Tento ?lanek nepokryva tema dostate?n? z celosv?toveho hlediska .

Pokuste se, prosime, ?lanek vylep?it a doplnit nebo k mo?nemu zdokonaleni p?isp?t v diskusi .

Trestni oznameni je sd?leni organ?m ?innym v trestnim ?izeni o skute?nostech nasv?d?ujicich tomu, ?e byl spachan trestny ?in . V trestn?pravnim procesnim p?edpisu , kterym je trestni ?ad , tedy zakon ?. 141/1961 Sb., o trestnim ?izeni soudnim, neni trestni oznameni vyslovn? definovano. Zmin?no je pouze v § 59 odst. 5 (?… ?ini-li se ustn? trestni oznameni …“) a 6 (?… jestli?e byl protokol o trestnim oznameni …“) a § 158 odst. 2 (?… oznameni o skute?nostech …“). Obecn? v?ak plati, ?e trestni oznameni je podanim.

Oznamovatele [ editovat | editovat zdroj ]

• statni organy ? dle ustanoveni § 8 odst. 1 tr. ?adu jsou povinny neprodlen? oznamovat statnimu zastupitelstvi nebo policejnimu organu skute?nosti, nasv?d?ujici tomu, ?e byl spachan trestny ?in. Statnim organem s oznamovaci povinnosti se p?itom rozumi zakonodarne organy a organy statni spravy . Povinnost lze odmitnout s odkazem na povinnost zachovavat tajnost utajovanych informaci chran?nych zakonem nebo statem uznanou povinnost ml?enlivosti
• pravnicke osoby , nap?. spolky, a fyzicke osoby ( ob?ane ) ? maji jen moralni oznamovaci povinnost (nejde-li o p?ipady podle § 368 tr. zakoniku)

Organy ?inne v trestnim ?izeni maji povinnost p?ijimat trestni oznameni, p?i?em? policejni organ a statni zastupitelstvi maji tuto povinnost stanovenu v § 158 odst. 2 tr. ?adu. Jejich postup p?i trestnim oznameni upravuji interni p?edpisy ?i pokyny obecne povahy . Je-li u?in?no podani na soudu , tento neprodlen? p?edava oznameni na p?islu?ne statni zastupitelstvi.

Oproti tomu v § 368 trestniho zakoniku je uveden taxativni vy?et trestnych ?in?, u kterych je dana oznamovaci povinnost a kdy tedy se ten, kdo tuto povinnost poru?i, sam dopou?ti neoznameni trestneho ?inu . Existuji v?ak vyjimky, uvedene v § 368 odst. 2 a 3 trestniho zakoniku, nap?. advokat ?i advokatni koncipient ve vztahu ke skute?nostem, o nich? se dozvi p?i vykonu advokacie nebo pravni praxe ?i duchovni registrovane cirkve nebo nabo?enske spole?nosti p?i vykonu zpov?dniho tajemstvi .

Druhy trestnich oznameni [ editovat | editovat zdroj ]

Podle ustanoveni § 59 odst 1 tr. ?adu se rozli?uje oznameni

• pisemne ? pokud obsahuje skute?nosti, nasv?d?ujici tomu, ?e byl spachan trestny ?in, je nutno jej prov??it bez ohledu na to, zda je podepsano pravym ?i smy?lenym jmenem ?i zda je v?bec podepsano. Navod jak podat trestni oznameni dava vice instituci, nap?. Frank Bold ^[1] , korupci lze oznamit i anonymn? ^[2] .
• ustni ? zapsane do protokolu o trestnim oznameni, p?i tom je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nich? byl trestny ?in spachan, o osobnich pom?rech toho, na n?ho? se oznameni podava, o d?kazech a vy?i ?kody zp?sobene oznamenym ?inem a o dal?ich okolnostech, jako je nap?iklad vztah oznamovatele k pachateli , jak se o ?inu dozv?d?l, k popisu pachatele, zda by pachatele poznal a k dal?im skute?nostem, ktere jsou oznamovateli znamy o trestnem ?inu, oznameni by p?itom m?lo odpov?d?t na sedm zakladnich kriminalistickych otazek (kdo, co, kdy, kde, jak, ?im a pro??)
• telegraficke , telefaxove , dalnopisne ? dle druhu pou?iteho p?enosoveho za?izeni
• e-mailove ? je nutno ho opat?it elektronickym podpisem dle zakona ?. 227/2000 Sb.
• telefonicke ? neni sice uvedeno p?imo v zakon?, ale praxe ho p?ipou?ti, je t?eba provest prov?rku volajiciho zp?tnym volanim na jim uvedene telefonni ?islo , zjistit, kde se oznamovatel nachazi a jakym zp?sobem se lze na misto nejrychleji dostat

Nale?itosti [ editovat | editovat zdroj ]

Obsahove a formalni nale?itosti jsou upraveny v § 59 odst. 3 tr. ?adu, dle ktereho musi podani obsahovat

• kteremu organu ?innem v trestnim ?izeni je ur?eno,
• kdo jej ?ini,
• ?eho se tyka,
• co sleduje,
• datum a
• podpis (k tomuto viz vy?e pisemne oznameni).

Pokud oznameni nespl?uje tyto nale?itosti, organ ?inny v trestnim ?izeni je vrati oznamovateli, je-li znam, k dopln?ni a zarove? mu stanovi lh?tu k odstran?ni nedostatk?. Delka lh?ty neni zakonem stanovena, ur?i ji organ dle sveho uva?eni a s p?ihlednutim k zava?nosti oznameni.

Neni-li oznamovatel znam ?i nejsou-li ve lh?t? nedostatky odstran?ny, k oznameni se nep?ihli?i. To v?ak neplati, pokud by obsahovalo skute?nosti, na jejich? podklad? lze u?init zav?r o podez?eni ze spachani konkretniho trestneho ?inu.

Protokolace trestniho oznameni [ editovat | editovat zdroj ]

Protokoluje se bezprost?edn? po provedeni ?i zaji?t?ni nezbytnych ukon? a opat?eni k p?edchazeni ?i zabran?ni trestnemu ?inu. V?dy se sepisuje protokol , pokud oznamovatel ?ini podani ustn?. P?ed zapo?etim protokolace jsou zji?t?na a zapsana osobni data oznamovatele a tento musi byt nasledn? pou?en. Pou?eni obsahuje upozorn?ni na odpov?dnost za uvedeni v?dom? nepravdivych udaj?, zejmena na trestny ?in k?ive obvin?ni dle § 345 tr. zakoniku, pomluva dle § 184 tr. zakoniku, po?kozeni cizich prav podle § 181 tr. zakoniku, nadr?ovani dle § 366 tr. zakoniku a na p?estupek k?ive vysv?tleni dle § 6 zakona ?. 251/2016 Sb.

Oznamovatel ma te? mo?nost dle § 100 odst. 2 tr. ?adu odep?it vypov?? , pokud by tim zp?sobil nebezpe?i trestniho stihani sob?, svemu p?ibuznemu v pokoleni p?imem, svemu sourozenci , osvojiteli , osvojenci , man?elu , partneru nebo druhu anebo jine osob? v pom?ru rodinnem ?i obdobnem, jeho? ujmu by pravem poci?oval jako ujmu vlastni. Ten, kdo ma oznamovaci povinnost podle trestniho zakoniku v?ak dle § 100 odst. 3 tr. ?adu odep?it vypov?? nem??e. Oznamovatel ma pravo dle § 2 odst. 14 tr. ?adu pou?ivat sv?j mate?sky jazyk nebo jazyk, o kterem prohlasi, ?e jej ovlada. Jde-li o sv?dka , ma tento pravo dle § 55 odst. 2 tr. ?adu ?adat o utajeni sve podoby a podepsat protokol smy?lenym jmenem a p?ijmenim, pokud okolnosti nasv?d?uji tomu, ?e mu v souvislosti s podanim sv?dectvi z?ejm? hrozi ujma na zdravi nebo jine va?ne nebezpe?i poru?eni zakladnich prav .

Po ukon?eni protokolace je protokol p?edlo?en k p?e?teni a oznamovatel ma pravo ?adat dopln?ni, provedeni oprav a zm?n tak, aby byl protokol v souladu s jeho vypov?di. Pokud o to vyslovn? po?ada, ma oznamovatel pravo byt do jednoho m?sice vyrozum?n o provedenych opat?enich. U?elem protokolace je potvrdit ?i vyvratit existenci skute?nosti, uvedenych v oznameni a ziskani poznatk? k odhaleni skute?nosti vyznamnych pro pravni kvalifikaci trestneho ?inu. Pokud jsou p?edlo?eny v?cne ?i listinne d?kazy , poznamena se toto do protokolu, pop?. je sepsan zaznam o p?evzeti. V neposledni ?ad? se p?i ustnim podani zji??uje, zda oznamovatel uplat?uje narok na nahradu ?kody .

Co se nepova?uje za trestni oznameni [ editovat | editovat zdroj ]

Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

• podani, ktere ani po dopln?ni neobsahuje udaje, z nich? lze u?init zav?r o podez?eni ze spachani trestneho ?inu
• podani, ktera nejsou podepsana (vyjimka viz vy?e)
• ?adne opravne prost?edky dle trestniho ?adu
• mimo?adne opravne prost?edky ?i podn?ty k jejich uplatn?ni
• sti?nosti na pr?tahy p?i pln?ni ukol? statniho zastupitelstvi, na nevhodne chovani statniho zastupce ?i zam?stnanc? statniho zastupitelstvi
• podn?ty k postupu Nejvy??iho statniho zastupitelstvi dle § 174a tr. ?adu
• ?adosti o odstran?ni pr?tah? ?i zavad v postupu policejniho organu ?i statniho zastupce
• podani, jimi? se oznamovatel domaha narok?, ktere lze uplatnit v civilnim ?izeni
• podani, vyjad?ujici nespokojenost s rozhodnutim ?i postupem soudu

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• zakon ?. 141/1961 Sb., o trestnim ?izeni soudnim ( trestni ?ad )
• zakon ?. 140/1961 Sb., trestni zakon
• zakon ?. 40/2009 Sb., trestni zakonik
• ?amal P. a kol.: P?ipravne ?izeni trestne. 2. vydani. Praha, C. H. Beck, 2003, str. 1-1443.
• ?amal P. a kol.: Trestni ?ad. Komenta? (I + II dil). 6. vydani. Praha, C. H. Beck, 2008, str. 1-3012.