alkoholicky napoj
rakı
.
- ↑
a
b
c
d
e
f
g
h
KRASLOVA, Radvana. Turecka kuchyn?.
Zem? sv?ta
. 3.1.2024, ro?. 23, ?is. 1, s. 68?69.
Dostupne online
.