Traian B?sescu
(*
4. listopadu
1951
Murfatlar
) je
rumunsky
politik
a v letech 2004?2014
prezident
Rumunska. Parlament jej dvakrat odvolal z funkce, ale v naslednem referendu (ktere po takovem aktu povinn? nasleduje) sv?j post v obou p?ipadech uhajil.
B?sescu se narodil v
Basarabi
pobli? m?sta
Constan?a
.
Jeho otec Dimitru byl armadnim d?stojnikem. Traian B?sescu ma bratra Mirceu. Se svou ?enou
Marii
ma dv? dcery, star?i Ioanu a mlad?i
Elenu B?sescuovou
, ktera je od roku 2009 poslankyni
Evropskeho parlamentu
.
B?sescu v roce
1976
absolvoval Namo?ni institut v
Konstanci
a stal se u?ednikem pro obchodni lo?stvo u rumunske statni lodni spole?nosti
Navrom
. V letech
1981
a?
1987
pracoval jako kapitan na rumunskych obchodnich lodich, a v roce
1984
byl povy?en na kapitana tankeru
Biruin?a
, nejv?t?i lodi rumunske flotily. V roce
1989
se odst?hoval do
Belgie
, kde ?idil mistni pobo?ku Navromu v
Antverpach
.
B?sescu byl ?lenem
komunisticke strany
(PCR). Po padu komunismu prohlasil, ?e do PCR musel vstoupit kv?li sve namo?ni karie?e, a ve?el do politiky jako ?len velke
Fronty narodni spasy
(FSN). V roce 1992, kdy? se FSN roz?t?pila na dv? frakce - Socialn? demokratickou stranu Rumunska (PDSR, pozd?ji PSD), vedenou
Ionem Iliescem
, a Demokratickou stranu (PD), vedenou
Petrem Romanem
, B?sescu vstoupil do Demokraticke strany a je?t? teho? roku byl zvolen do dolni komory rumunskeho parlamentu - Poslanecke sn?movny a byl znovu zvolen ve volebnim obdobi 1996-2000.
Sou?asn? B?sescu n?kolikrat vykonaval funkci ministra dopravy - v letech 1991 a? 1992 a pote od listopadu 1996 do ?ervna 2000.
V prosinci 1997 na?kl v interview pro zname rumunske noviny tehdej?iho premiera Victora Ciorbeu, ?e zavadi p?ili? malo reforem, a?koliv byl Ciorbea opozici kritizovan naopak pro p?ili?ne reformovani. To bylo prvnim krokem k rozvinuti velkeho sporu uvnit? vladni koalice, ktery vedl k rezignaci v?ech ministr? Demokraticke strany (v?etn? B?seska), a posleze k rezignaci samotneho premiera. Nasledn? v?ak B?sescu znovu usedl do ministerskeho k?esla v novem kabinetu Radu Vasileho.
Po pora?ce Petre Romana, ktery ji vedl 9 let, byl v roce 2001 zvolen p?edsedou Demokraticke strany. V roce 2003 B?sescu vyjednal volebni koalici s Narodni liberalni stranou (PNL), aby byla vytvo?ena silna st?edo-pravicova opozice proti vladnouci PSD. Novy pakt, nazvany
Aliance Pravda a Spravedlnost
, vyslal spole?ne kandidaty do obecnich a parlamentnich voleb a byl volen jako blok. Jako?to prezident Demokraticke strany byl B?sescu zvolen mistop?edsedou Aliance Pravda a Spravedlnost, spolu s p?edsedou PNL Theodorem Stolojanem. Nastupcem Stolojana se pak stal
C?lin Popescu-T?riceanu
.
V roce
2000
byl B?sescu zvolen primatorem
Bukure?ti
, kdy? velmi t?sn? (50,7 % ku 49,3 %) zvit?zil nad kandidatem PSD Sorinem Oprescem. Ve funkci primatora byl chvalen za vyraznou redukci (a?koliv pou?il velmi drasticke metody, jako nap?. hromadnou eutanazii) po?tu toulavych ps? - z 200 a? 300 000 ps? v roce 2000 na 25 000 v roce 2004 (po?et kousnuti toulavym psem se sni?il z 1500 m?si?n? na 200).
Tato kampa? byla velmi kontroverzni, mnoho ochranc? zvi?at protestovalo proti hromadne eutanazii ps?. Te? se objevilo n?kolik p?ipad?, kdy lide oznamili u?ad?m, ?e se cht?ji zbavit toulavych ps? a druhy den se v utulcich objevili sousedi, kte?i psy krmili a vzali je zpatky. B?sescu byl take na??en z pouheho st?hovani toulavych ps? z centra m?sta na periferii. V roce 2006 po?et ps?-tulak? op?t p?ekro?il 200 000 a 29. ledna 2006 na nasledky utoku toulaveho psa zem?el japonsky turista.
Ale v roce 2004 B?sescu pova?oval kampa? za usp??nou. Take o modernizaci kanalizace a ve?ejneho osv?tleni (ktere byly ve velmi ?patnem stavu) hovo?il jako o usp??ich. Poda?ilo se mu te? modernizovat m?stskou hromadnou dopravu v Bukure?ti. Jeho volebni obdobi bylo ve znameni neustalych spor? s institucemi, kontrolovanymi opozici (p?edev?im PSD). V duchu udajne pot?eby decentralizace schvalila narodni vlada (vedena PSD) n?kolik vyhla?ek p?esouvajicich moc z rukou primatora do rukou m?stskych ?tvrti a m?stske rady. B?sescu obvinil ?leny m?stske rady z korupce a poda?ilo se mu u soudu zru?it n?kolik rozhodnuti rady. Nasledn? se vlada rozhodla m?stskou radu rozpustit, ov?em nakonec k tomu nedo?lo. Tyto konflikty vedly ke zpo?d?ni nebo zru?eni n?kterych planovanych m?stskych investic (nap?. na opravu silni?ni sit?), financovanych
Evropskou investi?ni bankou
. V roce
2004
byl B?sescu zvolen znovu, kdy? ziskal necelych 55 % hlas?. Koncem roku v?ak na svou funkci rezignoval, proto?e vyhral prezidentske volby.
V souvislosti s p?ekvapivym sta?enim prezidentske kandidatury Theodora Stolojana byl na kandidata navr?en Alianci Pravda a Spravedlnost prav? B?sescu. Jeho nejv?t?im protivnikem byl tehdej?i socialn?demokraticky premier Adrian N?stase. A?koliv prvni volbu vyhral N?stase s naskokem 7 %, druhou volba byla ve znameni B?seskova comebacku - rozdilem 2,5 % vyhral prezidentske volby (ziskal 51,2 % hlas?).
Proto?e B?sescu ihned po nastupu rozjel velke reformy a spustil protikorup?ni kampa?, bylo jeho vit?zstvi ve volbach ozna?ovano za ?rumunskou Oran?ovou revoluci“ (dle udalosti na Ukrajin? ve stejnem roce). Pozd?ji v?ak vyvolal n?kolik afer svymi xenofobnimi vyroky.
[1]
Po jmenovani B?sesca prezidentem za?alo brzy dochazet ke spor?m o kompetence mezi nim a p?edsedou vlady T?riceanem, ktere vytva?ely politickou nejistotu v zemi. Po?atkem roku
2007
vznikla iniciativa na sesazeni prezidenta, kterou vy?et?ovaci vybor rumunskeho parlamentu od?vodnil tim, ?e se B?sescu proh?e?il v devatenacti p?ipadech proti ustav?, p?ekra?oval kompetence a chranil zajmy mafie. Rumunsky ustavni soud v?ak ?adna zava?na pochybeni proti
ustav?
neshledal. V?e vyvrcholilo za?atkem dubna 2007 krachem koalice a politickou krizi. Po odchodu Demokraticke strany z vlady vytvo?il T?riceanu men?inovy kabinet se zastupci
ma?arske
men?iny a s podporou socialnich demokrat? (PSD). P?i hlasovani v parlamentu (20. dubna 2007) podpo?ila suspendovani prezidenta v?t?ina poslanc? (322 pro, 108 proti, 10 absenci). Rozhodnuti parlamentu v?ak je?t? musela v
referendu
podpo?it nadpolovi?ni v?t?ina v?ech opravn?nych voli??. Referendum se uskute?nilo 19. kv?tna 2007 - volebni u?ast ?inila necelych 44 procent a proti odvolani hlavy statu se vyslovilo vice ne? 74 procent hlasujicich. Plebiscit je ozna?ovan za vyvrcholeni dlouhe politicke bitvy mezi prezidentem a jeho protivniky z vlady i opozice v parlamentu.
Dal?i navrh referenda schvalil rumunsky parlament
6. ?ervence
2012
. B?sescu byl do vyhla?eni vysledk? hlasovani zbaven funkce, jeho pravomoce do?asn? p?ebral p?edseda
Senatu
Crin Antonescu
.
[2]
Referendum se konalo
29. ?ervence
2012
. Volebni u?ast byla pouze 46%, hlasovani tedy bylo neplatne.
[3]
Jeho neplatnost potvrdil 21. srpna 2012 ustavni soud, od te chvile B?sescu mohl op?t vykonavat funkci prezidenta,
[4]
kterou opustil po uplynuti mandatu v prosinci 2014.
- komtur
?adu za zasluhy
? Rumunsko, 2000
[5]
- velkok?i? s ?et?zem
?adu Isabely Katolicke
? ?pan?lsko, 16. listopadu 2007
[6]
- ryti?
?adu Serafin?
? ?vedsko, 2008
- Maltezsky zaslu?ny ?ad
?
Suverenni ?ad Maltezskych ryti??
, 2008
- ryti?
?adu bile orlice
? Polsko, 9. b?ezna 2009
- velkok?i?
?adu svateho Karla
? Monako, 16. dubna 2009
[7]
- ?ad republiky
? Moldavsko, 27. ledna 2010
[8]
- Narodni ?ad za zasluhy
? Malta, 7. ?ijna 2010
[9]
- velkok?i? s ?et?zem
?adu t?i hv?zd
? Loty?sko, 28. unora 2011
[10]
- ?ad k?i?e zem? Panny Marie
I. t?idy s ?et?zem ? Estonsko, 6. dubna 2011
[11]
- ?ad Hejdara Alijeva
? Azerbajd?an, 18. dubna 2011
[12]
- velkok?i? s ?et?zem
?adu zasluh o Italskou republiku
? Italie, 7. za?i 2011
[13]
- ?ad Srbske republiky
II. t?idy ? Srbsko, 2013
- ?ad ?t?pana Velikeho
? 2. dubna 2015
[14]
- ↑
V dob? od 6. ?ervence do 21. srpna 2012 byl B?sescu do?asn? suspendovan kv?li vyhla?eni referenda o jeho dal?im setrvani v teto funkci.
- ↑
http://www.taz.de/index.php?id=start&art=4623&id=europa-artikel&src=AR&cHash=ca96c306c2
- ↑
Lidovky.cz
.
Tahanice v Rumunsku: premier se pokusi sesadit prezidenta
[online]. [cit. 2012-07-07].
Dostupne online
.
- ↑
Lidovky.cz
.
K rumunskemu referendu nep?i?lo dost lidi, Basescu m??e z?stat
[online]. [cit. 2012-07-30].
Dostupne online
.
- ↑
Novinky.cz. Odvolani rumunskeho prezidenta bylo neplatne, z?stava ve funkci.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 24.8.2012].
Dostupne online
.
- ↑
Cancelaria Ordinelor.
canord.presidency.ro
[online]. [cit. 2019-09-25].
Dostupne online
.
- ↑
Otras disposiciones.
Boletin Oficial del Estado
. 20. listopadu 2007, ?is. 278.
Dostupne online
.
- ↑
N° 7909 du VENDREDI 24 AVRIL 2009 * Ordonnance Souveraine n° 2.165 du 16 avril 2009 portant elevation dans l’Ordre d.
www.legimonaco.mc
[online]. [cit. 2019-09-25].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2020-08-05.
- ↑
regnum.ru
[online]. [cit. 2019-09-25].
Dostupne online
.
- ↑
Wayback Machine.
web.archive.org
[online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-25].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.
- ↑
VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaig??u orde?a pie??ir?anu - Latvijas V?stnesis.
www.vestnesis.lv
[online]. [cit. 2019-09-25].
Dostupne online
. (loty?sky)
- ↑
Vabariigi President.
www.president.ee
[online]. [cit. 2019-09-25].
Dostupne online
.
- ↑
В Баку состоялась церемония награждения президентов Азербайджана и Румынии высшими орденами (версия 3) (ФОТО).
Trend.Az
[online]. 2011-04-19 [cit. 2019-09-25].
Dostupne online
. (rusky)
- ↑
Le onorificenze della Repubblica Italiana.
www.quirinale.it
[online]. [cit. 2019-09-25].
Dostupne online
.
- ↑
Президент Николае Тимофти вручил орден ??tefan cel Mare” бывшему президенту Румынии Траяну Бэсеску.
www.presedinte.md
[online]. [cit. 2019-09-25].
Dostupne online
.