한국   대만   중국   일본 
Traian B?sescu ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Traian B?sescu

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Traian B?sescu
4.  prezident Rumunska
Ve funkci:
23. kv?tna 2007 [pozn. 1]  ?  21. prosince 2014
P?edseda vlady C?lin Popescu-T?riceanu
Emil Boc
Victor Ponta
P?edch?dce Nicolae V?c?roiu
Nastupce Klaus Iohannis
Ve funkci:
20. prosince 2004  ?  20. dubna 2007
P?edseda vlady Eugen Bejinariu
C?lin Popescu-T?riceanu
Emil Boc
P?edch?dce Ion Iliescu
Starosta Bukure?ti
Ve funkci:
26. ?ervna 2000  ?  20. prosince 2004
P?edch?dce Viorel Lis
Nastupce Adrien Videanu
Ministr dopravy Rumunska
Ve funkci:
17. dubna 1998  ?  26. ?ervna 2000
P?edch?dce Anton Ionescu
Nastupce Anca Boagiu
Ve funkci:
12. prosince 1996  ?  11. unora 1998
P?edch?dce Aurel Novac
Nastupce Anton Ionescu
Ve funkci:
30. dubna 1991  ?  19. listopadu 1992
P?edch?dce Doru Pan?
Nastupce Paul Teodoru
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Komunisticka strana Rumunska (do 1989)
Fronta narodni spasy (1990?1993)
Democratic Party (1993?2004)
People's Movement Party (od 2015)

Narozeni 4. listopadu 1951 (72 let)
Murfatlar , Rumunsko Rumunsko Rumunsko
Cho? Maria B?sescuova
D?ti Elena B?sescuova
Ioana B?sescuova
Alma mater Academia Naval? "Mircea cel B?tran"
Zam?stnani Kapitan obchodni lodi
Profese politik , kapitan lodi a namo?nik
Nabo?enstvi Rumunska ortodoxni cirkev
Ocen?ni Konrad-Adenauer-Preis (2006)
?et?z ?adu Isabely Katolicke (2007)
velkok?i? s ?et?zem ?adu bile r??e (2008)
?ad republiky (2010)
ryti? velkok?i?e s ?et?zem Zaslu?neho ?adu Italske republiky (2011)
… vice na Wikidatech
Podpis Traian Băsescu, podpis
Webova stranka www.basescu.ro
Commons Traian B?sescu
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Traian B?sescu (* 4. listopadu 1951 Murfatlar ) je rumunsky politik a v letech 2004?2014 prezident Rumunska. Parlament jej dvakrat odvolal z funkce, ale v naslednem referendu (ktere po takovem aktu povinn? nasleduje) sv?j post v obou p?ipadech uhajil.

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

B?sescu se narodil v Basarabi pobli? m?sta Constan?a . Jeho otec Dimitru byl armadnim d?stojnikem. Traian B?sescu ma bratra Mirceu. Se svou ?enou Marii ma dv? dcery, star?i Ioanu a mlad?i Elenu B?sescuovou , ktera je od roku 2009 poslankyni Evropskeho parlamentu .

Kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Kapitan obchodni lodi [ editovat | editovat zdroj ]

B?sescu v roce 1976 absolvoval Namo?ni institut v Konstanci a stal se u?ednikem pro obchodni lo?stvo u rumunske statni lodni spole?nosti Navrom . V letech 1981 a? 1987 pracoval jako kapitan na rumunskych obchodnich lodich, a v roce 1984 byl povy?en na kapitana tankeru Biruin?a , nejv?t?i lodi rumunske flotily. V roce 1989 se odst?hoval do Belgie , kde ?idil mistni pobo?ku Navromu v Antverpach .

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

B?sescu byl ?lenem komunisticke strany (PCR). Po padu komunismu prohlasil, ?e do PCR musel vstoupit kv?li sve namo?ni karie?e, a ve?el do politiky jako ?len velke Fronty narodni spasy (FSN). V roce 1992, kdy? se FSN roz?t?pila na dv? frakce - Socialn? demokratickou stranu Rumunska (PDSR, pozd?ji PSD), vedenou Ionem Iliescem , a Demokratickou stranu (PD), vedenou Petrem Romanem , B?sescu vstoupil do Demokraticke strany a je?t? teho? roku byl zvolen do dolni komory rumunskeho parlamentu - Poslanecke sn?movny a byl znovu zvolen ve volebnim obdobi 1996-2000.

Sou?asn? B?sescu n?kolikrat vykonaval funkci ministra dopravy - v letech 1991 a? 1992 a pote od listopadu 1996 do ?ervna 2000.

V prosinci 1997 na?kl v interview pro zname rumunske noviny tehdej?iho premiera Victora Ciorbeu, ?e zavadi p?ili? malo reforem, a?koliv byl Ciorbea opozici kritizovan naopak pro p?ili?ne reformovani. To bylo prvnim krokem k rozvinuti velkeho sporu uvnit? vladni koalice, ktery vedl k rezignaci v?ech ministr? Demokraticke strany (v?etn? B?seska), a posleze k rezignaci samotneho premiera. Nasledn? v?ak B?sescu znovu usedl do ministerskeho k?esla v novem kabinetu Radu Vasileho.

Po pora?ce Petre Romana, ktery ji vedl 9 let, byl v roce 2001 zvolen p?edsedou Demokraticke strany. V roce 2003 B?sescu vyjednal volebni koalici s Narodni liberalni stranou (PNL), aby byla vytvo?ena silna st?edo-pravicova opozice proti vladnouci PSD. Novy pakt, nazvany Aliance Pravda a Spravedlnost , vyslal spole?ne kandidaty do obecnich a parlamentnich voleb a byl volen jako blok. Jako?to prezident Demokraticke strany byl B?sescu zvolen mistop?edsedou Aliance Pravda a Spravedlnost, spolu s p?edsedou PNL Theodorem Stolojanem. Nastupcem Stolojana se pak stal C?lin Popescu-T?riceanu .

Primator Bukure?ti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2000 byl B?sescu zvolen primatorem Bukure?ti , kdy? velmi t?sn? (50,7 % ku 49,3 %) zvit?zil nad kandidatem PSD Sorinem Oprescem. Ve funkci primatora byl chvalen za vyraznou redukci (a?koliv pou?il velmi drasticke metody, jako nap?. hromadnou eutanazii) po?tu toulavych ps? - z 200 a? 300 000 ps? v roce 2000 na 25 000 v roce 2004 (po?et kousnuti toulavym psem se sni?il z 1500 m?si?n? na 200).

Tato kampa? byla velmi kontroverzni, mnoho ochranc? zvi?at protestovalo proti hromadne eutanazii ps?. Te? se objevilo n?kolik p?ipad?, kdy lide oznamili u?ad?m, ?e se cht?ji zbavit toulavych ps? a druhy den se v utulcich objevili sousedi, kte?i psy krmili a vzali je zpatky. B?sescu byl take na??en z pouheho st?hovani toulavych ps? z centra m?sta na periferii. V roce 2006 po?et ps?-tulak? op?t p?ekro?il 200 000 a 29. ledna 2006 na nasledky utoku toulaveho psa zem?el japonsky turista.

Ale v roce 2004 B?sescu pova?oval kampa? za usp??nou. Take o modernizaci kanalizace a ve?ejneho osv?tleni (ktere byly ve velmi ?patnem stavu) hovo?il jako o usp??ich. Poda?ilo se mu te? modernizovat m?stskou hromadnou dopravu v Bukure?ti. Jeho volebni obdobi bylo ve znameni neustalych spor? s institucemi, kontrolovanymi opozici (p?edev?im PSD). V duchu udajne pot?eby decentralizace schvalila narodni vlada (vedena PSD) n?kolik vyhla?ek p?esouvajicich moc z rukou primatora do rukou m?stskych ?tvrti a m?stske rady. B?sescu obvinil ?leny m?stske rady z korupce a poda?ilo se mu u soudu zru?it n?kolik rozhodnuti rady. Nasledn? se vlada rozhodla m?stskou radu rozpustit, ov?em nakonec k tomu nedo?lo. Tyto konflikty vedly ke zpo?d?ni nebo zru?eni n?kterych planovanych m?stskych investic (nap?. na opravu silni?ni sit?), financovanych Evropskou investi?ni bankou . V roce 2004 byl B?sescu zvolen znovu, kdy? ziskal necelych 55 % hlas?. Koncem roku v?ak na svou funkci rezignoval, proto?e vyhral prezidentske volby.

Rumunsky prezident [ editovat | editovat zdroj ]

Zvoleni a nastup do funkce [ editovat | editovat zdroj ]

V souvislosti s p?ekvapivym sta?enim prezidentske kandidatury Theodora Stolojana byl na kandidata navr?en Alianci Pravda a Spravedlnost prav? B?sescu. Jeho nejv?t?im protivnikem byl tehdej?i socialn?demokraticky premier Adrian N?stase. A?koliv prvni volbu vyhral N?stase s naskokem 7 %, druhou volba byla ve znameni B?seskova comebacku - rozdilem 2,5 % vyhral prezidentske volby (ziskal 51,2 % hlas?).

Proto?e B?sescu ihned po nastupu rozjel velke reformy a spustil protikorup?ni kampa?, bylo jeho vit?zstvi ve volbach ozna?ovano za ?rumunskou Oran?ovou revoluci“ (dle udalosti na Ukrajin? ve stejnem roce). Pozd?ji v?ak vyvolal n?kolik afer svymi xenofobnimi vyroky. [1]

Suspendovani [ editovat | editovat zdroj ]

Po jmenovani B?sesca prezidentem za?alo brzy dochazet ke spor?m o kompetence mezi nim a p?edsedou vlady T?riceanem, ktere vytva?ely politickou nejistotu v zemi. Po?atkem roku 2007 vznikla iniciativa na sesazeni prezidenta, kterou vy?et?ovaci vybor rumunskeho parlamentu od?vodnil tim, ?e se B?sescu proh?e?il v devatenacti p?ipadech proti ustav?, p?ekra?oval kompetence a chranil zajmy mafie. Rumunsky ustavni soud v?ak ?adna zava?na pochybeni proti ustav? neshledal. V?e vyvrcholilo za?atkem dubna 2007 krachem koalice a politickou krizi. Po odchodu Demokraticke strany z vlady vytvo?il T?riceanu men?inovy kabinet se zastupci ma?arske men?iny a s podporou socialnich demokrat? (PSD). P?i hlasovani v parlamentu (20. dubna 2007) podpo?ila suspendovani prezidenta v?t?ina poslanc? (322 pro, 108 proti, 10 absenci). Rozhodnuti parlamentu v?ak je?t? musela v referendu podpo?it nadpolovi?ni v?t?ina v?ech opravn?nych voli??. Referendum se uskute?nilo 19. kv?tna 2007 - volebni u?ast ?inila necelych 44 procent a proti odvolani hlavy statu se vyslovilo vice ne? 74 procent hlasujicich. Plebiscit je ozna?ovan za vyvrcholeni dlouhe politicke bitvy mezi prezidentem a jeho protivniky z vlady i opozice v parlamentu.

Dal?i navrh referenda schvalil rumunsky parlament 6. ?ervence 2012 . B?sescu byl do vyhla?eni vysledk? hlasovani zbaven funkce, jeho pravomoce do?asn? p?ebral p?edseda Senatu Crin Antonescu . [2] Referendum se konalo 29. ?ervence 2012 . Volebni u?ast byla pouze 46%, hlasovani tedy bylo neplatne. [3] Jeho neplatnost potvrdil 21. srpna 2012 ustavni soud, od te chvile B?sescu mohl op?t vykonavat funkci prezidenta, [4] kterou opustil po uplynuti mandatu v prosinci 2014.

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. V dob? od 6. ?ervence do 21. srpna 2012 byl B?sescu do?asn? suspendovan kv?li vyhla?eni referenda o jeho dal?im setrvani v teto funkci.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. http://www.taz.de/index.php?id=start&art=4623&id=europa-artikel&src=AR&cHash=ca96c306c2
  2. Lidovky.cz . Tahanice v Rumunsku: premier se pokusi sesadit prezidenta [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupne online .  
  3. Lidovky.cz . K rumunskemu referendu nep?i?lo dost lidi, Basescu m??e z?stat [online]. [cit. 2012-07-30]. Dostupne online .  
  4. Novinky.cz. Odvolani rumunskeho prezidenta bylo neplatne, z?stava ve funkci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 24.8.2012]. Dostupne online .  
  5. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  6. Otras disposiciones. Boletin Oficial del Estado . 20. listopadu 2007, ?is. 278. Dostupne online .  
  7. N° 7909 du VENDREDI 24 AVRIL 2009 * Ordonnance Souveraine n° 2.165 du 16 avril 2009 portant elevation dans l’Ordre d. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-08-05.  
  8. regnum.ru [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  9. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-25]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  10. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaig??u orde?a pie??ir?anu - Latvijas V?stnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online . (loty?sky)  
  11. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  12. В Баку состоялась церемония награждения президентов Азербайджана и Румынии высшими орденами (версия 3) (ФОТО). Trend.Az [online]. 2011-04-19 [cit. 2019-09-25]. Dostupne online . (rusky)  
  13. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  14. Президент Николае Тимофти вручил орден ??tefan cel Mare” бывшему президенту Румынии Траяну Бэсеску. www.presedinte.md [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]